Červíci 2009 - depka z práce :o(

26.03.2009

Holky, tak si představte co jsem se včera dozvěděla, když jsem do práce nesla lístek na peníze... Já jsem pracovala jako operátor a byla jsem zároveň zástupce vedoucí, takže jsem k tomu měla i hromadu administrativy atd. (podotýkám, že mi z toho neplynuly žádné finanční výhody, kromě toho, že jsem měla být brzy povýšena a to už by samozřejmě bylo o něčem jiném) Takže jsem dělala navíc adminu, když vedoucí nebyla v práci, tak jsem se vůbec starala o chod celého týmu a mnohdy i řídila provoz celého call centra, řešila jsem stížnosti (a to nebylo moc příjemné), byla přesčas i několik hodin zadarmo a tak vůbec co bylo potřeba jsem vždy s nadšením udělala. Moc mě to bavilo a snila jsem o tom, že se uvolní nějaké místo na vedoucí a já si pohopsnu... :) nebo se mojí vedoucí zadaří půjde na mateřskou :) no a pak jsem kvůli těhu odešla na neschopenku a moje nástupkyně se tento týden shodou náhod stala vedoucí...samozřejmě kdybych neodešla byla bych to já... :O já vím já vím...já budu mít miminko a to je nejvíc co můžu mít a hrooozně se na Elišku těším, ale teď sedím doma...nudím se...a to na co jsem celou tu dobu dřela mi uniklo mezi prsty...v noci se mi o tom zdálo a ráno jsem to dokonce obrečela....achjoooo...holky zvedněte mi nějak náladu :O

Ahoj..no jo co se dá dělat nebud smutná...já vím jak ti je já studovala hadříky- návrhář oděvář a celý život makala v butiku později jako zástupce manažera to mě ale tolik nebavilo a zkoušela sem se dostat do nějakého svatebního salonu jako asistenka- dostala sem se do nejužšího kola ale bohužel si mě nevybrali tak sem šla dělat zástupce vedoucí v jednom obchodě s hadříky....otěhotněla sem a šla na neschopenku...po pár týdnech mi na mail napsala jedna paní z nově otvíraného svatebního salonu že si mě našli na netu a že vzhledem k mému vzdělání a zkušenostem by moc chtěli abych u nich nastoupila....a já jim musela říct že bohužel nemůžu páč sem těhule...no ořvala sem to jelikož tohle byl vážně můj sen... :§) :§) nic si nevyčítám a sem štastná že naše malá je zdravá a už se těším až na mě v květnu vykoukne ale to víš že si občas zastesknu...nesmíš na to myslet a soustředit se na jiné věci aby ses z toho nezbláznila ju? Pa Martina.

Tak tomu říkám zákon schválnosti...jako by nás někdo trestal za to, že máme co jsme chtěli tím, že nám ukáže co jiného jsme mít mohly, že? Ale maminka je práce na celý život...tak aspoň tak...hlavně ať jsou děti zdravé a hlavně nás přežijí...

Veru, to tak vždycky bývá!!!! Hlavu vzhůru nejsi sama!!!

Ahoj, z toho si nic nedělej. Já to obrečela taky :plac: . Povýšili mě na vedení firmy, to už jsem věděla že jsem ve třetím měsíci, a že tahle životní šance je předem prohraná! Tak jsem si užila pár měsíců ve vedení, než jsem to oznámila. Miluju tu práci, je to pro mě koníček, a při tom vysněný post a já ted odejdu na MD a vím, že nemůžou nechat firmu bez vedení a někdo mě zastoupí. Je mi to strašně líto a vím, že životní šance, je životní šance....ale co naplat...teď přijde malinký uzlíček štěstí, který jsme si s manželem tak přáli :girl: :hearts: ... ale i tak na tu "ztrátu" často myslím.... Co naplat, tohle potkalo určitě každou z nás, každá jsme si budovala své místečko, které opouštíme s hrůzou co nás čeká po dvou, třech letech :?

Je to nefééér...proč nejde obojí najednou? :s: Snažilky mě teď musí nenávidět...taky jsem byla snažilka a docela dlouho a teď si nadávám, že mě to tak zamrzelo...

