Deníček uživatele barushe

Tak to jste už šikulky, já vám moc závidím ty úsměvy, to je kouzelné, my si ještě chvíli počkáme, včera se princezna předvedla, jely jsme opět se zavinovačkou ven....byla zlatá, vydržela dvě hoďky a doma ještě spinkala v kočárku musela jsem ji buďit na papání, pak mi zase usnula a pak se za náma přijel podívat taťka, celou dobu hystericky prořvala, nemohly jsme ani šeptat natož si normálně popovídat, co a jak, protože jsme se viděli naposled v neděli a to se taky předvedla, tak ji Pavel jen celou oňufňal, popřáli jsme si oba pevné nervy (on na stavbě a já s malou) a jel, ráno mi napisal, že ho to štve, že si nás ani neužil, že je to drsná vojna a že doufá, že to zvládnem, tak mi to bylo líto :\/: , ale je zase hezké, že to tak cítí, takže jsem ti vzpomněla na vás, že my jsme vlastně taky takové samyčky :\/: , hned jak budeme mít s malou nějaký režim a nebudem tak spolu bojovat, tak se musíme sčuchnout, bo to takhle nejde :one: zatím papa holky naše!!!

Ahojik Baru, mas pravdu, vubec se nedivim ze Pavel je ted takovy smutny, vlastne v dobe kdy byste meli byt spolu on se snazi vybudovat pro vas hnizdo kam si vas holky odvede.. :$$: . Ale neboj, ono tu utece a bude to co nevidet :one:
Tak to jsem rada ze to taky tak vidis, pac my bysme vas "samyčky" taky rady poznaly osobne ;)
Vsak nejsme spolu v kontaktu naposledy, ne :s: :a:

Ahojky Raduško, tak to si mi vzala vítr z plachet, jak znám tu svou dračici tak na tom budeme stejně už teď chodím po špičkách, takže jsem si naivně myslela že se to po šestinedělí všem maminkám upraví a najednou na nějaký režim, takže nic, no neva, tak to bude muset ze mě vysát :j)