Deníček uživatele vřískoťáček

Ahoj beruš :a: Ty pocity co máš jsou úplně normální. Já je sice neměla, ale spousta kamarádek ano... Musíte se sžít jako rodina, dej tomu čas. A maličký bude každým dnem lepší a lepší...a každý den s ním bude lepší a lepší ;) Já mám druhé dítko a malá je neskutečně hodné miminko. Ale to byla i ta první..ale tu druhou si užívám o to víc, že vím..jak to k těm 3rokům rychle uteče :r: :) Nejhorší jsou vždy ty první 2-3 měsíce....pak už je s prckem zábava...a to já musím vymýšlet zábavu ještě první dcerce, která se nenechá ošidit :///: Jo a osobní čas nebo čas partnerský???? Jo tak ten přestal existovat :s: My do toho ještě totiž stavíme, takže mužík v práci nebo na stavbě...Milujeme se pořád moc a víme, že mít děti je náročné na partnerský čas.Ale snažíme se hop užívat si ho s nimi..ony ty děto odrostou a pak už tolik času vyžadovat nebudou.... Ale výlety jen nás dvou..nebo celý den jen pro sebe...to neznáme :00: A ono stejně..jak jsou děti..už na ně myslíš. Takže být na dovolené bez nich ( když jsou tak malé )..neužila bych si to..pořád na ně myslíš a bojíš se o ně...Už prostě skončil svobodný bezstarostný život...Ale já jsem štastná, že to tak je....že mám rodinu... Takže tomu dej beruš čas....potřebuješ si zvyknout a najet na režim a taky tělo naučit režimu a třeba naučit se nevnímat tolik dětský pláč..myslím to tak, aby tě neznérvozňoval-neobtěžoval..malá když pláče a já mám práci..mluvím s ní a nějak mě to uklidňuje a pak ji jdu potulinkovat..Hned to prostě někdy nejde... Takže hlavu vzhůru, za své myšlenky se nestyď a bud ráda, že máte mimičo a máš tak super chlapa co pomáhá a rád :) :a:

Ahoj, jestli Ti to trochu pomůže ...
Mně když se narodil Matěj, tak jsem na to nebyla duševně asi vůbec připravená. Pracovala jsem ještě den před porodem a nějak jsem se vůbec nestihla vyladit na mateřství. Myslela jsem, že to "porod" zařídí a nezařídil. Konalo se akorát poporodní blues a děsná únava a žádná euforie. Koukala jsem na něj jak na mimozemšťana a on to zřejmě vycítil :s: , takže hulákal ve dne v noci a že těch prochozených nocí bylo hodně. Matěj se nepřisávala, mlíka bylo málo, pořád jsem odsávala, on ho nechtěl ani z lahve. Já pak dostala děsnou chřipku, 3 dny jsem ležela se 40 horečkami a nemohla skoro nic. Fakt to bylo hrozně těžké, brečela jsem jak želva, v podstatě jsem s ním ani nechtěla moc být doma sama, abych nemusela poslouchat jen řev ... :r: No naštěstí čas je nejlepší lékař a postupně jsme se nějak sehráli. Matěj teď má 4 roky a je to hrozně milý kluk, pravda je více citlivý, ale vztah máme moc hezký.
Když se narodil Radovan bylo Matějovi 2,5 roku. Bylo to něco úplně jiného a já si užila vše. Ne že by vůbec neplakal, ale už jsem byla správně naladěná a měla jsem Matěje a neměla čas hrabat se ve svých pocitech. Prostě to šlo nějak intuitivně a přirozeně.
Jediné, co prodělalo nezvratnou změnu je náš osobní život, který se díky dětem scvrknul do téměř zanedbatelného času :00: , ale už to beru jako normální běh života.
Drž se a mysli na to, že to bude lepší :k:

Ahoj.jako by jsi mi mluvila z duše s prvním těhotenstvím a dcerou (ted už mám druhou a je to o poznání lepší) Čekala jsem něco uplně jiného a ne uplakané miminko a samé stresy :00: Takže je to asi normální.První drera byla hodně náročná a uplakaná a vlastně i ted ve dvou letech to s ní není lehké ale už se s ní dá mluvit takže vím většinou co chce.No a nedávno se mi narodila druhá dcera která je uplný opak sama krásně od narození usíná (první jsem skoro do roka musela pokaždé uspávat na míči) a pořád se směje :€s€: Takže stačí to jen prostě vydržet a ono se to začne zlepšovat a člověk si i trochu zvykne hlevně to chce myslet pozitivně :dance:

Zlatíčko to se dá do pořádku :) taky jsem měla podobné pocity a už je to dobrý ;) Začátky jsou vždycky úplně jiné,než si v těhotenství představujeme.Malujeme si spokojené miminko,které levou zadní nakojíme,pak rychle přebalíme,bez problémů uspíme a bude spát 4hoďky v kuse.
Byla by to krása,ale taky trošku nuda ne?? :s:
Zkoušela jsi ho dát do kočárku/auta,když usíná??Třeba by to bylo lepší.
Nás taky strašně trápily prdíky,pomohlo nám na to totální vynechání mléka a BABYCALM.Sice jí to nejde úplně jednoduše,ale už stačí jen měnit polohy a nemusím jí už nijak pomáhat.