Ach jo, nevím co se psem :-/

Tak trochu přemýšlím, jestli dobře čtu... Mám na to svůj názor, který by se Ti nezamlouval, ale pro dobro toho pejska pár rad pokud jde o štěkání, počůrávání a ničení - 1.Zkuste s ním jít na delší procházku než půjdete někam pryč. 2.Prodává se míček, který je dutý a má dírku, slouží na schovávání granulí nebo třeba psích lentilek - může ho to zabavit na dost dlouho. 3. Zkoušejte odložení s prodlužováním intervalů, samozřejmě chválit a odměňovat. Pejsci jsou jako děti - jsou učenliví a mají rádi odměny! To, že se ohání po malé bude věkem, ale i tím, že nejspíš nebyl tolik v kontaktu s tak malými dětmi. Že se počůrává není nejspíš na truc, ale také věkem. Starší psi potřebují častěji ven. Plíct pod nohy se může taky proto, že už třeba možná hůř vidí a nebo špatnou koordinací kvůli zhoršenému sluchu. Pokud jde o koupání, tak častější mytí než jednou za tři měsíce bych nedoporučovala, ale to čištění zoubků by si zkusit mohla. A nakonec si neodpustím reakci na nějaké komentáře, co se týče člověk versus zvíře (pes). Myslím, že nikdo nemá soudit, kdo má větší právo na "život". Na obranu zvířat - nedokážou napáchat rozhodně tolik škody a bejt tolik zákeřný!! Závidím Ti, že se Tvůj pejsek dožívá tolika psích let. Když jsem byla 3 týdny před porodem, museli jsme našeho milovaného pejska Blacka nechat odejít do nebíčka, hrát si s ostatníma pejskama. Bylo mu sedm let a byl pro nás opravdu jako dítě. V půl roce se mu projevila epilepsie a u našeho veterináře, který to s ním nevzdával, jsme byli jako doma i několikrát do týdne. Ano stálo to čas a peníze, ale Black nám to vracel jak mohl. Byl neposlucha, ale měl úžasnou povahu, jak už to u borderek bývá. A já bych pro svýho otce nebřečela tolik, jako brečím pro něho! Je to teprve tři měsíce a mě už to příde jako věčnost co tu není. Co by jsme daly za to, kdyby tu byl "cítit"!

My jsme na tom podobně, jen náš má teprve něco přes 3 roky. Co se narodil syn, začal všechno počůrávat, i když se vrátí z venku, jde a aspoň cvrkne na kočár či postýlku, koberec, atd. O štěkání a vytí v době, kdy je doma sám, ani nemluvím. Musíme ho zavírat jen na chodbu, když se dostane do nějakého pokoje, zničí vše, co se mu naskytne :-(.
Proč to dělá? Protože žárlí a vyžaduje pozornost. Zjistila jsem, že, když se mu člověk věnuje, je to zlatíčko. V opačném případě zlobí. Jo a dost se to zlepšilo od doby, co jsme mu opět povolili spaní u nás v posteli :-). Se synem naštěstí vychází velice dobře, malý ho pořád hladí a muchluje a hafan drží a drží :-). Jak ale bude reagovat na příchod dalšího člena... No, to je otázka. Každopádně jednou jsme si ho pořídili, tak teď se o něj musíme postarat :-).

No vidím, že se tady rozpoutala trošku zvláštní debata ... Beru vaše názory, na každém něco bude, utratit bych ho nenechala, abyste si zase nemysleli, že su až tak strašná panička. Myslela jsem, že se tady třeba najde někdo, kdo poradí, jak by se to dalo líp zvládat třeba z vlastních zkušeností. Dík za radu se štěkáním, když odcházíme, zkusím, ale moc tomu nevěřím, dřív zabíralo, když jsme mu nechali puštěnou televizu, ale když už neslyší, tak si toho ani nevšimne. Víte, ono když si pořizujete psa jako 12tileté dítě, tak jaksi nepřemýšlíte v té době o tom, že se dožije vašich dětí, když jste sami děti. A nevím proč mě tady někdo osočuje tím, že jak jsem se k němu chovala já, tak se chová on ke mně. Ta dotyčná s prominutím o nás ví prd. Pravda, od té doby, co se mi narodilo první dítě už mu nevěnuju až tolik pozornosti jako dřív, ale to je zase dle mého názoru úplně normální. Myslím, že není nic špatného na tom, když o svém psu řeknu že smrdí, nebo mi ochcává byt. Některé to berete na můj vkus až moc vážně, ale i tak dík za názory :a:

no mě třeba tenhle článek hrozně mrzí :( ne kvůli tobě,ale kvůli tomu pejskovi :( já vím,že to asi nechceš slyšet,ale co jako bys měla dělat???Ty jsi si pořídila pejska,ty jsi si pořídila jedno a pak druhé dítě,takže ty se s tím budeš muset poprat... Chápu,že je omezující,že nikam nemůžete,že pejsek smrdí,že s ním musíš ven... na druhou stranu za to ON nemůže!!Dokážeš si představit,že ho dáš po 14ti letech pryč?Co to s ním asi udělá?Jak se bude trápit,jak bude smutný,protože prostě tohle nikdy pes nemůže pochopit??A já teda taky ne :n: :n: prostě pes je závazek na celý jeho život a za mě neexistuje důvod,proč se psa zbavit (natož jak se 14ti letého pejska asi zbavíš),pokuď to není důvod zdravotní anebo to,že mi kousne dítě (bezdůvodně)!!Já měla taky pejska,nakonec se dožil krásných 16ti let a i když posledních půl roku už bylo krušných a lítali jsme spíš po veterině,tak musím uznat,že mi mohlo srdce utrhnout,když ho mami nechávala utratit,protože už se chudáček trápil :00: :00: ořvala a prožila jsem to tenkrát fakt jako smrt jednoho člena naší rodiny.A tento přístup fakt nepochopím,zbavit se živé duše jen proto,že mi její přítomnost přestala vyhovovat :r: :r:

Ahoj, no my máme fenku, které je 13 let a taky čím je starší tak víc "smrdí" hlavně třeba z tlamy, ono je to určitě tím věkem. Nezlob se na mě, ale já souhlasím s holkama, že 14 máš psa a najednou, když přijdou děti, tak Ti "zavazí"?....my také musíme dávat pozor na naši stařenku - fenku, když jsou s dětma pohromadě, protože ona na děti moc není a navíc děti jsou děti, místo, aby jí pohladily, tak jí zatáhnout za ocas, chlupy apod.....jak dlouho tady ještě Váš pes může být? já myslím tak 2 max. 3 roky....a dávat ho do útulku? no to bych teda nikdy neudělala - aspoň pokud ho máš fakt ráda, jak píšeš.....píšeš, že se "Ti plete" pod nohy, to může být také tím, že se teď cítí odstrčený - psala jsi, že jste ho dokonce odnaučili spávat s váma v posteli. No já bych ho rozhodně pryč nedávala, ani do útulku a nad injekcí bych už vůbec neuvažovala, jak tady někdo psal - nevidím důvod mu ukončovat život, je to přeci 14 tvůj psí věrný kamarád.

Co útulek?

Můžeš ho tam dál chodit navštěvovat a platit na jeho ubytování a stravu v útulku, takže to bude jako takovej odsun do "hospicu".

Já nejsem moc zastánce toho zlidšťování zvířat. Kdyby se narodil jako kráva,´tak už je dávno sežranej a na jeho city a pocity by nikdo ohledy nebral.

On vám sice dával lásku a oddanost, jak tady někteří píšou, ale vy jste ho zas živili, starali se o něj, zajišťovali lékařskou péči, etc. Nic mu nedlužíš, není to děda, mamka, sourozenec. Je to zvíře, který prostě dosloužilo, když slepice přestane snášet, nebo kráva dojit, má osud zpečetěnej.

S věkem může být pejsem nevrlejší, nervoznější a může být pro děti nebezpečný. Nic a nikdo by nikdy nemělo mít přednost před bezpečím vlastních dětí.

Držím pěsti, ať se rozhodneš jakkoliv.

Je sice pravda, že je to zvíře, které si zaslouží lásku, ale zvíře nemůžeme nadřazovat nad člověka. Mám ráda psy, doma máme dva retrívry a nedokážu si představit, že bysme je dali pryč, ale pokud by mi měli ohrožovat děti, tak by asi nebyla jiná možnost. Ještě tu s námi žije 14 ti letá fenka jezevčíka, můj miláček z dětství, ale jak stárne, tak kolikrát po někom vyjede. Zlobí ji páteř, ale je jinak zdravá, takže uspávat nepřichází v úvahu. Ale kdyby měla být nebezpečná pro děti, tak bych radši volila v tom nejnutnějším případě injekci. Asi budu někomu připadat krutá, ale prostě pes je pes a dítě je dítě. Naštěstí ona má děti ráda, pořád jí něco hází od stolu, takže jak zasedneme k jídlu, už je pod stolem.

Fakt bych zvážila jak je soužití se 14 ti letým psím dědečkem rizikové pro tvoje děti. Děti kolikrát dokážou lézt psům pěkně na nervy a může to skončit tragicky. Brácha mi vyprávěl případ, kde strašně hodnej pes, kterej nikdy nikoho nekousnul, tak v afektu zakousnul malé dítě, který ho jenom nějak blbě zatáhlo.

Tahle situace je stresová i pro psa, on to vycítí, že ti leze na nervy, nemá už tolik pozornosti co dřív a může na sebe i upozorňovat. Naše psí babča je vděčná, když jí vezmu na krátkou vycházku, pak zaleze a nevím o ní. Ale máme zahradu kam si kdykoliv vyběhne.

Neber to špatně,spíš si to přiznej,ale je to od tebe sobecký. Vždyť je to člen rodiny 14 let a ty o něm napíšeš tohle? Je to hnus co se dneska děje,ty zvířata mají tak krátkej život,celej ten krátkej život jsou nám oddaný a mi jim takhle vracíme.
Já měla fenku krysaříka,když byla stará,neudržela už ani kakání,počůrávala se....no a co??
púočkej až budeš stará a někdo o tobě řekne,že smrdíš,pochcáváš se,když seš sama,tak remcáš a prostě celkově všechny prudíš a nikdo tě k sobě nechce. :r: :r:

víš,jak jsi se mu věnovala,tak se teď k tobě (k vám) chová...
dost možná sem za pár let napíšeš: Ach jo, nevím co s dětmi...
Každý živý tvor potřebuje péči a lásku. A je jedno, jestli to je dítě nebo pes...
Toť můj názor... :a: :€s€:

Máme 10ti letou fenku, vůbec si nedokážu život bez ní představit... je hooodně nemocná má nádor na mozku a její léčba je finančně hodně nákladná... a není to léčba jsou to jen udržovací léky aby ji bylo dobře a netrpěla... Veterinář nám před Vánoci r. 2010 oznámil, že bude žít tak 3měs. že ty léky jsou hodně silné a budou ji asi likvidovat játra a ledviny. Naše bojovnice všechny překvapila a je tu s námi pořád tyto Vánoce 2012 to už budou 2 roky od té hrozné zprávy.
Je pravda, že je to snad nejhodnější pes na světe. Pro nás určitě... nemusí být na vodítku nikdy nikam dál neodejde, nikdy na nikoho ani nezavrčela lidi a děti zbožňuje. Psy jak už je stará tak ignoruje. Doma pořád spinká a skoor vůbec neštěká....
Proto je pro mně hrozná představa, že bych se pejska po 14ti letech měla zbavit.... Myslím, že by to měla být zodpovědnost na celý život.... Malý princ a liška.... když už si k sobě někoho připoutáš máš za něj doživotní zodpovědnost

Ahoj já mám 15 ti letého hluchého a skoroslepého psa (s epilepsii) ... Také mi štěkal a všichni říkali,že je starý a co s ním??? Ale jednou jsem hledala ve výchově psů a nám pomohlo toto: odcházím neloučím se a ukážu na něj prstem a řeknu :Zustan ,hodnej a čekej (je hluchej ale asi tím prstem rozumí) a když přijdu nevšímám si ho lítá po bytě,že je rád ale já se sním nevítám když je vše ok dostane pár piškotů a až pak ho pohladím a tak..... Nejdříve jsem to dělala že jsem šla třeba na 15 min s kamarádnou před barák a bych slyšela kdyby něco pak o něco déle (obešla barák a tak...) po 3-4 měsích mi vydrží doma v pohodě sice nalepený u dveří ale neštěká a doma už byl přes 4 hodky doma sám.... Na to ochcávání je sprej nebo ty místa posyp pepřem (to pomáhalo známí)

Nechci být krutá ale asi takhle, je mu 14. Dlouho s vámi už nebude...