My se snažili půl roku a nic, vzdala jsem čekání, přijala jsem nabídku na lepší práci, v měsíci nástupu do práce jsem otěhotněla, a do dalších třech měsíců povýšení, a pak jsem jim oznámila, že brzo odejdu, takže mazec! :smich: :oci: Švagrová s bráškou se taky pokoušeli o miminko skoro rok, vzali se, přestěhovali a zabydleli u Ostravy, pak švagrová změnila práci (pochází až z Olmíku a našla si místo tady pět minut od baráku) a do dvou měsíců otěhotněla :smich: . On je to snad i recept (změnit práci) na těhulkovství! :tanec:

Veruš, já myslím, že je to normální pocit nás budoucích maminek - ztrácíme práci a tím i pocit, že zajistíme rodinu,aby se naše bejbátka měly jako v bavlnce, ale teď to necháme na chlapech :smich:

Tak to já jsem změnila práci když jsme se začali snažit s tím, že určitě do konce zkušebky otěhotním, ale nakonec se mi ta práce hrozně zalíbila a když jsme se snažili už 8 měsíců, tak jsem si říkala, že by to mohlo ještě počkat až dostanu rok po nástupu novou smlouvu (na dobu neurčitou) a v tom jsem otěhotněla a hned měla problémy a byla jsem doma. Pak jsem se ještě na chvilku vrátila do práce ale na začátku ledna jsem skončila v nemocnici a ze smlouvy na dobu neurčitou byla jenom smlouva do konce května - termín mám 11.6.. Ale je fakt, že se na mě mohli vybodnout :) Když já to asi na něm neumím nechat...i výbavičku jsem celou včetně kočárku koupila sama...o žádné peníze jsem si mu neřekla, protože jsem si to všechno chtěla nakoupit podle sebe...

:smich: jj, přesně tak. Člověku začne záležet i na něčem jiném a hups, dvě čárky na testu jsou tady :smich: Vždycky jsem měla v manželovi oporu, ale finančně jsem byla samostatná a tím jsem se cítila tak nějak...nezávislá. Teď se všechno změní a my budem rodinka :hearts: . Jinak veškeré shánění věciček je taky na mě (užívám si to), manžela se ptám jen když se nemůžu rozhodnout s výběrem...to bývá teď čím dál tím častěji, asi to je tím jak začínám být přecitlivělá. Mimochodem, poslední měsíc jsem občas jak nadopovaná adrenalinem a rozčílí mě každá kravina a někdy jsem taková citlivka, že je to mazec... doufám, že to přejde přinejhorším po šestinedělí :oci:

Je to tak...proto bych všem snažilkám fakt naordinovala, aby chtěli hrozně moc něco jiného a hned budou v radostném očekávání :s: Je fakt, že mě někdy štve, že stále s přítelem máme svoje peníze a dohodli jsem se na nějakém rozložení plateb, ale na druhou stranu nemusím nikomu říkat kolik jsem za co utratila (on tomu kolem mimča houby rozumí a všechno mu to vysvětlovat by mě zbytečně unavovalo :s: ) a tak podobně...Taky za ním jdu jenom když fakt nevím...s kočárem hlavně...a teď se rozhoduju jestli koupit monitor dechu od kámošky za 800(ale zárukou jen do května) a nebo koupíme nový se zárukou 4 roky za 2000,- a pak ho prodáme...taky neví...no takže to vyjde na stejno :s: :s: :s: Taky jsem přecitlivělá a doufám, že to brzy přejde...ale musím říct, že je to rozhodně lepší než na začátku...jsem měla hrozné histeráky - ještě že to přítel chápal a sám mi řekl, že na to teď mám nárok a ať se už přestanu omlouvat :c: Jen mě utvrdil v tom jako ho hrozně miluju :h: :///:

