zatím nepředstavitelné, jsem divná?

Já se do práce těším :) baví mě. A holt to tak je, že se musíme od svých miláčků odpoutat, myslím, že to prospěje jak nám, tak dětem :a:

Ahoj, nebudu se rozepisovat, jsem na tom stejně jako ty. :a:

Hele-asi takhle-málokdo rád přizná, že musí do práce, protože to finanční situace žádá. I většinou ta ženská sama a tak na tom hledá pozitiva a do práce se těší. ;-) Ono v době hypoték to ani jinak nejde. Jinak já skončila VŠ obor Veřejná správa v roce 2010, mám tříletýho prcka a už víc jak rok hledám práci. O iluze jak chytnu místo někde na úřadě jsem už dávno přišla, protože tyhle místa mají 80% míst obsazených dřív než vypíšou výběrové řízení. A ten zbytek? To přece není místo hodné vaší kvalifikace. Takže asi tak. Problém, na který nárážím je: nedostatečná praxe, malé dítě (práce od nevidím do nevidím a co paragrafy maminko), pak je problémem můj věk-mám jen jedno dítě a tudíž bych jim mohla otěhotnět, vysoká škola-na co-na tohle místo stačí středoškolák a vy byste nám stejně utekla, až najdete něco lepšího, apod. Taky bych ráda druhé dítě, ale vím, že čím dál od školy, tím menší šance najít práci, která by mě bavila.... Takže další dítě jde stranou... Nemluvě o tom, že před námi stojí řešení vlastního bydlení a já bych tu finanční zátěž než se všechno nějak vyřeší (chceme stavět) nerada nechávala jen na manželovi... ostatně-včera nám v práci málem zkolaboval.... Ale divná nejsi :-) Divná je doba-uspěchaná ;-) doufám, že pak budeš mít při hledání práce více štěstí než já :-)

No já ani nemluvím, už jsem tři roky na mateřské, máme teď další mimi, takže i když to nastane za 3 roky, tak pořád to v hlavě řeším.
Do bývalé práce jsem musela vstávat ve 4 hodiny ráno, cesta tam 1,5hodiny. Když jsem skončila ve 14:30, tak jsem to málo kdy stihla se vrátit na 16hodin, tak teď nevím, jak budu stíhat vůbec školku. Do toho už vidím, jak vše oznamuji, že nehodlám pracovat ani o minutu déle a do toho mi zavolají, že děti jsou nemocné. To je prostě výpověď raz dva. Kde pak vezmou s malými dětmi, že.
No ale i tak jak píšeš - celý den bez nich :r: , já mám hlavně hrůzu ze šikany ve školce a ve škole.
Mě by vyhovovala tak práce na cca 4-6 hodin a pak hurá být s dětmi :dance:

já bych s tebou měnila hned... já nikdy na mateřské nebyla :( nevím, co to je "nepracovat" :(
ale bohužel... hypotéka se sama nezaplatí, a pečení holubi nám do chřtánů taky sami nenalítají...

Ahoj!!
Mám podobné pocity, ale občas už bych ráda na pár hodin vypadla do práce ;-).

Já pracovala na poště, byla jsem tam za mateřskou. V den, kdy jsem podepsala smlouvu na dobu neurčitou, jsem přišla s neschopenkou, že jsem těhotná (dr mi dva dny před tím tvrdil, že nejsem..), takže vedoucí tu změnu smlouvy ani neposlala na person, a já zůstala vedená za mateřskou. O mimi jsme stejně přišli, do půl roku jsem otěhotněla znova, ale pořád jsem tam byla za rodičovskou, takže jsem v dobé mé rodičovské dostala výpověď, když mi vypršela smlouva.
Malá měla 3 roky v sobotu, školku samozřejmě nemám, takže zůstávám doma. V pondělí jsem byla na pracáku, tam mi řekli, že do 4 let se za mě automaticky platí pojištění, takže se nemusím hlásit hned, takže se tam nahlásit půjdu až v březnu, za únor bych měla dostat ještě celej rodičák. Pak 5 měsíců na pracáku, srpen už snad nějak překlepem a od září už mi snad malou vezmou do školky, a já půjdu do práce.

Na poště by práce byla, byla jsem se i ptát, ale na zkrácený neberou, a přiznám se, že se mi zpátky ani nechce, kvůli produktům. Teď za poslední měsíc každý den obepisuju inzeráty - většinou na zkrácený úvazek, a nebo něco co by se mi moc líbilo (hold, by malá šla do soukromé, nebo byla u babičky). Zkouším i úklid, radši budu někam za 4000,- na zkrácený úvazek uklízet, než se žebrat na pracáku, ale nic. Nikdo se ani neozval, nikdo se ani neobtěžoval napsat neberem vás, nebo tak něco. Tak uvidím, vždycky si říkám, nějak bylo, nějak bude, ale teď už pomalu začínám být zoufalá....... S malou bych byla do školy klidně doma, ale finanční situace to neumožňuje....

Ahojky, chápu tě, já to mám spíš, že by mi nevadilo jít do práce, ale nemám se kam vrátit. Kdybych měla práci, která mě baví, tak bych vlastně měla obojí děti i práce, která baví a byla bych spokojená. Jenže dneska s tou prací je to v dnešní době všelijaké.

ahoj, já budu v červnu doma 6let a musim říct že se mezi lidi a do práce těšim. Klidně bych na pár hodin nastoupila už nyní ale nemám hlídání takže smůla. Ondra chodí od 3 let do školky a je tam moc spokojený. Markétka už by taky chtěla do školky, ale musíme počkat na zápis a potom se zeptám zda by mohla chodit aspoň na 5dní v měsíci. Na svých dětech vidim, že potřebují kolektiv a jsem zato i ráda :-).
Já jsem také státní zaměstnanec. Bohužel mi nevyšli vstříc se změnou pracovní doby (dojížděla bych z Kladna do Prahy). Takže jsem si zažádala o neplacené volno do 4let Markétky. Teď jen čekám na schválení. Mezitím si budu hledat místo na Kladně. Buď v oboru nebo něco jiného. Určitě chci nastoupit na brigádu. Ale tím že jsem stále zaměstnaná, tak to bude asi trošku problém. Můžu pracovat jen na DPP (dohoda o provedení práce) :-(.
Snad se ti podaří najít s VŠ práci ve státní správě. On je to nyní dost velký problém a lidé s VŠ se ve státní správě dost špatně uplatňují. Hlavně od takové osoby očekávají, že budou v práci plnou pracovní dobu protože jsou většinou na pozicích vedoucí oddělení nebo zástupců voedoucích odborů. Takže je vlastně kolikrát i VŠ pro ženu od dětí na škodu. Ale třeba budeš mít štěstí....

jsem na tom stejně, nejdřív jsem měla vážnou operaci a rok nebyla v práci, snad po dvou týdnech následoval úraz zad a když jsem měla nastoupit do práce, otěhotněla jsem s dvojčaty a protože mám hodně fyzicky náročnou práci, tak jsem zůstala od počátku doma. Dětem budou v květnu tři roky a do práce rozhodně nepůjdu, vůbec si to neumím představit, že s nimi nebudu celý den.
Také mě občas roztočí, ale hodně toho podnikáme, užíváme si to všichni tři.
takže je nás rozhodně víc

Ahojky, tak to jsme asi divne obe, ja jsem doms 5rokem a jeste min. 4 me cekaji a jsem spokojena vubec se do prace netesim a s detmi jsem moc rada! Jasne, ze mi obcas lezou na nervy to jo, ake pak to zase prejde a nemenila bych, ta to mam ja mimochodem u malyho jsem nastup do MS obrecela...

jo holky ještě podstatná poznámka asi je, že jsem nezaměstaná, takže práci budu teprva hledat a ted studuju VŠ

já nastupuju do práce v září a taky jsem se doted dost bála a měli jsme v plánu ještě ejndo mimčo ale odsunuli jsme ho,protože budem kupovat ted byt a tak půjdu do práce a prvně jsem se toho šíleně bála jak to bude ale už se začíná mdost těšit,že nebudu jen tak doma a už budu mezi lidmi :)

ahojky,tak já znám ty i ty maminky :) Některé to chtějí mít brzy za sebou,aby mohli zpět do práce a jiným zase nevadí být doma deset let :) Myslím,že to záleží na povaze maminky a taky dost na tom,do které práce se mají vrátit :) Já bych třeba do práce na pár hodin klidně šla,ale zase nemůžu-není hlídání a při mé pitomé práci na dvanáctky to prostě nelze :( Ale na cel pracovní úvazek bych teda nechtěla ani za nic :( Byl to pěkný záhul a měsíčně jsem dělala i přes 220 hodin,což si nedokážu s dítětem představit,trpěla bych já i malej :(