Deníček uživatele sbazilakova

To je hrozná tragédie, asi tě tim moc neuklidnim, ale s mojí povahou, bych to rozdejchávala strašně dlouho a asi bych se chovala jako tvůj manžel, jedinej lék je bohužel čas. Co se chudince malinký stalo??

To je mi hrozně líto :r: :r: :r: ,vůbec si to neumím představit.Ono to má každý asi jiný.Já bych o tom taky musela mluvit,ale každý to tak nemá.Nevím jak je to dlouho,ale bude potřeba asi moře času,než se ta bolest zmírní.Našim,než jsem se narodila,se narodily 2 holčičky,asi 2 roky po sobě,obě se narodily téměř donošené ale mrtvé. U nás doma to bylo a je dodnes veliké tabu.Kdybychom nejezdily na hrobeček,tak bych to snad ani nevěděla.Dodnes si neumím představit,že bych se měla zeptat co a jak.Měla jsem s tím taky problém,když jsem byla malá.Naši mě často vyčítali že se neučím,jsem nepořádná... a já jsem potom měla pocit,že měli žít oni,že by byli lepší.Dnes mi to přijde divné,ale já to tak měla.Myslím,že je důležité o tom mluvit i s dalším dítětem,až ho budete mít.Mě to moc chybělo a nevěděla jsem co s tím,ikdyž se to stalo před mým narozením. Já bych o tom asi taky potřebovala mluvit,ale chlapi to mají asi jinak.Měj hodně síly,´ať to spolu zvládnete,ikdyž to bude asi moc těžké. :h:

ahoj to co jste prožili je opravdu tragédie a ten kdo to nezažil,tak neví jaký to je.Já jsem na silvestra 2007/8 zjistila, že jsem těhotná, měla jsem ohromnou radost ale za 14 dní bylo vše jinak. Doktor mi řekl, že to asi bude mimo a tak jsem na nový rok skončila v nemocnici se třema dírama v břiše a obrovskou bolestí v srdci, že jsem nějak zklamala. Nejdůležitější je otom mluvit, to hodně pomáhá, naštěstí za půl roku se nám to s manželem podařilo znova a teď máme doma 5 měsíců Kubíčka.Tak nestrácej hlavu ono se to znova podaří.