Bolesti a porod
Ahoj holky,
tak mám dva týdny do termínu a začíná mi z toho asi krapet hrabat :-( Za prvé mám už asi třetí den bolesti v podbřišku, jako při silnější MS, břicho tvrdé jako šutr, ale jinak se asi nic neděje, já to prostě asi nepoznám :-( Do toho mě začínají brát takové myšlenky jako až bude prcek po porodu se mnou na pokoji, začne plakat, jestli mu hned poprvé budu mět dát sama najíst, nebo jestli mi sestřičky řeknou, prostě jestli budu vědět co a jak...:-( Jsem z toho už asi šílená, máte to taky některá takhle, nebo blbnu jenom já? :-( Díky moc!
In reply to Neboj od toho jsou v by lucinecek
Na ten instinkt se spoléhám ze všeho nejvíce. Kamarádka co teď porodila, tak mi řikala uplně to samé jako ty, tak tomu budu věřit :-) Pravdou je, že příroda to musela nějak zařídit, zvířátkům taky nikdo neradí.. :-) Tak děkuju!
Já mám taky 14 dní do porodu a zatím v pohodě. Spíš každý den čekám kdy to přijde. Něco mě někde zabolí a já už koukám na hodiny jestli to nejsou kontrakce. Takže mě vlastně taky hrabe. Tak já si jdu pro jistotu zabalit tašku do porodnice :///:
In reply to Já mám taky 14 dní do by ellisn
Tak tašku já mám zabalenou už od 30tt, hrozili mi předčasným porodem a teď mám spíš obavu, že budu přenášet! :-( Ale taky se pozoruju, jenže já kvůli stále tvrdému bříšku ani už nevím, co vlastně mám pozorovat :-D
čím více se to všechno blíží, tím více se bojím, jestli se budu umět o dítě postarat :-( a hlavně, jestli bude mimi zdravé. Porod snad nějak vydržím - holt budu muset - ale mám strach z toho, jestli to mimi zvládnu... no přesně jak to popisuješ ty - NEBOJ, NEJSI V TOM SAMA!!! určo je nás víc!!!
In reply to ahoj, já jsem teď 37tt a mám úplně stejné pocity jako ty by PAVLA78
No jak už psaly holky, nejvíc se spoléhám na mateřský instinkt, který snad ve mě bude a tak nějak to poznám. Ale asi to je tím neznámem, do kterého jdeme a nevíme co čekat. Já jsem člověk, který se nových věcí ne přímo bojí, ale jsem z nich nesvá a teď i když se tak hrozně na toho drobečka těším a řikam si že pro něj vydržim všechno, tak z toho mám obavu. Nesmíme si to asi tolik připouštět a musíme si řikat, když to zvládly ostatní maminy, tak proč ne zrovinka my, že jo? :-)
..to zvládneš, hele já neblbla před porodem jako spíš po porodu, to jsou zkrátka hormony, ale uvidíš že se to všechno srovná.Já před porodem byla klidná, říkala jsem si že jako dětská setra mě nemůže nic zaskočit a řeknu ti pak jsem se ptala na všechno a nebyla si s ničím jistá, ale vždycky byl někdo kdo mě poroadil, uklidnil ..takže hlavně klid, užívej poslední dny, týdny těhu a držím palce
In reply to Neboj .. by aldrianka
No to já mám spíš obavu, aby tam někdo takový byl, kdo mi poradí, ale sestřičky byly ochotný, tak snad to klapne :-) Navíc si řikam, co takový miminko může potřebovat...nakrmit - tak to zkusíme, když to nepůjde, půjdu za sestřičkou, přebalit - tak to zvládám (snad) :-D a nebo pochovat. :-) No a když nezabere ani jedno, vezmu ho do náruče a půjdu sondovat co s ním :-)
Ahoj opravdu se ničeho neboj.Já jsem taky poslední měsíc měla takový stavy ,že se nebudu umět o prcka postarat ale to přijde všechno samo!!!!!!!! A porod určitě poznáš pak ty bolesti jsou pravidelný.!!!!Držím palce
Ahojky neboj nejsi v tom sama. Já jsem 36tt a už začínám dostávat depky s porodu :( . A jestli to budu zvládat. Mám strach, že když to na mě příde, tak přítel bude zrovna na služební cestě :r: . No už ni s toho začíná pěkně hrabat :00: . No doufám, že už brzo budeme mýt prcky u sebe
Ahojky ničeho se neboj, porod stoprocentně poznáš :) . Já jsem poroidla v půl pátý odpoledne a malou si na noc sestřičky vzaly k sobě a áno mi ji v pět přinesli a starejte se. Neboj nebudeš na to sama, maminky ti na pokoji poradí jako mě ě nebo se hold zeptáš sestřiček co máš dělat, kdy přikládat k prsu a na jak dlouho aby se spustila laktace!! Neboj to vládneš a uvidíš že ta starostlivost a péče o mimi se v tobě probudí jako v každé prvorodičce. pa :a:
Ahojky,
pokud Te to uklidni, tak ja blbnu uplne stejne ne-li vice :) Rikam si jestli budu vedet jak se o nej postarat, jestli se nebudu bat s nim potom byt sama doma. A jak si utvorime rezim, abych nesedela cely den nad postylkou a nekoukala na nej :c: Jestli budu vedet kdy a jak dlouho ho kojit...
No je toho spousta nad cim se pozastavuju. Ale doufam a pevne verim, ze to ma takhle kazda holcina co se ma stat za par dnu poprve maminkou....
In reply to Ahojky, pokud Te to uklidni, by mufca
Asi to tak bude, je fakt, že když jsem nemohla otěhotnět, tak jsem měla taky takový dotazy, že když si to teď čtu, tak už se tomu jen pousmívám. Tak doufám, že i v tomhle případě tomu tak bude. Prostě to MUSÍME zvládnout, nic jiného nám ani nezbyde a holt popř. ze sebe člověk udělá blba, nebo resp. vyplašenou maminu. :-) Hezký zbytek těhulkování, jestli se to tak dá napsat a ať už to máme raději za sebou! :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Neboj od toho jsou v porodnici sestřičky, snad natrefíš na dobrý, nebo se klíďo můžeš zeptat doktorky. Jinak ti vše naskočí samo. Já se bála a pak byl malej na světě a mě přišlo tak samozřejmý se o něj starat, krmit a všechno najednou bylo automatický- příroda to dobře zařídila. Tak se řiď instinkty a neboj se ptát od toho tam ty sestry jsou.