Butede brát nebo brali jste tatínky k porodu?

mě manžel taky překvapil reakcí na dotaz švagra, jestli půjde k porodu odpovědí: Samozřejmě, že tam budu.
Když jsme se totiž o přítomnosti muže u porodu kdysi bavili, byl proti. Byla sem z toho trochu zmatená: mám být ráda nebo ne. ale Kamarádka, co má za sebou už 2 porody mě ujišťovala, že je to skutečně opora, ať jsem ráda. Rodila teď v prosinci (na Mikuláše) a říkala, že při každé kontrakci ji strašně bolela stydka - měla pocit, že se jí rozskočí. Manžel ji jí proto vždy držel. cizí sestru o takovouhle službu nepožádáš.

Ahojky, my jme taky poprvé těhotní a manžela tam mít bubu. Trochu se porodu bojím tak že mi bude takovou oporou. A myslím si, že si pak ty tytkové více vážej těch maminek alespon vidí co to je porod :) A nepříjdou k tomu jak k hotový věcy... Můj manžel se těší a musím říct že mě překvapil, neřekla bych to do něj, ale to těhotenství ho něják změnilo,.:)

Ahojky holčiny, mockrát děkuju za Vaše odpovědi. Moc mě to fakt zajímalo a jsem překvapená, kolik máme statečných tatínků :///: :///: :///:

ja rodila v zari a tatink byl u toho tesili jsme se na to jak tam bude cely tehu a nakonec to vypadalo,ze tam nebude moct byt,protoze jsem nakonec sla na cisare,ale vse se zvrtlo tak rychle,a muj doktor vedel,ze nam na tom moc zalezi,ze nakonec asistoval u cisare a tocil i video,coz se pry taky nesmi.
http://www.mojetehotenstvi.cz/konecne-video-meho-porodu

myslim si ,ze by kazdy tatinek mel u toho porodu byt ,tak proto aby videl co pro to ta zenska protrpi ,aby jste to detatko meli.podle me si ak te zeny vic vazi a k miminku vic prilne.ale kazdy mame jiny nazor

:a: :k: :a: Tak já určitě tatínka sebou chci a on chce také,při předchozím porodu měl připomínky že neviděl žádnou krev,tak asi doufá že ji teď uvidí(jinak je normální a hodnej).Je to super opora a i doktoři a sestřičky jsou milejší a nedovolí si být nepříjemné nebo si vás nevšímat.U prvního porodu jsem tatínka neměla a měla jsem pocit že tam obtěžuji. :one:

čekáme v květnu druhé miminko a tatínek si přeje být u toho. U prvního byl taky a nelituje toho. A když už nic jinýho, tak si máš alespoň s kým popovídat :qu:

Ahojky tak já budu v květnu rodit podruhé. U prvního porodu se manžel ze začátku rozmýšlel jestli chce být u toho a nakonec nelitoval, ba naopak. Byl mi velkou oporou no a po narození syna hrdě všem ukazoval fotečky z porodu, které samozdřejmě sám nafotil :) U druhého porodu nesmí chybět :s: Pro mě to byla opravdu opora, protože bolesti z kontrakcí mi šly až do křížové oblasti zad a trochu mi pomáhaly manželovy masáže.

tak ja budu rodit v dubnu a pritele u porodu(primo na sale)mit nebudu-nechce jit na sal!..ale jinak 1.dobu porodni a dobu, co budu muset byt jeste na sale po siti a narozeni male, to uz tam zas bude :one: ..jen nebude u toho nejvetsiho "dramatu", kdy budu zanicene tlacit malou na svet..chapu, ze to nechce videt a ja ho do toho ani nenutim, oze taky sama nechci, aby zrovna u tohodle byl-v tehle okamzicich by mi stejne nepomohl!myslim, ze je jeho role mnohem dulezitejsi v 1. a 3.dobe porodni a poporodni...a kdyz tam budu cela ruda a silena vzteky a bolesti tlacit...muze si zatim dat kavu na chodbe:)..a az bude mala venku, pujde zpet za nami aby si mohl vychutnat prvni okamziky jejiho zivota :\x: ..celkem s timhle scenarem souhlasim a nenutim ho do toho aby se mnou byl po celou dobu!..ale uvidime, jak to bude-clovek mini, zivot meni :!k:

Naše malá se narodila před půl rokem a přítel nejdříve k porodu nechtěl a jak se blížil termín, tak říkal, že neví, že není rozhodnutý...
Potom sám od sebe začal o tom, že se bavil s klukama, co už mimi mají...a že se mnou bude v nemocnici co nejdýl, ale přímo na porodní sál k samotnému porodu nepůjde.
Nakonec to dopadlo tak, že jsem dostala bolesti po 3 minutách v neděli ve
3 odpoledne. Odvezl mě do porodnice, zůstal se mnou do 23hod...na porod to nevypadalo, otvírala jsem se pomaloučku, tak jel na noc domů (máme to 5 min. do nemocnice)
Už ráno v sedm byl u mě, aniž bych mu volala...nakonec byl se mnou i u porodu...malou dostal jako první do náruče...v očích měl slzy, byla to po 18ti hodinách bolestí nádherná podívaná....a strašně moc mi pomohlo, že tam byl se mnou. Do teď o tom mluví jako o tom nejúžesnějším zážitku...ale prý taky nejstrašnějším pro mě.
Ale kdyby nechtěl sám od sebe, určitě bych ho nenutila, byla jsem pro tento případ domluvená se svou nejlepší kamarádkou...

Ahoj Jani, já chtěla manžela u porodu a byl tam. A bylo to moc dobře. Necítila jsem se tak sama, pomáhal mi jak jen to šlo. Uteklo mi to, protože mezi kontrakcemi jsme si povídali a tak vůbec to byla pohodička. Tatínka u porodu doporučuju. Effka a Viktorka

Já mám termín začátkem března a tatínek k porodu půjde. Je to sice obrovská cíťa,ale chce jít a já budu jen ráda,že tam bude se mnou. Jen doufám,že nebudu muset na císaře,malá ještě není ototčená,ale zatím jsem v klidu,ještě má čas. Zítra už začínáme 8 měsíc,tak jsem zvědavá. Příští týden utz,tak uvidíme,jestli si to naše malá už rozmyslela.

urcite k porodu pritel pujde a uz se moc tesime!!! :cc):

Ahojky, já budu rodit v květnu poprvé a už se nemohu mimíska dočkat a přítele u porodu chci. On ze začátku říkal,že jít nechce,ale ted se chystáme na 3D UTZ a to se už moc těší,tak si myslím,že nakonec půjde moc rád. Nechci tedy aby mi koukal mezi nohy,ale stál u hlavy a držel mne za ruku. A taky mi nafotil hned po narození mimíska,vím,že budu určo v tranzu a nebudu ani moc opět vnímat okolí. Posledně když jsem byla na UTZ ve 12tt v rámci screening vyšetření, tak jsem byla tak nervózní,že jsem nereagovala na žádnou z otázek lékařky či sestry,vše mne opakoval můj přítel,kterého jediného jsem tam vnímala. Od konce ledna budu chodit na předporodní kurzy a mám dojem,že asi 2x to tam bude i pro tatínky,tak mi slíbil,že tam se mnou zajde at ví co ho čeká a jak mi může být pak nápomocný :-)

Tak můj přítel prvni k porodu moc nechtěl,pak ho to nějak přešlo a sám od sebe řekl,že půjde.
Musím přiznat,že je to k nezaplacení,když tam s tebou je partner.Moc mi pomohl a nakonec je to on,který vykládá průběh porodu a že je to super zážitek a že to doporučuje každému :///: :///: Opatrujte se :a:

Ahoj já jsem rodila před 6dny a manžela jsem u porodu chtěla i on chtěl. A byla jsem strašně moc ráda. Hodně mě podporoval a snažil se pomoct. A když malý byl na světě oba jsme plakali a byli strasně moc šťastní, nepopsatelný zažítek pro oba.

http://www.mojetehotenstvi.cz/tata-u-porodu
http://www.mojetehotenstvi.cz/tatinek-u-porodu-jake-bylo

TEN MŮJ NECHCE JÍT. :a:

Ahojky tak ja pritele u porodu nemela.Nechtel jit tak sem ho ani nenutila,prijel kdyz sem akorat rodila a sestry ho furt vyhanely na sal chudak akorat nakoukl kdyz me zasival doktor a prej se mu udelalo spatne.Takze cekal az bude vse hotovo Nikolka na svete a ja zasita.Vubec mu to nemam za zle,pak semnou byl cele dve hodiny na sale malou nam tam nechali asi hodku takze ji pekne nafotil jeste celou oteklou a vsem pak posilal fotky.Jinak ja se porodu vubec nebala nejak sem na to nemyslela ikdyz me vezl do porodnice tak se udivoval jak sem v klidu. Ale rikam si ze sem na to doplatila ze sem se nebala,protoze to bylo strasne dlouhy....

Ahoj,já už mám porod "za dveřma" a jsem moc ráda,že u toho bude manžel se mnou,je to moje velká opora :)

Já rozhodně doporučuji mít partnera u porodu, můj manžel mi byl velikou oporou, hlavně psychickou. Rodila jsem před 8 měsíci. Po celou první dobu porodní, když jsme čekali až se dostatečně otevřu a rozdýchávala jsem kontrakce, jsem byla ráda, že je tam se mnou, i když mi od bolestí nijak nemohl pomoci. Stačilo mi jen vědomí, že tam nejsem sama, že je se mnou můj nejbližší člověk a to mi pomáhalo i pak při druhé době porodní, když jsem tlačila. Byla jsem dost vyřízená a vnímala jsem právě hlavně manžela stojícího u mé hlavy, který mi opakoval pokyny porodní asistentky, jak tlačit, a pak po narození, když mi hned položili malého na bříško, tak jsem byla ráda, že to obrovské štěstí a úlevu může prožívat manžel se mnou. Dokonce byl schopný i po porodu udělat několik fotek. Na to, že se nejdřív bál k porodu jít, že uvidí krev, tak byl moc statečný a krev mu vůbec nevadila. A to jsem krvácela dost, byla jsem celá potrhaná, doktor mi musel dát drény proti otokům, užila jsem si i 50 minut šití, které bolelo snad nejvíc, protože doktorovi pořád praskaly nitě, a manžel celou dobu držel našeho syna v náručí a mohl se na něj vynadívat a byl ohromně pyšný a šťastný, že u toho byl.
Porod rozhodně neměl žádný negativní vliv na náš intimní život, spíš naopak, manžel si mě (aspoň myslím) začal víc vážit jako ženy a matky, která mu porodila zdravého syna a to, že jizvy po šití nevypadaly první měsíce nic moc, mu vůbec navadilo.

Ahoj, tak já jsme taťku u porodu měla. A nevím, asi ho chudáčka příště nechám doma. Vadilo mi, že ho nic nebolí, chtěl mi pomáhat a já jen odštěkla, že si to odtrpím sama. Při samotném vypuzení, kdy mi měl dle rozkazu doktorky držet hlavu, jsem jim řekla, že si ji podržím sama :). Né že bych byla hysterka, to vůbec, byla jsem hodná, ale ten taťka ty moje porodní nálady odnesl nejvíc. I přesto musím říct, že ten pocit cítít tam někoho blízkého byl k nezaplacení.

ahojky, tak manžílek jít chce, ale jelikož to už bude můj 3.porod, tak tím nadšená moc nejsem. On je zlatíčko, vím, že ho to nijak "nepoznamená", ale nevím, zda to chci já, nu ještě uvidíme, máme to až v červenci...a třeba bude na služebce :!k: