ahojky kocko...to me vsechno moc mrzi,tolik nestesti najednou :\/: ...asi to moc nepomuze,ale muj pribeh byl podobny...mamka mela pred dvema lety tezkou autonehodu,doktori ji davali jen 5% na preziti a mesic po autonehode,kdyz na tom byla mamka nejhur,to myslim tak,ze ji behem tydne 3x resuscitovali a uz mysleli,ze je konec,tak prisel ted uz expritel ke mne domu a misto ocekavaneho utesovani mi vratil klice od bytu se slovy,ze uz to nejde dal,ze se chce rozejit a ze uz to mysli definitivne vazne a pak odesel (byli jsme spolu 3 a pul roku)...zustala jsem tam stat jak oparena a jen mi tekly slzy,vic si uz nepamatuju...byla jsem na tom psychicky opravdu moc zle a hroutila jsem se pod kazdym malym natlakem...no a mesic na to mamku probrali z umeleho spanku a rekli ze uz neni v ohrozeni zivota a za dalsi mesic jsem zacala chodit s nynejsim pritelem,se kterym se snazime uz 10. mesic o miminko a o mamku se spolecne starame,zustala upoutana na luzko zcela imobilni,ale hlavne ze to prezila a ma mozek v poradku.......ja vim,je to hodne tezke a zle obdobi,ale timhle svym pribehem jsem ti chtela ukazat,ze urcite jednou bude dobre a maminka se z toho urcite brzy dostane..moc moc drzim pesticky,at uz je brzy dobre,cetla jsem o vsem,co jsi prozila a vubec to holka nemas jednoduche,ale urcite se i ty dockas a budes stastna s jinym pritelem a treba se i to miminko zadari,i kdyz je to asi male procento,ale znam dve holciny,kterym dr. rekli,ze nikdy nebudou moct mit deti a otehotnely pres HA obe dve,takze zazraky se deji a ty si ten zazrak urcite zaslouzis :one: :k:
ahojky kocko...to me vsechno moc mrzi,tolik nestesti najednou :\/: ...asi to moc nepomuze,ale muj pribeh byl podobny...mamka mela pred dvema lety tezkou autonehodu,doktori ji davali jen 5% na preziti a mesic po autonehode,kdyz na tom byla mamka nejhur,to myslim tak,ze ji behem tydne 3x resuscitovali a uz mysleli,ze je konec,tak prisel ted uz expritel ke mne domu a misto ocekavaneho utesovani mi vratil klice od bytu se slovy,ze uz to nejde dal,ze se chce rozejit a ze uz to mysli definitivne vazne a pak odesel (byli jsme spolu 3 a pul roku)...zustala jsem tam stat jak oparena a jen mi tekly slzy,vic si uz nepamatuju...byla jsem na tom psychicky opravdu moc zle a hroutila jsem se pod kazdym malym natlakem...no a mesic na to mamku probrali z umeleho spanku a rekli ze uz neni v ohrozeni zivota a za dalsi mesic jsem zacala chodit s nynejsim pritelem,se kterym se snazime uz 10. mesic o miminko a o mamku se spolecne starame,zustala upoutana na luzko zcela imobilni,ale hlavne ze to prezila a ma mozek v poradku.......ja vim,je to hodne tezke a zle obdobi,ale timhle svym pribehem jsem ti chtela ukazat,ze urcite jednou bude dobre a maminka se z toho urcite brzy dostane..moc moc drzim pesticky,at uz je brzy dobre,cetla jsem o vsem,co jsi prozila a vubec to holka nemas jednoduche,ale urcite se i ty dockas a budes stastna s jinym pritelem a treba se i to miminko zadari,i kdyz je to asi male procento,ale znam dve holciny,kterym dr. rekli,ze nikdy nebudou moct mit deti a otehotnely pres HA obe dve,takze zazraky se deji a ty si ten zazrak urcite zaslouzis :one: :k: