Deníček uživatele 3kobra3

To verim, ze jsi si prozila sve teda..ja na Karlove mela maminku, ta mela take jednostrane febrilni krece a tam byla mudr a ta rikala, ze k tem jednostranym se prihlizi o mnoho prisneji nez k oboustranym..tez jejiho skoro rocniha chlapecka poslali na CT..a i on nastesti zadny nalez nemel... asi 4 den je pustili domu :) byla jsem za ne moc rada, my meli pred tou MR mozku..za coz jsem ted dokrorum moc vdecna..hlavne MUDR JEsina.. skvely clovek , lekar i z lidskeho hledoska..musim rict, ze lekari a sestry jsou naKarlove proste UZASNI!!!!!! opravdu... ja tam kolabovala.. oni byli skveli... za ten tyden a pul jsme tam schodila asi 5 kg... ale byla jsem strachy mimo..jsem moc rada, ze to vse dopadlo dobre !!!! Mam vzdy velikou radost z pribehu co dobre konci..i protoze clovek bohuzel v nemocnici videl i ty pripady, co dobry konec nemeli a nemaji :((( ... drzte se ..posilame pusu a pohlazeni...

No to jste si pěkně užili:-( tak přeju ať je to váš poslední pobyt v nemocnici a ať už se podobné zážitky neopakují.

Ahoj holky...upřímně, ani jsem nečekala tolik reakcí na náš zážitek..a jen co jsem si začala číst vaše příspěvky, opět jsem začala bulet jako mimino..
Co to bylo, do teď nikdo pořádně neví...Pravděpodobně to byly opravdu ty fibrilní křečové záškuby-z kolísání tělesné teploty..Také mě napadlo, že jak měl ten zánět v oušku, jestli se mu nedostal do hlavičky a tohle mu nezpůsobil. A tím, že mu podávali antibiotika, tak to třeba zaléčili. Když nás přijali do nemocnice, tak už v oušku žádný zánět neměl..Je možné, že by se přesunul?
Ani nedokážu tak dobře popsat, co se tam všechno dělo, obzvlášť ty první dny, jaké to bylo, koukat se na něj, bát se vzít vlastní miminko do náruče, protože jsem se bála, abych mu neublížila, jak byl křehočký.. V tu neděli, co nás přijali a já s ním byla na JIPu, měl ty křeče ještě několikrát, téměř pokaždé, než jsem někoho zavolala, tak to zase přešlo..Až mi přišlo, že na mě sestřičky a doktorky koukají, jako bych si vymýšlela. Ještě že tam byla ta Gabča, která to potvrdila. Doteď lituji, že jsem si na ní nevzala kontakt, kdyby tam nebyla, bylo by to pro mě mnohem horší..
Až po několika dalších záchvatech mu nasadili další nějaké léky, po kterých se to srovnalo...
Po několika dnech mu přestali dávat kapačkama léky, jen přes tu kanylu mu dávali z injekce. Pak když nás přestěhovali na normální oddělení, tak jsem mu na lžičce podávala Phenemaleten, takový hořký prášeček.. Po propuštění jsme dostali Diazepam, pro případ, že by se to opakovalo, a ty prášky, které jsem mu musela po 8mi hodinách dávat rozdrcenou půlku. Až měsíc po propuštění jsme šli na kontrolu na neurologii, kde Tomínek laškoval s mladou sestřičkou(no být starší, tak si myslím, že s ní flirtoval:-D). Ukázal, jak i přes to všechno je šikovný.. Dr mě poučila, jak postupně, pomalu snižovat ty prášky.. Ikdyž teda měla pocit(a napsala to i do zprávy), že má Tomínek třes v horních končetinách a chvěje jazýčkem..Což mi ale nepřišlo nic nenormálního, prostě je to čilé miminko, hýbe se, a jazýček vyplazuje a třese s ním už i proto, že to na něj dělá jeho tatínek..tak nevím..
Minulou sobotu(28.8.) jsem mu dala naposledy prášek. Od té doby nebere nic, a je bez záškubů.
21.9. jdeme na další kontrolu, kde dr ho musí opět prohlédnout, jestli nějak špatně nereaguje(já jako laik teda rozhodně nic špatného na něm nevidím, naopak), a také rozhodne o tom, jestli už konečně může být prvně očkovaný-kromě TBC ještě nic nedostal..
Každopádně vám holky moc děkuju za vaše reakce, opravdu mě až dojalo, co jste psali....