prokletý 16.týden

01.09.2009

Ahoj holky! Všechny moc zdravím po týdenní absenci se svým příběhem. Když jsem ke konci 14.týdne konečně přestávala několikrát denně zvracet a ustoupily i tlaky v podbřišku, těšila jsem se, že už si budu těhotenství užívat, půjdu od září do práce a bude nám všem fajn. Moje nadšení trvalo tak sotva týden, protože jakmile nám začal 16.týden přepadly mě hrozné křečovité bolesti v podbříšku, celou noc jsem kvůli nim nemohla spát, tak jsem se rozhodla jet k paní doktorce. Ta mě vyšetřila, řekla mi, že miminko je v pořádku a že porodní cesty jsou zavřené, nicméně děloha se jí zdála tuhá a tak mě poslala jako hrozící potrat do nemocnice, kde si mě rovnou nechali. Druhou noc se situace opakovala s tím rozdílem, že když jsem prosila o něco od bolesti, tak mi bylo řečeno, že mi raději nic dávat nebudou a počkáme, jakým směrem se situace vyvine... no byla jsem z toho úplně na dně, kolem mě samé maminky s velkými bříšky a já měla pocit, že jsem tak trochu méněcenná, protože ještě nejsem ve vyšším stupni těhotenství. teprve třetí den hospitalizace si mě vzala vedoucí na pohovor, vyšetřila mě a řekla, že si myslí, že moje bolesti jsou spíše od natahujících se vazů, že porodní cesty jsou stále zavřené a že při takových obtížích bych už dávno začala krvácet, nebo by se začala odlučovat placenta, nebo by se zkracoval čípek. Ještě přes víkend jsem v nemocnici zůstala, přes den jsem se cítila dobře, ale v noci zase bolesti ... to už jsme zkoušely nějaké léky a zabraly ty, které mě uspaly, takže jsem nic necítila. Včera mi dělali kontrolní UZ, konečně jsem po týdnu viděla svého prcka, jak se spokojeně vrtí, místní už mu díky tomu začaly říkat vrtílek :-) a roste tak, jak má, termínově všechno sedí. Určitě si dovedete představit ten kámen, co mi spadl ze srdce :-) Takže jsme se domluvili na nějakých lécích na noc, když bude potřeba a pustili mě domů. Nejhorší ze všeho byl pro mě jako pro doktorku ten pocit hrozné bezmoci... kdy člověk je zvyklý pomáhat ostatním lidem, aby se citili líp a tomu malému človíčku, který v něm roste a spolhá na něj pomoci nedokáže. Zákony přírody znám a vím a taky jsme se to tolikrát na studiích učili, že by se takhle brzo nedalo nic dělat, jenže sám sebe nedokáže přesvědčit, že se nedá nic dělat, když se jedná o jeho dítě ....
Takže už s největší pravděpodobností zůstanu doma do konce těhotenství a už je mi to upřímně jedno, jsem ráda, že to zatím (nechci nic zakřiknout...) takhle dopadlo a já odcházela domů alespoň trochu uklidněná, s krásnou fotečkou 3D, kterou jsem dostala jako satisfakci od paní doktorky :-) a taky se sladkou novinkou, že budeme mít asi chlapečka :-)
Vám všem přeju, abyste se cítili dobře, všechno probíhalo, jak má a vy už jenom za pár měsíců drželi to svoje vytoužené miminko v náručí.

ahojky, gratuluj k chlapečkovi.To je dobře, že to tak dopadlo.na jakým ood. děláš? bud ráda, že nemusíš chodit mezi nemocné, ještě by si tam mohla něco chytit.opatrujte se

In reply to by gaba 1

dělám na kardiologii, takže by se i našla práce s lidma, kteří nejsou infekční, ale já už to fakt neriskuju, je to moje první miminko, nejmladší už taky nejsem, navíc jsem Rh negatviní, takže s každým dalším těhotenstvím je větší riziko, že si vytvořím proti mimču protilátky. a od začátku mám nějaké problémy, takže je rozhodnuto...

In reply to by barbusacek

doma v klídku je to jistější.tak si to taky"pěkně užíváš", co? Já si taky připadám spíš jak nemocná, jak těhotná, ale co, za to miminko to stojí.Hlavně at jsou zdraví bobíšci.

tak Ty jsi v nemocnici a my nic nevíme :( Jsem ráda, že všechno dopadlo dobře! Jíš magnézko? Protože to opravdu na ty křeče v bříšku pomáhá... a gratuluju k chlapečkovi, hlavně, ať už je všechno v pořádku!!! :k: :a:

In reply to by Andělína

jedla jsem ho předtím skoro od začátku a teď mi v nemocnici dokotrka řekla, že to může i zhoršovat a že ho nemám jíst, tak jsem z toho zmatená... ze začátku mi pomáhalo, ale pak už ne, takže nevím....

In reply to by gaba 1

já to taky slyšela poprvé, prý to může zhoršovat ze začátku těhotenství, asi po tom 20.týdnu už ne, nějak tak to říkala...já dostala na noc Guajacuran na zklidnění, dneska v noci to celkem šlo, až k ránu mě to budilo, tak uvidíme, jak to bude dál...jojo, holt si fakt užívám

In reply to by barbusacek

Já bych byla nejradši, kdyby byl už březen.Taky se pořád bojím.Kdyby byl nějaký tt od kterého se nemůže už nic stát.kolikátého máš termín?

In reply to by barbusacek

To já podle sona, jsem ted teprve 13tt. Podle MS mám termín až 20.3., ale podle sona jsme o trošku starší.Ted ve čtvrtek nás čeká první velké sono a v pátek genetika, tak se modlim, aby to všechno dobře dopadlo.A ve čtvrtek se dozvíme jak jsme starý.

In reply to by gaba 1

to budu moc držet pěsti, to sono je krásné, když jsem se učila na státnici z gyn/porodnictví, tak se takové UZ ještě nedělali ani ty testy takhle brzo, tak jsem ani netušila, že už je to mimčo takhle krásně vidět :-) no byla jsem překvapená

In reply to by barbusacek

no mě taky říkala dr, že ty krevní testy se dělají až v 16tt, ale my před IVF museli mít genetické vyš., které vyšlo dobře až na moji mutaci MTHFR. a pak mi řekla dr., že až budu po 12tt, tak at se objednám, tak jsem jí včera volala a objednala mě na pá, že se prý mám připravit na odběr.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky