Přidat komentář

Je mi líto, že jste to pochopili, tak, že ho od rána do večera řežu jak žito.... ale dalo se to čekat od maminek, které to tak nedělají, ale raději svoje děti přemlouvají a donekonečna jim domluvají, aby něco udělali nebo naopak neudělali, mají s nimi histerické výstupy na ulicích, neumí se chovat, jsou agresivní atd. Psala jsem, že taky nedostane tyden, dva klidně i víc...ale to už jste asi byli celý běsný :-). Nevěřím tomu, že by se mě synek bál. Děti bojících se svých rodičů vypadají jinak. Užijeme si ohromně moc legrace, u nás se pořád směje, zpívá, povídají si pohádky, chodíme plavat, na výlety atd atd atd, ale když je potřeba, tak prostě zakročím, aby mě nějaký vzteklounek doma neplácal ve vzteku. Nechávám ho být osobností, ale kdybych takhle přísná třeba nebyla, bůh ví, co bych doma mohla mít za "fracka" a pak bych třeba taky řešila, že ho nezvládám. A přijde mi dost divný, omlouvat se dítěti za to, že jsem mu vynadala nebo pleskla. Je těžký takhle virtuálně něco řešit, protože nežijete u nás doma a ani v našem okolí a naznáte nás. Nemusíte se o něho bát ani ho litovat, je v dobrých rukou své maminky, která ho miluje...ale občas hold dostane vychovnou. Bohunka