Přidat komentář

Ahoj Lenčo,
děkuju za odpověď, ale mně to pak přešlo... chvíli se vždy projdu a dokonce jsem i našla polohu, při které mi ta záda. Nakonec jsem i přišla na to, že když zaměstnám myšlenky, tak to ani necítím... a jak se otočím nebo jakákoliv změna, přejde to. Takže opravdu jen plaším. Řekla bych, že na mně hodně pracuje psychika. Dr. mi ještě nenařídila 100% ležení, jen odpočívat a nechodit na procházky, ale já už takhle ležím. A samozřejmě přemýšlím. Manža se na to už nemohl dívat, vzal mně dnes do Zlína do prodejny levných knih, abych si četla a přišla na jiné myšlenky... a samozřejmě záda celý den ani nezabolely, takže vím, kde je zakopaný pes :D Jen jak jsme jeli cestou tam, tak jsem se z ničeho nic rozbrečela, protože jsem si říkala, jak to budeme překonávat tu bolest, až o miminko zase přijdeme a jak se všichni budou vyptávat....spíš bych potřebovala ranu palicí, chudák moje miminko v bříšku! :ooo:
A jakpak se máš ty? já doufám, že o hodně lépe!
___________________________________________________________________
Navštivte náš e-shop s chovatelskými potřebami: www.potrebypropsy.mypage.cz