Já mám taky smlouvu na dobu určitou- končí mi koncem tohoto měsíce a termín mám v květnu ale od prosince sem doma takže doufám že tady aspon funguje nějaká ta ochraná lhůta a že aspon nezůstanu bez peněz...jen pak nevím co budu dělat páč do butiku se mi moc vracet nechce...třeba na mě někde čeká nějakej boží svatební salon :!k: Pa Martina.

jj ochranná lhůta trvá tak dlouho jak jsi byla zaměstnaná (nejdýl ale 180 dní), takže v poho. To víš že nás určitě čeká jenom skvělá budoucnost :one: :///: :a:

no a jak je to potom?do práce donesu to lejstro na mateřskou co mi dá dr a po skončení mateřské po tom půl roce asi budem muset někam na sociálku zažádat o příspěvek co,no já nevím ale já bych si chtěla nějak přivydělávat nebaví mě být nečinná ...vždycky sem byla tak trochu workoholik a moc mě bavilo vydělávat korunky...co myslíš že se při mateřské dá dělat?nevíš o něčem?
Pa Martina.

to nevím jestli to poneseš do práce, když tam už nebudeš zaměstnaná...možná to poneseš rovnou na socku...to se musíš zeptat. Mně začíná mateřská 29. dubna a smlouvu mám do 31. května, takže já to tam ponesu určitě, ale u Tebe fakt nevím. No a pak musíš zažádat na socce o rodičovský příspěvek a porodný, ale to ještě nevím jak se dělá...musím si to teprve zjistit. Na mateřské si přivydělávat nesmíš. Až na rodičovské a to pak můžeš vydělávat kolik chceš...já budu dělat pojišťovací makléřku (dělala jsem v pojišťovnictví i teď)

Já tam ponesu ukončení neschopenky a rovnou ten papír s mateřskou- sama vedoucí neví jak to je tak snad to kdyžtak pošlou oni na socku...chjo to sou starosti...Pa Martina.

čoveče to bych si to radši dopředu na socce zjistila sama (stačí tam cinknout) abys pak zbytečně nečekala dlouho na peníze

ahááá...tak mně někdo řekl, že nesmí a fertig...tak to je faaaajn :one: :one: :one:

Nic si z toho nedělej. Taky jsem zažila něco podobného. Holka která mi dělala vedoucí šla dělat na jinou pobočku a já jí měla nahradit a co se nestalo. Ona se měla rozhodnout kdo bude dělat vedoucí místo ní a to místo dostala kolegyně, která tam byla zaměstnaná o polovinu kratší dobu než já. Mě bylo řečeno, že se stejně snažím o mimi. Při tom tu druhou jsem musela všechno naučit, aby to šlapalo jak má. A teď jsem ráda, že to tak bylo. Mám Aničku, jsem spokojená doma a když vidím co se v tý mojí práci děje a jak hlavní vedení pobočkám práci ztěžuje a jak jsou holky naštvaný tak jsem ráda, že už tam nejsem. Ten post by mi Aničku nikdy nemohl nahradit. :a:

Verčo, nesmutni. Vám se povedlo mít holčičku teď a to je to nejdůležitější. Tak to prostě mělo být. Počkej až už konečně přijde to jaro, to si ani nevzpomeneš a bude to utíkat mnohem rychlejc a za chvíli je princezna u vás a to už si vůbec nevzpomeneš :///: Já jsem si zažila v práci psycho, to povýšení nakonec přišlo a já toho lituju dodnes, protože jsem si zažila tolik stresu a nervů, že mi to za to nestálo. :a:

Ahoj, naprosto tě chápu. Já jsem dělala referentku na PSSZ (takže státní zaměstnanec). dělala jsem na právním oddělení, vymáhání pojistného. Práce zajímavá a různorodá. Spolupráce s právníkama-takže člověk se docela dozvěděl pár zajímavých věcí. Vedoucí semnou byl spokojen a tak mi často dával práci, kterou sám nechtěl dělat. Vyřizování telefonátů, vytváření metodického pokynu pro oddělení, částečné vedení porad. Nakonec rok před otěhotněním jsem začala dělat rozhodovací činnost a činnost ohledně spolupráce s EU- s tím, že je na tuto práci potřeba vyšší nebo vysoká škola. Docela jsem nad vyšší školou sociálně právní přemýšlela a říkala si že bych to při práci zvládla-dálkově. Dokonce mi šéf začal vyhledávat i školu. No bylo to docela příjemné.Sice práce hodně, ale řekla bych že jsem jí měla i docela dobře placenou.Samozřejmě se taky poznali kamarádi. 2 začali proti mě roznášet drby..no nakonec jsem to zlvádla. Dítě jsme plánovali ale netušila jsem že se povede tak rychle (hned). Když jsem byla ve 4.měsíci tak jsem to v práci oznámila. No moc velkou radost jsem jim neudělala. Sice mi řekli že stím trošku počítali, ale že doufali že kariéra mě přece jen pohltí..no nepohltila :///:
Takže až do nástupu namateřskou jsem stále dělala vše. Občas jsem měla už problémi všechno zvládat. Vedoucí nakonec přijal další sílu, kterou jsem začala zaučovat. Řekl mi že by byl rád kdybych se za 3 roky vrátila-že to uteče rychle a zase bych začala dělat tu svou práci, že semnou počítá na své místo (samozřejmě po dodělání školy). Byla jsem ráda že mi toto řekl. No ale na mateřské jsme se s manželem rozhodli, že chceme druhé dítě. Nyní jsem ve 26tt a moc se těšim. Na práci myslim jen občas. Spíše na kolektiv. Uvidíš že to přejde. Je pro ženksou těžké vzdát se práce, starat se o mimi a pak se někam vracet a ani člověk neví, zda ho budou chtít a co bude dělat. Je to holt další nevýhoda mateřství. Ale miminko zato stojí. Uvidíš že až malá bude starší, budeš moc šťastná-uvidíš její pokroky a to ti žádná práce nevynahradí...hoď to za hlavu..život jde dál..Abys udělala práci, která tě baví budeš mít ještě možnost.... :a:

Tak to je přesně ono...člověk má najednou před sebou dvě věci, které strašně moc chce...ale věřím, že vzdát se dítěte bych nedokázala...jediné čeho se bojím je, že já už práci která by mě tak bavila nenajdu...tohle bylo mé třetí místo a bylo první na kterém jsem byla opravdu spokojená...jenže kdo ví...za 3 roky se třeba vrátím, budu třeba i vedoucí, ale už mě to bavit taky nemusí...a práce která Tě nebaví je utrpení...

Neboj, Veru, ještě se do práce vrátíš a všechno tě to teprve čeká... i ten post vedoucí se vším, co to obnáší... a mezitím si doma v klidu vychutnáš všechno to krásné s Eliškou, den za dnem budeš sledovat její pokroky, úspěchy, uvidíš, jak ti poroste před očima, no prostě budeš svědkem největšího zázraku, co nám život může přinést...
Já jsem byla hlavní účetní, zajímavá práce, i když občas stresující, starosti, nevrlý šéf, ale když se teď dívám zpět, tak malá je pro mě důležitější než tisíc prací dohromady... neboj se, vím, že to zamrzí, ale jsi mladá a nemáš nic ztraceno, naopak, to všechno tě teprve čeká... věř, že všechno v životě má svůj čas a své místo, a jestli se to má stát, tak se to stane, i když většinou to bývá jindy, než si člověk naplánuje... budeš mít dítě a to je mnohem cennější a důležitější než povýšení v práci... víš, ona ta práce počká, ale těhotenství a potom to mateřství už by tě taky mohlo minout... skoro vždy to bývá, že dítě se ohlásí ve chvíli, kdy se to nehodí, kdy to nečekáš nebo když se ti nabízí jiná volba... tak ničeho nelituj, Eliška ti za to stojí :a: :a: :a: :a:

