zemřelo nám miminko

09.12.2010

Ahojky holky,
chtěla bych se podělit s našim příběhem o těhotenství a potřebuju se z toho vypsat a asi si i trochu všechno zase srovnat v hlavě. O miminko jsme přišli 7 dní po porodu. Teď už je to dva měsíce od jeho úmrtí, ale stále to bolí.

Začalo to všechno, když jsem šla ve 30t. na ultrazvuk. Doktorovi se moc nelíbil nález na mozku miminka a tak si nás pozval za dva týdny na kontrolu. Trošku mě to vzalo, ale nějak jsem to přestala řešit a myslela jsem jen pozitivně. Za dva týdny jsem šla nervózně na kontrolní ultazvuk a čekali jsem s manželem, že nám dotror řekne, že se spletl a že je vše v pořádku. Ale spletli jsme se. Doktor nám sdělil, že se v mozku malýmu hromadí mozkomíšní mok a že to bude asi hydrocefalus. Nález se navíc zhoršoval. Hned nás objednal k doktorovi do fakultní nemocnice do HK. A za dva dny jsme jeli tam. Doma jsem si mezitím sháněla všechny informace o hydrocefalu a ujišťovali jsme se, že to bude jen lehčí forma a že to všechno s manželem zvládneme.
V HK jsme dostali další facku od života. Doktor byl nejdříve samá sranda, al když se začal dívat na nálezy na utrazvuku, pomalu se mu začal ztrácet úsměv na rtech. A já začínala panikařit. Výsledek zněl - poškození mozku krvácením a hromadění mozkomíšního moku v komorách. Naznačil nám, že dítě může být vážně poškozené a jeho vývoj ohrožený. Jak velké postižení to bude, nám ale nemohl říct. Objednal nás k dalšímu specialistovi - profesorovi Eliášovi. Jenže měl dva týdny dovolenou a my jsme museli zase čekat. Poslali nás ještě ten samý den na infekční na odběry krve a pak na genetiku. Na gentetice nám paní primářka naznačila, že pokud by to bylo horně závažné, mohli bychom podstoupi ukolnčení těhotenství. To jsem byla asi ve 33.tt. Domů jsem jeli jak zpráskaný psi. celou cestu jsem probrečela a nejhorí bylo to sdělit příbuzným. Ty dva týdny čekání na ultrazvuk u profesora jsem prožila jako v zamlženém oparu. Celé noci jsem brečela a připravovala jsem se na myšlenku, že půjdeme na přerušení. Hroznýýý. Nejvíce mi v tomto období pomohl přítel a moje mamča. S ní jsem mohla všechno probírat a smiřovat se s myšlenkou na konec.
U profesora se diagnóza jen potvrdila. Řekli mi, že jsem asi nejspíš prodělala na začátku těhotenství cytomegalovirovou infekci, která se u mě neprojevila, ale sedla na miminko, kterému způsobila vážné poškození mozku, což mělo za následek i opožděný vývoj. A tak smířený s tím, že půjdeme ukončit naše trápení a že malýmu není pomoci, jsme šli na genetiku, kde nám řekli, že to zařídí a že se po víkendu ozvou. Cestu domů si moc nepamatuji, jen jsem si utírala slzy a nemohla jsem přestat brečet. Ten víkend jsme se zrovna stěhovali k našim a tak jsme měli aspoň co na práci a na chvíli na všechno zapomenout.
Doma jsem si sbalila věci do nemocnice a připravovala se psychicky na nadcházející dny. Bylo to hrozné.
V pondělí nám volala paní primářka z genetiky, že má špatnou zprávu - těhotenství nešlo ukončit. Tak to byla zase rána pod pás. Snažíte se připravit na tu hroznou událost a oni vám řeknou, že je všechno jinak. A zase ta nejistota a nevíte, jak to všechno dopadne. A zase to čekání a čekání a nejistota.
Začala jsem chodit do nemocnice na kontroly a na ozvy miminka. Pořád nic se nedělo. Malej navíc přestal růst. Nakonec jsme se s panem doktorem domluvili, že porod se bude vyvolávat. Malej byl navíc otočený koncem pánevním. Ale přesto jsme se domluvili na přirozený porod.
Ve středu 13. října jsem nastoupila do porodnice. Protože jsem věděla, že to bude asi s malým špatný, objednali jsme si nadstandart, abych nebyla na pokoji s maminkama, které mají zdravá miminka. Ale i tak to bylo hrozný. Slyšet jak tam mimča pláčou a nevědět, jestli to vaše mimčo přežije vůbec porod.
Večer mi zavedli tyčinky na roztažení hrdla. Noc byla dlouhá, nemohla jsem spát nervozitou. Ráno mi zavedli vyvolávací tabletu a začal se mi pomalu rozjíždět porod. Doktoři byli vážně skvělí. Chtěli nám to co nejvíce ulehčit a tak mi píchli i epidural. Vše směřovalo k normálnímu porodu, ale zase další komplikace. Po prasknutí vody se mi do porodních cest začal tlačit pupečník. A tak jsem za chvíli jela na císaře. Bohužel normální porod byl vyloučen. A já jsem tak strašně chtěla rodit normálně. Abychom mohli kdyžtak brzy zase otěhotnět. Ale bohužel císař byl nezbytný. Po narkóze jsem se probudila na pokoji. Manžel byl už zase u mě. Malého zrovna převáželi do HK, kde mu měli dělat různé testy a tak. Takže jsem ho ani neviděla.
ty čtyři dny v nemocnici byly hrozné. Kdyby tam manžel nebyl, asi bych se složila. Slyšet ty miminka a nevědět, kde je to vaše a jak mu je, bylo fakt strašný. Pustili mě z nemocnice za 4 dny po císaři. Už jsem tam nemohla vydržet.
Tomášek zemřel 7 dní po narození. Jeho stav byl opravdu vážný. Infekce způsobila vážné poškoezní mozku a navíc zjistili, že měl poškozené i oči. byl slepý.
Asi 5. den po porodu nám volali z Hradce, že malý dostal infekci a naznačili nám, že se to blíží ke konci. Ještě ten den jsme se jeli za ním podívat. byl tak křehký a hubeňoučký, ale byl náš. Jen tak tam ležel v inkubátoru a spinkal a pobrekával ze spaní. Můj chlapeček. Tak nějak jsem se s ním v duchu i rozloučila, protože jsem věděla, že už ho asi nikdy neuvidím. Konec se blížil. :r:
za dva dny nám volali z nemocnice, že ráno zemřel. Neměl žádné bolesti a umřel ve spánku.
Za chvíli to bude už dva měsíce od porodu a i teď když to píšu, brečím jak želva. Jsme teď na nemocenské, snažím se nějak zabavit a nemyslet na to. Ale je to jako na houpačce. Jeden den je to docela dobrý, ale další den zase depka a slzy.
Kdyby nebylo manžela a mojí maminky a ostatních z rodiny, tak bych to nezvládla. Teď se snažím vidět ty lepší zítřky, ale někdy to moc nejde. Byly to ty nejhorší 3 měsíce v mém životě. a doufám, že už přijdou jen ty dobré dny.

Díky že jsem se z toho mohla vypsat. Tak nějak se mi zase na chvíli ulevilo.
Další těhotenství můžeme plánovat až tak za 6 měsíců. Budou to asi dlouhé měsíce, ale až nastoupím do práce, rychleji to bude ubíhat.

Doufám, že to nejhorší jsme si vybrali za celou naši rodinu a už budeme jen zdraví a spokojený. S manželem nás tato událost jen víc připoutala k sobě a náš vztah se víc posílil. Myslím, že když jsem přežili toto, přežijeme všechno další.

Zase další do klubu :r: :r: :r:
Strašně mě to mrzí, o to víc, že to bylo s komplikacemi a že jste se s mužem museli tak strašně moc bát..
Věřím, že to spolu zvládnete, jste skvělá dvojka a přeju Vám strašně moc štěstí při druhém miminku, a stejně tak i zdraví a pevné nervy!! Jsi šikulka, držte se!!!!!!!

Je to 5dnů...dlouhých dnů a nocí. 12/2 jsem porodila krásná dvojčátka, Haničku a Matěje. Porod trval přes 20hodin, byla jsem teprve ve 30.tt, děti tolik spěchali na svět...Matýsek už nemá žádné léky, hezky papá, má zpátky porodní váhu 1,5kg, daří se mu. Malinká byla zaintubovaná, sama nedýchala, postupně jí praskly obě plíce, lékaři nedávali moc nadějí, ale naše miminko bojovalo a když ustála plíce, mysleli jsme, že už bude jen líp...přestaly fungovat ledviny a začalo krvácení do mozku...naše krásná dcerunka bojovala 12dní. Zemřela 24/2 večer. S tatínkem jsme byli všichni spolu až do úplného konce...

Když čtu co jste prožili, tak budlím s tebou. Je mi to moc líto a doufám, že se ti povede otěhotnět co nejdřív. Drž se!!!

Ahojky uprimnou soustrast moc me to mrzi co se stalo vasemu chapeckovi a je mi z toho fakt zle... nas chlapecek lezi vedle nas, ale je CMV virem nakazen nevim kdy se nakazil nic jsem nepostrehla zjistili to az po narozeni a nas ted cekaji pravidelne kontroly u lekare nesmime s nim do kolektivu nic modlim se aby se nenechladil....
Ale proc pisu dr mi dost durazne vysvetlila ze dalsi tehu by se muselo dosti peclive hlidat protoze nekdo z nas ten virus na malyho prenesl a tak by mohl ohrozit vazne dalsi tehotenstvi tkaze pohlidejte si to!!!! Preji hodne sil drzte se

In reply to by žabičkax

ahojky,
nám doktor řekl, že pokud jsem tu CMV už jednou prodělala, tak si tělo udělalo protilátky, které by měly chránit i mimíska v bříšku. Tak budeme doufat. Ale stejně ty pochybnosti tam budou. Očkování ani léky na CMV neexistují. Takže uvidíme. Snad už s touto infekcí do styku nepřijdu. Budu doufat. Mějte se krásně a díky za napsání.

In reply to by smmisek

Ahoj neboj se já tuhle infekci proděla taky, naštěstí před těhu zjistili mě to ve 13t když jsme měli špatné NT+ .Čekali jsme dvojčátka, jednomu přestalo být srdíčko a druhé si nebyli pořád jistí mělo šíjivé projasnění 3mm což bylo dost. Chodili jsme na pozorování až nakonec přišlo na odběr plodové vody ,vše se najednou hrozně táhlo,ale nakonec po dlouhých týdnech čekání nám oznámili že výsledky plodové vody jsou ok. Dnes mám doma krásného zdravého kluka,já vím měla jsem štěstí že jsem čekala dvě a aspoň jedno zůstalo,ale chtěla jsem tě hlavně podrořit a potvrdit že tahle infekce už tvé další miminko neohrozí mě to taky doktor říkal a to že jednomu miminku přestalo být srdíčko s tím nemělo nic společného to se prej stává. Přeji vám hrozně moc štěstíčka a síly jít dál.

