tehotenství a stav ve společnosti

01.11.2015

Ahoj, všem krásnou neděli. Chtěla bych znát váš názor na moje obavy. Jsem asi dost labilní a přemýšlivá... Ale k věci, přemýšlíme o druhém miminku. Máme šestiletou dceru a nechtěla bych ji nechat samotnou. Dříve jsem byla rozhodnuta pro jedináčka, ale jak čas tak letí a mě táhne na 38. rok, začínám zvažovat, aby neujel vlak. Beru toto rozhodnutí ale zodpovědně a ovlivňuje ho i stav ve světě. Narážím na migraci, hrozbu války atd. Přemýšlí o tom také tak? Vím, že kdyby se přestalo rodit jen z těchto důvodu...ale já chci pro svoji rodinu mír a klid! Mám přivést na svět bezbranné mimi, když...Berto můj dotaz, prosím, s nadsázkou:-) Děkuji za reakci!

Kliknutím vložíte smajlíky:

upřímně řečeno, já bych spíš než aktuální společensko-politickou situaci řešila vlastní věk. Je mi 36, mám dvě děti, těhotná jsem byla 4x a pokaždé to stálo za houby, měla jsem v těhu zdravotní problémy a bylo mi hrozně zle. Děti mají 5 a 3 roky, v září jsem po pěti letech na zkráceném úvazku nastoupila zase na plný, synek půjde příští rok do první třídy a já se citím strašně unavená a mám pocit, že nemám vůbec na nic čas, pořád jsem v poklusu, pořád musím řešit kdo kdy kde které dítko vyzvedne nebo ho někam odvede + všechny ty drobnosti kolem každodenního chodu domácnosti jako je nákup, vaření, praní, úklid ... vím, že je to dočasné, že za pár let budou "courat" mezi školou a svými koníčky bez mého doprovodu, ale stejně, mám pocit, že v 26 bych to zvládala s mnohem větším přehledem. A když si uvědomím, že budu mít doma puberťáky ve svých skoro padesáti... jak budu stará, až třeba jednou půjdou na vysokou, až si pořídí vlastní děti ... Co se týče migrace, připadám si tou neustálou mediální "masáží" už trochu otupělá. Nejvíc jsem se bála na přelomu srpna a září.

In reply to by ha.nka

no,myslím,že otázka migrace je teď daleko horší než na přelomu srpna/září,že :( ale k tomu věku-ono je možná fakt,že bys to zvládala ve 26 líp,otázkou je,jak bys zvládala být matkou ve dvaceti *wink*  já jsem si teda téměř jistá,že bych ve dvaceti určitě nebyla mámou jakou jsem teď a jsem velice,velice ráda,že jsem si na děti počkala *smile* navíc si myslím,že takhle mladé maminky mají pak daleko těžší situaci i na trhu práce,jsou pět šest let doma,praxe žádná,od školy už daleko,takže mazec :( za mě být raději matkou ve 38 než v 18ti *wink* 

In reply to by lucininenka

já tím myslím, že před tím měsícem dvěma byla migrace něco úplně nového, z televizních zpráv tehdy to vypadalo, že nám zítra budou muslimové klepat na dveře a stěhovat nás z vlastních bytů na ulici. Teď už jsme "zvyklí" že se o tom v médiích mluví denně a nikdo se nebojíme, že hned zítra bude úplně zle. Za těch pár týdnů se ukázalo, že ČR fakt není jejich cílovou destinací a že jestli tady budou žít, tak to bude v řádu stovek ne v řádu desetitisíců, jako je to v Německu.

Co se týče načasování mateřství vzhledem k věku, tak za mě není ideální ani 18 ani 38, těch 26 si myslím by pro mě bylo úplně akorát. Pozice na trhu práce není optiální nikdy. Když máš dítě v 18, tak nemáš žádnou praxi a než se do pracovního procesu zapojíš, dávno si nepamatuješ, co si se naučila ve škole. Ale když ve třiceti na tří až pět let vypadneš z oboru, tak se taky vracíš do úplně jiné reality a musíš se v práci zase všechno učit od začátku. Víc jak polovina mých kamarádek, které byly matkami okolo třiceti, krátce po návratu do práce dostala výpověď, nebo končily dohodou, protože se prostě nemohly vrátit do původního zaměstnání, protože s péčí o děti nešlo skloubit. A když hledaly novou práci, žádný zaměstnavatel nebyl zvědavý na to, že budou týden dva měsíčně na ošetřovačce, když dětičky začnou chodit do školky. Ve zkušební době je klidně propustili a nikomu se nemusejí zpovídat proč. Kamarádky, které měly děti okolo těch dvaceti až pětadvaceti si vesměs pochalují, že na ně měly energii, když byly děti malé, a že když jim děti odrostly, ony samy jsou ještě celkem "mladé" a můžou si teď užívat jiných životních radostí, než jsou ty děti. Každý věk má své výhody a nevýhody. Já bych si v 38 dítě nepořizovala, ale vím, že jsou holky, které to zvládají levou zadní a neměnily by.

In reply to by ha.nka

no ono co se týče té migrace,tak bohužel to není jen o tom,kolik jich máme u nás v ČR,ale kolik jich bude v Evropě všeobecně :( a toho se právě děsím :( ale to tady asi nevyřešíme... co se týče věku dětí,tak pro mě byl ideální ten věk 28 a 31.kdy jsem děti rodila,pokuď se rozhodneme ještě pro jedno,tak bych počítala s tím,že to bude právě kolem toho 38. roku... nicméně jsem to právě záměrně počítala tak,že bys musela rodit v těch 18-20,abys teď na ně měla energii v těch 26ti letech :) ale ono je to asi jedno,někdo má energii ve 35,jiná nemá energii ani ve 20 :€s€: mám kolem sebe hodně kamarádek,co si pořídily mladší dítko až po tom 35 roce a všechny jsou spokojené,žádná by neměnila *wink* ale tak každá to má jinak,to je fakt :one: 

In reply to by ha.nka

Kdo ví, jak celé toto imigrační běsnění dopadne. Dobrý pocit z toho nemám, rozhodně se nebudu cítit tak bezpečně, jako tomu bylo v minulých letech! A nedokáži si představit, že bych pustila dceru do školy a ze školy samotnou.Z toho se mi ježí každý chloupek! Navíc, pokud se zbortí systém v Německu, Francii atd., povezeme se s nimi...A s tím věkem souhlasím. Bohužel mne okolnosti nutily s druhým mimi počkat. Upřímně valí se to na mě ze všech stran. Zvažuji, pro i proti....není to lehké!

jak já to cítím... až budete držet miminko v náručí nebudete toho nikdy litovat, ale pokud se rozhodnete ho nemít, tak nejspíš litovat budete, když si ho přejete (a nebudete ho mít, kdyby se náhodou něco stalo). Ano určitá hrozba tady je, ale ani za válek se nepřestali rodit děti, jak píšete. A s velkou nadsáskou: čím víc čechů, tím líp *wink* 

Já to chápu,takové úvahy.Ještě do nedávna jsem byla rozhodnutá,že na tento svět by děti přivedl jen blázen a já to rozhodně nebudu.A to tenkrát ještě nebyl problém s migranty.Ale pak nějak jsem se oprostila od probémů okolního světa,hlavně jsem je přestala intenzivn sledovat.A to dost pomohlo.Dneska už čekáme 2-hého prcka a migranty a bídu a násilí ve světě raději nesleduji.Přeji hodně štěstí s rozhodováním.

Ahoj, neděs se tím, co není. Jsi přímo v ohrožení (rodiny, života?) Předpokládám, že nejsi. Také jsem přemýšlivá a dost, ale válka je to poslední, co bych asi řešila, pokud nám nehrozí v následujících dnech. Co se stane, stát se má, aneb-zkus to nechat trošku na přírodě. Chceš dítě? Jdi do toho a nepřemýšlej. Kdybychom všichni moc přemýšleli, děti by z nás asi měl málokdo. Moje obavy jsou jiné: podaří se mi vůbec ve 38mi otěhotnět? Donosím zdravé dítě? Přežiju porod? V jaké budu fyzické kondici, abych se mohla o dítě postarat? Co pro to můžu udělat? Zajistím dvě děti finančně? Mám se kam vrátit do práce? Chce druhé dítě taky můj muž? A tak dále. Pokud bych si na tyto otázky řekla-ano, přes to všechno děti já i partner chceme, tak bych do toho šla. Věk 38 není zrovna nízký-máš pravdu, že máš nejvyšší čas, a tak nepřemýšlej nad něčím, co by tě mohlo brzdit!

In reply to by Keltka

a myslíš,že poznáš,že ti v následujících dnech nehrozí?Mě zrovna manžel vyprávěl,jak mu kdysi děda říkal,jak začala druhá světová :) Furt nic,nic,každej říkal,jak z Hitlera nic nehrozí,pak najednou začala mobilizace (prý pro jistotu) a za pár dní měl před barákem německé auto,z toho vylezl voják a zastřelil souseda,který mu začal něco říkat :( a pak to jelo tak rychle,že si to neumí nikdo představit :( z toho mě jímá hrůza :( navíc dnes je taková mediální masáž,že si myslím,že jsou schopní ti v televizi furt tvrdit,že se nic neděje a za pár dní zjistíš,že máš tanky za barákem (a oni budou furt tvrdit,že se nic neděje :()

In reply to by lucininenka

Ahoj, ne to si určitě nemyslím, ale tím, že na to budu neustále myslet, tak tím to nevyřeším.

Samozřejmě, že žijeme v době, kdy není nic jisté a hlavně-každý den se může něco stát. Problém je, že nevíme kdy a kde. Ale to nevěděly ani generace před námi.

Na druhou stranu na to opravdu raději moc nemyslím a snažím se žít i přes to, že uvnitř mě taky hlodá červík pochybností - co bude, jak to bude.

Ale dítě buďto chci nebo nechci a myslím si, že je pro pisatelku momentálně například důležitý její zdravotní stav, její věk, než to, co se stane někde v jejím okolí. A jelikož je jí 38, tak bych nečekala. Pokud by jí bylo 20, mohla by si pár let počkat, jaká bude třeba situace za 5 let. Ale v jejím případě to nejde. Těhotenství nad 40 je možné, ale má svá velká rizika, určitě bych nečekala, na jejím místě, pokud se rozhodně pro dítě.

In reply to by Keltka

jo,to určitě,taky jsem v tomto smyslu jí odpovídala,spíš jsem reagovala právě na to,jak nám bezprostředně nic nehrozí... myslím si,že v této době prostě neví nikdo nic,válka může být během týdne,ale taky za deset nebo padesát let... s tímhle nemá nikdo zkušenost,bohužel si myslím,že to opravdu dobré není a bude z toho sakra problém-upřímně doufám,že se pletu :( nicméně ano,máš pravdu,taky bych do těhotenství šla,tohle byla fakt jen úvaha nad tím,zda vůbec můžeme poznat,kdy a jak začne válka *wink* 

In reply to by lucininenka

Děkuji! Máte určitě pravdu v tom, že moc informací škodí. Přestanu sledovat podobné zprávy, hlavně ty z německých kanálů, ty mne asi děsí nejvíc, protože jsou, oproti našim zprávám, "bez cenzury". Člověk, když musí, zvládne víc, než si myslel a tak by to jistě bylo, i kdyby přešlo něco tak hrozného jako je válka. Jsem taková matka kvočna ochranářka, tak jako všechny normální matky, která chce své kuřátko (kuřátka) chránit vždy, všude a před vším! Ale v tomto případě mám pocit velké bezmoci!!! Jak píšete, držet mimi v náručí a vědět, že je to krása pro celou rodinu... Musíme holky bojovat:-) Těší mne, že je vás hodně, které to vidí stejně a že jste nepsali, potřebovala jsem se vypsat! Díky! :a: 

takhle o tom nepřemýšlím,teda respektive jsem nepřemýšlela,když jsem děti plánovala,ale taky byl před pár lety jaksi klidnější situace v Evropě :) Je pravdou,že z toho co se momentálně děje si myslím,že dřív nebo později bude děsnej průser-a je celkem jedno,jestli tomu tak bude za rok nebo za deset let... každopádně moje děti jsou již na světě a když jsme se o nich rozhodovali,tak naše rozhodování určitě neovlivnilo to,jestli je někde poblíž válka apod. Myslím,že kdybych chtěla dítě,tak si ho pořídím i teď,bez ohledu na migraci,válku na Ukrajině apod. Asi není moc dobrý o tom tak moc přemýšlet,ono na druhou stranu může zítra přiletět asteroid a nebude tady ani Země,natož lidi,že *wink* je třeba to brát trošku s nadhledem

In reply to by lucininenka

Ačkoli se toho moc neví a nepíše, tak jednou za čas se objeví informace, že je to "studená válka" nebo že je to už 3. světová. Ale pak se informace rychle stáhne a píše se o tom, jako by se skoro "nic nedělo", řeší se jen dílčí problémy-migranti, apod., ale ne ohrožení jednotlivých států. Dokonce jsem viděla článek, kde byly země, které jsou bezpečné - kam bychom se v případě války mohli přestěhovat. Ale už nevím, kde jsem ho viděla, možná na Youtube.

kdybych o tomhle všem takhle přeýšlele,atak se asi zblázním,kdykoliv se může stát cokoliv,ty jsi tu od toho,aby jsi své dítě zdravě ochránila od toho nejhoršího,ale nikdy neovlivníš všechno.můžeš se jen snažit.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka