milinka

23.04.2012

Ahoj holky, hodně jsem hledala na netu, a zajímalo by mě, jaká sedačka (značka) od 9-36kg je ta nej i podle testů? Děkuji za každou odpověď :a:

Kliknutím vložíte smajlíky:

je zajimave ze kazde spolecnosti maji jine vysledky testu, ale ja osobne sla u male do cybexu solution x a mala je spokojena a i ve vetsine testech dopadla dobre ;) nejlepe zajit do obchodua sedacky vyzkouset

Ahojky v kategorii 9-36 vyla nejlépe kiddy guardian 2 pro :-)

http://www.autembezpecne.cz/cz/s40/c1461-Spodni-clanky/n2251-Test-detsk…

Před týdnem jsme jí koupily a malýmu se v ní náramně líbí. Když mu dávám ten pultík přes bříško, tak chytá záchvaty smíchu :s: Ale ta cena :00: Měli jsme nejprve vyhlédnutou britax evolvu od romeru, ale ten prodavač říkal, že romer v těch testech nehraje fér. A pak jsme teda mrkli na tuhle a říkal, že tahle v testech už několik let vyhrává v téhle kategorii a jako jediná autosedačka má atest, že je zdravotně nezávadná pro páteř. Obdoba je levnější cybex, ale zkoušeli jsme tam malýho posadit a v ní se mu nelíbilo, byl tam v ní takovej utopenej. V tý kiddy je takovej podsedáček, tam už bez protestů seděl. Jo a na ten pultík se prodává potah na malování vodou, tak to je taky na delší cesty fajn :-)Tak at dobře vyberete :a:

In reply to by jajinka.k.x

Fakt? Ty jo tak to máte teda žížalouna :s: A v jakém věku začal? Malej je macek, takže nemá šanci a když se tam dá ten pás pečlivě, tak je ten pultík fakt na pevno. Koupily jsme s pultíkem, protože dcerka je taky žížaloun a dokáže se při jízdě vysoukat z pásů, a pak jsem při jízdě vystresovaná. Tak uvidíme v létě kdyžtak prohodíme děti v autosedačkách malá bude ráda, že si může malovat :-)Všude psaly, že tam je ten zmenšovací polštářek a brání podklouznutí dítěte pod tím pultíkem,tak jsem to neřešila. Malej je tam ale fakt na fest, má 10 měsíců a váží skoro jak tříletá dcerka. Chce to hlavně v obchodě vyzkoušet :one: a pak třebas objednat z netu

Myslím si že Cybex, já ale chtěla klasickou bez isofixu, tak máme Britax Evolva, je to jedna z nejlepších ve své kategorii.

29.09.2011

Zdravím všechny.
Moc vás prosím o radu, jak podpořit rozmluvení u mého 2,5 letého syna? Já nevím, jestli to je mnou, že nemluví, nebo tím, že mu nečtu, nebo tím, že je narozený dříve (28tt), nebo čím. Ale už se začínám obávat, že snad mluvit nezačne. Má jen pár slov, takové nečisté, táta, máma, ale neoslovuje mě, jen, když dorazí domů táta, řekne táta. Pak říká, děti, není, bab - jako bum, koko - jako jak dělá slepička, ale to stejné slovo má i na koupání, ba - jako bak, fuj, nyny - jako že někdo spinká, papa - to, když někdo odchází, nebo jde papat. A už si na nic nevzpomínám, ale něco málo ještě možná řekne. Všemu rozumí, vše, oč jej požádám, udělá, ale na vše, co potřebuje, si ukáže a u toho říká neeeee, nebo ee, kývá ano a ne, tímto si vystačí. Už jsem i zkoušela, že mu nerozumím, vše mu vysvětluji, vše pojmenováváme, ale nic nezabralo. A pochybuji, že to přijde ze dne na den, jak mi všichni tvrdí.
Předem děkuji za každičkou radu.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ale neboj, příjde to. Některým dětem to trvá déle. Pokud není zpožděný i v jiných oblastech jako, že by třeba špatně chodil, atp., tak se neboj. Co se týče toho předčasného porodu, tak to tím být může. Někdy to těm dětem prostě potom déle trvá. Hold to měly složitější, berušky...Jinak ty knížky by to chtělo. Proč nečtete? To je náhodou výborná věc - ukazovat v knížkách, co tam vidíte, snažit se ho podporovat otázkami, aby odpovídal. Jinak podpor mluvení je hodně:
1. Vydržet v tom, že mu nerozumíš a snažit se ho motivovat k tomu, aby to z něj vypadlo...Když ne, pojmenuj, několikrát zopakuj...
2. Všechno hodně opakovat - třeba i 3x, ale nenutit, aby po tobě opakoval - spíš zase nenásilně. Třeba: A co bys chtěl? Myslíš tužku? A co budeme dělat s tužkou? Jdeme malovat? Tak si vezmi tužku do ruky...
3. Říkat hodně básničky a písničky s ukazováním a tancováním, snažit se, aby doplňoval text - jestli si hodně zpíváte, říkáte říkanky, tak na konci vynechat slovo a počkat, jestli doplní sám. Když ne, doplň sama.
4. Snaž se na něj pořád mluvit, komentovat, co i ty právě sama děláš.
5. Hrajte si spolu - rozvoj řeči je úzce spjat i s oblíbenými věcmi a lidmi - líp se učí věci, které mě baví a navíc s maminkou, která mě má ráda a mazlí se se mnou. Důležité je i zaujetí - měň tón a barvu hlasu - můžete třeba hrát s maňásky nebo budeš dělat opraváře aut a tomu i přizpůsobíš mluvu...

Chce to hold trpělivost. Každé dítko je jiné. Já jsem taky zvědavá, jak to budeme mít s druhým dítkem. Slečna je upovídaná a šlo to samo. Stejně tak to měla ségra s dětmi - holka upovídaná a kluk začal mluvit až ve dvou letech. Dneska má hlášek někdy až moc... :) Takže vydrž, nestresuj se a hlavně nerezignuj. Je to do zblbnutí - pořád opakovat, motivovat...

Ale neboj, příjde to. Některým dětem to trvá déle. Pokud není zpožděný i v jiných oblastech jako, že by třeba špatně chodil, atp., tak se neboj. Co se týče toho předčasného porodu, tak to tím být může. Někdy to těm dětem prostě potom déle trvá. Hold to měly složitější, berušky...Jinak ty knížky by to chtělo. Proč nečtete? To je náhodou výborná věc - ukazovat v knížkách, co tam vidíte, snažit se ho podporovat otázkami, aby odpovídal. Jinak podpor mluvení je hodně:
1. Vydržet v tom, že mu nerozumíš a snažit se ho motivovat k tomu, aby to z něj vypadlo...Když ne, pojmenuj, několikrát zopakuj...
2. Všechno hodně opakovat - třeba i 3x, ale nenutit, aby po tobě opakoval - spíš zase nenásilně. Třeba: A co bys chtěl? Myslíš tužku? A co budeme dělat s tužkou? Jdeme malovat? Tak si vezmi tužku do ruky...
3. Říkat hodně básničky a písničky s ukazováním a tancováním, snažit se, aby doplňoval text - jestli si hodně zpíváte, říkáte říkanky, tak na konci vynechat slovo a počkat, jestli doplní sám. Když ne, doplň sama.
4. Snaž se na něj pořád mluvit, komentovat, co i ty právě sama děláš.
5. Hrajte si spolu - rozvoj řeči je úzce spjat i s oblíbenými věcmi a lidmi - líp se učí věci, které mě baví a navíc s maminkou, která mě má ráda a mazlí se se mnou. Důležité je i zaujetí - měň tón a barvu hlasu - můžete třeba hrát s maňásky nebo budeš dělat opraváře aut a tomu i přizpůsobíš mluvu...

Chce to hold trpělivost. Každé dítko je jiné. Já jsem taky zvědavá, jak to budeme mít s druhým dítkem. Slečna je upovídaná a šlo to samo. Stejně tak to měla ségra s dětmi - holka upovídaná a kluk začal mluvit až ve dvou letech. Dneska má hlášek někdy až moc... :) Takže vydrž, nestresuj se a hlavně nerezignuj. Je to do zblbnutí - pořád opakovat, motivovat...

Já bych se toho vůbec nebála, nedávno jsem tady řešila stejný problém. Našemu lumpikoj jsou čerstvě tři roky a o moc větší slovní zásobu nemá.Byla jsem s ním už i na logopedii aby mi poradili jak s ním pracovat a bylo mi zděleno, že do tří let se to neřeší ať tomu dám čas.Ptali se mě jestli dobře slyší, koukali jestli nemá přirostlý jazyk a nic, teď čerstvě nastoupil do školky tak čekám jestli se to zlomí, všichni mi říkají, že dětský kolektiv ho donutí, protože děti nereagují jako dospěláci a sám doktor mi řekl,že do půl roku uvidím zaručeně pozitivní změnu.........takže čekám a věřím,že každé dětsko se rozmluví, jenomže je to individiuální a každé má tu svoji hranici někde jinde..........vydrž ono to určitě přijde samo, taky čekám a jsem netrpělivá :)

Danielka (duben 2009 32+2) taky ještě před měsícem zvládla snad jen haf haf a tam. a najednou vidím, že každý den má nové a nové slovíčko, že po ně začíná sama slova opakovat a začíná i pomalu spojovat. Myslím že na těch třech už bude taky mluvit ve větách a bude na tom uplně stejně jako ty děti, co uměli 30 slov už na roce a půl...
prostě někdo dlouho poslouchá a pak to je strašná rychlovka, někdo umí krásně opakovat, už na 13ti měsících, ale význam - spojení stejně téměř žádné...
myslím že Danielce pomáhá pohyb mezi dětmi, ty té její haltmatilce za použití rukou nerozumí jako maminka :-) a musí se více snažit...

31.07.2011

Ahoj holky.
Potřebuji poradit, jak s tím mým dubňátkem naložit.
Je děsně vzteklý, nevím, snad období vzdoru, když mu při hraní něco nejde, začne se vztekat a buď hodí přímo s tou věcí o zem, nebo si najde něco jiného, s čím hodí či do čeho bouchne. Začne děsně řvát, zatne pěsti, zrudne ve tváři. Je mi na ulici kolikrát hanba za něj, nevím, jak se v tu chvíli mám zachovat - plácnout, ignorovat, vynydat? Vyzkoušela jsem snad asi vše, pomohlo okřiknutí, ale ne vždy. Je to správné jednání?
Potom, jsme už nějakou dobu bez plen. I na noc. Na čůrání se budí. Ale to se fakt nedá. Vzbudí se, on nemluví, tak na mě heká, drží se za šprušle od postýlky, vytáhnu ho, svléknu a posadím na nočník, v tu chvíli začne opět kravál, štípe mě, řve, vstává, že čůrat nebude, přitom vím, že když ho nechám jít zpět do postýlky, do hodiny je počůraný. Já fakt nevím, takže opět ho okřiknu, za štípání plácnu po zadku a nepustím ho z nočníku, běhěm pěti minut potřeba vykonána a jde spinkat, spí defacto hned. Jednám správně? Včera se díval na pohádku Cars, jak tam bourali, začal se vztekat, přitom se mi počůral na gauč? Co v tu chvíli? Mám mu za to nadat, naplácat? Nebo to ignorovat, domluvit mu?
Já fakt nevím, je děsně vzteklý? Může to být tím, že je dříve narozený? To samé s jídlem, když nechce, nikdo do něj nic nedostane.
Dnes jsme třeba byli na návštěvě, jakmile přišlo na jídlo, byl kravál, štípe, kouše, řve, vzteká se, nejraději, kdyby měl tu možost, s něčím hodí. Nakonec při televizi, uvázaný v židličce, a přemlouvání snědl po šetihodinách hladovění přesnídávku. Ale už byl tak nazlobený, že jsme museli z návštěvy domů, začal se po nás plazit, kousat, štípat, nic ho nebavilo, bral nám lžičky z kávy, vypínal dokola televizi, prostě všechno, co má zakázané.
Dodnes nemluví, všemu ale rozumí. Když něco řekne, je to podobné slovu, co by chtěl říct, např. bak jako fuj řekne BA, na slepičku řekne KOKO, ale to samé slovo použije na koupání třeba, pak říká PAPA, to je když někdo jí nebo odchází, má to pro obojí, ale když mu řeknu, že jdeme jíst, rozumí, ale stejně řekne PAPA, říká NENI, ale tak nějak nečistě, mama, tata, teta, baba úplně vynechal, ale kdysi používal, ale když řeknu tata a to ostatní, ví, o koho jde... Tak já fakt nevím, jak jej podpořit v mluvení?
Kdo dočetl až sem. Děkuji.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Holky. Moc děkuji za vyčerpávající komentáře.
Ono s ním je to trošku těžší, ale snad to zvládneme.
Ohledně ignorace a volání svého hodného chlapečka, tak myslím, že toto by ještě nepochopil, ale člověk nikdy neví. Určitě vyzkouším.
Dneska večer poprvé vyčůrání se bez vzteku, až jsem žasla, jaká to byla slast :)
Nechat jej vykřičet a ignorovat, to zkouším, ale nikdy jsem netušila, jaké má můj syn hlasivky, normálně mi občas hučí v uších, nedá se to vydržet, hlavně, když mi toto dělal třeba půl hodiny ve vlaku :( Ale zkusím tedy ignorovat.
Ohledně toho čůrání. Já mu tak přestala věřit, že jsem mu dala na návštěvu nasazovací plínu, ale on i když ji má, tak do ní nečůrá. Je to pro mne jen taková pojistka, že třeba na návštěvě nepočůrá koberec. Ale mrzí mě to, když jsme byli už bez plen úplně. Ale moje důvěra teď nějak někam zmizela :(
No a ohledně toho jídla, u nás je to asi těžší, a to tím, že je nedonošený. Jídlo má rád, to jo, ale sní vždy jen to, co ho vytáhne z největšího hladu a dost, což jsou někdy opravdu po celý den 3-4 lžičky "čajové" ! Zhubnul mi 2 kila během týdne, když jsem praktikovala to, že když nechceš, nejez. Určitě nenutím, jen mu prostě pustím telvizi a když přestane jíst, stopnu, a tak to dělám, dokud to nesní. Vím, že to není dobře a když jsme na výletě, skoro nejí, neboť tam televize prostě není. Ale já fakt nevím, jak s ním naložit, hodně dlouho měl problém s kousky, což má dodnes, i když, když mu něco hodně chutná, kousky nejsou problém. Je schopen sníst rizoto, ale fakt tím způsobem, že vezme lžičku do pusy a nežvejká a drží to v puse, občas přežvejkne, ale než to spolkne, mám porci na talíři studenou :( Vesměs mu vařím to, co má rád, to je cokoli s vajíčkem, ryba, bramborová kaše.... Má rád ovoce, namačkaný banán sní snad kdykoli.
Ještě jednou moc děkuji za rady :)

In reply to by milinka

S tím jídlem to máme úplně přesně a když jsme někde mimo, nejí skoro vůbec. Manžel se pak diví, že se mi nechtělo jet ani na dovolenou - vím proč...Hold každý má jiné dítě a s některými jsou tyhle věci jednodušší - jiné možná zase složitější...

ahoj, u některých dětí je to vztekací období náročnější, u některých méně (my třeba jednu dobu řešili právě opak - kluk je uzavřenej a vztek obracel do sebe...pak si vyber co je lepší :-( )
asi jedinou radou je nepolevit, stát si za svým - když řekneš, že takhle to nebude, tak to prostě takhle nebude...on se bude vztekat, ale věř, že časem to bude lepší a lepší - zkus se na to podívat tak, jako by se tě zkoušel testovat, jestli se ti dá opravdu věřit...."když mi máma řekne, abych tam nelezl, fakt tam nemám lézt? a proč? a myslí to vážně? minule mi to dovolila a teď ne? tak tomu tedy nerozumím..." když si ověří, že to skutečně myslíš vážně, tak už příště v jiných situacích bude vědět, jak se věci mají. u nás doma třeba platí pravidlo 3x a dost....při druhým upozornění připojím, že ještě jednou se to bude opakovat a dostane na zadek...docela rychle tenhle systém pochopil a dneska mnohdy stačí když se ho zeptám, jestli mu mám naplácat na zadek...
s tím čuráním nemám zkušenost, ale napadá mě, jestli to není regres - v rámci "období vzdoru" který je (nejen) pro dítko celkem náročný, se jakoby vrátil o úroveň zpátky, která je pro něj známá a tudíž bezpečná...asi bych se tím ani jeho nějak netrápila, buď přetrpěla že budu nějakou dobu neustále prát nebo na čas vrátila plínu...
no a to jídlo...co ho nechat plavat? -necheš, tak nejez (neboj, on ti hlady neumře, až přijde hlad, tak se nabaští). už je dost velkej, tak bych se nebála, že mu třeba jednodenní absence jídla ublíží (a nevěřím, že by to vydržel dýl). Nemyslim si, že je dobrý do něj tlačit jídlo násilím, to to bude spíš ještě horší
držím palce, ať tohle "prima" období zvládnete bez újmy ;)
jo a jak píše Vendulka dole - ignorace je super ;) a hledání "hodného" dítka je taky dobrá lest :s:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Jj, je to s těmi dětmi někdy fakt těžké...Souhlasím s radami. Ignorace se u nás taky osvědčila a když se vzteká, tak jí řeknu, že chápu, že je vzteklá, ale ať se jde vztekat vedle do pokojíčka, že se s tetou neslyšíme a ať si bouchne do polštáře, když má vztek atp. Když udělá nepořádek, taky si to musí uklidit, když si rozbíjí hračku (jako že to u nás naštěstí skoro není), upozorňuju předem, co nastane - nová nebude, ať si to rozmyslí. Když chce ublížit člověku, vysvětluju, že jí by se to taky nelíbilo a bolelo by ji to - když chce i přes to kousnout, taky kousnu (ale já jsem slaboch a nekousnu moc, tak to většinou zkusí znovu a tak musím kousnout trochu víc, aby to bylo aspoň nepříjemné...) nebo jí opět řeknu, ať si bouchne do něčeho, co nerozbije a zároveň si neublíží.
Co se týče počůrání, nemělo by se trestat. Já se ale přiznám, že mě s tím většinou naštve, protože už si umí říct a někdy to dělá fakt jako naschvál, takže jí často vynadám a někdy i plácnu (to většinou, když jsem se jí před chvílí ptala, jestli nechce čůrat...). Hold mám jenom jedny nervy - bohužel...teorie se líp píše než dělá...
Ohledně jídla to taky nedělám správně, neboť máme nejedlíka a někdy mě už tedy fakt vytočí. Ani to neochutná a ječí, že to jíst nebude! Kdyby u toho mohla běhat a dělat kraviny, tak bych do ní možná i pár lžiček dostala, ale na to fakt nemám...Za nedlouho budeme mít další dítě a nebudu mít fakt čas lítat jí s jídlem do pusy...Takže u nás to jde někdy v klidu - řeknu, že pokud nebude jíst, má smůlu a půjde spát hladová, ale že musí počítat s tím, že už nic jiného nedostane (a taky nedostane - až když se vzbudí...) nebo že čekám, až se napapá, abychom mohli jít na hřiště a nejdeme, dokud se nenají (někdy je to i 3 hodiny - jen občas nabídnu) nebo že mám moc dobrý bonbón, ale ten na ni čeká samo až po jídle, protože dřív to u nás prostě není možné - až po papání. Jindy se ale fakt strašně vytočím a pošlu ji raději někam daleko ode mne, jinak bych ji musela přetrhnout. Minule taky jedla polévku ve 12 a pak jedla až v 18 hod. a to ji ještě musel nakrmit děda, protože s kýmkoli jiným dělala prostě zase scény. A to před tím hulákala, že chce papat a jak jí to nabídnu, začne řvát, že NE!!! Někdy mi přijde, že už je to fakt jen šprajc a chce nás vytočit! :00:
Co se týče mluvení, je účinné i dělat, že nerozumíš. Jinak opravdu hodně mluvit a podporovat k mluvě - povídat si a přitom pokládat otázky. Jinak to zpívání, básničky...Na psychologa je brzy. K psychologovi doporučuju až po 3. roce. Do té doby má dítě nárok. Každé se rozmluví jindy, takže se nestresuj. Jen zkoušej motivovat a dělat, že nerozumíš - to hodně zabírá i v dětském kolektivu. Děti se s ním prostě potom nechtějí tolik bavit, když mu nerozumí. Proto se děti většinou ve školce rozmluví... :)
Takže přeju pevné nervy, snažit se na všechno upozorňovat dopředu - až dostavíme věž a uklidíme hračky, půjdeme ven,..., zůstat co nejvíc v klidu a ukázat, že se ti tohle chování nelíbí, ale nezakazovat se vztekat - to je potlačení emocí a to vede jen k problémům. Snažit se spíš pozitivně motivovat než zastrašovat (což mi poslední dobou tedy taky nejde 100%). Toliko z osvědčených psychologických rad... :a:

ahoj, děti v tomto věku si prostě začínají uvědomovat svou osobnost, některé děti se vztekají víc a některé míň. Hanba ti za něj být nemusí. Kdo má děti, ten to pochopí a kdo nemá, tak ať si myslí, co chce. To není tvůj problém. Určitě ho za vztekání netrestej, nebij ho a nemá smysl ani okřikování. Děti jsou v afektu, nedokáží ovládnout své pocity, pořádně neví, co se to v nich děje a neví, jak správně reagovat. Po odeznění záchvatu mu můžeš říct, že se moc zlobil, že se mu to nepovedlo nebo tak nějak podobně. Prostě mu pomoci pojmenovat to, co se v něm děje.
S tím nočním čůráním postupuj tak, jak postupuješ. Časem to vztekání určitě zmizí.
Za to počůrání při sledování filmu bych ho určitě netrestala, neudělal to schválně. Příště už bych mu ale nic takového nepustila, aby se to neopakovala. Není na to zralý.
Do jídla ho nikdy nenuť. Nabídni - chceš/nechceš. Pokud nechce - ok, tak jíst nebudeš, ale dostaneš až další jídlo.
Pokud všemu rozumí, tak je to v pořádku. Je spousta dětí, které se rozmluví až kolem třetího roku. Na rozvoj řeči jsou bezva taková ty pohybová říkadla, kdy se u toho i něco předvádí. Prohlížej si s ním knížky, zpívejte si apod.
Tess

23.07.2011

Ahoj holky.
Prosím o radu. Máme pár klučičích jmen, ale uvítám i jiná, která se budou hodit k našemu příjmení "Pitrman".
Zatím máme vybráno:
Samuel, Nikolas, Dalibor, Michal, Matyáš.
Ještě máme spoustu času, ale už bychom pupíčku chtěli říkat jménem. Budu ráda, za vaše rady :)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Všem moc děkuji za komentáře. Docela jste mi zamotaly hlavu :)
Jde vidět, že každý to vidí jinak a má jiný názor. Manžel je Tomáš, ale nechceme "druhorozenému" dávat jméno po tátovi, to se podle mě dělá u prvorozeného, ale toho už máme a jmenuje se Daniel :)
Teď jsme na vážkách, spíš jsme počítali s holčičkou, a měla to být Nelinka. Ale podle UZ v 16tt jde nejspíš na 99% o chlapečka. A my moc na ty klučičí jména nejsme. Tentokrát to hodně nechávám na manželovi, sama si nějak neumím vybrat. Chvíli se mi líbí to a za chvíli jiné. Mě se hodně k našemu příjmení líbí Lukáš, kterého jsem neuvedla, je to můj skoro bývalý a určitě by s tím manžel nesouhlasil :D Nejvíc diskutujeme o tom Michalovi, ale mi se to nějak moc nezdá.
Ještě jednou všem moc díky.

Tadeáš,Tomas,Tomáš,Michal,Patrik,Jan,je to těžký ten výběr každý jméno je hezký když se hezky řekne

14.07.2011

Ahoj holky. Dnes jsem byla v poradně, jsem nyní 17+2tt. Doktor se mě zeptal, zda si přeji vědět pohlaví, řekla jsem, že ano, a on, že je to chlapeček. Jednoho už doma máme a toužili jsme po holčičce. Stalo se vám některé, že by se doktor okolo tohoto týdne spletl, nebo je to nepravděpodobné. Sice už jsem smířená, že doma budu mít dva lumpíky, ale kdyby se spletl, vůbec bych se nezlobila :) Hlavně budu ráda, když bude miminko donošené a zdravé :) Ale ta holčička mi v hloubi duše hlodá...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahojky moc dobře tě chápu jak si přeješ holčičku, u mě to bylo stejné, ale já se neodvažovala dřív zeptat než na velkým utz v 19 týdnu, už to bylo krásně vidět. Ale nevěřila jsem stejně tomu až do porodu :///: prototože jak se říká jistotu máš až na porodním sále ;) splést se dr. může záleží jak je miminko natočené a jaký má utz, pokud se ti to potvrdí aspin dvakrát už bych tomu věřila, ale mě přijde že 17 týden je ještě brzy a že se mohou splést...chápu, že bys chtěla, aby jsme ti daly naději, že se spletl...já jsem sem také psala a chtěla uklidnit v těhu, ale chlapečci jsou vidět lépe, tak nesmutni i kdyby byl kluk, zamiluješ si ho také jak se narodí. :k:

Děkuji všem za komentáře, a hlavně ty povzbuzující :one: Do třetího určitě nepůjdeme, už tak jsme zvažovali vzhledem k naší finanční situaci to druhé. Jestli to nakonec bude opět :cc): , tak to snad s převahou třech chlapů doma nějak bez úhony přežiju, jinak chocholoušek to jistí :€Ss€:

No,tak děje,ale spíše naopak-že z holčičky je chlapeček :) Proto není holka jistá do té doby,dokuď nevyleze :) Každopádně u tebe je to ještě dost brzy,takže možná,že na velkém sonu ve 20. týdnu by se to ještě mohlo změnit :) Každopádně bych už se připravovala na variantu chlapečka-nám to odhalili v 16 týdnu a už to tak zůstalo :)

Zrovna mojí sestřence řekli, že čeká kluka a má sedmiletou Lucinku. A oni zase chtěli kluka... Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne, možné je všechno. Hlavně ať je mimčo zdravé. A když to bude kluk, vyjde vám to do třetice. No a jestli i třetí bude kluk, bude to na pohádku: Byl jednou jeden král a ten měl tři syny.... :///:

12.07.2011

Holky, dnes jsem si přišla postěžovat.
Byla jsem se svým dvouletým synem na hřišti, jakož skoro každý den. A to dnes dopoledne. Bylo tam jen pár maminek s dětmi a jedna babička s vnukem, řekla bych stejně starým, jako je ten můj. Ten její chlapeček vůbec neposlouchal, donekonečna si bral naší motorku, aniž by mu ji někdo půjčil, a babičce? Té to bylo fuk, a když si toho ráčila všimnout, zeptala se jej, jestli se zeptal, ale on nemluvil, řekla bych, že to ani neuměl. To asi, aby nevypadala špatně před námi, že si to půjčil bez dovolení. Ale to bych ještě rozdýchala. Po chvíli vzal ten její vnuk mého syna za ruku a chodili spolu, můj syn nechápal, co po něm onen chlapeček chce. Vylezli po schůdkách na průlizku, a tam si na něj ten klučina lehnul, začal se po něm válet a můj syn začal brečet. S babičkou to ani nehlo. Vylezla jsem nahoru a toho klukla z mého syna ztrhla, byl zralý na pár facek. A víte, co mi řekla jeho babička? Paní, jen mu jednu vrazte! To mi došly slova. Řekla jsem jí, že tam nejsem od toho, abych tloukla cizí děti, že si je mají hlídat rodiče. Pak ten její vnuk lezl jedné paní do kabelky, tak opět babička pronesla větu, jen mu jednu vrazte, nenechte si to od něj líbit. Ale ona z lavičky vůbec nevstala. Pak ještě bral jinému dítku jídlo z ruky a ona opět nic, řekla tomu dítku, ať se brání sám, že je větší, než její vnuk. Když odešli a já oblíkala mému synovi budnu, všimla jsem si, že má na ruce pěknej kousanec od toho "parchanta". Já už byla fakt sprostá, babička měla jedinou výhodu, že z hřiště už odešla, protože to, co bych jí řekla na ten kousanec, to by si za klobouk určitě nestrčila!
Muselo to ze mě ven. Kdo dočetl až sem, děkuji :)

Kliknutím vložíte smajlíky:

proto my na jřiště chodíme úplně minimálně, vždycky si bereme svoje hračky, ale je normální, že malej chce vždycky hračky i ostatních a ostatní děti si zase berou hračky od nás. Tohle mi vůbec nevadí, taky nestojím malýmu pořád za zadkem a pak jsou tam supermatky, který stojí dítěti za zády pořád a když jejich dítě hází našemu do očí písek,tak ho okřiknou, ale´běda jak se začne můj malej bránit, tak hned je nevychovanej. Na každého asi jiný metr, moje může a tvoje ne. Tím to nemyslím na žádnou z vás, prostě jen píšu zkušenosti z hřiště u nás. Ještě k tomu jeslti dítě chápe ve dvou letech co se smí a co ne? to asi jo, ale těžko vysvětlím malýmu, že si chce jeho hračku půjčit někdo jiný, ikdyž se dospělý zeptá, prostě když jí půjčit nechce, tak se můžou všichni stavět na hlavu a nedá jí z ruky a je schopný se poprat.
Takže za mě, my hřiště moc nevyhledáváme.

Ahoj, já naštěstí zatím takové zážitky nemám. Upřímně bych to řekla na férovku babičce, ať ho vychovává ona, když ho má na starosti. Jeden zážitek teda mám, ale ne vzhledem k mému dítěti, ale před hřištěm lítal jeden klouček na motorce jak šílenej, pořád jsme se s kamarádkou dívaly, ke komu patří, jestli se neztratil, ale jezdil si jak šílenej sem tam a v pohodě. To už se nám nezdálo, protože je to tam dost z kopce a kdyby vylétl z cesty, tak se tam přerazí o strom vejpůl. Nic. Šly jsme na hřiště s našimi caparty, tak se tam pak potloukal, jak chtěl, nebyl teda o nic větší jak můj dvouleťáček, no mohly mu být maximálně 3. Dospělej nikde. Jen mimo hřiště za plotem se bavila nějaká paní zřejmě se svou matkou otočená zády. Nenapadlo by mě, že je to maminka toho kluka, protože po celou tu dobu, co jsme tam byli, tak jsem si nevšimla, že by se na hřiště otočila. Prolejzačky, houpačky, kolotoč, ze kterýho může vylítnout - no bez dohledu bych tam Vojtu FAKT nenechala. A co se nestalo: kluk vylítnul z toho kolotoče, navíc ho ten kolotoč ještě praštil, takže řev. Nic. Až jedna paní ho sebrala, která byla nejblíž, zřejmě se ho zeptala, kde jsou jeho rodiče a pak ho odnesla k té paní na lavičce, co mluvila celou dobu s tou bábrlí. Nic, ani si ho nevšimla a kecala dál. Teda dámy, já jsem občas taky matka za korunu, ale co je moc, to je moc! Takovéhle ignorantství ke svému dítěti bych v dnešní době fakt nehádala.

In reply to by Evucha

No, přesně!!! Moje kamarádka je učitelka a tvrdí, že minimálně polovina dětí z těch hyperaktivních je spíš nevychovaných! A mít takovou polovinu dětí ve třídě "hyperaktivních", tak si to jdu hodit! Můj kluk je taky náboj sám o sobě, je ho všude plno, ale nedovolím, aby někomu ubližoval nebo se choval jako hulvát. Samozřejmě si taky půjčuje věci na pískovišti, ale i sám potom půjčuje. Jinak podotýkám, že ve svých dvou a čtvrt roce odpoledne prostě nespí, kdybych se na uši stavěla a chodí spát večer kolem deváté, takže toho mám za ten den fakt někdy dost. Čím víc se snažím ho utahat, tím víc jsem z toho utahaná ale spíš já! :s: Asi to bude znít blbě, že jsem z těch matek, jak tu píšete, že od dítěte chci asi moc, ale myslím, že čím dřív si přebere vzory chování tak, jak mají být, o to to pro něj bude přirozenější pak ve školce, škole, atd. a snáz se tak zapojí do kolektivu. Minimálně prosím a děkuju! Zatím brášku nebo ségru nemá, tak chodíme mezi děti aspoň takhle na písek nebo do bazénu, ať má kolem sebe vrstevníky. Zaplať pánbůh, že jsme žádnou negativní zkušenost zatím neměli osobně mezi dětmi. I ta, o které jsem psala výše, mi stačila!

01.07.2011

Ahojky.
Už několik dní řeším, že mě dost bolí podbříšek, jsem 15+3tt. Je to moje druhé těhotenství, první ukončeno císařským řezem.
Já už fakt nevím, zda jsou ty bolesti normální, na gynekologii mají dovolenky. Holky, jak to máte vy? Když si přejedu prsty "jemně přitlačím" po podbříšku, těsně pod jizvou, dost mě to bolí, taková tupá až bodavá bolest, hlavně uprostřed asi 2 cm pod pupkem a na pravé straně podbříšku. Při malé a i když jdu na vekou mě v podbříšku hodně řeže, občas mě pichá i vklidu, když sedím, ležím. Je to normální? Dneska jsem už uvažovala o pohotovosti, ale moc se mi tam nechce, myslíte, že tyto bolesti jsou ještě v normě? Hlavně to, že mě to bolí, i když to jemně prohmátnu?
Předem děkuji za každickou odpověď.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahojky, mě jizva nikdy nebolela, ani když jsem přes ni silně přejela rukou při mazání bříška, vlastně ji vůbec necítím. A to ti začalo dělat až u těhotenství, nebo jsi takové pocity měla i před těhu. Já bych asi raději zavolala doktorovi, zkontroluje ti kdyžtak tlouštku jizvy. Snad to nic nebude.

In reply to by gumídek

Ahoky, jizva jako taková mě nebolí, ta je hodně nízko, bolí to asi 2cm pod pupkem a pak se to táhne doprava. Včera jsem jela i na pohotovost, můj doktor je mimo ČR, nic mi nezjistili, jen udělal UZ. Krev, moč a stěry jen při hospitalizaci, což jsem odmítla. Takže vlastně nevím nic, jen si vzali těch 90,-Kč :(

30.06.2011

Ahoj holky.
Opět se táži. Trápí mě píchání v podbříšku, někde uprostřed a je to fakt dost, trvá to tak 10 vteřin a zmizne to většinou, dneska ráno to ale bylo silné, mám to asi tak 10x za den, vklidu i vpohybu. Občas mě bolí celý podbříšek jako modřina, i když si jej prohmátnu, pak to ale vždycky odezní. Jsem v 15tt. Při prvním těhu jsem toto vůbec neměla, chvíli jsem si myslela, že je to proto, že jsem po císaři, ale to už je více než dva roky. Jak poznám, kdybych měla zánět? Výtok sice mám, ale nezapáchá, jednou zapáchal jako "sperma" nebo tak nějak, ale teď oki. Nevím, zda mám jít dříve na gyndu, ale mají tam teď dost dovolenek, tak se mi tam moc nechce, hlavě, aby neřekli, že plaším. Jsem objednaná až za 14 dní.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj,jestli můžu poradit,nenech to rozjet a jdi k doktorce.Já jsem čekala a léčím se už 14 dní a ještě to neni uplně v pořádku,nakonec jsem měla takový svědění,že jsem myslela,že se zbláznim.Dala mi čípky a mastičku.Určitě si myslim,že ti neřekne,že plašíš,protože je lepší 100x přijet,než něco zameškat.Měj se pa pa

In reply to by NikolŠ.

Ahojky, a jak se to u tebe z počátku projevovalo? Já už nemám skoro žádný výtok, ty bolesti mám už tak 14 dní, výtok už týden ne, jako nějaký jo, ale asi jako vždycky, ale bez zápachu, nic mě nepálí, nesvědí. Jen ty otřesný píchavý bolesti v podbříšku.

In reply to by milinka

Projevovalo se to ze začátku taky jen občasným píchnutim v podbřišku.Výtok jsem měla až za dlouho a pak z minuty na minutu jsem šla na záchod a měla hrozný svědění a pálení.Přišlo to fakt z ničeho nic.Ale já to teda měla po antibiotikách brala jsem je přes 3 týdny a tohle mi začalo po víc jak 14 dnech.Doktorka tě ale aspon vyšetří a uvidí jak si na tom.Za to,že za ni zajdeš nic nedáš.

29.06.2011

Ahoj holky. Opět škemrám o radu. Nevíte prosím, co znamená cukr v moči? Mě jej našli při genetickém UZ ve 13tt. Teď mi to pořád vrtá hlavou, u svého gynekologa jsem od té doby nebyla a tam mi k tomu více neřekli. Mám docela křeče v podbříšku, pořád mě tam píchá a občas mě celý bolí jako modřina, i když jej prohmátnu, bolí to.
Děkuji za každou radu.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Může znamenat těhotenskou cukrovku nebo nemusí znamenat nic, záleží taky na tom, jestli jsi tu moč odebrala na lačno nebo po snídani (a nebo jestli sis jako já jednou dala o půlnoci tyčinku Mars a pak jsem tam ráno v moči cukr měla taky... ale po opakovaném odběru moči už tam nebyl)... jestli to bylo nějakou chvilku po jídle, tak je tam právě proto... kdyby se to opakovalo, tak tě určitě gynekolog pošle na testy na cukrovku (u nás se teda dělají kolem 26. týdne u všech těhulek) a budete to hlídat...

Ahoj,ty sis nesla na genetický uz moč? Jinak cukr v moči v těhotenství nemusí znamenat nic...ledviny teď pracují víc(prostě nestíhají),tak se to může stát.Zkus omezit sladké aspoň do té doby než půjdeš k doktorovi a uvidíš co rozbor moče ukáže :-) Jinak ti určitě podá nějaké vysvětlení,tak snad jsem tě trochu uklidnila .pa

27.06.2011

Ahoj holky, tak jsme asi 3 týdny nebo i více bez plenek přes den, chodí doma sám, neřekne si, takže chodí od půl pasu dolů svlečený, jen ponožký má, jinak by si na nočník sedl v oblečení, to snad časem dopilujeme, i venku bez nehody, počká, až jej vysvléknu. Ale jak je to s utíraním zadečku po vykakání? Kdy to děti mají umět samy a kdy si ho utřou pořádně? Jak je to ve školce? Utírají se děti samy? Nebo je utírá učitelka? Já Dankovi po vykakání dupku umyju v umyvadle a pak popř. utřu vlhčeným ubrouskem. Mám ho učit se utírat se sám?
Děkuji za všechny odpovědi :)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Děkuji všem za komentáře a hlavně uklidnění, že to ještě sám zvládat nemusí, neboť si do docela dost dobře nedovedu představit :D

ahojik
maleho si but prehnu-casteji a nebo ucim na komin,dupu utiram papirovym kapesnikem nebo toaletakem nebo vlhcenym toaletakem,to pak splachnu cele,lip se to vysypava kdyz tam naliju trochu vody :a:

Myslím, že samo si dítko utře zadeček až tak v pěti, šesti letech - dřív na to má totiž krátké ručky a pořádně si tam nedosáhne. Ve školce určitě pomáhají.

ahoj, tak Markétce jsou 2 roky a jsem taky bez plen a prdelku jí utírám vlhčenýma ubrouskama. Určitě si jí neutírá sama. Měla by hovínko všude. Ve školce taky utíraj zadky učitelky. Ondrovi je 5 let a ještě je ve školce utírají. Když mám čas, tak ho utírám já a když ne, tak se utře sám. Občas si ale musí pořádně umýt ruce :00: . Na tohle je skutečně dostatek času :-)

Já utírám dcerku taky "v komínku" - toal. papírem, a potom většinou ještě osprchuju a vymydlím. Vlhčené ubrousky nepoužívám, protože prý do záchoda nesmí... A dávat je vedle nočníku na zem nechci...jak už jej jednou odložím ať ho nemusím znovu brát do ruky a házet do koše a pak ještě hned s košem..... Myslím že na samostatné utírání mají děti dost času, nevím v kolika letech to zvládnou sami, ale co si vzpomínám na svá léta, sama si vybavuju jak na mě mamka dohlížela zda už to umím - takže to už jsem musela být větší když si to pamatuju. Řekla bych 4,5,6 let? Ale na druhou stranu, myslím že jsou lidi, kteří to neumí ani v dospělosti!!!
Utírat jak utírat, ale to vyplachování nočníku potom...to nemám ráda...zvlášť jak se bobek přilepí a nechce vypadnout nebo se rozmázne po celém nočníku... :00:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka