čevíci i ostatní
Ahojky holky moc se omlouvám,že to sem píšu. Všichni máte jistě svých starostí dost, ale já už se tím trápim docela dlouho a nevím si rady. Tak se prosím nezlobte, že vás tím tady otravuju.
Tak tedy k věci. Za dva týdny mám termín porodu. Žiju s přítelem už 6 let (7 jsme spolu)-je mi 22let- takže si každá dokáže spočítat jak už jsem dlouho z domu.Sourozence nemám takže jedináček, naši jsou rovedení. No a teď oč jde. S tátou mám perfektní vztah, má přítelkyni i ta je bezva . Moc se na vnouče těší. Jenže kámen úrazu je moje máma. Má problém s pitím. To byl asi taky hlavní důvod proč jsem se snažila co nejdřív vypadnout z domu. Nějak si spolu nerozumíme. Už jsem ji od února neviděla. Když ji volám, píšu nereaguje. Na začátku těhu mi slibovala, že se změní a bude to ok, ale skutek utek a je to stejný možná i horší. Info o mámě mi občas dá její sestra( moje teta) s kterou se obě stýkáme. Samozřejmě i ona vyzvídá na tetě o mě info. Možná jsem asi divná ale jak tady čtu jak vaši rodiče vám přispěli na vnoučátka ať už penězi nebo jinak, tak od ni jsem neviděla nic. Ba naopak mi ještě dluží penízky ( které by se mi hodili na malou) a o těch mi řekla že už je neuvidim. Jenže já teď řeším jestli ji mám vůbec dát vědět, že se malá narodila. Já vím je to moje máma a budoucí babička, ale já chci aby malá neprožívala to samé co já. Např. naslibovala, že příjde, pak si dala vínko a už nedorazila a když jsem ji volala kde je tak mě poslala do pí*i. atd. atd atd. O tom možná jindy. Děvčátka co byste dělaly vy na mém místě?? Já se třeba bojím, že když jí to dám vědět, že mi přijde dělat bordel do porodnice ( myslím že bude opilá) a když jí to nedám vědět tak zase budu ta nejhorší.... na světě. Holky co mám dělat??? Doufám, že jsem to napsala alespoň trochu srozumitelně je toho strašně moc, ale to by mi asi nestačily písmenka, tak jen tak v kostce. Prosím nezlobte se na mě. Nemám si s kým o tom popovídat. Děkuju , že jste to dočetli až do konce.
In reply to Manžel mi kdysi říkal, by anýnek
děkuji moc. je fakt že já s tim nic neudělám. buď se vzpamatuje nebo ne.
Jak pise Peťa84, mela bys to hodit za hlavu alespon v tuhle dobu.
Ja ti muzu jen poradit az budes po porodu, tak zajdi k psycholozce, pomuze ti "odpustit" mati a brat ji takovou jaka je. Vim z vlastni zkusenosti, ze je zivot potom jednoduzsi. Moje mama nepije, ale ja jsem vzdycky mela pocit, ze jsem az to posledni co doma je, to nejhorsi a nikdy mi nerekla, ze me ma rada a moooc me to bolelo a az psycholozka mi z toho pomohla a dneska si proste jen reknu, ona je proste takova!
In reply to Jak pise Peťa84, mela bys by sachmetka
Ahojky moc děkuji za názor. Jít k psychologovi- o tom už jsem uvažovala mockrát Měla jsem stavy, že jsem se bála jít mezi lidi ven. Dneska vím, že to bylo tím ,že jak mě máma pořád schazovala a psychicky deptala, tak jsem měla pocit, že jsem k ničemu Dneska ač to jsou jen blbé tři a půl měsíce co jsem ji neviděla je mi celkem fajn. I když to není pořád ono.
In reply to Ahojky moc děkuji za by baruuu
Jestli uz jsi nad psychologem uvazovala, tak tam urcite zajdi. Nic tim nezkazis. Ja se tam dostala celkem omylem, na zacatku jsem nevedela co mam za problem a nakonec z toho vylezlo to ze jsem se ji porad snazila zavdecit, proste udelat neco za co by me pochvalila.... Dneska uz se nad tim jen pousmeju. A navic uz jsem se pred 2 roky dockala....to jsem se vracela do Cech (planovala ze naporad) a ona mi na otazku co chce dovezt, napsala, ze ji staci kdyz prijedu. Tazke po 29 let jsem se dockala a vidim tu SMSku jako dneska.
Preju ti aby ses taky "osvobodila" a pripadne to jednou dobre dopadlo ;)
ahojky, tak ja bych jen pak napsala SMS po porod, ze se ti narodilo mimco, nic vic....a bud se nad sebou zamysli nebo ne...a vubec bych se o ni nezajimala, mela by prijit sama..
Ahojky, u nás to bylo podobný, akorát to byla manželova máti- vyhodila ho, jak přišel z vojny k vůli mě-buď já nebo ona prý. Ale chtěla ho jen kvůli penězům na chlast co by začal vydělávat. A on si vybral mě a jsme spolu už 14let a čekáme2 mimi. Matku zavrhl, stala se z ní bezdomovkyně a nedávno umřela ve městě na lavce(uchlastala se).Manža má ještě 3 sourozence a nikdo se k ní neznal. Já mu do toho nemluvila a on nikdy nelitoval, že to tak bylo, páč věděl co by mohla způsobit. Tak si to nějak přeber a promysli, jaký chceš mít život. Jestli s máti,ale asi peklo, nebo klídek, ale bez ní?!
In reply to Ahojky, u nás to bylo by anýnek
Ahojky teď mám úplně husinu z tooho co píšeš. Víš to je to čeho se nejvíc bojim. Teď je léto tak jsem zatím relativně v pohodě , ale jakmile začne zima jsem úplně v hajzlu. Mám o ní strach. Už z toho důvodu, že její mamka umrzla( také diky alkoholu) mě byli tenkrát tři měsíce a ona umřela před Vánoci. Je to hrozně těžký rozhodout se. Já blbá se jí pařád snažila pomáhat. Dokonce jsem ji navrhla(když jsem ještě studovala) že studium přerušim a budu chodit do práce aby ona mohla na léčení( což ji bylo doporučeno-a to už je tak 4-5let zpět) A ono nic. Je to rok od roku horší a horší. Ale vím určirtě že NIKDY nedopustím, aby moje malá tohle zažívala.
Ahoj,chtěla bych ti jen říct,že jsem z domu taky od šestnácti-matka mě vyhodila.S nevlastním otcem už několik let jenom chlastají. Když jsem si říkala jestli jí to mám vůbec říct, tak její reakce byla naprosto suchá. Na malou mi taky nepřispěla-vůbec nijak!!Nezavolá, nezeptá se jak se mám...Já teda vím stoprocentně, že ji v porodnici nechci ani vidět, takže jestli se to nějak dozví její problém.Já bych svou dceru jednou chtěla vidět s bříškem, ale jak říkám, mou matku naprosto nezajímám, ale na druhou stranu malá strádat nebude.Rodinu mám dost velkou. A už mi to nějak po těch letech ani nepříjde, že v podstatě matku nemám...Jen na začátku těhu trošku zlobily hormony,ale to bylo jen chvilkový. Tak se drž a hlavně z toho nebuď smutná.Držím pěsti ať se dobře rozhodneš a ať ti tu ostudu opravdu neudělá :a:
In reply to Ahoj,chtěla bych ti jen by sonla
Ahoj sonlo, myslela jsem že už kvůli ni nikdy bulet nebudu, ale už řvu jak želva potom co jsi mi napsala. Je vidět že nekteré ženské by dítě opravdu mít neměli.( já se třeba dozvěděla že od mých 14dnů jsem byla po babičkách a tetičkách a máti si trajdala bůhví kde klidně i 14 dní- táta by v tu dobu na vojně) Určitě to u tebe nebylo lehké a jsem opravdu ráda že to bereš takhle. Máš svoji rodinu kterou miluješ a ona tebe a to je to nejdůležitější. Mooooc ti přeju aby jsi byla šťastná i bez ní.
ahoj, nedivim se ze se bojis pripadnych neprijemnosti a ja nejsem zrovna zastance toho co tu casto ctu, a to je veta ma na to pravo, podle me to tak neni, clovek musi videt i co je nejlepsi pro nej , pro dite....
ja by jsem ji ted napsala sms ze se behem cervna narodi mimi aby vedela a tim bych to ukoncila budes mit svych starosti dost nez resit toto....dal bych to neresila, ty to nezmenis tak to nechej tak, nezajimala bych se nejak vic dal a zila si svuj zivot, nema ti co vycitat...
Ahojky,když máš strach,aby Ti mamina nedělala bordel v porodnici,tak ji to pisni smskou až dorazíte z porodnice. A máš to,jen musíš říct známým,aby jí to nevykvákli. vím,že se to lehko píše,ale měla bys hodit věci za hlavu a hlavně teď myslet na sebe a mimi. Zbytek se vyřeš až pak. Držím palečky a papa.
In reply to Ahojky,když máš by Peťa84
děkuji moc za podporu. Je to hrozně těžký. Nikdy by mě nenapadlo, že to takhle dopadne. Budu se moc snažit abych se rozhodla co nejlépe. Děkuju
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Manžel mi kdysi říkal, že ona taky byla na léčení, ale nepomohlo to. Ješte ssebou stáhla na dno přítele se kterým žila naposled,měla jich několik, jeden se kvůli ní oběsil. A ten poslední přítel přišel díky ní nejdřív o 3-pokoj. byt pak 2pokoj.byt, pak prý měli garsonku-o tu taky přišli, až skončili v holobytě nebo kde vlastně. A to on normálně předtím pracoval a měl ten byt a o vše přišel a je na tom,tak jak byla ona, akorát zatím žije. No je to děs. Někdy jsme je viděli, jak ve městě vybírají popelnice :jawdrop: :spid: . Jsem nakonec ráda, že ji knám do rodiny nezatahoval. To už je holt život. Jsou mámy a mámy. Držím ti pěsti ať to vyřešíš co nejlíp :w: