Tchýně
Ahojky holky,
jsem tu registrovaný pod jiným nickem, ale můj přítel ten nick zná a já nechci, aby věděl, že jsem sem s tímhle problémem psala. Ale bohužel jsem zoufalá a potřebuju poradit. Všechno to začalo, když jsem byla na začátku těhu. Od přítele mi bylo oznámeno, že mi jeho máma vzkazuje, že než něco budeme kupovat, máme se jí zeptat. Měla haldu věcí už nakoupenou, později (z obalu koj. lahve) jsem zjistila, že něco nakoupila už i v roce 2003. No budiž. S přítelem jsem se kvůli tomu pohádala, protože si nemyslim, že se nemusim nikoho ptát, co svému prvnímu dítěti můžu a nemůžu koupit. Pak se to stupňovalo tím, že přišla, že koupila tohle, pak tohle atd. Dokonce chtěla i zařizovat postýlku, ale tu jsem si prostě vybrala na internetu a řekla příteli, že tuhle postýlku prostě chci. Tak mámě oznámil, že postýlku máme vybratnou a vše vypadalo v pohodě. A nedávno za mnou přítel přišel s tím, že mu máma říkala, že nám oni koupí kočárek. Že jim máme ukázat, jaký jsme si vybrali a oni ho zaplatí. V tom momentě, kdy mi to oznámil jsem věděla, že s tim budou problémy, ale snažila jsem se myslet pozitivně a řekla jsem si, že je to dobrý. JENŽE... včera telefon. Příteli volala jeho máma, že v Německu viděli pěkný kočárky a levnější, než jsme jim řekli mi a jestli ho můžou vybrat a koupit. Do auta se k nim nevejdeme, takže přítel řekl, že my pojedeme svým a že chceme jet s nima. ONA TO NEBYLA SAMOZŘEJMOST, ŽE S NIMA POJEDEME! A pak jsem slyšela, jak mu říká, že bude v práci, tak jí řekl, jak to může vědět a ona, že asi pojedou dopoledne a tak. Že ještě neví, kdy pojedou. Tak jí přítel řekl, ať dá vědět, až bude vědět, kdy tam pojedou, že chceme jet s nima. Jak mi řekl, proč volala, tak jsem se začala klepat vztekem. Kdyby řekla, ať jedeme s nima automaticky a zařídila se i podle přítele, protože chodí do práce a jelo by se odpoledne, tak OK. Nebo kdybych se jí prosila o to, ať ten kočárek koupí, tak neřeknu ani půl slova, ale takhle? Příjdu si jen jak inkubátor na dítě. Který ho má donosit a nic nedělat. Ona všechno zařídí, koupí... Strašně se bojim, co bude dál. Až se mimi narodí. To mi bude říkat, jak mám krmit, kdy mám krmit atd atd... Hrozně se toho bojim, že nám pořád bude do něčeho mluvit a my nakonec s přítelem půjdeme od sebe. Tohle je jen začátek :(
Všem děkuju, kteří to dočetli až na konec. A prosím o rady, co mám dělat. Akorát se nervuju a ubližuju tím miminku. Ale jen je o ní řeč, tak už jsem plná vzteku. Vím, že pracují hormony a o to je to horší. Nevim, co mám dělat. Nejraději bych se odstěhovala někam hrozně daleko od ní. Neumim, a raději ani nechci, si představit, jaký to bude po porodu :(
Ještě jednou všem děkuju ...
In reply to Tchýně si nevybereš ta by Vlastulka
:#o: BY POTŘEBOVALI :*8*:
No tak to by mě taky pěkně štvalo. Mě toho tchýně taky nakoupila strašně moc, ale vždycky mě vzala sebou a na co jsem ukázala, tak to mikoupila. Já nevidim důvod proč by jsi se jí měla ptát jestli si to nebo ono můžeš koupit nebo ne, je to tvé dítě a né její. Klidně si kup co chceš, bud pak ty věci od ní použiješ nebo ne. Je to na tobě. Já bych prckovi něco koupila (co víš že už má koupené) a schválně jí to šla ukazovat jakou z toho máš radost, a když by ti začala remcat, že jsi to neměla kupovat, tak bych jí řekla že chceš aby tvoje dítě mělo tohle. Že máte s přítelem jiný vkus než ona a že si chcete výbavičku dokoupit podle vlastního uvážení
Tak příteli jasně řekni, aby to rodičům všechno řekl na rovinu. Že kočár máte vybraný a jestli teda chtějí kupovat v Německu, tak že jede s nima, abyste si tam mohli vybrat, že je hezký, že ho chtějí koupit, ale když to bude bez vás, tak ho nebudete používat. Jestli to on neumí, tak se zdravě naser a řekni jí to sama. Já bych si do toho tak kecat nenechala, to teda je něco na mě. Hned bych jí to od plic vysvětlila. A je jedno, jestli jsou to mý rodiče nebo tchánovci, když se mi něco nelíbí, tak to řeknu. Když budete mlčet a necháte si to všeho kecat, všechno organizovat, tak to akorát povede k tomu, že se rozejdete,
Ahojky,chápu,že ti vadí přílišná aktivita jeho maminky,ale na druhou stranu můžeš být alespoň ráda,že má zájem. Ta moje tchýně si nechá zaplatit i sunar,který malému kupovala. Je to její první vnouče,my nemáme moc peněz a když se měl malý narodit a my scháněli postýlku tak nám ji koupila ta 600 stovek v bazaru. naposledy mu koupila osušku za pade. Taky se snaží mluvit do výchovy,prý mu dávám často jíst,když ho bolí bříško kouká na mě tak jako bych za to mohla a další a další poznámky. Já jí slušně pošlu do háje a je klid.Neboj ty budeš mamka a určitě si stanovíš hranice,za které ji nepustíš,ale na druhou stranu bude to také její vnouče a pokud má zájem vám pomoci a miminku dopřávat trošku si toho zkus vážit a pochopit ji.Jestli máte s přítelem harmonický a pevný vztah tato situace k rozchodu nepovede, to už bych byla dávno sama.Moji rodiče partnera nesnáší a tak jsem je už dva roky neviděla,já zase moc nemusím jeho rodinku a i přes to je náš vztah zatím bezva.Víš ono je téměř jedno jaký bude mít mrně kočárek jsou důležitější věci a pokud s ním nebudeš spokojená tak si za měsíc můžeš koupi jiný. Tak hodně sil.
Monina
In reply to Ahojky,chápu,že ti vadí by Monina
Ale já jí to nezazlívám. Vím, že bych mohla být ráda a byla bych i ráda, kdyby mě někdy do krámu vzala s sebou a vybírali bychom spolu výbavičku a tak. Ale ona to má všechno nakoupený, co nemá nakoupený, tak nakoupí buď sama nebo s přítelovo babičkou a mně je to podáno jako prostě hotová věc. A s tím kočárkem: Je to moje první dítě a nevim, jestli ještě někdy nějaký budu mít, tak bych si kočárek opravdu chtěla vybrat i JÁ S PŘÍTELEM. Vždyť přece to nakupování je na tom těhu taky něco krásnýho a ona mě o to připravuje. Fakt si připadám jak inkubátor, kterej tu je jen proto, aby to dítě donosil a držel hubu. Třeba to přehánim, třeba ne.. ale ona pořád jedná beze mě. Nezajímá jí, jaký kočárek chci, co chci, jak chci... NIC.
In reply to Ale já jí to nezazlívám. by Esisi
Tak si o tom sní promluv,že si vážíš její iniciativy,ale že se na tom chcete také podílet a opakuj jí to stále dokola,dokud to nepochopí.Tyto vztahy chtějí hodně tolerance a i trochu sebezapření a je fakt,že to není lehké. Hlavně pokud máte každá jiné myšlení.Nejsi žádný inkubátor,já tyto pocity měla také,když mi přítel v 6.měcíci sebral auto a zakázal řídit a stále jen opakoval lež,neděle tohle,tohle nesmíš,nenervuj se,tam nepojedeš. Další bylo,už jsi jedla? A kolik.....Připadala jsem si jako blbec......O jedno mimi jsme přišli a on se strašně bál. Teď máme 5 měsíčního kluka a vše je zase normální. Věř mi,že jsem na něj ječela,že se zajímá jen o dítě a na moje pocity ohled nebere,že mě má jen jako inkubátor pro dítě,které tak strašně chce.Byla jsem oteklá velká koule s poblázněmýma hormonama. Neboj,až se malé narodí bude to lepší.
Monina
In reply to Ale já jí to nezazlívám. by Esisi
Ahoj, tak jí zkus říct to jste hodná ale je to moje první dítě :cc): a ráda bych si vybrala sama, tak až půjdete něco koupit vem te mě sebou nebop mi dejte peníze atd. Asi by mi to taky vadilo. Navíc u kočárku bych ještě argumentovala s tím jestli s ním bude jezdit ona nebo ty.
In reply to Ahoj, tak jí zkus říct to by Iva2312
Mám takový dojem že tchýně by odpověděla, že ona a že by jí ho vždycky přivezla jen na kojení, aby si odpočinula, a pak šup co nejrychleji na UM aby ho nemusela vozit ani na kojení :s:
ahojky, samozřejmě že jde o cenu, nám tchýně dala na kočár 5000 a hotovo-kupovat nám ho ona tak koupí nejlevnější kočár na trhu. prostě řekni jasná pravidla. že ty chceš např. kočár, který má hodně velkou korbu, abys po třech měsících nemusela přecházet na sporták, který má polohovací záda do sedu, klasický houpák a co já vím podle čeho jste vybírali vy. tohle byli moje podmínky a at vám na něj jen přispěje fixní částku.
...ty s ním budeš hlavně jezdit a že ti nejde ani tak o vzhled ale o tu účelnost...prostě si připravit argumenty.
upne chapu jak se citis mam to stejne nikdy se nezyvdecis ale jedna rada pokut se nepostavite hned ona uz vas v klidu nnecha a bude to jen tezsi a horci takze se domluv z pridtelem a promluvte sni jinak se zblaznite oba pa pa
ahojky, já osobně bych si promluvila s přítelem, řekla co se mi líbí a co ne, ať s rodiči promluví, protože takhle to dál nejde. Řekni mu, že jsi chtěla chlapa pro život a ne mamánka, který si v dospělosti nechá kecat maminkou do života. Je to vaše dítě. Vy jste ho zplodili, TY ho odnosíš, TY ho porodíš, takže máš právo si rozhodovat jak o postýlce, tak o kočárku. Ona si už svoje "odkroutila" a teď vás musí nechat na pokoji. Bude to vaše dítě a ona může být maximálně babička, která bude jezdit na návštěvu, bude mít vnouče ráda, ale výchovu musí nechat na rodičích. Zavčas si fakt promluvte, nebo pokud to budeš v sobě dusit, tak ten váš vztah půjde do pryč. Třeba si chlap myslí, že ti to nevadí a že jsi ráda, že to maminka tak vyřídí a proto raději drží pusu a nechává to tak. Nedus to v sobě a prosaď si své názory.
In reply to ahojky, já osobně bych si by Marcelii
Přítel ví, že se mi to nelíbí. Už několikrát jsme se kvůli ní pohádali, protože jsem mu řekla, že právě MY čekáme naše první dítě, tak se snad nebudeme nikoho ptát, jestli NAŠEMU dítěti můžeme koupit dudlík nebo ne. Že by se měla ptát ona nás, co může a nemůže koupit. Kdyby mě třeba vzala do toho města s sebou a vybírali bychom, ale to ne. Ona prostě všechno nakoupí a my se musíme ptát, když chceme něco NAŠEMU dítěti koupit. A právě tý výchovy se děsim. Včera jsem si i řekla, že se strašně bojim porodu. Ale né ty bolesti, ale toho, co po tom porodu bude :(
In reply to Přítel ví, že se mi to by Esisi
Ahoj, tak já se sní taky vždycky pohádám kvůli jídlu zase. Malé 9m by nacpala všechno a když jí řeknu, že to ještě nesmí tak ona a proč jí dáváš tohle a tohle, když to nadýmá a blabla fakt mě s tím s... Malá nikdy neměla problémy a když jí dávám něco nadýmavého dávám jí k tomu fenykl.
In reply to Přítel ví, že se mi to by Esisi
podívej se. Nikdo to dítě za tebe neodnosí, ani neporodí, natož tchýně. Tu bolest si prožiješ sama. Tchýně už dítě měla (možná víc) a teď je řada na tobě a na manželovi. Chápu, že se bojíš dělat rozbroje (já měla problém s přítelovou babičkou), ale tohle je něco jiného. Nemůže vám do všeho kecat. pokud to nestopnete teď, tak počítej s tím, že ti bude i kontorlovat skříně, kecat ti do oblíkání malé atd. Řekni jí, že poradit může, ale na výchovu a rozhodování jste tu vy dva.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Tchýně si nevybereš ta moje pro změnu dětem nekoupila nikdy nic,když se malý v lednu narodil všichni známí a rodina něco malému donesly krom tchýně a tchána,nyní bude mít půl roku a nedaly mu nic ani na svátek.Mrzí mě to.To že mi do všeho kecá je věčná hádka u nás doma,když malému bylo 14 dní ptala se mě proč mu nedávám polštář na spaní a ve 2 měsících se mě ptal tchán jestli už sedí-odstřelit je někde na mars.