Vůbec nejsme spolu :-(

ahojky,no normální to není :( copak ten čas,ale to nespaní spolu??Rok bez sexu??To není normální :( asi bych zkusila nějakou manželksou poradnu-aspoň navrhnout,uvidíš,jak se k tomu postaví,možná,že když mu někdo jiný řekne,že to není normální stav,třeba to pochopí líp než od tebe... jinak nevím,tohle bych fakt nesnesla a určitě to vztahu nijak neprospívá :(

I u nás je to podobný, dokud jsme neměli nejmladšího syna, pracovali jsme spolu, bylo to sice mimo můj obor, (dělali jsme střechy), ale přizpůsobila jsem se, a jsem za to ráda. Teď co jsem s malým doma, je to podobné, s dítětem na střechu nepolezu, a hlídat nemá kdo, kdybych si někoho najala, budu se o něj bát, a zaplatím celkem dost peněz. Ty máš trochu výhodu, manžel dělá z domova, dělá dlouho, co kdyby jsi mu s něčím pomohla, ze začátku já nevím srovnala papíry, utřela mu tam prach, já fakt nevím v čem dělá, ale myslím, že by se to dalo nějak skombinovat. A možná za nějaký čas bude i rád, a ty určitě taky.

ahoj, máme to doma to samé , možná horší o to že mám 2dny do termínu porodu a sem na vše sama s 4klučíkem. Jeho rodina je na Slovensku , moje 40km od nás. Chlap stále v práci, zrovna dnes mi oznámil že na víkend maj akci a že se vrátí asi až příští týden v úterý. No naštvaná sem ani nebudu povídat kdybych začala rodit ani nevim jak to udělám, nehledě na to že porodit dnes tak by malého ani v porodnici nenavštívil ale bohužel co nadělám? Stále doufám že bude líp. na druhou stranu s prací je to tak že můžem bejt radi že někde dělá a má za to peníze. Takže uplně vim jak se cítíš , buď ráda že ho máš alespoň doma. Povim ti něco ze života můj první chlap jezdil kamionem a mě strašně štvalo že neni vůbec doma, dokud tragicky neumřel, to sem si uvědomila jak sem byla blbá, byl doma alespoň někdy ale věděla sem že ho mám, když zemřel prostě nebyl :(

Ahoj. Ja jen abys vedela, ze v tom nejses sama. Muj manzel je programator. V deset rano odejde do prace, prijde v sedm, pomuze s koupanim, naveceri se s nama, chvili poklabosi se synkem v posteli, pak zasedne k pocitaci a maka. Lehnout si jde az k ranu. Vstane pred desatou a maze zase do prace. Jsou dny, jako zrovna ted, kdy dodelavaj nejakej projekt a on spi denne treba tri hodiny. To pak stojej za prd i ty vikendy, protoze maka i v sobotu a v nedeli. To je sice doma, ale musi se kolem nej chodit po spickach, abysme ho nerusili. Mame dve deti a v jednom kuse se o ne staram ja. Syn chodi druhym rokem do skolky a manzel ani poradne nevi, kde to je. Nekdy z toho na mne padne depka a udelam mu scenu s brekem. To se pak tak dva tejdny snazi (coz u nej znamena, ze se v sobotu nebo v nedeli premuze, vstane driv nez obvykle a trochu se venuje detem. Pracovni tejden ale vypada porad uplne stejne) no a pak to pomalu zase sklouzne do starejch koleji. Ted se nachazime zrovna ve fazi tesne pred mym vybuchem, protoze maka nepretrzite i pres vikndy uz asi tri tejdny. Jenom cekam, kdy se z toho slozi.
Uz jsme to spolu resili kolikrat a stejne to nikdy k nicemu nevede. Vzdycky si jenom vyslechnu, ze kdyz vydelava tolik penez, tak holt podle toho musi i makat. A penize ted opravdu potrebujem, takze to takhle holt asi zustane. Jediny, co slibil je, ze uz si priste nevezme tri projekty najednou, protoze je toho na nej fakt trochu moc :00: . Uz jsem si na to zvykla. Takovyho jsem si ho brala a o tom, ze ho predelam, si iluze nedelam.

Ahoj,
mám taky muže, který má náročnou práci a je často na cestách. Určitě 50% času jsme s dcerou úplně samy a těch druhých 50% jezdí do práce tady, ale chodí domů večer a někdy musí do práce I o víkendu nebo služebně pryč I o víkendu. Je to těžké, ale snažím se mu nic nevyčítat. Tak 2x ročně mě chytně spíš takové smutnění, to když má těch víkendu pracovních za sebou vice.
Když není na služebce, snaží se přijít domů nejpozději do půl 7 a to společně večeříme jako rodina. Někdy se mu podaří přijít I dříve. Večer pak tráví s dcerou a ukládá jí I do postele. Velmi často poté ještě pracovně telefonuje a v klidu si sedne až v 10 večer. Fakt není co závidět a nedejbože vyčítat. O víkendech si ten čas udělá a jsme společně. Jednou za rok týdenní dovolená, do které mu taky zasahuje práce. Ale opravdu se snaží. Je milující manžel a otec, který by pro nás dýchal, ale rozpůlit se holt nemůže. Nemůžu říct, že by se mi jeho pozornosti nedostávalo a nebo dcerce.
mně pomáhá to, že jsem hodně samostatná a vše si zařídím sama. S dcerou máme spoustu aktivit a prostě si tak ani není čas stýskat či si stěžovat.
U vás je to podle toho co píšeš větší extrem a intimní život je pro vztah opravdu důležitý. Musíte si promluvit v klidu a možná I nastavit pravidla, abyste našli nějakou střední cestu a kompromis.

JE TEDA FKT,ŽE PODLE TVÉHO POPISU VYPADÁ NA DĚSNÝHO WORKHOLIKA-nechodí spát, sex mu nechybí, takže se asi buď smířít s tím, že u něho budete vždy na druhém místě, nebo odejít k rodičům zatím třeba na zkoušku, jestli ho to nakopne. Můj manžel dělá nepřetržitý provoz, třeba teď měl dva dny noční, spí vždycky tak do třech- takže zabitý tři dny a každej druhej víkend čučí v práci od šesti do šesti, plat nic moc, ale práce je zase v místě. Těď spí po noční a je to jakoby tu nebyl,malej je nemocnej a na krku ho mám jen já sama. Nedávno byl manžel dva roky na mateřské,já jsem si našla novou práci a i když jsem byla ve tři doma, stejně jsem se musela chystat na další den do práce, takže jsem jen seděla za stolem a hleděla do knih a manžel to musel taky zvládnout sám. Vždycky jsem musela něco ošidit-buď rodinu nebo práci nebo domácnost. Nedalo se všechno zvládnout na 100%. Takže trochu chápu tvého manžela, že chce práci zvládnout na 100% a přitom musí chtě nechtě ošidit čas s Tebou. Pak znám zase rodiny, kde je partner celý týden pryč a dojíždí jen na víkendy-to je taky asi pěkně na prd. Píšeš,že Tvůj manžel si na malýho udělá hodinku denně čas-to mi přijde taky moc pěkné.
Je fakt, že když s ním zůstaneš, bude Tvůj syn v pohodě, mít zázemí celé rodiny, ale Ty se budeě cítit jako kůl v plotě. Pokud nereaguje na to,že jsi mu už řekla, že vztah s ním nemá cenu, zkusila bych mu to říct ještě jednou, důrazně a pak třeba na zkoušku odejít k rodičům a čekat, jestli se vzpamatuje, jinak budeš pořád strádat. Hodně sil.
P.S. Trošku jsem se rozepsala :a:

Blbý je, že on to dělá fakt pro vás, abyste se měli dobře, jenže už nevidí hranice únosnosti..
Co si s ním zkusit promluvit v tom duchu že chápeš že toho má hodně a že to dělá pro rosinu, a že jsi za to samozřejmě vděčná, ale raději počkáš s dokončením rekonstrukce třeba o měsíc dva, výměnou za trochu jeho času. Že máš strach o jeho zdraví při jeho pracovním nasazení, a že bys byla radši kdyby aspoň malinko zvolnil, i když to třeba bude znát trochu na výdělku. Ale že peníze pro tebe nejsou tolik důležité jako to, mít doma manžela, který s tebou a synem tráví čas, se kterým si můžeš i popovídat a přitulit se k němu.

Já nevím, esi ani takhle to nepochopí tak je to fakt ztracený případ...ale jak psaly jiné holky tady, na druhou stranu lepčí než nefakčenko kterého bys musela živit a který by se jen válel doma s pivem na gauči:)

Ahoj pořád lepší než kdyby nedělal, válel se doma nebo v hospodě a neměli jste z čeho žít. Zaplať si s malým na víkend nějaký penzion, zeptej se manžela jestli pojede s vámi, když ne jeď sama a pokud na to máte tak to udělej za měsíc znovu třeba se mu rozsvítí.

Ahoj,
tvuj příspěvek mě moc zaujal jelikož jsme cca před 1 měsícem s přítelem řešili to samé. Jelikož je automechanik vrací se mi až někdy ve 23hodin večer a vidím o jen v posteli, když přijede dříve tak jde dodělávat kolem baráku podlahu a ostatní. Dá se říct že na mě kašlal kvůli té praci ale měla jsem pochopení pro to že peníze jsou potřeba tak jsem to trpěla ale pak už to na mě začalo doléhat jelikož všichni psali jak mají krásné víkendy atd a Já? Nic.. Tak jsem si postavila hlavu a řekla sem si že ještě 1 týden počkám jestli se to změní a nezměnilo kupodivu. Tak jsem začala brečet jelikož mě to přišlo líto, tady nemám kamarádky a jsem těhotná a tak sem chtěla aspoň chodit na procházky nebo někam vyrazit. Když přišel a viděl mě v slzách tak se optal co se děje tak sem mu řekla že mě vadí že naslibuje že pojedeme na celý den někam na víkend a pak že se na mě vykašle a že já se jak hloupá těšim celý týden na sobotu aby sme z toho baráku vypadli a odreagovali se, také sem mu řekla že chápu že má moc práce ale že ho prosím aby aspoň sobota nebo neděle byla jeden jediný den kdy se mi bude věnovat pujde do parku nebo pojedem někam na výlet. Také sem řekla že to sou poslední měsíce co si užíváme ve dvouch než se nám narodí malá a že chci až se narodí tak aby na něj bylo spolehnutí a někdy nás někam třeba vzal a pomáhal mi s koupáním atd skráceně jsem si musela postavit hlavu a přišlápnout si ho s větou jestli mě miluješ tak jak to říkáš tak by si mi mohl tohle splnit nic víc po tobě nechci jinak by to nešlo. Ovšem že mu pomáhám kolem baráku když staví tu dlažbu někdy kecama :s: ale někdy i s betonem atd ;) Vím je to těžký s chlapama nic snima nenaděláme oni jsou prostě zvlášní tak si toho tvého trochu také přišlápni, jelikož ten muj po této scéně každý večer chodí na procházky a celou neděli má pro mě a to vždy někam vyrazíme. Je krásný si o všem promluvit protože pak nám holkám je o mnohem lépe a co víc si přát než chodit na procházky společně. Držím palce ať to dopadne dobře :one: :)

Ahoj, práce je pro chlapy hodně, taková realizace, ale nesmí být příliš.
Zkuste s malým nachvilku odjet(někam na výlet), třeba na týden a uvidíš.

ahoj vůbec se ti nedivim tohle bych nevydržela...jsem ráda za to že muj chlap pracuje ve všední dny do 16h takže pak od 16,30h je s náma doma...a víkendy má volné a to jezdíme kde chceme spolu, nebo sme jen doma, jdem na procházku, jsem štastná za to že to tak má a obdivuji všechny ženské které to vydrží s chlapama kteří pracujou od rána do večera, říkám že já bych na to neměla... :n: kolikrát chlapa pošlu s kamarádama aby se jel bavit (zrovna ted bude celý víkend na chatě se známýma a budou mít pánskou jízdu, ale proč ne, vidíme se pořád :D )taky začal chodit obden do posilovny takže to je od 18-21h pryč ale nevadí mi to, kldině at si jde, zaslouží si to, za to že je s náma a věnuje se nám..peníze nejsou všechno..vydělává sice mín ale furt lepší než aby na nás kvuli práci a penězum neměl čas...čas si za peníze nekoupíš...takže si dokážu představit jak ti asi je a je mi to líto jak se k vám chová že ani jeden pitomej den si čas neudělá :(