Měla jsem to úplně stejně, děti mám od sebe necelé 2 roky, holku a kluka a jak se narodil malej, začlo to se mnou mlátit :///: Vyléčilo mě z toho jak melj začal lozit a to celkem na dlouhou dobu, minimálně na rok :s: pak jak se vše uklidnilo, začlo to znovu a vlastně to tak nějak pořád pokračuje a malému jsou už 3 roky. Teď mě z toho na čas dostane, když venku potkám maminu se 3 dětmi a říkám si vždy, ha, to asi fakt ne, těhu krásné, mimčo krásné, ale mimčem to nezůstane a pak je tu jen unavená maminka, a kupa dětí. U mě to kompletně vyřěší za chvíli věk, páč mě je taky 33 a mít dítko po 35. roce je pro mě scifi a nechci to tak, takže za chvíli budu mít úplně jasno :a:

Ahoj holky. Moc vám všem děkuji za povzbuzující komentáře. Asi si nechám představu třetího dítka otevřenou a čas ukáže. Buď mě to pustí nebo zkusím manžela přemluvit :kiss: Tak se mějte krásně, užívejte si své ratolesti a těhulkám přeji krásných 9 měsíců a zdravé drobečky :dance:

Ahojky, mám to stejně jako ty ;) . Mám holčičku 3 roky a teď holčičku 4 měsíce. Vždycky jsem si přála dvě holky, tak bych měla být spokojená, ale... Od porodu mi děsně štve, když si představím, že už nikdy nebudu těhotná, že už nikdy nebudu rodit, že už nikdy mi nedaj na sále to miminečko do ruky, že už nikdy nebudu mít doma toho drobečka malinkatýho... Strašně mi to utíká pod rukama, malá má už 6kg z pv 2,95kg. Už se točí na bříško, chytá hračky, směje se, jak o závod... Je úžasná, strašně hodná, ale už to není to miminko... Jsem v klidu, nikam nechvátám jako u první, užívám si to... Uvidíme tak za dva roky, jestli mě to nepřejde. V plánu byli dvě, manžel říká, že máme "splněno", ale... Je mi 30 let, tak by to ještě jednou šlo... No uvidíme, co čas přinese...

ahojky,mám to stejně až na to,že ta opravdu touha mě přepadal až tak v necelém roce a půl mladšího.Mám dva kluky-jeden necelých 5 let,druhý 20 měsíců a vím,že by mě manžel nemusel přemlouvat ke třetímu dlouho :s: :s: jenže u nás je to to samé,navíc manžel nechce zatím ani slyšet,bydlení máme malé,nevím,jestli by se dalo přistavit,spíš špatně,takže prodat a hledat nové,do čehož se mi nechce :n: Taky je mi 33 a je mi strašně líto,že už nebudu těhotná,nebudu mít miminko,nebudu kojit,ono to tak strašně letí :( jenže manžel to říká jasně,vyroste stejně tak jako ti dva a budeš chtít čtvrté?Myslím,že tahle moje touha pramení z toho,že prostě to třetí už nejspíš nebude (po prvním jsem tu touhu neměla ani ve dvou a půl letech,kdy jsem se začínali snažit :)) a u tebe to bude podobné.Já jsem řekla manželovi,ať mi nechá aspoň naději,že třeba jednou jo-chtěla bych tak za pět let-ale sama vím,že nejspíš ne :///: pokuď je to u vás jen o financích,tak to se taky časem může zlepšit,tak bych to úplně nezahazovala ;)

:s: vyléčilo mě z toho třetí těhotenství :s:. Ale vážně, to já po dvou dětech hlásala, že není krásnějšího období než být těhotná, vyjímečná, prostě hrozně moc důležitá a tak jiná než obyčejné netěhotné ženské :-). Dodávalo mi těhotenství vždycky takový vnitřní nádherný pocit a ten ze mě prostě šel ven. A pak to miminko, hodńounké, vońavé, moje! I ty starší dětičky jsou úžasné, byť člověku umí zvednout mandle svou hlavou a vzdorem. No a tak jsem otěhotněla potřetí...a celé těhotenství jsem měla migrény, abych s těmi dvěma staršími vůbec něco zvládla, tolik jsem se musela přemáhat. Pořád jsem si jen říkala, vydrž, za chvíli bude miminko na světě a zase začnete všichni aktivněji žít. Já jsem prostě tentokrát cítila hlavně to, jak moc je mé tělo unavené, být těhotné během šesti let potřetí. Narodila se nám nádherná a milovaná holčička po dvou klucích. Všichni ji tu zbožńujeme!! Ale má bolavé bříško a starší dvě jsou pořád nemocní a nejsem schopná je z toho dostat a hodit celou rodinu do té pohody, co bych si přála. A tak mě někdy napadne, že jsem nám to všem zavařila...a hned to zase rychle zaženu, protože jsem nejšťastnější za to, že je všechny tři mám..Jeden závěr pro mě z toho ale plyne. Už nechci být těhotná a už nechci další miminko. Bylo to krásné, ale bylo toho dost. Teď chci být zdravá, ve formě, veselá a chci si naplno užít času, který mi mé děti poskytnou, než mě v jejich žebříčku nahradí někdo jiný ;-) :a: