Přidat komentář

Každé dítě je asi jiné, ale napíši vlastní zkušenost. Jeli jsme loni (syn 3 a čtvrt roku) do Itálie. Vyjížděli jsme v šest večer a řídili jsme až do pěti do rána (60 km za italskými hranicemi v Itálii). Syn usnul až někdy po deváté večer a spal celkem nerušeně. Ale byl v tu dobu se v noci strašně vrtět, což mu v sedačce nešlo, a tak se začal kňouravě budit a rozmrzele plakat. Chtěl se prostě uvelebit po svém, na bříško. Takže jsem v pět ráno celkem uvítala, když manžel zastavil, že si odpočneme. Vypnula jsem syna ze sedačky, on se svalil na sedačku vedle na bříško a byl spokojený a dospal zbytek pod dekou. Já jsem řídila cca do půlnoci (pak už bych to nedala) a zbytek dořídil manžel. Bylo to náročné, ale šlo to. Ve dne když jsme přejížděli jsme měli půjčenou televizku a díky ní byl syn v pohodě. Klidně 3 hodiny nadšeně čučel na pohádky (což bych doma nikdy nedovolila), ale díky tomu jsme za týden najezdili 4 tis. km a synek si to celkem snad i užil. Takže za mě si myslím, že alespoň značná část v noci je nejlepší. Nemusíte to jet na zátah,ale dát si někde šlofíka na cestě a pak čerství dojet zbytek