Nejsi divná, buď v klidu, já zrovna skončila šestinedělí a musím říct že i když jsem měla pohodový porod a první dny s mimísem byly v pohodě, doma to bylo náročnější a i když mi všichni strašně moc pomáhali, malej byl taky skoro pořád u prsa a už jsem z toho byla unavená, skoro jsem neměla čas se najíst, říkala jsem si že kdyby mi ho teď někdo vzal, že mi asi ani nebude chybět..no blbost samozřejmě, časem se to všechno srovnalo a je to moje lááska :) Vůbec se nestyď za svoje pocity, máš doplašené hormony, není to nic vzácného, znám víc takových co ke svým dětem musely najít cestu, i když byly třeba toužebně očekávané, vymodlené...

Na to kojení zkus šátek a nosit maličkou v kojícím úvazu, vřele doporučuju, zajdi si na kurz šátkování, fakt se to vyplatí..nebo i laktační poradkyně tě ho může naučit..malá se bude kojit, bude spokojená u maminky a ty budeš mít volné ruce a víc času..zkus a uvidíš..šátek si můžeš i půjčit, kdyby to nebylo to pravé ořechové abys za něj zbytečně nevyhazovala peníze:)

šestinedělí no :///: divná nejsi určitě,má to mnoho maminek po porodu :///: ono to přejde,až se trošku sžijete a získáš nějaký automatismus v oblékání,kojení,koupání.Všechno se pak zkrátí na menší dobu a časem si začneš mimča opravdu užívat ;) taky vydrž pár neděl a uvidíš,že to bude fajn.jestli si chceš odpočinout,zapoj více tatínka,mamku,tchyni.však oni jsou určitě schopní ten kočárek kolem baráku hodinu vozit a tobě to pomůže :a:

jasně,šestinedělí je děs. Počkej pak se to změní jako mávnutím proutku. U prvního jsem si myslela v šestinedělí, že to nedám, bylo to šílený. U druhýho už to tak hrozný není, protože zhruba víš, do čeho deš. Hlavně vydrž. Taky jsem měla CS, ale nechala jsem si napsat čípky na bolest, takže mě jizva vůbec nebolela. Divím se, že Ti to taky nenabídli. A kojení-je úplně normální,že takhle kojíš.Já ze začátku kojila taky třeba celou hodinu.Nepočítej s tím,že v šestinedělí něco stihneš. Prostě jen kojíš,jíš a spíš tak,jak spí malá. Navíc,už máš 3 týdny za sebou,takže už jen půlku. Spánek se upravuje a to,že Ti 3. den nespí neznamená,že už to tak bude vždy. S kojením vydrž.Já osobně mám zkušenost, že když byla naše malá tak do toho jednoho nebo dvou měsíců,tak si prostě nedokázala během deseti minut vytáhnout potřebnou dávku z prsu-dítě přece není stroj a to,že se stále píše jen 15-20 minut u prsa je podle mě ze začátku blbost. Každé mimčo je jiné, takže koj podle potřeby, uvidíš,že postupně se to upraví na těch 15-20 minut.

Tvoje pocity jsou myslím normální, až na jedno-dát malou pryč? To bys opravdu udělala? Spíše se zamysli nad pomocí nějaké blízké osoby-pozvat si zdrav. sestru, požádat muže o pomoc, tchýni, maminku, prostě kohokoli, kdo ti třeba uvaří nebo pomůže něco doma udělat. Pokud vše leží na tobě, tak si opravdu ani minutku neodpočineš. A odpočinek je teď nejdůležitější. A jak píší ostatní-zajdi k laktač. poradkyni, ať ti dá něco na nervy. Ale hlavně jí neříkej, že bys dala malou pryč. To už je fakt moc. Mohla by na tebe třeba poslat sociálku, raději bych řekla, že jsem unavená, mám bolesti a pocit, že malou nezvládnu. Pokud se můžeš přes den aspoň chvíli vyspat, tak spi.

Zkontaktuj laktacni poradkyni aby ti aspon s tim kojenim pomohla. Dostavas se do zacarovaneho kruhu tve I dceriny nepohody. Kdyz ty nebudes klidna tak ani tvoje miminko nebude. Jinak prodelavas poporodni depresi takze klidne zajdi ke sve gyndarce nebo ji zavolej mela by ti umet pomoci kontaktem na psychologa, ve vetsich porodnicich jsou primo tam. Zavolej si tam a urcite se nestyd za to co prozivas je to normalni stava se to spouste maminek a dnes uz jim umeji lekari pomoci. Drzim palce at je ti brzy lip