Ahoj, jestli tě to potěší, tak máme doma to samé, možná v něčem horší. Jako malý usínal sám, od nemoci v 8měsících uspávám, ale je to jen cca na 10minut, což nechat vyřvat trvá podstatně dýl. Máme staršího syna 9letého a malý mu sdává hroznej kopr, kouše ho, vyhazuje mu jeho hračky, schovává ovladač od televize. S kousáním jsem třeba bezradná, zkoušela jsem mu dát, když někoho kousne, jablko nebo něco a nezabírá. KOuše i děti na hřišti, jakmile se mu něco nelíbí, tak chramst. Vzteká se taky jak čert, jakmile není po jeho, prohýbá se, válí se po zemi, křičí, kouše vše kolem sebe. Je mu rok a nikdo ho to neučil. Od narození se mu snažím být při ruce, nemám ohrádku ńic. chodí si po bytě jak se mu za chce, šuplíky kramaří, místa kam jsme nechtěli aby lezl, jsme tomu uzpůsobili a jinak muže všude. Hrát si vydrží sám tak 5-10minut, max. jinak chce nosit, abych si s ním hrála a tak. A to nemluvím o tom, že jsou věci které jsou zakázané a stejně je dělá. Pes kvůli němu může jíst a pít, jen když malý spí. Já uklízím taky až když spí, nechtěla jsem to tak dělat, ale jinak to bohužel nyní nejde. Doufám, že to čas spraví, až se uklidní tohle sebeuvědomující se období. A tobě přeji ať to taky brzy přejde. A o kolik je sourozenec starší? nejde třeba dělat věci společně ve třech? Spaní, hraní, uklízení? Náš malý třeba dává věci do pračky a pomáhá mi, když mu řeknu, tím pádem si s ním hraju a i uděláme věci co potřebuji já. Těžko se radí, když každá jsme jiná a máme jiné priority a neseme si něco ze svého dětství. Takže ať ti bude radit kdokoli cokoli, stejně si to uděláš po svém. A v tomhle případě si myslím, že fakt pomuze jen ten čas. Kámošky malá to také dělala a teď, když jí byly dva to jako mávnutím proutku přešlo. A je zlatá :). Tak držím palce a pevné nervy :a:
Ahoj, jestli tě to potěší, tak máme doma to samé, možná v něčem horší. Jako malý usínal sám, od nemoci v 8měsících uspávám, ale je to jen cca na 10minut, což nechat vyřvat trvá podstatně dýl. Máme staršího syna 9letého a malý mu sdává hroznej kopr, kouše ho, vyhazuje mu jeho hračky, schovává ovladač od televize. S kousáním jsem třeba bezradná, zkoušela jsem mu dát, když někoho kousne, jablko nebo něco a nezabírá. KOuše i děti na hřišti, jakmile se mu něco nelíbí, tak chramst. Vzteká se taky jak čert, jakmile není po jeho, prohýbá se, válí se po zemi, křičí, kouše vše kolem sebe. Je mu rok a nikdo ho to neučil. Od narození se mu snažím být při ruce, nemám ohrádku ńic. chodí si po bytě jak se mu za chce, šuplíky kramaří, místa kam jsme nechtěli aby lezl, jsme tomu uzpůsobili a jinak muže všude. Hrát si vydrží sám tak 5-10minut, max. jinak chce nosit, abych si s ním hrála a tak. A to nemluvím o tom, že jsou věci které jsou zakázané a stejně je dělá. Pes kvůli němu může jíst a pít, jen když malý spí. Já uklízím taky až když spí, nechtěla jsem to tak dělat, ale jinak to bohužel nyní nejde. Doufám, že to čas spraví, až se uklidní tohle sebeuvědomující se období. A tobě přeji ať to taky brzy přejde. A o kolik je sourozenec starší? nejde třeba dělat věci společně ve třech? Spaní, hraní, uklízení? Náš malý třeba dává věci do pračky a pomáhá mi, když mu řeknu, tím pádem si s ním hraju a i uděláme věci co potřebuji já. Těžko se radí, když každá jsme jiná a máme jiné priority a neseme si něco ze svého dětství. Takže ať ti bude radit kdokoli cokoli, stejně si to uděláš po svém. A v tomhle případě si myslím, že fakt pomuze jen ten čas. Kámošky malá to také dělala a teď, když jí byly dva to jako mávnutím proutku přešlo. A je zlatá :). Tak držím palce a pevné nervy :a: