Zrovna došla do období, kdy si uvědomuje, že její chování dokáže rodinou pohodou pořádně zamíchat. Někdo to nazývá první pubertou a tak, jako v té "pravé" pubertě jen zkouší, co vydržíte a kam až může zajít. Po Vás rodičích se chce, abyste ji nenechali "vyhrát" a abyste ji dali jasně najevo, že rodiče a páni domu jste Vy! Po každém jejim výstupu musí následovat trest, pak vysvětlení proč se to nedělá a proč je potrestána. Následně, po nějaké době a jejim výrazu, že to chápe, objetí... Ona to chápe,ale nebude poslouchat, udělá to znova. A Vy, jako trpěliví rodiče budete výchovný "kolotoč" absolvovat znova a znova... Ona ta holčička ocení, že se ji věnujete a že s ní "hrajete její hru"... Po čase ji to přejde a Vy ji tímto zodpovědným a trpělivým chováním vštěpíte uvědomění, které ji ovlivní na celý další život. Hlavně ji neignorujte, nekřičte, neplačte, neproste. Až Vás příště plácne, dostane na zadek. Vysvětlíte ji proč dostala na zadek a proč se to nedělá. Až se zatváří proviněně, tak ji obejměte a řekněte, jak ji máte rádi,. Trest za tyto její výstupy by měl být stejný. Buď dostane na zadek, nebo ji pošlete do kouta....... Vždy stejný, pokud možno. A hlavně trpělivost. Vím, že je to někdy dost nepříjemné, když už po páté sostává dcerka dneska na zadek a vy ji už po páté vidíte nabírat... Ale bude lépe... Věřte si!
Zrovna došla do období, kdy si uvědomuje, že její chování dokáže rodinou pohodou pořádně zamíchat. Někdo to nazývá první pubertou a tak, jako v té "pravé" pubertě jen zkouší, co vydržíte a kam až může zajít. Po Vás rodičích se chce, abyste ji nenechali "vyhrát" a abyste ji dali jasně najevo, že rodiče a páni domu jste Vy! Po každém jejim výstupu musí následovat trest, pak vysvětlení proč se to nedělá a proč je potrestána. Následně, po nějaké době a jejim výrazu, že to chápe, objetí... Ona to chápe,ale nebude poslouchat, udělá to znova. A Vy, jako trpěliví rodiče budete výchovný "kolotoč" absolvovat znova a znova... Ona ta holčička ocení, že se ji věnujete a že s ní "hrajete její hru"... Po čase ji to přejde a Vy ji tímto zodpovědným a trpělivým chováním vštěpíte uvědomění, které ji ovlivní na celý další život. Hlavně ji neignorujte, nekřičte, neplačte, neproste. Až Vás příště plácne, dostane na zadek. Vysvětlíte ji proč dostala na zadek a proč se to nedělá. Až se zatváří proviněně, tak ji obejměte a řekněte, jak ji máte rádi,. Trest za tyto její výstupy by měl být stejný. Buď dostane na zadek, nebo ji pošlete do kouta....... Vždy stejný, pokud možno. A hlavně trpělivost. Vím, že je to někdy dost nepříjemné, když už po páté sostává dcerka dneska na zadek a vy ji už po páté vidíte nabírat... Ale bude lépe... Věřte si!