Cci vychovávat dítě...

já jsem při první dceři věděla, že určitě nechci děti hned po sobě...ideál jsem si myslela by byl 5-6let, ale nakonec se to zvrtlo a dneska máme holky od sebe necelých 11let. Ale je to naprosto super! Už těhotenství bylo o to hezčí, že se Klárka těšila jako velká holka a umocňovala celou atmosféru a teď co máme Magdalenku už měsíc doma je to taky paráda. A vím, že jsem Klárce dala veškerou potzornost, kterou potřebovala a Magdalenka ji bude mít plnohodnotně taky. Doporučuju, užít si to s odstupem. JE TO KRÁSA :-).
Papa Oli s holkama

Ahoj, no já nevím, myslíš, že když tvůje první mimi do první třídy, že tě pak nebude tak potřebovat? Já myslím, že bude možná ještě víc. KDyž si vezmu jak moji sourozenci chodili do první třídy (dvojčata), tak snad v té škole ani nebyli. Mama s nima trávila celé odpoledne. Jeden četl, druhý psal a naopak,musela je všechno naučit. Pak bratra potkala ve třetí třídě šikana... no to je už jiná kapitola...
No podle mě vždycky pak tu lásku a čas musíš spravedlivě rozdělit, ať jsou děti v jakém koliv věku.
Když to vezmu zase z mého pohledu. Já byla do 9 let sama a musím říct, že jsem hodně trpěla. Každý měl sourozence, s kterým mohl po večerech kecat atd., a já pořád sama jak kůl v plotě.
Já tedy chci děti ty cca 3 roky po sobě. Ale uvidíme, může se zdařit a nemusí.
Jinak podle mě po dvou letech napíšeš do práce, že si prodlužuješ mateřskou dovolenou na 3 roky, to ti vyhovět musí - můžeš prodloužit pak na čtyři, ale to ti už vyhovět nemusí (takhle mi to říkala účetní). Někde jsem slyšela, že do těch třech let, by soc + zdrav měl platit za tebe stát, akorát už nebudeš pobírat žádný příspěvek. V každém případě ti odpoví na sociálce, kde sis to vyřizovala :a:

Jé, tak koukám, že jsem ti poradila na něco úplně jiného, než ses ptala... kdybys zůstala doma ten třetí rok, musela bys za sebe platit zdravotní a sociální pojištění... maximálně bys musela dát v práci výpověď a jít se přihlásit na pracák, aby to za tebe platil stát a ne ty osobně... ale jestli se plánuješ po mateřské vrátit do práce, tak je to blbost udělat... a nebo by sis mohla najít nějakou práci na zkrácený úvazek, kde bys mohla například chodit jen jeden den v týdnu (no ovšem takovou sama neznám), tím bys měla pokryté odvody za pojištění, byla bys zaměstnaná, ale měla spoustu času na své dítko... nebo si najít práci na doma, kde by tě zaměstnali na úvazek, ovšem to je dnes taky skoro zázrak... jinak nevím...

Jé, tak koukám, že jsem ti poradila na něco úplně jiného, než ses ptala... kdybys zůstala doma ten třetí rok, musela bys za sebe platit zdravotní a sociální pojištění... maximálně bys musela dát v práci výpověď a jít se přihlásit na pracák, aby to za tebe platil stát a ne ty osobně... ale jestli se plánuješ po mateřské vrátit do práce, tak je to blbost udělat... a nebo by sis mohla najít nějakou práci na zkrácený úvazek, kde bys mohla například chodit jen jeden den v týdnu (no ovšem takovou sama neznám), tím bys měla pokryté odvody za pojištění, byla bys zaměstnaná, ale měla spoustu času na své dítko... nebo si najít práci na doma, kde by tě zaměstnali na úvazek, ovšem to je dnes taky skoro zázrak... jinak nevím...

ahojky, tak to nevím, jak to je, zkus se na to zeptat. ale já mám rodičovskou na 3roky, chtěli jsme navázat na druhé, ale jak píšeš ty. náš syneček je prostě moje zlatíčko a moc ho miluji. taky bych se mu chtěla věnovat jak by to jen šlo, ale zase nechci, aby děti byli tak moc od sebe.takže také ještě uvažujeme. syn bude mít teprve rok, tak ještě uvidíme.

babo raď. záleží taky možná na povaze tvojí práce a nadřízenému. je možné u vás pracovat na zkrácený úvazek a třeba z domu? takhle to teď řešila jedna známá a vyšli jí v práci vstříc. něco odpracuje doma a na dva dny v týdnu je v práci, zbytek doma s dítkem. ale jestli to tak nejde, tak to netuším, jak se to dělá. ale asi tak,že ty zůstaneš v domácnosti a manžel tě vede jako vyživovanou manželku. ale někdo za tebe musí platit zdravotní a sociální.....v tom případě asi manžel? to netuším a nejlépe to zjistíš na OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně... no a nebo si najít takovou práci, kterou můžeš vykonávat s dítětem (třeba mateřské centrum) nebo po večerech, když dítko spinká (účetnictví...)

Jo, já mám přesně ten dojem, když jsem měla první dvě děti, byly od sebe přesně tři roky, to druhé těhotenství jsem skoro nevnímala, uteklo to a najednou jsem měla dvě děti, byla to trochu honička, dcera byla dost živá a divoká, syn zase takový mazlivý medvídek, ale připadalo mi to normální, snažila jsem se jim věnovat, co to šlo, hrát si s nimi atd... a teď jsem si na stará kolena pořídila ještě další dceru, je to naprosto jiné, užívám si to tisíckrát víc, snažím se jí věnovat co nejvíc, a když si představím, že bych měla mít ještě jedno dítě teď, tak když to srovnám s těmi prvními dětmi, tak bych měla pocit, že je budu obě šidit (nebo přinejmenším to starší), že jim budu moct dát jen polovinu toho, co dám teď jednomu... kdybych měla čas, tak si další dítě pořídím tak za pět šest let nejdřív... ty ten čas máš, tak proč to neudělat... dvouleté dítě ještě vyžaduje hodně rodičovské pozornosti, chce si s rodičem hrát, ještě je ve stádiu negativismu, tvrdohlavosti, zkoušení, vztekání, tělo už funguje jako u velkého člověka, ale mentálně je to ještě pořád takové odrostlé mimčo, takže je dost záběr ho zvládat v klidu a pohodě, a najednou se máma začne věnovat miminku, bude třeba nevyspaná, bude kojit, přebalovat, vozit a to starší chtě nechtě odstrčí trochu bokem... takže po zkušenostech s tříletým rozdílem bych dnes už druhé dítě chtěla o pár let později...