Ahoj holky

tak se podávám hlášení. Jak jsem tu psala o mé genetice..1.7. jsme byli v Ústí...přijeli jsme tam už v půl osmé ráno a domů jsme se dostali až v půl třetí odpoledne strašně náročný to tam bylo... Nejdříve nás poslali znovu na srdíčko a tam nám pan doktor řekl, že to tedy není v pořádku, ale že není čeho se bát, že při nejhorším, když se to nezlepší nebude moc špunt nějak aktivně sportovat, tak jsme se tomu s přítelem trochu zasmáli, že ani jeden z nás není sportovec, tak že to zase až takovej problém tedy nebude, hlavně mě pobavil přítel, jak byl vždycky strašnej drsňák a jako co uvidí na mimču na ultrazvuku a jak byl pak vyměklej když toho našeho lupínka viděl a říká mi, jak tam sebou šil viď to bylo krásný...no byla jsem z toho taková docela dojatá. Hlavně kdykoliv jsme přišli do ordinace tak zbledl a nerozeznali by jste zeď od něj, i když nevím proč když byl jen u ultrazvuku, to mě taky pobavilo... no tak srdíčko byl první krok, pak jsme seděli asi hodinu s doktorem, a bavili jsme se, že to může být spojené ještě s jinou genetickou vadou, to už mi do smíchu moc nebylo, doporučil mi odběr plodové vody, na který jsem přistoupila, protože mi říkal, že z krve jsou výsledky na DS jen na 60%, ale predtim me poslali ještě na velký ultrazvuk jestli je vše v pořádku, když koukali do průkazky a doktor co mi dělal velký ultrazvuk v Děčíně ani neuměl podle poslední MS spočítat kolikátý jsem týden, tak aby měli jistotu, byla tam na tom ultrazvuku hodně milá paní doktorka, která nám potvrdila klučíka, ukázala nám na ultrazvuku i pindíka, tak přítel zase koukal jak blázen :D no a řekla nám, že jinak miminko má všechno jak má být, tak že zase trochu klidu.... No z ultrazvuku jsme jen odnesli zápis zpět na genetické oddělení a pádili jsme si to na odběr té vody...můžu říct, že jsem měla docela strach, ještě k tomu když jsem tam seděla asi půl hodiny a jen slyšíte 5 telefonátů tipu...no Ahoj Jirko, prosim tě nechceš si zapíchat? ne? no tak já zkusim někoho jinýho..A takhle to bylo asi 5krát, jsme se tam se ženskejma smáli...bylo nás tam totiž 12. No a pak tam sestry běhali dalších asi 10 minuta hledali jehli to bylo taky skvělí, ale jinak to tedy pak proběhlo v celku dobře, jen jsem se cítila taková unavená a celý den jsem pak prospala.V pátek jsem si volala na předběžné výsledky a holky oni jsou dobrý..nejsou to sice úplné, ale už tak mi spadl velký kámen ze srdce...v pondělí musím na kontrolu ke svému dr kvůli tomu odběru a na gentiku jedeme zase az na konci měsíce. Jsem moc ráda, že to jde takhle dobře a doufám, že už to bude jen a jen lepší...Malej sebou pořád šije jak šídlo až se tomu musim kolikrát smát, je to moc krásnej pocit a já jsem nesmírně šťastná, ale to vy jste asi taky..tak holky pohlaďte ty vaše štěstíčka co nosíte pod srdíčkem, omlouvám se za román, ale chtěla jsem se o to s vámi podělit. Jinak vám přeji hodně sil v těhle úmorných teplech, mě to tedy dává docela zabrat :D tak pááááááááá holky a dávejte na sebe pozor...
s