mám 3,5 letou dcerku. Celý její život je velmi živá, temperamentní, hlučná, tvrdohlavá. Vztek je momentálně na denním pořádku, stále vymýšlí něco, čím by nás terorizovala. Jakmile po ní něco chceme, nebo něco nepovolíme přesně podle ní, začne brutální teror (ječení, křik, nepříjemný odsekávání, prskání, vyplazování jazyka atp...). Často i brečí, je lítostivá, ale je evidentní že potřebuje pozornost (ač tu negativní). Má starší sestru, která je předškolačka a má trochu potíže s mluvením a možná ač nechci, dávám víc pozornosti jí, protože tahle druhá je dost ve všem napřed, tak automaticky chci pomoci té starší. I když správně bych to měla dělit spravedlivě, což se snažím, ale znáte to...
No, já nevím co poradit, jelikož každý dítě asi reaguje na něco jinýho a i výchovná metoda může být jiná u vás. Mně se hodně osvědčilo s ní hodně mluvit, vysvětlovat, v klidu a bez manipulace a podmiňování. Třeba musím třikrát zopakovat, že takhle to nejde a stále v klidu vysvětlovat proč a občas prohodím že doufám, že to pochopí, aby to pak už nebylo nepříjemný (ta komunikace). Dál děti beru hodně do přírody aby se vyblbly a snažím se vyhýbat supermrketům a místům kde hrozí nepochopení situace (nemůžeš mít všechno atd). Taky se snažím nabízet hodně činností se mnou (vaření, úklid - nějak zajímavě, tvoření a vždycky chvilku dělám tu věc s nima a pak řeknu že na chvilku můžou samy). Taky u nás hodně pomáhá, když jim dávám prostor pro samostatnost (sama jde do lednice a vezme máslo, najde nůž a namaže si chlebík), může si sama jít umýt ruce, ale když nechce, nabídnu pomocc (jo stává se že odmítne mýt si zapatlaný ruce a zasekne se, nebo rozbrečí, ale snažím se být důsledná a zase třeba dvakrát zopakuju proč si je musí umýt a že může sama nebo se mnou, ale pokud nepůjde zase to bude nepříjemný...). No, to je asi tak všechno. Samozřejmě mám dny kdy se cítím blbě a pak jsem nepříjemná už sama od sebe a to je pak u nás teprve mazec - ze strany dcery i mojí.
Myslím že 3,5 je fakt nějakej zasekávací věk. Ale zase první měla v tu dobu úplný rozkvět v moudrou veselou bytost, tak asi jak kdo :)
Ahoj,
mám 3,5 letou dcerku. Celý její život je velmi živá, temperamentní, hlučná, tvrdohlavá. Vztek je momentálně na denním pořádku, stále vymýšlí něco, čím by nás terorizovala. Jakmile po ní něco chceme, nebo něco nepovolíme přesně podle ní, začne brutální teror (ječení, křik, nepříjemný odsekávání, prskání, vyplazování jazyka atp...). Často i brečí, je lítostivá, ale je evidentní že potřebuje pozornost (ač tu negativní). Má starší sestru, která je předškolačka a má trochu potíže s mluvením a možná ač nechci, dávám víc pozornosti jí, protože tahle druhá je dost ve všem napřed, tak automaticky chci pomoci té starší. I když správně bych to měla dělit spravedlivě, což se snažím, ale znáte to...
No, já nevím co poradit, jelikož každý dítě asi reaguje na něco jinýho a i výchovná metoda může být jiná u vás. Mně se hodně osvědčilo s ní hodně mluvit, vysvětlovat, v klidu a bez manipulace a podmiňování. Třeba musím třikrát zopakovat, že takhle to nejde a stále v klidu vysvětlovat proč a občas prohodím že doufám, že to pochopí, aby to pak už nebylo nepříjemný (ta komunikace). Dál děti beru hodně do přírody aby se vyblbly a snažím se vyhýbat supermrketům a místům kde hrozí nepochopení situace (nemůžeš mít všechno atd). Taky se snažím nabízet hodně činností se mnou (vaření, úklid - nějak zajímavě, tvoření a vždycky chvilku dělám tu věc s nima a pak řeknu že na chvilku můžou samy). Taky u nás hodně pomáhá, když jim dávám prostor pro samostatnost (sama jde do lednice a vezme máslo, najde nůž a namaže si chlebík), může si sama jít umýt ruce, ale když nechce, nabídnu pomocc (jo stává se že odmítne mýt si zapatlaný ruce a zasekne se, nebo rozbrečí, ale snažím se být důsledná a zase třeba dvakrát zopakuju proč si je musí umýt a že může sama nebo se mnou, ale pokud nepůjde zase to bude nepříjemný...). No, to je asi tak všechno. Samozřejmě mám dny kdy se cítím blbě a pak jsem nepříjemná už sama od sebe a to je pak u nás teprve mazec - ze strany dcery i mojí.
Myslím že 3,5 je fakt nějakej zasekávací věk. Ale zase první měla v tu dobu úplný rozkvět v moudrou veselou bytost, tak asi jak kdo :)
Hodně štěstí ...