Bojím se, aby si něco neudělal..
Maminky, tak mému prďolkovi bude zítra 7. měsíců :€s€: . Už skoro měsíc leze a poslední dny se zkouší stavět na nožičky. Necháváme ho už lézt po zemi.. všechno ho zajímá, ke všemu doleze a zkoumá to. Když je někdo z dospělých na zemi, tak k němu přileze a bere ho jako opěrátko.. šplhá po něm, aby si mohl stoupnout. Včera ráno koukám do postýlky a Richie stojí - držel se šprusliček! Od té doby už se s přehledem na kolínkách opírá o postýlku a zkouší si opět stoupnout. Pak se pustí a žuch dozadu. A já teď začala mít strach, aby se mu něco nestalo. Co když se praští o šprusle u postýlky do hlavičky :r: . A až bude tohle zkoušet o nábytek, tak snad zešílím :s: . Vím, je to přirozené, ale přeci jenom se o něj bojím. V postýlce je sice matrace, ale sama postýlka je úzká a až si bude stoupat na nožičky pravidelně a žuchne sebou, tak se jisto jistě musí praštit. A tohle praštění si nedovedu představit, až si bude stoupat v místnosti a opírat se o nábytek.. ááá.. to abych si připravila ty nejpevnější nervy :00: . Holky, jak jste to zvládly nebo zvládáte vy? Děláte nějaká opatření? My už pomalu zabezpečujeme byt. V té postýlce se asi nedá dělat nic, že? Díky :a: .
nedelam zadne opatreni..potrebuje se otriskat at se nauci padat na dupu :) bud v klidu
spis at nemas zelezne nebo sklenene hrany(tim myslim kvetinovy stolek,rantl a pod) pokud ano tak si porid chranice :)
pevne nervy :)
In reply to nedelam zadne by martina2105
Diky, nervy zoceluji :€s€: .
když si synek začal stoupat a takhle padal dozadu, tak jsem ho učila, že se nesmí vstoje pustit ručičkama postýlky, ale že si musí nejdřív kleknout na kolínko, pochopil to během tří dnů ;)
In reply to když si synek začal stoupat a by ha.nka
Už ho to tak učím, tak uvidíme, kdy to pochopí :) .
Ahoj, no rad už tady máš dost a určitě se všichni shodneme, že dítě se prostě musí naučit si dávat pozor a při té cestě prostě pár bouliček pobere. Sama musíš usoudit jak hodně mu v tom pomůžeš a rozhodně nic se nemá přehánět. Bezpečné prostředí je základ a jinak ať si víceméně zkouší sám. Já jsem naší holčičce ukazovala jak by se měla dostat dolů, ale určitě by na to přišla i sama.
Ahoj, malej si taky začal brzy stoupat - prostě jsem obětovala nějaký ten den a pořád na něj koukala a snažila se ho při pádu chytnout. No někdy hold padl - otřásl se barák, ale malému se nikdy nic nestalo. Pak neuměl ze stoje slézt - stoupl si a pořád kňoural - opět jsme u něj stáli a učili ho slézt. Za pár dnů to vypilovat a hotovo. Sem tam spadne, sem tam ne, to jsou děti, podle mně to k tomu patří :€s€: . To teď bude pořád. Náš malej má teď období kdy se začíná chytat a stoupat jen jednou rukou a různé experimenty - bude mu 9 měsíců. :a:
In reply to Ahoj, malej si taky začal by Zorka
Takže pevné nervy budu potřebovat pořád.. :s: . Jsem teď taky pořád u něj a čekám, co se stane, když se pokouší stoupnout. Kymácí se u toho na všechny strany, ale chce to prostě dokázat a to je krásný :€s€: . Holt se musí tohle období překlenout a jak píšou holky, bát se o ty naše broučky budeme už asi pořád..
In reply to Takže pevné nervy budu by Nikola11
díky :), no a nejhorší teď je když ho někdo začne přidržovat nebo si myslí že spadne - ale právě naopak, jak na sobě ucítí ruku tak se pustí a hned je na pád zaděláno, nejlepší je když to zkouší hezky sám, já ho nechávám vylézt i ty schody - jejda to bylo vzteku než zjistil že musí zvednout hlavu aby to šlo dál, teď už to má vymakaný :), samozřejmě za ním stojím, tam bych ho samotného vůbec nenechala. :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já vím, je pravda, co píšeš, i jsem to četla, že nejhorší je, když jsou rodiče dítěti za pr****, tím to naopak zhoršují a dítě se pak spoléhá na ně. Musím se vůči tomu prostě obrnět.. strach tu je, to je jasný.. začíná teprve teď stoupat a já si představuju ty nejhorší scénáře - huš! Rychle je zaženu, budu ho hlídat, to je jasný, ale s mírou. Už aby pěkně capkal :) .
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
přesně, dítě se musí naučit spoléhat samo na sebe:-)) jeden příklad z naší rodiny, švagrová, hodně přecitlivělá vodila malého za ruku do 3 let jednou se otočila a malý nezvládl schody a zlomená klíční kost, ta lamentovala, že ho furt hlídá a teď tohle..... No já ji spražila hned a řekla ji, že za to může ona, kdyby ho pořád tak nehlídala a neopečovavala, tak z těch schodu dávno uměl!!!!!!
teď už se budeš bát pořád a já radím nepřemýšlej nad tím, co potom, až začne chodit, to teprv bude boulí určitě předvídej a vytvoř bezpečné prostředí, ale nepřeháněj to, už od malá si dítě musí uvědomit překážky, nebezpečí a naučit se v něm žít, nejsi jediná a ze zkušeností vím,že i ta nejopatrnější maminka, nemůže zamezit všem bouličkám :€s€:
In reply to teď už se budeš bát pořád a by petra.nn
jj, nebudu už nad tím tak přemýšlet, je to fakt.. věci tím nepomůžu, spíš naopak. Díky :€s€: .
In reply to teď už se budeš bát pořád a by petra.nn
tak pod to sa podpíšem :€s€:
Tímhle si projde asi každej brouček. Bohužel si párkrát musí nabít, aby si začla dávat pozor, pak se přestane pouštět uvidíš. Je to prostě přirozený vývoj. Samozřejmě nechat jí stát někde, kde by mohla narazit do nábytku není dobrý, ale uhlídat se to asi úplně nedá. Přeji co nejméně bouliček :one:
In reply to Tímhle si projde asi každej by skleroza
Je to težký, my matky se bojíme.. přeci jenom to ještě před chvílí byla taková bezbraná miminka a teď se vystavují nebezpečí, ale jak píšeš.. je to vývoj a prošli jsme si tím všichni :) .
Ahoj, my jsme meli uplne to same, ale ono to zachvilku prejde neboj. Az se nauci poradne stat a ze stoje si zpatky sednout tak to zmizi. Ja taky silela, ale tak holt sem ji porad hlidala a v postylce samotnou nenechavala. A i tak se ji povedlu nekolikrat zbuchnout a dat si do hlavy. Ale nastesti se ji nic nestalo. Trvalo to tak max mesic a uz krasne stoji a nepada. Takze vydrz:-)
In reply to Ahoj, my jsme meli uplne to by cherrylady
oki, musím vydržet, díky za podporu :a: .
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
jj, lezeme už dlouho :€s€: . Teď už se právě staví na nožičky. V postýlce už to umí jedna báseň, je na nožičkách pořád a tak ho učím, jak se vrátit na kolínka, aby nespadl. Ty helmy.. to je nějaká šílenost, ne :s: ? Nábytek zkontroluji, nervy zoceluji, už si pomalu zvykám.. musím ;) .