11.11.09 těsně po půlnoci | Moje těhotenství.cz

11.11.09 těsně po půlnoci

Obrázek uživatele Fee

Konečně jsem našla trochu čásku mezi kojením, dneska šel miláček totiž do práce a tak jsme s Matýskem sami doma. Ohřívám si oběd a akorát jsem zanechala toho našeho cvrčka v postýlce, snad ho nezačnou zase zlobit prdíky a nepřeruší mi to Smile
Tak pozdě ale přece přidám i svůj popis porodu.
Tak předně, bylo mi strašně líto, že poslední dny před porodem strávím v nemocnici. To nebylo úplně to, co jsem si přála a představovala, ale jak už bylo asi milionkrát řečeno, asi nikdo nemá ten správný porod podle svých představ:).
V neděli 8.11. jsem měla termín porodu a už ve středu mi doktorka řekla, že mám malonko plodové vody a že se jí cvrček zdá zase malinký - hraniční hypotrofie - a proto mi doporučuje abych v pátek nastoupila do nemocnice, kde se budou snažit ten porod trochu popíchnout, jelikož to zatím vypadá, že se k nčemu neschyluje. Ach ju. tak jsem sev pátek olíbala s miláčkem, s kocourkem a šla si lehnout do Kadaňské porodnice. DOufala jsem, že se moje tělo ještě nějak zmbilizuje a do pátku porodím sama, ale nic, nepomohlo ani chození do schodů (3x za sebou do 7. patra, a naproti 2x do hormích pater obchoďáku), milování, míchaná vajíčka, ananas a bůh ví co ještě jsem kde našla, jo jasně koupel v horké vodě a masáž bodů u kotníku..... Takže jsem v nemocnici přeci jen skončila. Vzala jsem si s sebou noťák a modem, abych aspoň trochu mohla zabíjet čas. Každej den byl neuvěřitelně dlouhej, prázdnej.... připadalo mi to nekonečný. V sobotu ráno mě čekalo vyšetření plodovky a hamilton. Po tom mi bylo jak po kopnutí do břicha, vážně, nebolelo to, ale bylo to pěkně nepříjemný.... No a odpo jsem k tomu dostala ještě injekci, po které by se to eventuelně mohlo rozject - jak říkaly sestřičky. Bohužel u mě se nerozjelo nic. V neděli zátěžový test. Spolubydlící z pokoje po něm v noci porodila, já..... já ne. Další plán? Od pondělka prostin - tzv. pomalá indukce k porodu. Byla opravdu pomalá. V pondělí mi sice bylo, jak kdybych to měla dostat, ale to bylo tak všechno, od sedmi na pokoji pro 1. dobu porodní, bez jídla, až do oběda. Pak odfrknutí a druhý den nanovo, jen trošku změna, ráno jeden prostin, opět na lačno od rána, a v poledne bez posilnění další prostin. Mezi tím samozřejmě neustále kontroly na pásech jak se to vyvíjí, ráno prohmat od gynekologa (fuj tajksl, čím dál nepříjemnější!!!) ale jinak pořád na pokoji s výhledem na město, s vanou, do které jsem ten druhý den už i vlezla (sem si říkala, tak aspoň něco, když už.. nic), gymnastický míč, žebřiny a jinak pusto prázdno. Naštěstí se za mnou na chvilku přišla podívat kamarádka, co dělá na oddělení, takže aspoň chvilku jsme měla s kým mluvit, ale jinak nuda v brně, sem tam bolest, ale oproti tomu co přišlo nakonec to bylo směšný. No v poledne v úterý už jsem měla depku, že to prostě nikdy nepřijde. Že už asi navždycky zůstanu těhotná - fakt se to tam tak hrozně vleklo! Zdá se to teď směšný, to uvažování, ale když nevidíte konec před sebou..... a k tomu ještě ten hlad!!! Lol
Po druhém prostinu odpoledne už začalo přituhovat, kontrakce jsem měla po třech minutách, ale otevřená pořád na 2 prsty volně - takže skoro vůbec, hlady už se mi motala hlava, tak jsem volala miláčkovi, aby mi koupil hroznový cukr a čokoládu. Aspoň něco, jedna nebo 2 kostičky, to je to co vám tak maximálně povolí. Takže .... ale náhodou to byla dobrá změna- konečně si nežužlat ret, ale něco co nakonec i skončí v žaludku. Smile Bolesti byly už pekelný, ale myslim že to bylo hlavně tim, že jsem měla jak do břicha tak křížový - a od těch se moooc těžko ulevuje. Na to pak bodla ta vana. Skákala jsem na míči jak divá, v hlavě myšlenku, tak dneska už snad to vyjde. Ale únava na mě strašně padala, miláček dorazil ve 3 odpoledne, ještě se zprávou, že kamarádka, co jsme měli stejnej termín porodu, tak to na ní přišlo doma a už jede rodit. Paráda!! takže já se tu budu trápit, večer mě to přejde a ona to bude mít už zasebou... napadalo mě. Ale přála jsem jí to. Jen to trochu ještě prohlubovalo moje zoufalství - a nejvíc pak asi, když začala opravdu rodit a byla na sále přesně vedle mého pokoje, takže jsem to měla v přímem přenosu - teda v rozhlasovém, protože tam naštěstí nebylo vidět. Kolem páté jsem si dala sprchu a protože křížové bolesti se trochu utlumily, poslala jsem miláčka domů, ať se jde najíst, nakrmit kocoura, že pokud to bude vypadat nadějně - tedy pokud mi sestřička po kontrole řekne, že to postupuje, tak mu brnknu, aby ještě dorazil, ale že to může být bůh ví kdy, tak ať tam se mnou netrčí. Moc se mu nechtělo, protože viděl, že jsem unavená, ale nakonec šel. Mezitím doléhaly do místnosti výkřiky ze sálu - a nevím, říkám si, že se snad cvrček lekl, když to slyšel a řekl si, že do toho tedanejde a jak když utne, bolesti zase fuč... Sad Pak jsem slyšela křik miminka a uvolněný hlas všech zůčastněných. Tak je na světě. A já zase ještě daleko před cílem. Poslala jsem gratulovací Smsku a seděla u žebřin jak hromádka neštěstí. Sestřička vešla dovnitř a říká - Tak co? - tak nic.... zase ustaly Sad A to mi bylo vážně vážně bídně. S myšlenkou, takže zítra od sedmi od rána nanovo - opět na lačno........ chtělo se mi bulet. Napsala jsem miláčkovi, ať nejezdí, že dnes to nebude a šla spořádat vdolky, které mi stydly od oběda. Miláček ale nedal, že přijede aspoň na chvilku za mnou, že vypadl jak cukrář, tak jsme si ještě asi do 8hod povídali, já si masírovala zadnici, jak mě všechny ty úpony bolely a pila kapučíno z automatu, aspoň nějaká útěcha Smile Miláček odjel a za mnou přišla ta kamarádka, ať za ní přijdu na pokoj, že jí za chvilku přivezou malou, tak ať se přijdu podívat....... Sem tam se mi vždycky ozvala nějaká bolest, ale přisuzovala jsem to tomu celýmu dni a nijak jsem to neřešila, u ní už jsem se musela opřít o postel a jednu kontrakci vydejchat... Najednou jí říkám, musim na hajzlík - hrozně se mi to totiž chtělo na velkou. Ale sotva jsem dosedla a zkusila zatlačit, ucítila jsem hroznou bolest. O Ou, tak to nebude jen tak, projelo mi hlavou, došourala jsem se na pokoj a další kontrakci už jsem kousala do polštáře a poslepu jsem hledala zvonek na sestru. TO nic, to bude ještě zbytek z toho celýho dne, dej si sprchu, uvidíš to pomůže ... a pak ti dám kdyžtak injekci, abys mohla spát a odpočinula si na zítra. Jo jo, sprcha nezabrala, sotva jsem z ní vyklopýtala, abych se nezabila na mokrých dlaždičkách, a jala se jít směrem k sesterně, ale interval už byl jen asi 2 minuty a tak jsem došla pouze do jídelny, kde jsem s nástupem další kontrakce stihla jenom odsunout židli, dosednout na ní a opřít se čelem o stůl a dýchat. V pokoji naproti ležela ta moje kamarádka, a jakmile uslyšela vrznutí židle, vyšla ven a uviděla mě tam. Pamatuju si, že ze mě vyjelo jen, -asi budu zvracet!- to se ve mně najednou napřímily ty vdolky s polívkou a kapučínem :). Doběhla pro sestru, ta ž ezajde za sálovkama, že mě kdyžtak vezmou na záznam. Byla tam zrovna holčina, která mě s výsledkem těsně na 3 prsty v 6 hodin propouštěla, takže nevěřila, že by se to mohlo rozjet. -Věci si tu můžete nechat, to stejně dneska neklapne - mluvila už víceméně k těm dvěma, protože já už byla na zemi na 4 a vydejchávala další kontrakci. Když mě viděla, zvedla mě a říká,- tak to ne, to musíme jít kontrakce nekontrakce, ať mi neporodíte tady. -
