Anděl s ďáblíkem v plence

Ahoj holky... tak jsem si sem na chvíli zase sedla, abych se podívala, co je kde nového a Gabčulíka jsem posadila do lehátka vedle mě... nejdřív mě ta malá můrečka překvapila tím, že už se naučila pořádně zatáhnout za tu pověšenou opičku (teda my jí říkáme žapice, protože je to sice opice, ale vypadá jak rozpláclá žába) a zjistila, že když zatáhne pořádně, tak začne hrát... no a tak za ni tahá a tahá, až mám chuť jí vytáhnout zevnitř žapice tu baterku, aby bylo ticho, no a tak se na ni podívám, zasměju a povídám jí, jak nám tu krásně hraje, jaká je to šikulka, Gabčulík se na mě zasměje tím svým krásným a neodolatelným bezzubým úsměvem, pusu od ucha k uchu a pak nějak ten úsměv zatuhne, výraz se stává sveřepější a zarputilejší a já jen slyším, jak to v plínce burácí, bublá a čvachtá... tak mi držte palce, potřebuji odvahu, abych se na tu hrůzu podívala... to zase bude třídenní nálož, už se těším... :-)