No to teda od nich nebylo vubec hezke, ze te takhle podrazili! Vzdyt to misto sis prece zaslouzila ty, kdyz ses tak drela!!! No jo my zensky to mame holt slozitejsi nez ti chlapi, ti si reknou, hm, chci mimco, pujdeme do toho?Jenze pro ne se nic nezmeni, dal si maji svoji praci, ale pro nas se tim meni vetsinou vsechno a casto donucenek volbe mezi praci a karierou ://:
Ja jsem taky doufala v postup, jakmile jsem ale nastoupila na nemocenskou, prislo mi oznameni, ze se mnou po ukonceni me prac. neschopnosti rusi prac. pomer na dobu urcitou. Taky podraz, ale co jsem cekala, kdyz vedouci je chlap, a uz driv jasne trvdil, ze pro nej jsou perspektivni jen zamestnankyne bez zavazku, nejlepe mlade. Coz ja vlastne ted uz nesplnuji, ale prdim na nej :s:
Nic si z toho fakt nedelej, bud rada ze ti prace zustala, a pokud je tva soucasna nove povysena vedouci mlada, treba se role otoci, ona bude mit mimco, ty uz budes po materske a zase sesadis ji :a: :!k:

To nebyl žádný podraz. Já jsem na začátku ledna odešla na neschopenku a řekla jsem rovnou, že už se nejspíš nevrátím(k poslednímu dubnu odcházím na mateřskou)...museli někoho dát na mou pozici...a shodou náhod jedna ze stávajících vedoucích dostala výpověď...ta moje nástupkyně je zároveň mou velmi blízkou kamarádkou a já jí to opravdu upřímně přeju! Do téhle práce se vrátím jedině tak, že projdu po mateřské znovu výběrkem...díky krizi mi totiž nemohli dát smlouvu na dobu neurčitou (1. smlouva mi uplynula na konci února), takže mi ji dali aspoň do konce května, kdyby mi skončila neschopenka, tak abych se měla kam vrátit. Jsou naprosto férový, ale mě mrzí, že jsem odešla těsně před povýšením, které nemohl nikdo čekat samozřejmě :(

Aha, to jsem nevedela, ze je to tva kamaradka. Tak to te aspon nemusi tak moc mrzet, kdyz vis, ze tu praci ma zrovna ona, a ne nejaka "ochechule" protivna :s: Tak to me pry tu smlouvu pry prodlouzit nemohli, protoze se doted nevi,jestl firma pojede dal,nebo ne. A ze pry stejne budu chtit casem jeste jedno mimco,takze takhle je to pro ne jistejsi. Nemusi mi drzet skoro 6 let misto.
A to povyseni te fakt mrzet nemusi, jsme mlade, a karieru a cely zivot mame jeste pred sebou,dulezitejsi je rodina :a:

je fakt že jsem ráda, že to místo dostala právě ona...je moc šikovná, schopná a má perfektní přístup k práci i lidem...prostě se na tu pozici hodí. Je pravda, že žádná nevíme co bude za 3 roky...třeba už bude druhé mimi na cestě :cc):

No, to se stává, mě taky mělo čekat povýšení, že bych vedla oddělení, jsem ještě v práci, ale vedoucí chtěl odcházet a já měla být nástupce, ale jelikož se mým těhu změnila situace, tak tam zůstal, neměl by to kdo převzít a zaučuje si nové holky,aby to pak asi převzaly. Jen jsem si uvědomila, kolik stresu by mi přibylo a kdo ví,zda bych pak jen tak lehce otěhotněla.
Buď šťastná, ono, kolik holek se tu snažilkuje a hned by s tebou měnily. A pracovní post a plat není všechno, až bude mimi na světě, tak na to budeš pohlížet určitě jinak a s nadhledem, upraví se ti asi i hodnoty. :girl:
Já jsem zase ještě pořád v práci, ale cítím, že už jsem myšlenkami jinde a hlavně už nechci nést tu zodpovědnost.. prostě už to není tak dokonale odvedená práce a přehmat je tu hned.. Tak si říkám jak dlouho to tam ještě ustoujím, ještě měsíc, pak si vemu pár dnů dovolenou a hup na mateřskou.. už bych nejraději byla doma.. s tím, jak vidím, že se snižuje pracovní výkon.

já vím, že to člověka mrzí...myslím, že to zažila nejdne těhulka. Já např.neplánovaně otěhotněla :///: v 18ti na střední a zjistila jsem to ve stejný den co mi přišlo přijetí na obě VŠ, kam jsem chtěla jít :r: ...no nešla jsem..., další těhu bylo plánované a tak jako ty jsem měla rozjetou pidi kariérku a úplně stejně-má nástupkyně se dostala na vyšší post, na kterém bych byla já, kdybych nešla na MD :///: ... Takže vždy je něco za něco... Mimísek ti to několikanásobně vše vynahradí :one: :k:

To já vím....jakmile bude Eliška venku, tak si na práci ani nevzpomenu...jenže teď bude ještě 2,5 měsíce v bříšku a já si budu říkat, jestli jsme neměli ještě chvilku počkat....já vím...je to sobecký a jsem asi krkavčí matka... :O

Jejda, co to vidím, teda čtu za řeči? Taková mladá holka jako ty si tu práci najde vždy... a jestli máš takového hodného šéfa, jak jsi zatím říkala, tak myslím, že to místo se pro tebe určitě najde... hele, co bych měla říkat já? A přece doufám, že i v mém přestárlém věku mě ještě někdo po mateřské zaměstná... hahaha... no, uvidíme...
A k těm osmi týdnům před porodem... no, nevím jak ty, ale já místo nudy spíš trpěla nedostatkem času, nestihla jsem polovinu věcí, co jsem si naplánovala... jednak proto, že s tou obří koulí před sebou jsem nebyla tak rychlá a pružná, jak jsem byla dřív, ale měla jsem najednou čas na všechno to cvičení, plavání, vzdělávání se o miminkách, návštěvách kamarádek, co jsem léta odkládala a neměla na ně čas, na těšení se na mimi, na dlouhé procházky se psem i bez psa, a hlavně na to, abych si naposledy vychutnala miminčí pohyby a kopanečky, na hlazení bříška v klidu a taky na to, abych si přečetla všechny knihy, co jsem chtěla přečíst a na které teď už nemám vůbec čas... neboj, ono se vždy nějaká činnost k zabavení najde...

Jejda, já jsem nějak nepostřehla, že jsi přerušila školu... ty dva roky už v pohodě doděláš, neboj, jsi šikovná holka, to zvládneš... hlavně, když ti bude mít kdo pohlídat Maxíka...ale pořád platí to, že jsi mladá a šikovná holka, takže i po mateřské budeš mít šanci najít si místo... nebo půjdeš na další mateřskou ;)
Knížky se dají půjčit v knihovně, já to taky tak dělám, jen teď jaksi nestíhám je včas vracet... :s: :s: :s: Kamarádky si najdeš, v tom velkém paneláku musí být určitě nějaká mladá maminka, co bude ráda, když najde další kámošku na pokec...

Jasně :///: :///: :///: :///:

Po té mateřské hlavně i ta práce si myslím bude o něčem jiném...teď bych si ji vyloženě užívala, ale pak asi budu myslet na to, jestli je Eliška ve školce ok, atd...Máme to fakt těžký jako ženský i když jsme chvilinku s Honzou uvažovali, že by zůstal doma on, ale nevyplatilo by se to finančně, protože on bere o dost víc než já a na jeho peníze bych se asi nikdy nedostala :n: Máš pravdu...potřebuju být užitečná a hlavně vytížená...byla jsem na to zvyklá a teď po té fázi odpočinku nastupuje hrozný pocit prázdnoty...doma si to taky nevynahradím, protože nemůžu ani umýt ani hloupá okna...achjooo ať už Elinka venku!!!

Snad to uteče...Dr. říkal že s tím mým tvrdnutím to může přijít kdykoliv, ale ať to aspoň ty tři týdny ještě vydržíme v kupě...já myslím, že při mém štěstí budu ještě přenášet. Ty aspoň v té práci máš nějaké vyžití, ale já už jsem doma skoro 3 měsíce a ještě mě jich pár čeká než bude co dělat...asi začnu s tím praním atd už v dubnu, ať mám co dělat...
Je pravda, že nebýt tohohle webu, tak bych spoustu věcí dala s mnohem horším průběhem - špatné výsledky tripel testu...hospitalizaci...amniocentézu a čekání na výsledky...no je toho dost.
Je fakt na houby, jak Tě "obyčejní" kamarádi přestávají chápat...dokonce jsem se dozvěděla, že to moc prožívám...jediný kdo mě chápe, jsou těhulky a maminky.

