Přidat komentář

Ahoj, tak to mi mluvíš z duše, protože už je to skoro měsíc, co takhle syn v noci vyvádí,a já už padám na hubu. Akorát že těhu nejsem,ale jelikož se snažíme, vážně přemýšlím o tom, jestli to mám zapotřebí se zrovna ted stresovat s dvěma dětma (ošklivě řečeno),protože ten spánek opravdu potřebuju, jinak jsem na zabití...
Syn (23m) pěkně usíná, ještě v malé postýlce (o větší taky přemýšlím,ale tenhle následek mě nenapadl..) a hned jak jdu spát, tak se pravidelně po 40min budí a ječí (jak čuní, když jde na porážku) a ječí - zavřu okna,at to nevystraší sousedy, a stojí postýlce, chce ke mě. Většinou ustoupím, protože chci aby se manžel dospal. Ted je ale na služebce v cizině, takže jsem neustoupila a nechala ho vyřvat... moc jsem si nepomohla, zatim. Snad to ke konci týdne bude lepší. Vím jediné, že to není pláč opravdový, ale vydírání.. Moje pohlazení s ním nic nedělá, tak jsem zlá a houknu na něj zle, to na něj platí víc. Nejví je ale v pohodě,když tam nejsem já, koukne se po pokoji, nenajde mě, tak nevyvádí,že chce ven...Snad to brzo skončí...