mám jedno dítě skoro pětileté a druhé skoro tříleté, při rodičáku chodím na částečný úvazek do práce. Začínala jsem jedním dnem v týdnu, pak jsem dobu chodila na dva půl dny (to bylo celkem v pohodě), od letoška chodím čtyři dopoledne týdně a to už je docela hukot. Když potřebuju něco zařídit, musím pořád přemýšlet, kde které dítě bude, kdo ho tam dovede, kdo ho kdy zvládne vyzvednout... Poslední dobou si dost lámu hlavu tím, kdo kdy bude dělat všechny ty věci, které zařizuju ve své nepracovní době, až v září mladší nastoupí do státní školky a šéfová mi zruší částečný úvazek.

Co se týče domácnosti, dělám, co stíhám. Co nestíhám, to neřeším, raději pobudu odpoledne s dětmi v parku, protože tam jsou spokojené a práce mi neuteče, není, kdo by ji za mne udělal :///: Doma jsou děti "na facku", protože se nudí. Teď jsem byla měsíc nemocná, tak jsme pořád něco tvořili, ale už mi z toho dost hrabe, fakt se těším, až bude tepleji a budeme zase trávit čas venku. Když jsme doma, snažím se děti zapojit do domácích "prací" - podávají prádlo do pračky, pomáhají ho věšet na sušák a suché sundávat, něco už zvládnou uklidit, když žehlím, asistují mi při vaření apod. Snažím se tyhle práce dělat tak, aby viděli, že se to neudělá samo. Fakt nemám energii na to, abych tyhle věci dělala na úkor vlastního spánku, když oni večer konečně usnou... Nicméně, když si vezmu, že ještě nejsme v období domácích úkolů ani organizovaných kroužků, na které musí někdo z rodičů děti vozit a vyzvedávat, tak si myslím, že nějakou dobu bude spíš hůř než líp než teď.

nestíhám a docela mám pocit, že s dítětem ve starším věku (36) je to asi normální-bojuju totiž s energií, často ráno spím déle, pokud to tedy malý dovolí a spí taky, jinak dopoledne akorát se stihnu probrat, vyčistit sobě a jemu zuby, něco málo udělat-uklidit, apod., vyřídit, k tomu ohřát nebo uvařit oběd (někdy vařím dvě jídla a mám pak zásoby na dva dny-druhý den ohřívám). Chtěla bych s ním mít víc času na hraní, různé hry a kreslení, zpívání-prostě se mu věnovat a většinu dne lítám okolo domácnosti. Mám pocit, že pravidlo je: čím více jsme doma, tak tady i naděláme. Kdybych asi vyrazila na celý den s ním ven, tak je doma relativně čisto. Když jsem byla sama, prala jsem jednou za týden, teď skoro denně. Někdy žehlení, apod., jednou tak za 3 dny vysávání, je to velká podlahová plocha, takže asi tak. No řekla bych, že většina domácích prací je na mě a teď se snažím trošku víc zapojit manžela :s: , což je myslím dobré-to, že pracuje neznamená, že by se neměl podílet na chodu domácnosti-nakoupí, atd., ale potřebuji více pomoci s úklidem, někdy je to ho vážně dost-na jedné straně něco uklidím a na druhé malý něco nadělá :s: Pravidelně od té doby, kdy jsem na MD mám pocit, že nezvládám vůbec nic, ale snažím se nepřipouštět si to tolik k tělu a říkat si, že je to asi normální stav s dětmi.