In reply to by smmisek

aha tak to se divim, me dr rikala, ze ten vir bude v tele naporad a staci nastydnuti a vir se muze znova aktivovat a ohrozit dalsi tehotenstvi, tim te nechci strasit tak to prosim neber jen se snazim podelit o to co nam rekla dr. I kdyz ono to je asi dr od dr u malyho byli zjisteni v porodce jen prodelane protilatky a ze to bude dobre ale dobre to neni z protilatek se mu udelala aktivni infekce a litame jak sileny ted nas ceka ocni.... proste je to svinstvo. Takze poradne papej vitaminky ovoce zeleninu at telo nedostane prilezitost by toslabene a vir se neaktivuje pokud je to tak.... Neni zac dekovat opravdu moc me to mrzi kdyz jsem cetla jak tento vir dokaze zabijet je to sileneeeeeeeeeee todle by se dit nemelo opravdu ne.

In reply to by žabičkax

S manželem jsem si říkali, že se o další mimi pokusíme až tak v dubnu v květnu, kdy už nebudou ty hnusný chřipky. Teď jsem nastoupila do práce ( jsem učitelka ) a čekám, kdy na mě nějaké dítko zase něco prskne :€m:
Jen se zeptám, Tobě ten vir byl taky zjištěnej v krvi? Nebo jenom malýmu?

In reply to by smmisek

To je rozumne... ja mam ted musim v po a ut k dr a uplne se desim pac bud bude muset maly smenou nebo s manzelem do rpace a ani jedno neni bezpecne misto abysme ho uchranily. Ja ani nevim zda bude moc jit do skolky.o(((
Tak at ti to v praci rychle utece a hlavne at jsou ty //co nejdrive..... u nas to bylo slozitejsi tka jsem dofuala, ze kdyz s epovede bude dobre a prd... o prvni jsme prisly i kdyz v zacatku sesypala jsem se z toho, pak kvuli me nemocni /nema nic spolecneho s tim virem/ jsme museli na kliniku aby nam pomohli no a kdyz se povedlo jeden pruser za pruserem nakonec jsem rodila predcasne a jeste u malyho zjisitli ten vir.... Fuj mimo tema promin.o(
No asi ti to prijd ekomicky, ale ja nevim kdo ten vir ma. Pokud bysme sli do laboratore je to otazka kolem asi dvou tisic jako samoplatce a kdyz jsme zadali dr aby nam vzala krev at vime kdo z nas to je tak prej ne ze to ted uz neni treba kdyz si malyho hlidaj ze to neni dulezite kdo z nas to ma. To je to nase zdravotnictvi za ktere si platime.... takze ja nevim dr, ktera "leci" malyho si mysli, ze nosic je manzel, ktery prodelal mononukleozu a ta je zpusobena bud EB virem a nebo prave CMV virem .....
Ja o nicem nevim u sebe a i vsechny testy v tehu byli naprosto v norme.... ale zase to jsi ty take psala, ze bylo vse v poradku co?

In reply to by žabičkax

No u mě všechny testy byly taky v poho. Potom když se to začalo to moje těhotenství řešit, tak se zjistila jen nějaká nízká hladina CMV u mě v krvi. Jenže to už bylo asi dlouho od propuknutí nemoci a tak se hladina snížila a nebyla ani na kritické hladině. Kdyby mi brali krev na CMV na začátku, tak by se na to určitě přišlo, ale to není standartní odběr :(
Nemáte to jednoduché. Ale uvidíš, že bude líp. Teď je i zrovna takový to období chřipek a bacilů, tak na sebe dávejte pozor. Ale to se lehko řekne, že?
A jak jsi psala o těch testech, tak to je teda bordel. Možná by k vám přistupovali jinak, kdyby jste chtěli další miminko.
Nám říkali, že další těhotenství bude rizikové, že budeme mít konzultace a ultrazvuky zdarma, častější kontroly. No a teď mi doktor naznačil, že žádné rizikové těhotenství asi nebude, že maximálně by mi napsal neschopenku na první trimestr. Když se něco děje, tak to ti mažou med kolem huby.

In reply to by smmisek

kdy je todle tak nebezpecne a evidetne ne ojedinele asi by meli zacit i na toto brat krev... ach jo..... a pritom ciste teoreticky to zjistit v zacatku stacili by virostatika ktere by vir "uspali" a podle me tehu zachranily resp miminko.o(
Dekuji jsi moc hodna.o) No rpave to se rekne a jeste kdyz nemame zadne hlidani.o( Jenze ja k dr musim se rozhodne zda pujdu pod kudlu nebo zatim ne.o( Takze nelze odlozit a v zubu mam uz diru.o(
Joooo to je presny mazou med kolem huby... ale pokud jsi ucitelka mas podle me narok byt doma cele tehu deticky by mohli byt velice rizikove to bych si nenechala libit...
Me na gynde dr rekla, ze to resit nebude to prvni nedopadle tehu ani nehodlala resit ze jsem mela tri mesice kvuli me nemoci nez byhc musela zacit brat leky... takze jsem sama se obratila na reprodukcni centrum kde vse hned slo. Ma dr me ani enchtela nechat doma a pritom prvni nepodare tehu a ta ma nemoc to samo o sobe je problem ale ze se divim v prvnim sem si neschopenku musela vybojovat a to sem krvacela. Takze jsem se presunula na gyndu do reprodukcniho centra a chodila tam jen diky nim je Dada tady s nama zvladly opravdu neuveritelne prusery aj v tehu. Ale tim chci rict ze med kolem huby to dr jde, ale urcite se nenech odbit a bojuj pujde o toho maleho tvorecka a ty mas narok byt doma v klidku mimo deticky, ktere te muzou necim nakazit.... a hlavne at pravidelne sleduji krev!!! Clovek si pripada jak debil ale co si nevydupe to nema

In reply to by žabičkax

pokud člověk nemá ostré lokty a prořízlou pusy, tak si nic nevydupe. Pomaličku se to učím :s:
Někde jsem četla, že by bylo do budoucnosti dobré, kdyby každá nastávající mamina věděla, jestli CVM prodělala nebo ne. Dalo by se takhle předejít mnohým starostem a komplikacím. Ale to už zase narazíme na naše zdravotnictví.
Tak když budeš někdy chtít napsat a pokecat, stačí se ozvat. Dobře pořiď u doktora. A přeju hodně síli - samozřejmě i Dádovi.

In reply to by smmisek

presne ja byla takovy svatousek ticha pomalu jsem sedela v koute ale cloveka zivot nauci.... takze se pekne natrenuj a hura do miminka a vytahnout ostre lokty
je fakt ze toto jsem nekde take cetla a take jsem cetla vlastne ze mas pravdu jak jsi psala, pac tam psali ze prvotni infekce je ta nejnebezpecnejsi tzn asi jsi prodelala tu prvnotni a u nas uz koluje dil asi....
to jsou fakt breberky ze clovek kouka cim vsim je prolezlej...
jsem jukala ze jsi z prahy tak tady moznosti najit lepsiho dr jsou velke i kdyz ja platim za toho svyho ale stale zustavam v tom reprodukcnim centru... holt za zdavi si clovek priplati zvlast kdyz jde o mimo ze?
Tak pokud nebude vadit rada pokecam a budu sledovat a drzet palecky az napises ze mas ty dve carecky musi byt tezke si semnou psat ja doma naseho chlapecka mam opravdu mi z toho je ouvej jsi statecna a silna

To je tak něco šílenýho, já si to neumím představit. Rozhodně je to ta nejhorší věc v životě co se může stát. Nic horšího už není. Buďte silní!

To je šílený,holky,mě se chce tak brečet. Já k tomu ani nemám co víc napsat. TOhle by se nemělo stávat.............

Nikdy jsem si nemyslela ze se me tohle muze taky tykat ale bohuzel se me to tyka az moc.A nebudu ted predbihat.Hrozne to boli ztratit to pro co zijete a dychate.Co mi ale hrozne pomaha je to kdyz se muzu vypovidat nebo vypsat!!!Druhe tehotenstvi bylo trochu hekticke-krvacela jsem asi v 21tt ale par tydnu jsem lezela a bylo vse v poradku.Nakonec jsem 12dni prenasela.Narodila se nam cirarskym rezem dceruska Klarka ktera mela 4150gr a 52cm-bylo to krasne a spokojene miminko ktere bylo moc hodne,plakala jenom kdyz mela hlad.Krasne prospivala rostla jako z vody a delala nam jenom radost.Jeste mame 15mesicniho syna Matyaska.Byl vecer kdy jsme s manzelem vykoupaly nejdrive Matyaska,nakrmila jsem ho a ulozila do postylky kde zachvili spokojene usnul.Pak manzel svlekl Klarku a spolecne jsme ji vykoupali-mela koupani mooc rada,vzdy se ve vode uklidnila a hezky kopala nozickama okolo sebe-proste nase zlaticko.Pak jsme ji vyndali,ja jsem si ji krasne namazala vonavym telovym mlickem,oblekla ucesala a nakrmila(pritom jsem jeste vubec nemela poneti ze svoji holcicku opecovavam,krmim a mazlim uz naposledy-vlastne by me to ani ve snu nikdy nenapadlo).Polozily jsme ji do postylky,prikryly,pustily jsme jejich oblibenou pisnicku na spani,dali jim pusu a odesli jsme z pokoje vedle do obyvaku.Asi o dve hodinky pozdeji jsem je sla skontrolovat a oba spokojene spinkaly.Pustily jsme si s manzelem film a pak jsme u nej i usnuly-coz si dodneska vycitam.Bylo pul 6 rano kdyz jsme se probudily a ja jsem si uvedomila ze se vlastne ani mala neprobudila na kojeni a to u ni nebylo zvykem protoze na jidlo se budila tak 2 za noc.Vstala jsem a sla do pokojiku podivat se na deti.Matysek spinkal.Ale kdyz jsem se podivala do Klarciny postylky,tak jsem malem omdlela.Boze ona tam lezela tak spokojene ale mela nafialovelou pusinku.Okamzite jsem zavolala na manzela kterej hned prisel,vyndala jsem Klarku a zjistila ze nedycha.Manzel okamzite zavolal sanitku,nez prijela tak s pomoci pani od zachranky ktera nam radila co mame delat jsme jsme se pokousely ji dat prvni pomoc.Sanitka prijela asi za 10minut.Doktor vzal malou spesne ji prohledl,manzel me drzel kolem ramen a ja byla uplne bez sebe a porad jsem se ptala co je s moji holcickou,co je s ni.Ale nikdo neodpovidal,pak se doktor postavil a rekl nam ze nase holcicka je mrtva a pry uz nejakou dobu podle te nafialovele pusince a snizene teplote telicka.V tu chvili jsem se zhroutila a probrala jsem se az v sanitce,kde semnou byl i manzel ktery moc plakal a pritom me drzel za ruku.Ja jsem si pripadala jako ve zlem snu-to prece neni mozne-moje holcicka nemohla byt mrtva,vzdyt byla uplne v poradku vecer-nic ji nebylo-kde je Matysek ptala jsem se najednou a manzel odpovedel-ze ho odnesl k sousedum.Kdyz jsme prijely do nemocnice tak jsem se tam podruhe zhroutila,pry me napojily na kapacky.Probudila jsem se po dvou dnech a kdyz jsem si znovu uvedomila ze ma holcicka zemrela tak prvni co me napadlo bylo,ze chci zani tak jsem rozbila sklenicku a chtela se riznout,kdyz me manzel zarazil.Co to delas,neblazni je tu Matysek a ten te potrebuje.Po tydnu me z nemocnice pustily domu,kde na me vsechno opet padlo-ale malej Matysek ktereho mi sousedka privedla se na me vyritil.Vzala jsem ho do naruci a slysela manzelova slova,ze Matysek me potrebuje.Byla narizena soudni pitva ktera ale neukazala presnou pricinu smrti-doktor nam tenkrat rekl ze se stava ze deti zniceho nic prestanou dychat a bez priciny zemrou.Pry se tomu rika syndrom nahleho umrti ditete.Nase mala zemrela kdyz ji byly pouhe 2 mesice,ale za tu dobu co tu s nami byla byla moc nadherna.Za tyden to budou 3 mesice co je Klarka andilkem.Boli to,ale uz kvuli Matyskovi musim byt silna.Chtela bych manzelovi navrhnout abyjsme se pokusily jeste o jedno miminko,ale mam strach ze nebude chtit protoze nase mala mu chybi a styska se mu.Tak mam strach ze nebude chtit.Jeste jsem mu to nerekla ale chci mu to rict-zaroven mam i strach i obavy aby to nedopadoo zase spatne coz uz bych asi neunesla.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

JJ Vali ,rada se kouknu !! :k: A strasne rada si prectu ,ze jsi znovu tehotna a hlavne ,ze je vse v pohode.MOc Ti to preji :h:
Fotografii vlozis tak ,ze das vytvorit obsah ,pak das blog tehotensky denicek a pod textem vlozis foto.Lucka

In reply to by valeerrie

Holky dekuju moc,jste hodne.Je to tezky a dlouho jeste bude.Nejhorsi pro me bylo kdyz jsme uklizely veci po Klarce-to mi mohlo srdce urvat.Manzelovi uz jsem rekla jestli byjsme nemohli se znovu pokusit o miminko-a on nadsene souhlasil!!!Rika ze by si moc pral holcicku.Ale je jasne ze nasi holcicku to nenahradi,ale spise nam to vrati usmev na tvar.Chystam ke svemu doktorovi na prohlidku tak uvidime jak dopadnu-kazdopadne strach tu byl a bude porad.

In reply to by valeerrie

Holky dekuju moc,jste hodne.Je to tezky a dlouho jeste bude.Nejhorsi pro me bylo kdyz jsme uklizely veci po Klarce-to mi mohlo srdce urvat.Manzelovi uz jsem rekla jestli byjsme nemohli se znovu pokusit o miminko-a on nadsene souhlasil!!!Rika ze by si moc pral holcicku.Ale je jasne ze nasi holcicku to nenahradi,ale spise nam to vrati usmev na tvar.Chystam ke svemu doktorovi na prohlidku tak uvidime jak dopadnu-kazdopadne strach tu byl a bude porad.

In reply to by valeerrie

Holky dekuju moc,jste hodne.Je to tezky a dlouho jeste bude.Nejhorsi pro me bylo kdyz jsme uklizely veci po Klarce-to mi mohlo srdce urvat.Manzelovi uz jsem rekla jestli byjsme nemohli se znovu pokusit o miminko-a on nadsene souhlasil!!!Rika ze by si moc pral holcicku.Ale je jasne ze nasi holcicku to nenahradi,ale spise nam to vrati usmev na tvar.Chystam ke svemu doktorovi na prohlidku tak uvidime jak dopadnu-kazdopadne strach tu byl a bude porad.

In reply to by valeerrie

Holky dekuju moc,jste hodne.Je to tezky a dlouho jeste bude.Nejhorsi pro me bylo kdyz jsme uklizely veci po Klarce-to mi mohlo srdce urvat.Manzelovi uz jsem rekla jestli byjsme nemohli se znovu pokusit o miminko-a on nadsene souhlasil!!!Rika ze by si moc pral holcicku.Ale je jasne ze nasi holcicku to nenahradi,ale spise nam to vrati usmev na tvar.Chystam ke svemu doktorovi na prohlidku tak uvidime jak dopadnu-kazdopadne strach tu byl a bude porad.

In reply to by valeerrie

to je strašné, úplně s tebou cítím, máme skoro 4 měsíční holčičku a nedovedu si to ani představit, že by s námi najednou nebyla .... tvůj chlapeček tě ale moc potřebuje, tak hodně sil, čas všechno vyléčí :e):

Když si přečte která koliv maminka tvůj příběh tak není možné neplakat .A proti ti letos moc přeji ať se dáš do kupy a ve zdraví budeš znova nosit svoje miminko které porodíš naprosto zdravé .Je dobře že tvůj chlapeček neměl žádné bolesti a netrápil se.Buď silná to ty určitě asi jsi ,tak hodně hodně sil a teď už bude dobře uvidíš .

:r: i ja mam sveho andilka nelinku uz je to 7 mesicu a ja se v tom porad placam i kdyz ted jsem si slibila ze vysadim antikoncepci a zkusim to jeste jednou ....... ja tedy byla ve 23 tydnu ale pricina zadna proste se stalo ........ a tak se hrozne bojim byt toho byt jeste tehotna :? ale tobe preji aby jsi mohla otehotne co nejdriv a at je vse v poradku

In reply to by didafifa

Je mi to líto :-(Taky ti moc přeji abys porodila zdravé miminko a neboj se teĎ ti to vyjde ,třeba byla Nelinka taky nemocná a chtěla příjt na svět zdravá ,otěhotníš a porodíš Nelince zdravou sestřičku nebo bratříčka uvidíš moc ti to přeju.

Tvůj příbě je stejně smutný, jako můj. Stále se ze všeho nemohu vzpamatovat a vím co zažíváš. Měla jsem tuto diagnozu jako Ty. V 30týdnu jsme musely těhotenství ukončit, kvůli zvětšující se dilataci mozkových komor. Chlapeček se narodil mrtvý 3.října letošního roku. Stále na to myslím a pláču. Nikdo mi dodnes neřekl proč se vše tak stalo všechna vyšetření byla v pořádku - plodová voda, odběry na inf.nemoce, ultrazvuky až do 28 týdne, to se začínaly změny na hlavičce ukazovat. Jezdily jsme po včech možných specialistech a nikdo nevěděl proč a co se děje. Po 14 dnech vyšetřování nám na genetice nabídli ukončení těhotenství a porod. Prognoza na zdravé mimčo už nebyla žádná. Rodila jsem přirozenou cestou odstrčená na malém sálku 16hodin na infuzích, pod všemi možnými léky na vyvolání porodu - něco strašného. Lékař u mě byl tak 3krát za celou dobu a při vlastním porodu vůbec /neměl prý čas/ rodily mě dvě šikovné sestřičky. Co následovalo poté se nedá ani popsat měla jsem postpunkční syndrom po epidurální anestezii, ale to nikoho nezajímalo. Po dvou dnech mě propustily a já si sháněla lékaře neurologa, protože jsem nemohla zvednout hlavu. Trvalo to 14 dní než jsem se dala trošku do pořádu a trvá to stále -jsem na dně denně pláču a chci svého chlapečka. Je těžké vše překonat a je dost smutné, že vám v nemocnici neposkytnou lepší péči i po stránce psychologické.

In reply to by honziska

Ahoj, je to hrozné.Vím jak ti je.Sama jsem to zažila,malé by bylo 26.12.2010 5 let.Nikdy na ní nezapomenu, umřela při porodu.Nejhorší bylo to čekání na doktora vna porodním sále.Všude bylo jen ticho a u mých nohou leželo to moje maličké stvoření. Nemohli jsem jí ani řádně pochovat, pustili mě z nemocnice po týdnu a maličkou prý už spálili.Hnusný přístup. Jsem opět těhotná, jsem v 10tt a vím, že zbývající měsíce se mi děsně povlečou..:((

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Tak to já přesně nevím,ale myslím, že to bylo zanedbání.Jenže dle mýho u doktorů to neuhájíš.Tenkrát totiž u nás postavili novou nemocnici a starou postupně uzavírali.Takže když jsem začala rodit, tak mě napřed vezli do té polouzavřené staré nemocnice, tam už nebyl utz. Takže mě převáželi z oddělení na oddělení, nakonec zavolali znova sanitu a převáželi mě do Plzně. Ale to uplynuly minimálně 3 hodiny a další půl hodky převoz, pak příjem a rychlý porod.Rodila jsem tak trochu předčasně, 37tt. Když jsem si vyžádala zprávu z pitvy, napsali jen, že se utopila v plodové vodě.:(( V tu dobu na mě čekaly dvě děti doma, 12 a 11 let.Být to moje první tak se snad zblázním..:(( S přítelem nejsme oddáni ,takže když malé vystavovali RL na matrice odmítli ho tam napsat jako otce, že prý na tom už nezáleží...:(

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Panebože to je hrozné.... :"( brečím tady jako malá holka, když čtu co všechno všechno se děje, jak jsou ti doktoři nezodpovědní... :( ale kdyby tam ležela jejich partnerka to ano, ty by si nohy uběhali, kurvy hnusné odporné... Omlovám se za výraz ale jinak je nazvat nemůžu!!! Je mi hrozně, když si představím, jak těm maminkám je, jak jsou psych. na dně... takovéto svině doktorské bych nakopala do pr....!!!!! Dneska opravdu, co si nevyřveš to nemáš!!! Je to sice trošku mimo ale my jsme v porodnici neměly na pokoji váhu.. Byla jenom na chodbě a na nadst. pokojích. Nám se malá narodila ve 32 týdnu a pořádně nejedla, musela jsem ji před a po každém kojení vážit. A myslíte že mě někdo poslouchal když jsem jim říkala že musím chodit 50m po té studené chladné chodbě?? (na obou koncích byly 2 permanentně otevřené okna, dovedete si představit ten průvan...) Kdepak, prý že ji nemám v ceně!!! Nakonec ji maminka co byla se mnou na pokoji s holčičkou (por. váha 960g!!) vyřvala :) ale ten jejich přístup...

In reply to by HedvikaK.

moc me mrzi co se ti stalo.
me to potkalo v cervenci,kdy jsme prisli o prvni miminko kacenku.ted sem zas tehulka.
opravdu me prekvapil ten pristup.je teda pravda,ze sme hned po umrti museli zajit na pitevnu a oznamit,ze mame pripraveny obrad,aby s ni nic neudelali a pitevni spravu sme dostali.nekteri lidi sou ale fakt strasni...
na matrice sme nemeli problem.take sem svobodna.v nemocnici mela mala moje prijmeni a pani z matriky nam ho pak na rl zmenila na pritelovo.
moje kamaradka prisla o holcicku v cervnu v 8.mesici.sla na kontrolu a zjistili,ze nedycha.prej se s ni nechteli vubec bavit a rekli at si zajde do jine nemocnice,ze "pani doktorka" ma jinou praci a nebude se zajimat o mrtve dite.tak se kamaradka sebrala,sla na mhd a jela do jine nemocnice...
clovek resi takovou strasnou udalost a jeste narazi na takove blbce...

In reply to by honziska

ach bože, sedím tu a tečou mi slzy. Je mi to líto. Vím, jak se cítíš. Měla jsem výhodu, že o mě se v nemocnici moc hezky starali, jak během porodu tak i potom. Všichni k nám byli hrozně ohleduplní a laskavý. V tomhle jsem měla štěstí.
Malý mě taky strašně chybí a slzičky mi taky dost často kapou. Hlavně na Štedrý den, ten byl pro mě hrozný. Už je to teď trochu lepší, ale člověk na tuhle tragédii nikdy nazapomene. Časem se to snad otupí, ale nezmizí, nikdy. Naše miminka budeme mít v srdíčku na pořád.
Přeji Ti hodně síly a lepší zítřky. Přijdou ,uvidíš. Já v to věřím.

Vím jaké to je když mamince leží miminko v inkubátoru a neví jestli bude v pořádku... Naše holčička se narodila ve 32+1... Byl to boj, ale vyšli jsem jako vítězové... Je mi moc líto, že váš chlapeček neměl to štěstí... Když jsem četla váš příběh, celý jsem ho proplakala... Život umí být krutý ale tohle není spravedlivé...! Přeji vám, aby jste v létě počali zdravé děťátko, nevím, kdo jiný by si to zasloužil víc než právě vy ♥ buďte stateční, držím vám palečky...

Brecim tady jak zelva :\\: :\\: Preji moc moc moc zdrave miminko :w: :h: Pohodove druhe tehotenstvi :h: A do te doby ,aspon at se z toho aspon z casti dostanete :h: :k: Nemam slov proste :r: Preji uz jen to pekne .Lucka

Ahoj moc je mi to líto , je to hrozné a jste moc stateční .Moc držím palce a přeji vše dobré.Edita

To je mi strašně moc líto a celý článek jsem probrečela,musí to být pro Tebe a celou rodinu strašné a vím ,že to moc bolí.Přeji ať jsi brzy vpořádku a plná síly na další těhotentví.Přeji Ti krásné a zdravé miminko.Tomášek bude stále s Vámi ve vašich srdcích.Mám slzy v očích i když píšu.

Je mi to strašně líto, pláču a cítím tu bolest s vámi. :-(( Držím pěstičky, ať se to vše už jen v to dobré obrátí a ty budeš brzy držet v náruči zdravé miminko!!!!! Hodně sil. Alča

Ahojky,

je mi strašně líto co se ti stalo a brečím tady u toho, a přeju ti, aby všechno přebolelo a tobě se jednou narodilo krásné zdravé miminko.

Hodně sil :-)

Cítím s Tebou, moc mě to mrzí, držím palečky, aby se brzo zadařilo miminko a bylo zdravoučké a dělalo Vám jen a jen radost!

Je mi moc líto co se ti stalo. Já jsem čekala v roce 2009 úplně zdravou holčičku a 3 týdny před termínem porodu zemřela. Bylo to strašné a myslela jsem, že se zblázním. Přála jsem si aby to šechno byl jen špatný sen a já se z něj probrala, ale byla to trdá realita. Teď už jsem zase šťasná a mám proč žít dál, v červenci se mi narodila zdravá holčička. Na naši první nikdy nezapomenu a budu si ji nosit v srdíčku. Je to náš strážný andílek.

Je mi to moc líto :r:, tohle by se nemělo stávat :r:!
Držím vám moc palce, abyste ten půlrok v klidu přečkali a brzy jste se radovali ze zdravého miminka :h:!
Držte se :k:!!!

Přes slzy jsem nemohla dočíst tvůj článek a i teď mi tečou proudem. Je mi to moc líto, co jsi zažila, nedovedu si to ani představit :-( Přeji ti hodně síly do budoucna a brzké zdravé miminkko!

ach Bože :r: to je hrozné,jsi silná a tvůj manžel také,přeji vám jen to nejlepší,zase bude dobře a Tomášek zůstane ve vašem srdíčku :h:

Je mi to tak lito ,ze si musis prochazet zrovna touhle tragedii .Ja si tohle nedokazu vubec predstavit. Preju ti aby si jednou byla zzase stastna .tomasek se na tebe urcite diva . Drz se

Ted jsem dočetla a slzy mi prodem stekají :r: Je to hrozne a neumím si to vubec představit.Přeji ti moc sil a brzo krasne a zdrave miminko!Drž se!

je my to strasne lito tohle by se nemelo stavat.Mam 16 mesicni holcicku a je to zlobidlo zlobivi ale aspon ze ji mam.Neumim si to vubec predstavit co prozivate,ale at je to brzy za vamy a jsi tehu.Uprimnou soustrast.Ted uz bude jenom dobre uvidis drzte se.

Je mi to moc líto. :k: Upřímnou soustrast. Přeji vám ti, aby vás už v životě potkalo jen to hezké.

Nečekala bych půlrok.. ale to záleží, jak se budeš cítit..přeju moc sil a zdravíčka do dalšího těhotenství...drž se!!!!Alushka77

pane Bože, je mi to strašně líto...brečím tu jak želva... jste strašně statečný a je moc dobře, že manžel držel při tobě.. věř, že to tak mělo být, že Tomášek měl být andílkem a taky že je a kouká se na vás zhora a brzo se vám povede mít nové zdravé miminko...neztrácejte naději...přeju vám moooc sil..Alushka77

upřímnou soustrast. Ani si nechci představovat, jak hrozně těžké to muselo být.... a neboj, za půl roku budeš mít těhu průkazku, a váš milovaný na vás bude z nebíčka dohlížet jako andílek strážný :h:

Je mi to opravdu moc líto, je to strašně smutný že se takový věci opravdu dějí. Upřímnou soustrast :\\:

ahoj smmisku....je mi moc líto, co se vám stalo....ale naděje umírá poslední a vy jistě už za 6 měsíců začnete radostnější období a až se vám narodí druhé zdravé miminko zažijete pro změnu něco nádherného.
My jsem to měli ze začátku také nahnuté...né takhle vážné jak vy...a musím říct, že když má teď moje adelka období, kdy jenom pláče a je to s ní k nevydržení :-)...vždycky si řeknu...holkčičko klidně si breč a řvi...mě jen tak nerozčílíš...vím jaké to je být vyděšená k smrti takže se vztekej třeba do 18...hlavně buď zdravá. Takže ještě jednou upřímnou soustrast a ať se brzo s manželem usmíváte nad Tomáškovým bratříčkem nebo sestřičkou...nebo obojím??? :)

Přijmi prosím mou upřímnou soustrast,přeji Vám hodně zdraví,stěstí a podpory.Je to moc smutné:-(

je mi moc lito co se vam stalo moji sestre zemrel chlapecek bylo mu 14 dni vim jak se citila vsechny slova byli marne ale mas manzela ktery je ted v te nejtezsi chvili s tebou preji ti aby bolest brzy presla a byli jste zase stastni

Ahoj, nevím co napsat, jen, že je mi moc líto, co se Vám stalo, přijměte upřímnou soustrast prosím...je to hrozné :r: :r: :r: :k:

Je mi to straslive lito :§) :§) :§) :§) :§) :§) :§) Vubec si to nedovedu predstavit :§) Musi vam vsem byt hrozne :§) preju vam s manzelem abyste se z toho dostali co nejdrive, druhe miminko vam tohle vsechno trapeni vynahradi... :h: :h: :h:

Ahojky,tak když jsem viděla ten román,tak jsem si říkala,že to ani nedočtu do konce,ale dočetla,bylo to to velice dojemné,až jsem to na konci nevydržela a tečou mi slzy,jako hrachy.Tak ti mohu popřát hodně sil,hlavně mysli na to,že bude lépe a snad to tak mělo být...hlavně se dej do kupy...těžko radit,když jsme si to nezažili a neprožili,ale dovedu si to představit...tak bojuj a věř,že bude lépe!!!!Pa,pa..

:r: :r: :r: :r: to je hrozné
Upřímnou soustrast a moc moc držím palečky, ať se brzy zadaří a narodí se vám krásné a hlavně zdravé miminko.
Posílám vám hodně sil

Ahojky! ani nevím, jak začít, protože, jo, neznám Vás ani miminečko, ale zasáhlo mě to! Strašně moc Vám přeji, aby jste se za 6 měsíců dali do kupy tak, aby bylo možné další těhotenství a aby to další už zkončilo za 9 měsíců zdravým miminkem!!!! A nebo, Vaše budoucí miminečko má na nebíčku svého strážného andílka - Tomáška! Přeju Vám hodně síly!!!!!!!!!

Ahoj, je mi moc líto, co jste prožili, to nejhorší v životě, co člověk může zažít, je ztráta dítěte. Člověk, který to zvládne a dokáže jít dál je ten nejsilnější na světě. Držte se. Nejdůležitější je, že máte jeden druhého. Pa

:r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r:
Moc mě mrzí, čím jste si museli projít. Je to velmi kruté !!! Jste moc stateční ! Přeju vám, aby si brzy otěhotněla a vše už bylo vpořádku !

Upřímnou soustrast. Strašně smutný příběh. Přeji vám, ať se podaří zdravé miminko. Je mi líto toho malého droběčka, jen nerozumím, proč se nemohlo ukončit takové trápění už v těhotenství.

ahoj,smutný příběh :r:
bohužel mám 2 kamarádky,které to taky potkalo,jedna měla chlapečka,ten žil týden-měl srdeční vadu a druhé zemřela holčička ve 38 týdnu,takže musela porodit mrtvé miminko :r: a mojí tetě zemřel chlapeček v 1 měsíci života,pobrečela jsem si s nima taky dost... :r:
Je to to nejhorší co muže rodiče potkat,nikdy nezapomeneš na toho andílka,ale život musí jít dál,další miminko vám moc pomuže,život pro vás bude veselejší,budete se radovat a těšit..přeji vám,at je to co nejdříve...hodně síly přeju :h: Terka

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka