Vztahy s rodiči...................................

Jsi mě pobavila :-)velmi :-))) taky čím jsem starší jsem vůči některým věcem imunní :-)

No teda Peto ted to tady ctu a jen kroutim hlavou...... proboha to je des, dobre ty uz jsi dospela, tak si s tatou nejak poradis, ale tvuk klucik asi tezko, tata by z nej teda sebevedomiho kluka fakt neudelal ....taky bych jim deti urcite nenechala, ja snesu dost, ale na deti jsem haklivka a na ponizovani deti obvzlast! No teda taky to nemas lehke ....

jj, toto se taky děje, bohužel...jen jsem si myslela, že tím, že se osamostatním a odejdu od nich, že dá pokoj, ale bohužel, opak je pravdou...za dobu, co jsem vdaná, mě samotnou chtěl zmlátit 2x a to jednou kvůli tomu, že jsem zkrátka nesehnala vozík za auto, to se pustil i na mého mažela, že nás ztříská oba a podruhé po mě házel hřebíky, ale to je absolutně v pohodě...život s ním byl 1000 x horší a mohu s klidem na duši a na srdci říci, že jsem se z něho poučila natolik, že své dítko vedu s klidem a láskou, udělámli někde chybu a přistihnu se, že dělám něco podbně jako on, tak seřvu sama sebe a okamžitě sjednávám nápravu...nikdy bych dítko nezmlátila řemenem, prádelní vařečkou či švihadlem. Nikdy bych dítěti nemláila hlavou o dlažbu tak silně, že by ji mělo 2 x takovou než normál, nikdy bych o půlnoci nenutila dítko vygruntovat celý barák, dokud nikde nebude ani smítko, nikdy bych nezmlátila dítko za to, že doneslo ze školy dvojku a je tak vystreslé jen z toho, že tu dvojku má a brečí za ni celou cetu až domu a ještě dostane...nikdy bych nekoupila svému dítěti jedny boty na celý rok, aby v nich měl díry a ve sněhu a v zimě v nich mělo žraloky a bálo se říci o nové...jsem ted druhý extrém, dítě má 6 x boty jen na jaro a léto, kupuji mu vše ve velkém, jen aby se mělo dobře a nestrádalo i když vím, že to nikdy neunosí, ale tohle nepochopí nikdo jiný než já a manžel, který mi to toleruje a respektuje mě takovou jaká (bohužel) jsem...

Měla jsem to doma úplně stejný, můj otec je navíc alkoholik, mamka umřela před šesti lety a já to beru jako její vysvobození, protože ona by od něj neodešla. Řekla bych že ji utrápil. Já a ségra ho vážně nesnášíme. Můj muž mě nutí udržovat vztahy, je stará škola, kdyby bylo na mně, tak ho už nikdy nechci vidět. Když jsme tam jednou byly týden, malýmu nebyl ani rok, vrátili jsme se domů a mé ani né roční dítě zcela zřetelně říkalo "dopelele", protože otec je neuvěřitelně sprostej, kleje furt...

:00: To, co jsi popsala, tomu se říká týrání.Já bych ho udala :?

co tu popisuješ je děsný.tys byla normálně týraná.já bych k takovým rodičům snad ani nejela a nedivím se ,že tam kluka nenecháš....

To snad neni mozny, aby se nekdo takhle choval......uplne te chapu! Jsi dobra, ze k nim vubec jeste jdes......

nj, snažím se být spravedlivá, říkám si, že malý má dva dědečky a dvě babičky, tak ho nechci stranit, protože by to nepochopil. Ale malý k mým rodičům nechce jezdit a říká, že nemá dědu rád...nevím, co mu na toto říci...nechci dědu před ním schazovat, zkrátka nedělám to, co on sám, ale zase na druhou stranu musím respektovat přání svého dítěte a jestli už i on sám to takto pociťuje, tak ho tomu nechci vystavovat a k rodičům nejezdím...od těch dvou posledních výstupů mi malý odmítá večerní spánek, je úpně vystreslý a vystrašený, bojí se každého bouchnutí dveří, co v baráku kde zaslechne a už jsem na něm začala pozorovat změnu ve více věcech. Víš co můj otec udělal tak před měsícem? Vzal hadici od studny, já nevěděla proč a došel k malému a z prudka ho tam začal stříkat vodou, no já myslela, že se zblázním ... ptala jsem se táty, zda mu tohle příjde normální a on na mě, že jestli se bojím, aby se nerozpustil. Tak mu říkám, že to dítko tam má bazének a v něm se může vykoupat kdykoliv a jestli má potřebu po někom stříkad hadicí, tak ať si to provozují s mámou mezi sebou. Toto samé udělal mámě o 14 dní později a už byl oheň na střeše, že jestli chce, aby nastydla. Tak jim říkám, jestli si uvedumují ten rozdíl mezi tím co dělají teď a co udělali vnoučeti ve 2,5 letech. Jo tak pak to vygradovalo tím, že malý si nesměl ani ruce namočit, protože se maminka, dle slov táty, bojí, aby se mi chlapeček nerozpustil...

děti zlé lidi poznají.mají svůj instinkt.a to co popisuješ není žádná láska k vnoučeti.jsou to sice jeho prarodiče,ale myslím si né za každou cenu.co na to tvůj muž?otec malého?můj chlap by tohle nestrpěl.kdyby se moji rodiče takto chovaly k našim dětem.

manžel k nim nejezdí, k rodičům jezdím sama s malým, někdy i v týdnu, což je manžel v práci a o víkendech chodí na fotbal, takže to taky nejezdí a i kdyby ten fotbal neměl, tak radši zůstane doma a dělá si něco sám. Ale já tam o víkendech jezdím kvůli bratrům, se kterými bych se jinak neviděla, takže si tam pokecám s nimi a jedeme zase společně domů.

a nešťouraj do tebe rodiče, proč jsi přijela jen sama s dítětem....copak asi dělá manžel....to naši pravidelně

oni ne, bráchové ano. Ale jinak mají kec proti všem, to by mne ani tak nezaráželo, máma ta obvzlášť miluje drby, takže na to si udělá vždycky čas i kdyby měla zozdělaná všechna okna a nad ní lítaly blesky. A nejlepší jejich kec je ten, že oni dokázali vychova 3 děti (vychovat :))) a já nedokáži zpacifikovat (asi mlátit,fackovat a urážet) své dítě

To je hodně smutný. :r:
Můj táta se o nás nikdy moc nestaral,vše bylo na mamce,ale ani nás nikdy neuhodil! :h:

to mám podobný pocit ;) , jako by chtěli dohnat něco, co kdysi ve své výchově dětí zanedbali, nestihli, chtěli být dokonalejší, hráli si na "mami a tátu" a měli "syna", když už oni měli tehdy jen dcery...
děda na něj také stále řve, tam nesmíš, to nedělej, a to mu bude 9
babi si ho omotala kolem prstu, vše jí vyzvoní a pak je akorát nepříjemnost
nám vykládaj, jak je nevychovaný, že jim odsekává /hlavně dědovi/, ale sami se ho zastávaj a mluvěj o nějaký volnosti a svobodě
fakt šílený :00:

přesně, nebude se pařit v paneláku, to tam jedou max. na den vyprat a hned s mokrým prádlem zpět...
jednou jsme to vychytali, to byli spolu naposledy u moře...tak jsme měli na chajdě klid, bylo krásně...
opečovávali to tam a teď si tam chtějí užívat, prý se nadřeli dost, ať makáme my /jenže s kontrolou a radami jejich...jak vařit, natírat, nespotřebovat moc barvy, otvírat okna..../, že to dělali pro nás....
nakonec to dopadne tak, že si také koupíme nějakou chajdu se zahrádkou ve městě a nebudeme tam jezdit

přestala řešit ve 36 a nějak jsem se smířila s tím,že jiná nebude.Vidíme se 2krát do roka a jak jsme si vzácný,tak si docela pokecáme.Je fakt,že se trochu změnila,když zemřel otec.Pamatuju si,když jsem byla malá,myslela jsem si,že jsem z děcáku.

plně tě chápu, když jsme bydleli 160 km daleko a jezdili max. 1x do měsíce, tak jsme byli vzácní...jako je ségra, co to maj přes půl republiky a přijedou 1x za léto, rozvalí se tam na 14 dní s dětma, pak je nechá 14 dní hlídat babi /taky se mnohdy hádaj, jenže pak maj měsíce jen pro sebe, jsou daleko.../, my bydlíme 20 km od nich a 20 km od chalupy, takže se u nás stavujou i v týdnu...prostě, když jsem bydlela dřív daleko, tak to bylo jiné, je také fakt, že byli rodiče mladší a leccos zvládli sami, teď jim síly nestačí asi na vše a možná se bojí i smrti, nemocí, ... nakonec se vždy stáhnu, protože je nechci mít na svědomí, ale nechat si S...na hlavu, když je mi 38 a mám svůj život?!

To mě mrzí :-( Stejně nechápu,co pořád tchánovci mají,že se snaží nabourávat rodinné vztahy,hlavně nejvíc šijou do snach.Já mám naštěstí dobré tchánovce,i když tchán je Brouk Pytlík - všude byl,všechno zná,od všeho má klíče :00: do všeho rád žvaní,každému rád radí co má dělat,jak má žít a dokonce mi kecal do toho,jak mám zahradničit.Tak jsem mu řekla,že to je moje zahrádka a že si to udělám jak já chci a řekla jsem to takovým tónem,že asi pochopil že u mě s blbýma radama nepohodí,tak se stáhl.Teď čekáme první mimčo a očekávám,že se bude velice angažovat v tom,jak máme přebalovat,vozit,krmit atd. Manžel má 3 sourozene,všichni už mají nějaké ty dětičky,takže my jako poslední budem víceméně přehlížení,ale je mi to celkem fuk (tchýnin favorit je totiž její syn z prvního manželství a jeho rodina,furt jim hlídá děti a furt se jim něco kupuje,většinou hodně drahé dárečky jako elektriké autíčka a drahé panenky ...).Naši jsou skvělí a manžela mají hodně rádi ale ví,že do ničeho nám kecat nemůžou.Prostě a jednoduše,oni už si svoje děti vyhovali,tak teď si ty svoje budem vychovávat my :-) a když náhodou mají tchánovci nějaké kecy,rychle je zpražím a rozhodně se nenechám řídit nebo dirigovat.Jsem dospělá a chci si žít podle svého :-) zkuste to s tchánovcema taky tak,prostě jim řekněte co vám vadí,třeba se vyčistí vzduch :-) omlouvám se za dlouhý román,hezký den.Lucka