Po kontrole zjistila, že čípek měkký a na 4 prsty volně... -Zavolejte si tatínka k porodu-říká mi. Třeštím oči a říkám jí, že dneska rodit nemůžu, že už jsem strašně unavená, že na to nemám sílu. A už jsem na záznamu, kopečky kontrakcí vzrůstají. Kamarádka volá mého přítele a ten je za 15 minut na místě. (Ani si nchci představit, jak rychle musel jet... a co se mu honilo hlavou) A sestřička hlásí, -tak už ste na 5!, no máte půlku porodu za sebou - počítejte tak hodinu na každý centimetr.- Já trochu propadám zoufalství, protože jako ještě 5 hodin???????? Tak to tady umřu. Kontrakce jsou už po minutě a půl. Odvádí nás na pokoj, kde jsem stravila poslední 2 dny. Dostávám košili a hned zvracím, ano polívku, vdolky i kapučíno šlo smykem. Následující hodinu střídám pořád dokola všechny možný polohy a v žádný nenacházím úlevu, buď bolí záda, nebo břicho. Miláček je se mnou a trpělivě následuje všechny moje kroky, je věšákem, na který ulehám a podpírá mě, vydýchává všechny kontrakce poctivě se mnou. Už nemám slov, jen vždycky zažbleptnu - jdu na míč- nebo - vana- a ubírám se tím směrem.... další kontrola - krystýr. Částečná úleva, pak zpátky na pokoj a za chvilku kontrola - žbluňk..... praskla voda. - No, za chvilku by to mohlo být - říká sestra, - teď ty kontrakce trochu zesílí, to musí, abyste mohla vytlačit miminko-. Zesílí?! to jako ještě jde? Zase na záznam a drtím miláčkovi ruku a přemáhám se, abych nezačala tlačit. Začala půlhodinová masírka na pokoji, kdy jsem už opravdu nevěděla co, dokonce jsem na tu minutu a čtvrt usínala!!! Vždycky mě vzbudila až další kontrakce. Poslední sprcha - už jsem na 4 na dnu vany a chroptím, cítím jak mi to ujíždí a chvilkama nechtěně přitlačuju, sestra jde kolem a žene mě zase na kontrolu - tam pravděpodobně taky cítí, jak už už bych tlačila a s očima na vrch hlavy mi někdy ve 3 čtvrtě na dvanáct říká - Netlačte, copak chcete porodit ve vyšetřovně??? Honem na sál!!!!-
Tak přecijen to možná dneska bude, proběhne mi hlavou. Cítím úlevu, že už to snad bude mít i konec. Vlastně to samotné finále už bylo na to tata. Neříkám, že to byla sranda, ale na 3 kontrakce byl malej venku. Vím jen, že porodní asistentka mi naprosto jednoduše a stručně řekla, co po mně chce a já to udělala....- Zavřít oči, nádech, jak když jdete pod vodu a zatlačit, jako když chcete miminko vykakat.-
Přitom jsem pořád sledovala ručičky hodin na protější stěně a říkala si, tak to dneska už nestihnu... bylo těsně před půlnocí Pak mě pochválila, že jsem nekřičela a nevyváděla, že jsem jí poslouchala a neodmlouvala Smile No bodejť by jo, na to už jsem ani neměla síly. Pak jen vím, že jsem uviděla fialovýho drobečka v jejích rukou, nesli ho pryč, zatímco plakal. Miláček šel se sestřičkou a přes okno jsem viděla jak stojí nad postýlkou, kam toho našeho drobečka zabalili do dek. Měl slzy v očích a kroutil hlavou Smile No a u mě začala ta fakt nepříjemná část - šití :/ A přes umrtvení, kterého prej raději dávají méně, aby to neoteklo a rychleji se to hojilo - to bylo dooooost cítit. Pravda je, že euforie z právě dokonaného mě částečně umrtvila smysly, takže nic horšího, jsem si říkala, už teď nebude..... A tak tedy přišel na svět náš Matyášek - 11.11. v 0:10 hod.
Uff pardon, nějak jsem se rozepsala Lol snad někdo vydržel až do konce:)..


Komentáře

Obrázek uživatele tereza24

jé ..... no krásné na tom je ,že ti po tom všem zůstane ten uzlíček štěstí....tak se mám za dva měsíce na co těšit Koulení očima uf už aby to bylo za mnou Smile moc gratuluji,malej je ukázkovej :qu:

Obrázek uživatele Fee

neboj se nic, po pár dnech ti to přijde jen jako nějaký špatný sen, ne realita...:) opravdu zůstane jen ten malinkatej tvoreček, kterej tě mooooc potřebuje.:) tak hodně štěstí Wink

Obrázek uživatele Jaňulík 1

Týýý brďo, jsem si panečku početla krásně!
Jsi šikulka, jsi si teda ale musela vytrpět!Ale máš krásné miminko! Gratuluji!

Obrázek uživatele Fee

jak říkám, nebýt tý dlouhý "předehry" tak to byl docela rychlovkovej porod Smile

Obrázek uživatele Fee

no trochu jsem se rozepsala Lol

Obrázek uživatele Fee

tak to je mi líto, já se moooc bála císaře, jelikož se malej obrátil správně až v 35. tt takže mě strašili, že to taky nepůjde normálně. jinak děkuju za pochvalu, koukala jsem, kolik jsem tam nasekala překlepů Lol

Obrázek uživatele Lula

waaau no gratuůuji...at je maly zdravy aaaa moc pěkně si to napsala...jde videt ze si zenska...zvladla si to na 1,,,chlap by to nevydrzel Smile Lůca

Snídaně u částečně kojeného ročního dítěte

Dobrý den, neporadíte mi někdo, co dávat ke snídani roční holčičce, která je částečně kojená a částečně na UM? Zatím jsme ráno vždy...

Nesnasim sve dite :'(

Dobrý den.
Jsem skoro dva roky na rodičovské „dovolené“ se svým dítětem. Bohužel není den, kdy bych nelitovala svého rozhodnutí...

Otěhotnění??

Ahoj. Jdu k vám pro radu. 11.listopadu jsme s přítelem měli pohl.styk, podle kalendáře WomanLog měla být ovulace 12.listopadu. Tentýž...

Tlaky v podbrisku

Ahoj. Jdu k vám pro radu. 11.listopadu jsme s přítelem měli pohl.styk, podle kalendáře WomanLog měla být ovulace 12.listopadu. Tentýž...

Neztloustnu po Agolutinu?

Zdravím Smile Dneska jsem dostala 1...

Smile Ahojte děvčátka....mám takový dotaz...ikdyž to není o mimiškách ani o těhu...ale třeba mi nějaká poradíte.Tak nějak mi hodně začaly padat vlasy.....tak doufám,že malá bude alespon vlasatka...:)Jinak mam vlasy husté..ale jak to tak vidím musim se jít nejak ostříhat.A právě v tom je problém.B

Ahoj, takový dotaz. Prý v 13.tt se může začít tvořit kolostrum. Už se někomu tvořilo ve 13.tt??? Mě nic neteče, ani po promasírování.

ahojík Steli a jiné těhulky,

čau holky, strašně dlouho jsem tady nebyla!! moc Vás zdravím!! malýmu už je 16 měsíců, a taky už čekáme druhý mrně, povedlo se, ani nevíme jak! Smile mam takovej dotázek. nemáte nějaká fígle jak naučit dítě na nočník? Malej tam vydrží chvíli, pak zdrhá, nebo většinou nic neudělá.

Oblíbený recept na perníčky, já letos koupila v krámě kvůli času a už to nikdy neudělám. Nevoní tak, koření ošidily schovaly za kakao. Na jídlo udělám vlastní.

Dobré ranko všem, jak jste se na dnešek vyspaly? Já nic moc, ostatně jako každou noc Sad Náš malej :°O°: 10 měsíců začal v noci dost zlobit, vyžaduje kojení až 4 x za noc, no kojení, spíš dudání :e): , jinak není k utišení. Přemýšlím, že kojení ukončím,nevím??? ale jak na to?

Ahoj holky. Zjistila jsem, že je nás tady z Havířova celkem početná parta. Tak to pojďte dát dohromady a uděláme srazík. Nejpreve napište, kdo všechno by jste se chtěli srazit a pak vymyslíme místečko. Holky pojďte do toho.

Seznámek:
Bigidi
Kikulenka
Luciekres
Evicka20Havirov
verunka1986
Denisa9191
gerison
Susan23
Elca

Ahoj holky,tak jsem tu nedávno psala že jdu s malou na propichování oušek ohledně náušniček.Byla jsem objednaná na dneska odpoledne.Celí víkend jsem na to myslela jak to bude malou bolet a tak jsem se dneska ráno činila.Obvolal jsem 8 dětských doktorek a u deváté to vyšlo.Paní doktorka nastřeluje náušničky za 350 korun a říkala že je to opravdu bezbolestný.

Ahoj holky, tak včera jsem byla večer na pohotovosti v nemocnici večer a řeknu Vám, ochotnějšího doktora byste asi nenašli. Přišlo mi, že ho obtěžuju s tím, že necítím pohyby a on musí udělat ultrazvuk. Paráda, ale malá je naštěstí ok. Mám vysoké teploty, tak mi předepsal paralen, ale já mám doma Panadol. Myslíte, že je to to samé a můžu ho užívat?