Byli jste dýl jak 3 dny bez dítěte?

Když měla naše holčička 13 měsíců, praskl mi slepák a odvezla mě sanitka. Byla jsem od malé týden a hlavně vzali mě do nemocnice cca 70km od domova (to je to šetření). Celou dobu jsem ji neviděla, muž s babičkou a prababičkou se střídali ve hlídání. Naposledy jsem ji nakojila ráno před odjezdem. Během léčení jsem se snažila odstříkávat, ale nepomohlo to a o mlíčko jsem přišla. Chci napsat, že to bylo to nejhorší odloučení v mém životě. Po operaci to pekelně bolelo, navíc jsem musela rozmasírovávat kozeny, abych neměla zánět. Po večer jsem plakala, byl to hrozný týden. Rozárinka to vzala sportovně, všichni se o ni krásně starali.
Když jsem po týdnu přijela domů, právě s mužem spinkali. Lehla jsem si k nim a na okamžik, kdy malá otevřela oči a obejmula mě, nikdy nezapomenu. A už zas řvu..... :r: ;)

ve špitále :devil: poprvé to bylo hrozné,ale po druhé sem si vzala noťas a tak sem je ONLINE mohla vidět a pomohlo mi to moc :one:
První den budeš hodně spát po narkoze a pak to už uteče neboj,pokud tak si vem noťas sebou a nebo si připlať TV.A neboj anesteziologové vědí co dělají.Držím palečky :qu:

Ahoj,
tak bez obou našich kluků jsem byla nejdelší dobu 10 dnů a to letos v květnu, když mě odvezla záchranka do nemocnice po epileptickém záchvatu a pak jsem tam strávila 10 dnů na neurologii. Doma zůstal tříletý Honzík a roční Tomášek (i když ten strávil první 3 dny taky v nemocnici na dětském s mou mamkou, protože když mě odváželi tak měl zrovna 40ti stupňové horečky a tak s ním jela moje mamka, aby mi ho vozila na kojení).
Nakonec to ale dopadlo tak, že hned to první dopoledne jsem musela Tomáška nakojit naposledy a víc už ne, protože mi nasadili antiepileptika a léky na zastavení laktace. Následující týden se mnou tak nehorázně cloumaly hormony, že bych nikdy neřekla, že to tak můžu prožívat. Bylo toho všeho moc najednou - ten záchvat, hospitalizace, ukončení kojení ze dne na den a hlavně nepřítomnost obou mých zlatíček :-(. Do toho jsem byla naládovaná prášky, svazovali mi a ledovali prsa, aby se přestala nalévat - no hrůza :-(. Po prášcích na zastavení laktace jsem měla taky šílené závratě a byla jsem tak oblblá, že se mi i špatně mluvilo :-(.
Bylo mi tam po klucích moc smutno, pořád jsem se trápila, jak to doma beze mě zvládají, ale nakonec se vše za pomocí mých rodičů zvládlo.
Mamka se v nemocnici naučila díky sestřičkám dělat Nutrilon a mléčné kaše, takže když je pak s Tomáškem pustili domů, tak se o něho starala ona, dělala mu mlíčko, spala s ním v pokojíčku, koupala ho ... O Honzíka se staral můj taťka, který je už taky v důchodu a manžel musel chodit do práce.
Každý den tam ale za mnou v podvečer přijel na návštěvu, což mi aspoň trošku pomáhalo.
Akorát, co mě od návratu z nemocnice docela mrzí je to, že za těch 10 dnů se šíleně změnil Honzík. Jestliže předtím zlobil a vzdoroval ještě tak v mezích normálu, tak od té doby, co jsem se vrátila, je jako vyměněný. Jeho záchvaty vzteku, vzdoru, umanutosti apod. jsou na denním pořádku, křičí, když není po jeho, válí se vzteky po zemi apod. Zlobí s jídlem, vymýšlí si a prostě šíleně zkouší naše nervy, trpělivost a hlavně hranice, kam až smí a kam ne. Je možné, že by si tohle zažíval i bez mé hospitalizace, ale myslím, že jak jsem tady s ním těch 10 dnů nebyla, že asi ztratil takovou tu jistotu a to mu určitě k tomu vrcholícímu období vzdoru dodalo. Pořád doufám, že se to časem zlepší a bude trochu zvládnutelný, protože je to s ním občas fakt o nervy. A to jsem přitom důsledná, co jen můžu, ale stejně to pořád na všechny zkouší.
Neboj se, operace dopadne určitě dobře a i Tvoje holčička to odloučení zvládne bez problémů. Jde jen o pár dnů a pak budete zase spolu :-). :a:

Ahojky,
já mám dvě holčičky, když bylo první 5 měsíců neplánovaně jsem otěhotněla, měla jsem rizikové těhu, a v jejích 9-ti měsících jsem byla 14 dní hospit. v nemocnici. Druhá holčička se nám narodila s věkovým rozdílem 14 měsíců, předčasně, tak jsem byla opět 14 dní v porodnici. Taky jsem z odloučení byla vždy smutná, ale jinak to nešlo, ale vše se zvládlo. Takže hlavu vzhůru, bude dobře. Přeji, ať je vše u Tě vpohodě a hlavně kupu zdravíčka :a:

Ahoj. Ja jsem byla bez Kuby dokonce tyden v jeho necelych dvou letech. Babicka si ho vzala sebou na chatu, protoze jsem byla tehotna a uz jsem sotva lezla. Sice jsem to obrecela, ale pak jsem si bez nej celkem odpocinula, i kdyz se mi styskalo. Nemocnice je teda neco jinyho, ale urcite se to taky da prezit. Drzim palecky, at to obe zvladnete. :one: .

Ahoj,já musela s druhým těhu do nemocnice když malá měla 15,5 měsíce,bylo to šílený :( Byla sem tam 16 dní + sem pak musela 14 dní obden dojíždět a po porodu sem tam byla ještě 4 týdny s malým :( Jako šílený to bylo hlavně pro mě,páč sem se bála že si malá třeba zvykne na tchýni a nebude chtít jít za mnou,ale naštěstí je to moje láska a hned jak sem dojela byla jen u mě+jezdili na návštěvy.Já myslím že 3dny zvládneš a pokud budešmít super hlídaní které prcka zabaví tak to bude horší spíš pro tebe :) A narkozu sem mělajen jednou,po porodu anebylo to zas tak hrozný :)

Aojda ja byla bez male od patku do nedele vecer a taky jsem si rikala ze mi bude hrozne smutno, muzu ti rict a to zcela uprimne ze nebylo, mozna to ale bylo tim ze mala mela nejake spatne obdobi a ja byla k.o tak ji vzall tatka k dedovi a ja si odpocinula, samo ze jsem byla rada kdyz prijela ale ty dva dny jsem si vylozene uzivala, asi je to urco i neco jineho kdyz jdes do nemocnice tak nejak to na tebe dolehne a citis to jinak, tak se hlavne drz neboj obe to zvladnete

No řeknu ti to takhle: malá bude mít v prosinci 3 a beze mne byla max jednu noc a to jen jednou a bylo to vlastně 24hodin. Teď budeme v listopadu rodit a asi tam nebudu jen jednu noc, tak to vydržet budeme muset :)
přeji hodně sil :h: :a:

Ahojky - ja jsem bez maleho nebyla nikdy dyl nez 3 hodiny a taky si to nedokazu predstavit :?
Celkove narkozy se neboj,ja jich mela uz hoooodne,a vzdycky jsme se vzbudila a vsechno bez problemu.A kdyz malou za tebou pusti,tak to mas o to lepsi.Kdyz byl muj na operaci,a lezel v nemocnici,tak maleho k nemu vubec nepustili,ze az deti od 12-ti let.Takze ho nevidel taky nekolik dni :n:

Ahoj Kačko,já byla bez malé 5dnu a to jsem ležela v nemocnici(po operaci hemeroidu) malé tehdy bylo 18 měs. a hlídla moje úžasná maminka,od té doby jsem pořád s malo ještě jsem ji neopustila ani na jeden den(i když občas bych to potřebovala :) )
neboj malá to určítě bez tebe pár dnů zvládne,hlavně aby operace proběhla v pořádku:))
---------------------------------------
Anička+Kristýnka 3.3.2009

ahoj, to už máš holčičku velkou a šikovnou, s taťkou to doma zvládnou a ty taky
já byla kdysi se synem 3-letým na operaci kýly, to je pak horší...vidět své dítě bezmocné před zákrokem i po

ahoj, tak malá má 3 roky a nebyla, nejdéle to byly ty 3 dny, kdy hlídali tcháni, teď mě to taky čeká, protože každým dnem čekáme narození druhého prcka, tak budu v porodnici, jsem zvědavá, jak to všechno taťka s tchánama zvládne a hlavně já, až za mnou přijdou do porodnice.....já byla v celkové narkoze při císaři, taky jsem se strašně bála, na sále jsem se klepala "jak ratlík", napíchali mi něco, dali mi 2krát dýchnout a už jsem spala a probudila jsem se až po císaři.

ahoj, pokud nebudeš doma jen 3 dny, tak bych manželovi řekla ať ti malou nevodí. Pokud ona neni zvyklá být od tebe tak by to pro ní mohlo být zbytečně traumatizující. Také vidět mamku v nemocnici neni pro dítě nic moc pěkného :-). Uvidíš že to zvládneš. Malé to prospěje a tobě neublíží ;)
Operace se taky bojim. Naštěstí mi zatim nic takového nehrozí, ale jen představa je hrozná. Určitě vše dobře dopadne a budeš brzy fit.

Ahojky,
malému byl rok a 4 měsíce, když jsem musela do nemocnice na operaci. Byla u nás tchyně, manža chodil do práce, a všechno bylo naprosto v pohodě. Teď budou malému za měsíc a kus 3 roky, a ke tchýňce jezdí jednou za čas na pár dní. Teď nás to zrovna čeká od ČT do SO. Ze začátku jsem hodně trpěla - dokonce i nespala, ale vím, že je to i k jeho prospěchu. Neboj, všechno bude v pohodě ;-) :a:

ahoj já mám doma stejně staré dítko a před měsícem jsem rodila císařem, v porodnici jsem strávila celkem 6 dní a návštěvy tak malých dětí tam nepovolujou a bylo to teda hrozné, ale holt co se dá dělat. Narkozy se neboj já měla celkovou u prvního císaře a nevěděla jsem o ničem, ještě jsem měla sen o chlapovi :D a na jipce jsem se probrala cca po 3 hodinách

Já byla bez maqlýho 14 dní - a to mu bylo 6 tejdnů..... Musela jsem po cisari na revizi a pak jsem byla 14 dni na kapačkách s antibiotikama. Nechtela jsem aby pritel tahal malyho do nemocnice, protoze byl moc malinkej a ja se bala aby neco nechytl. Jinak se tatka skvele postaral....

Já byla když měl malej 18 měsíců... Narkóza nic moc-bála jsem se jak čert kříže, ale neměla jsem možnost o tom přemýšlet tak dlouho jako ty-cca jen pár hodin. No a byla jsem v nemocnici 4 dny a nebyl za mnou nikdo krom mé tety, co tam pracuje. Manža měl strach, že by malej pak hodně brečel, tak se sbalili a jeli na těch pár dní k babičce, která si vzala dovču a věnovali se mu, aby se mu moc nestýskalo :-) Když jsem ho po těch 4 dnech viděla na té chodbě jak volá "maminko" a roztahuje ručičky, tak mi vyhrkly slzičky ;-) Určitě to zvládneš.... Malej to nesl opravdu líp jak já, co vím od manži a taky jak mi všïchni telefonovali .....

Ahoj, tak narkoza není žádná hrůza já ji měla celkovou v těhotenství v 6měsíci operovali mi slepák. Chápu tě ale neboj se vše bude v pohodě. O malou se neboj a ty si odpočiň vím že pro někoho je to náročný ale fakt to ber jako odpočinek. Malá už je velká :s: :s: :s: to zní divně takové slovní spojení. Ne neboj opatruj se hodně zdravíčka Jana

ahojky, já se taky bála před první narkozou a pak se mi to tak zalíbilo, že jsem ji chtěla znova. Tak krásně jsem se snad nikdy nevyspala. :D
Když za tebou maličká bude chodit na návštěvy, tak to bude dobrý. To se ti nebude tolik stýskat, ne? Aspoň si odpočineš. ;)