CAR, laparka atd.
Kočky dlouho jsme nic nepsala a jen si pročítala vaše příspěvky. Jsem už z toho našeho dvouletého snažení fakt smutná a utahaná. Všechno to na mě padá, obzvlášť když vidím své těhotné kamarádky a taky když si vzpomenu, že kdyby se naše první miminko udrželo, už by bylo 2 měsíce na světě a to druhé by se bývalo mělo narodit teď v říjnu... tak si tady takhle smutním :-(.
V úterý jsme byli s mužem na první konzultaci v CARu, nakonec jsme vybrali ISCARE, máme to nejblíž a mám dobré reference od kamarádek a taky měli termín skoro bez čekání. Konzultace byla fajn, doktorka milá a všechno nám vysvětlila (i když už jsme to skoro všechno věděli)...doporučila mi zhubnout, tak jsme na sebe zvědavá... přibrala jsem po tom věčném požírání clostíku a jak jsem pořád taková smutná, tak nemám žádnou chuť se hýbat a něco s tou váhou dělat. Domluvili jsme se taky s doktorkou, že nejdřív uděláme hormonální profil a ověříme průchodnost vejcovodů a pak se vrhneme buď na IUI nebo IVF, když nebudou průchodné. Což znamená, že jsem se dnes byla objednat v nemocnici na laparoskopii. Bohužel srpnový termín, který mi nabídli, se mi nehodí, takže jsem objednaná na 7.9., to znamená, že další měsíc je ztracenej... ale co už, snažíme se 2 roky, tak jsme na čekání zvyklí.
Dnes jsem 27. DC po clostíku (šestá a poslední várka), tak je tu ještě malinkatá naděje, ale nemám žádné příznaky, tak z toho pravděpodobně opět nic nebude.
Jsem už z toho všeho snažení fakt unavená a rozlítostněná a fakt smutná.
Tak snad jedou bude líp a já zase budu mít slunce v duši :-(
Snažení zdar.
Ahoj Alo
tak to jsme na tom podobne. My se snazime take 2 roky, jsem uz po laparce a jsem 30 DC po klostiku a utrogestanu. Priznaky zadne. cykly mam kolem 35 dnu, tak si jeste chvili pockam... jsme domluveni s manzou ze kdyz to po 6. stimulaci nevyjde pokusime se o umele a take zazadame o adopci... Po prvnich pokusech kdy jsem byla vyrizena a unavena z kazdeho cekani, jsem se celkem zklidnila a vzdycky je tezky jenom ten posledni tyden. Hodne mi pomohlo reiki. Tak neves hlavu a bojuj dal, jenom si to tak moc neber a tes se. jednou se to podari!!! hodne slunicka. Hanka
Ahojda,posílám ti sílu,vím je to šílený ,když vidíš okolo samé těhule,maminy s kočárem a ty pořád nic.Vydrž štěstí se na tebe taky usměje, nevzdávej to.Já se taky dočkala, už jsem ztrácela naději páč 1 IVF v 8tt zamlklé těhotenství a nakonec se povedlo až 5IVF, jsem v 18tt a modlím se , aby vše bylo OK. Přeji ti hodně štěstí,at se ti co nejdříve zadaří.
Hlavu vzhůru holka, vždy najdeš sílu udělat další krok.
Pokaždé jsi otěhotněla přirozeně ? Laparky bych se tolik nebála, raději zjistit, kde je problém. Až najdete příčinu, pak se najde způsob jak pomoci a půjde to hodně rychle.
S tím hubnutím si nedělej hlavu, skoro každý lékař ti řekne, že máš zhubnout. Já jsem běhěm roku přibrala skoro 10 kilo, díky stimulaci na IVF.
Taky mám stavy naprostého psychického vyčerpání a mám pocit, že už nemám sílu bojovat, a pak se ráno probudím a síla tady zase je. Je to těžké a nejde s tím pomoci, jen prostě jít dál a bojovat a hlavně to nevzdávat.
Takře to nevzdávej a teš se, že zase budeš někdo o krok dál.
Janka
jsme tam moc spokojený. a můžu se zeptat k jaké paní dr. chodíš?? já jsem dneska začala brát clostík ,a jsem 3dc. příští čtvrtek jdu na kontrolní utz jak vypadají folíci. už za sebou máme nepodařené IVF, jedno IUI,v únoru u toho druhého jsem otěhotněla ale později se z toho vyklubalo zamlklé těhotenství :( takže po pauze do toho jdeme znovu, my s manželem se snažíme už více jak 2 a půl roku (navíc je ten můj brouček úplně neplodný, takže to pro nás taky byla rána) :#o: kdo to nezažije, ten nepochopí.. a občas jsem z toho unavená. ale tentokrát jsem optimistická!! jednou to přeci přijít musí..už ani nepočítám ty bezené noci, tolik slzyček...
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoja,jsem ten samej "případ"...akorát já už mám po laparce...je to docela v pohodě,akorát ten stav po narkóze byl hroznej :-),ale dá se to přežit :-) mě zjistili neprůchodnost 1 vejcovodu. 16 srpna jdu na konzultaci a jsem zvědavá co mi řeknou. Jsem ráda,že už alespoň vím co semnou je a že se věci pohnou....a buď v klidu, ten čas tak rychle utíká,že za chvilku budeš doma a budeš chovat svoje miminko v náruči :-) držím palce :-) neboja vše dobře dopadne