A to je teprve člověku líto co? Kamarádky se kterými si do té doby perfektně rozuměla jsou najednou na míle daleko...já jsem z toho byla naprosto v šoku, když to z nich vypadlo...pak jsem jim řekla, že si počkám až ony budou těhotné a budu se jim smát (samo jsem to hodila jakože do vtipu), ale myslela jsem to vážně...Až nebudou v noci spát, protože je budou bolet záda, pálit žáha a tlačit mimís, ráno vstanou, vezmou si prášky a půjdou je vyhodit, do toho je bude svědit břicho, téct mlezivo a chytat křeče do lýtek a pak půjdou na záchod a zjistěj, že ze sebe nic nedostanou a budou mít křeče do břicha ze zácpy, atd.......a nedej bože, aby špinily nebo museli být v nemocnici...my v tom žijeme každý den a bereme to prostě jako nutné zlo, ale ostatní to nebaví poslouchat, protože jim je dobře...přece to nemůže být takový jak pořád říkáme :n:
Já jsem taky plně uzavřená a CS0 a to mám termín o 9 dní dřív...buď v pohooo...tipuju že obě porodíme tak kolem 15.6. ptž já jsem pozadu :s:
Naši mimísci nás z těch depek dostanou...jen to nějak překlepat teďka...já navíc pořád ještě nemám ty peníze - nemocenskou už od ledna...žiju prakticky na dluh...ještě že se budou vracet daně a já si odepsala životku :qu:

no je pravda že když mi teď přijdou peníze za leden a za únor a k tomu ty daně, tak jsem z dluhů venku a to včetně kočárku - takže jsem prakticky celou výbavičku koupila úúúúplně sama ze svého a z peněz co jsme dostali k vánocům s Honzou dohromady a neutrácím tolik...to je fakt, protože jsem tak hluboko v mínusu na účtě, že je mi z toho zle :sick: Já bych taky klidně rodila už 20. května...to budu začínat 38tt a to už ani není předčasný porod :one:

to už se myslím tak nebere jako předasný...tak jsme domluvené na 20.5. teda :s: :qu:
Bez banky fakt nevím co bych dělala...to je fakt :?

musejí přece poslouchat vlastní maminky ne? :s:

Tak ať mu to tatínek nařídí :s:

řekni mu, že by to měl ale za sebou a ušetřili byste za oslavu, kdyby to bylo najednou :s: no to je paráda s tím přivýdělkem...já měla za to, že když je to jako nemocenské dávky, tak to právě nejde a ono ejhle :one: To mám fakt radost...chci si udělat co nejdřív licenci a vrhnout se na pojišťování ať je nějaká ta koruna navíc...naučím se to rychle...znám to stejně z práce nazpaměť :one: :///:

no nejdřív školení, zaplatíš licenci (tahle konkrétně mě vyjde na 2200,-) a pak jezdíš na další a další školení podle toho jaké produkty chceš prodávat - já budu chtít určitě životní pojištění, penzijní fond a stavební spoření. No a když pak někdo známý bude chtít udělat pojistku, tak mu nabídneš pro něj nejvhodnější (makléř má vyhodu výběru u různých pojišťoven oproti klasickému pojišťovákovi, který dělá jen jednu) a dostaneš za to provizi...Já budu mít u téhle společnosti výhodu, že nemají nastavený třeba nějaký minimální počet prodaných smluv za měsíc, takže to můžu dělat jen tak příležitostně, když se mi někdo zmíní, že by chtěl třeba penzijko, ale taky nemusím dělat nic, když se mi nebude chtít, nebo na nikoho nenarazím, takže nemusím nikoho otravovat a vnucovat se...na to nemám buňky :n: