Deníček uživatele Katka_S.

Dudinko, nejsem zase tak silná. Vlastně me vystrnadili. Dodnes nevím, jak to vlastně bylo, ale mám pocit, že se u nás dost věcí dělo schválně proto, abych už odešla.
Co se týče soudu o dítě, neboj se.Pokud nejsi nějaká feťačka, nebo netýráš dítě, tak by ti ho neměli vzít. Můj ex taky tvrdil u soudusamý nechutný lži, jako že se o malou nedokážu postarat, že jsem labilní, nemorální, agresivní a já nevim co ještě. Jenže mu to nepomohlo.Měli jsme naštěstí rozumnou soudkyni. Tak se odvolal aspoň kvůli alimentům. Přišlo mu to strašně moc ://: . Nevim, jak máš starý dítko, ale u malejch dětí je střídavá péče nesmysl. A tchýně ať kouká zapomenout :zadek: ... Držim palce a pokud budeš chtít, tak ni někdy napiš ;-).

:-(( zažila jsem něco podobného až na to ze po rozchodu naštěstí přestal mít zájem i soudu sice neco brblal, ale nechtěl nijak malou do péče a naštěstí ani ted se neozývá...ze začatku taky byly silne řeči o střidave péči,ale pak ho to naštěstí rychle opustilo...jsem za to ráda,že to mam takhle a že ho nemusím vídat, protože bych ho musela prohodit oknem za to jak se zachoval...hajzl...naprosto tě chápu a je to normální,že k němu cítíš nenávist....ale časem to pomine...určo neexistují na světě jen takoví zhovadilci jaké jsme potkali :-) já mám po tom vsem co se mi stalo trošku na chlapi averzi...prostě žádný se mi nezdá dobrý, takždý mi svým zpusobem něčím vadí...od té doby.... a nebo jsem otevřela oči a dokážu se ted dívat na chlapy střizlivějším pohledem :-)

Myslím, že se nejvíc zlobíš sama na sebe... mě po rozvodu začaly chodit obsílky s upomínkama, co není zaplacené... skončilo to tak, že jsem víc jak rok poté splácela věci, co jsem myslela, že jsou placené, protože ex tvrdil, že to platí... např. nájem, pevnou linku, nedoplatek za teplo a vodu, elektriku atd... předtím chodily upomínky na jeho jméno, ale když už u nás nebydlel a neplatil, tak to začali posílat mě... a k tomu jsem musela začít platit úvěr na vyplacení SJM za byt bývalému manželovi... takže pro mně a dva puberťáky a psa mi nakonec po uhrazení všech nutných plateb a splátek zůstaly asi 4000 Kč na měsíc na všechno... bylo to šílené období a dodnes nechápu, jak jsem to zvládla... a nejvíc jsem byla naštvaná právě na sebe, že jsem si vybrala tak špatného partnera, že jsem dětem vybrala špatného otce a že jsem to vůbec dopustila, aby to tak skončilo... dnes vím, že jsem tu žádost o rozvod podala v pravý čas, za pět minut dvanáct, že jsem doslova utekla hrobníkovi z lopaty... protože těsně poté si ex nadělal ještě další šílené dluhy a dnes je ve stádiu oddlužení, takže všechno nad životní minimum se mu strhává na uhrazení nesplacených dluhů (naštěstí už ne za manželství, ono se to od doby, kdy dáš žádost o rozvod nepočítá do SJM)... ale fakt se mi nejvíc ulevilo, když jsem se tím přestala trápit a začala jsem se mít zase ráda... začala jsem to brát jako dost silnou životní zkušenost, díky které si teď umím vážit třeba naprosto jiných hodnot a věcí, než dřív, prostě jako poučení... a ač to bude znít děsně blbě, tak jsem děkovala v duchu svému exovi, že díky této zkušenosti jsem si našla bezvadného, hodného a zodpovědného chlapa a dostala jsem od života šanci začít znovu a lépe...

No tak o penězích u nás raději nemluvim. Naštěstí tam nebyly dluhy, ale taky to nebylo všechno ok...