Porod Didinky <3

08.10.2013

Takže, nechci to už dál odkládat abych se k tomu vůbec pak dostala. Nejsem na sepsání porodu ještě pořádně připravená, určitě u toho kápne několik slz ale už to chci mít sepsaný i když je to týden je to pořád dost čerstvé ale myslím, že to bude nejlepší. Naposled jsem vás informovala o tom, že se mi to nejspíš začalo rozjíždět samo a že se mi na monitoru potvrdila už první kontrakce. A jak to bylo dál?

Než přišel polovička měla už jsem bolesti po 4 minutách, zazvonila jsem aby někdo přišel a řekla jsem, že mám bolesti po 4 minutách a víte co mi bylo řečeno? AŤ POČKÁM, ŽE JE VIZITA :€[€: Polovička dorazil kolem 9h. Kouknul na mě doktor a řekl, že jsem otevřená volně pro prst a pak mě natočili. I když monitor kontrakce moc silné nepotvrdil na mě to bylo dost silné. Prý to mohlo být tím, že bolesti byly v jiném místě než sondy při natáčení takže je to nezachytilo naplno :00: Všichni doporučovaly horkou vanu, tak hned jak mi přišel chlap jsme rychle napustili vanu ale řeknu vám NEPOMOHLA ANI TROCHU !!! Myslela jsem, že se radši utopím :///: Pak jsem viděla ty gymnastický míče tak jsem si řekla, že i ve filmech na nich hodně skákaly a pomáhalo to, no ale jen co jsem si sedla tak jsem myslela že do něj kopnu a prokopnu ho oknem jak mi bylo ještě hůř :///: :€[€: Bylo mi řečeno, že bych už neměla sedět na tvrdym a chůze mi taky nijak nepomáhala tak jsem se rozhodla ležet a co mi hodně pomáhalo bylo při kontrakci mačkat polovičce ruku :one: Což mě ale zároveň dost vyčerpávalo. Kontrakce byly už po 2-3 minutách a zase mě natáčeli a všechno bylo v pořádku, žádný problém :n: Jak jsem při každé kontrakci něco mačkala a do něčeho jsem se zakousávala tak mi brzy začaly docházet síly, nevypadalo to, že by to měl být rychlý porod a já se bála, že ho ve finále nezvládnu tím jak budu vyčerpaná :( No a v tý době jsem začala uvažovat o epiduralu. Měla jsem u sebe jak polovičku tak kamarádku takže psychická podpora parádní :h: :k: Řekla jsem to sestřičce, že to asi bude na epidural když to bude trvat ještě dlouho. Tak mi řekla, že se nejdřív musí udělat testy jestli mi ho vůbec můžou dát. V tom mě zase popadl strach co když to nevyjde, jak to všechno zvládnu? Myslím si, že jsem silný člověk ale čeho je moc toho je moc a jde o malý miminko, musela jsem si být jistá, že to bude v pohodě. Měla jsem hlavně nutkání v kontrakcích zadržovat dech ale bylo mi rázně řečeno, že tím ubírám kyslík malý, že to musim prodýchávát ale mě to při tom prodýchávání bolelo ještě víc :€\€: Pak mi odebrala krev a řekla že do půl hodiny nejpozději by měli být výsledky a pak by přišel anesteziolog a napíchl by se epidural. Kontrakce pořád sílily a sílily a držely se po 2 minutách. V té nejsilnější kontrakci mi PRASKLA VODA a to bylo už 11:30. Na to jak se to všechno jakoby táhlo tak to zároveň i hrozně rychle utíkalo což nějak nechápu :s: Přišlo mi to nekonečný ale když jsem sem tam zjistila čas tak jsem se hrozně divila že už je tolik hodin :00: No a jak praskla voda tak já byla v posteli a řvala jsem VODA, VODA, VODA :///: :s: Kamarádka slašila sestřičku, která přiběhla a v zápětí řekla, že je už zakalená :? Tak jsem se docela divila ale i když 10 dní po termínu se není moc čemu divit :n: :( Přišla jsem si jak kdyby ze mě vyteklo nějaký jezero :bulva: Sestřička se do mě ještě koukla, asi udělala i dalšího Hamiltona protože mě to docela zabolelo ale nebylo to tak hrozný jako před tím, pak řekla, že ještě nějakou vodu vypustíme a já začala nasazovat porodnický vložky a viděla jsem jak je ta voda nazelenalá :€z€: Pak přišel anesteziolog, že výsledky jsou v pořádku a že můžeme přejít na sál :\x: Tak jsem se tam pomalu dosoukala, naštěstí to byly hned dveře naproti :///: Jen co jsem si lehla zase ze mě vyteklo neskutečně moc vody :00: Nikdy bych nevěřila kolik jí tam může být a jak dlouho může téct. Bylo mi řečeno, že vždycky když přijde kontrakce mám jim to říct aby se nestalo, že jim cuknu nebo, že s sebou škubnu. Řekla jsem si o nějaký mačkací předmět, že mi to hodně pomáhá při kontrakcích a dostala jsem kus papírovýho ubrousku :help: Měla jsem rozrytý dlaně od nehtů jak jsem je držela v pěst. Dokonce si vybavuju, že jsem požádala i toho anesteziologa, než to tam připravili jestli bych ho mohla zmáčknout při kontrakci a to bylo perfektní! :///: On mi totiž ten stisk v kontrakci vracel což mi taky hodně pomohlo :one: Pořád ze mě vytejkalo spoustu plodovky až jsem z toho byla už na prášky jak jsem slyšela jak to teče z lehátka na zem, přišla jsem si hrozně divně až komicky :///: :s: Furt jsem se omlouvala :///: :s: Epidural vůbec nebolel, začalo mi být příjemně až se mi smály že jsem úplně přestala řešit kontrakce a naopak si dělám hlavu s plodovkou :///: :s: Přesunula jsem se zpátky do převlečené postele .. ta taky musela vypadat :///: :s: Dostala jsem epidural s kterym můžu chodit, že jsem nebyla upoutaná na lůžko ale mě přepadlo takové krásné teplo, takový úžasný pocit pohody že jsem se rozhodla, že si zdřímnu :///: :s: Tak jsem se zeptala jestli můžu, chtěla jsem načerpat energii na porod tak jsem dostala povolení .. bylo mi opravdu nádherně, kontrakce slabší takový spíš prudící a otravný a jinak pohodička. Řekla jsem si jaká to teď už bude brnkačka :c: Bez problémů jsem vyřídila několik telefonátů abych informovala ostatní jak na tom jsem. Bolesti se mi zase začaly stupňovat i přes ten epidural, nebylo to tak náročný jako bez něj ale bolely víc a víc, pořád se držely po 2 minutách ale v klidu jsem v nich volala :///: Jen jsem vždycky řekla "počkej kontrakce" a vykecávala dál :///: :s: Když jsem dotelefonovala tak jsem se chystala uložit ale na spánek ale bohužel už nedošlo :n: Přišla sestřička, že natočíme další monitor a tam už sranda skončila :r:
Nechápala jsem co se děje ale monitor se jim nějak nezdál .. já z toho nic moc nevyčetla, viděla jsem jen nějaký hrbolky tak jsem si myslela, že dobrý, že se malá vrtí ale hold to moc dobré nebylo. Najednou přiběhla sestra a začala mi tříst s břichem a já byla zrovna v kontrakci což mě neskutečně bolelo. Zeptala jsem se jí jestli nemůže počkat až po kontrakci a ona že NE. Zeptala se mě jestli cítím pohyby a já jí odpověděla, že nevím, že mám po tom epiduralu umrtvené břicho, že jsem si nevšimla nějakých výrazných pohybů :n: Pořád jsem byla v šoku, nechápala jsem co se děje a proč všichni začali plašit. Koukli se do mě a byla jsem zaseknutá na 3-4cm a nikam to nepostupovalo :? Přišel primář a řekl něco v tom smyslu co bych řekla na císařský řez? Já vyvalila oči, otevřela pusu a zůstala koukat :O Myslela jsem si, že to jen nadhodil protože to trvalo moc dlouho a protože by to ještě dlouho trvat mělo ale já nechtěla žádnou "úlevu" nebo "urychlení" bylo mi fajn, byla jsem v pohodě tak proč to nějak "hrotit" :? Tak jsem mu řekla, že klidně půju běhat schody nebo cokoliv co by tomu mohlo pomoct a on řekl, že bych mohla ale nijak by to nepomohlo :n:
Nikdo mi stále neřekl co se opravdu děje !!! Což chápu, protože kdyby mi to řekli začala bych tam neskutečně šílet ale zase na druhou stranu bych pochopila důvod a nebyla bych z toho císaře tak mimo. Dal nám na rozhodnutí pár vteřin, využila jsem to k tomu abych zavolala mamce a samozřejmě jsem hned začala brečet :r: :r: :r: Nemohla jsem ani pořádně mluvit, mamka se mě snažila uklidnit, že to je v pořádku, že to je tak lepší, bude to rychlý a všechno bude fajn. Po pár vteřinách se vrátil Primář, že musíme začít neni čas zahálet tak jsem se rozloučila s mamkou a pořád mi hlavou vrtalo proč se to děje a co se děje :r: Byla jsem hrozně rozhozená a furt jsem brečela :r: Najednou kolem mě začalo lítat spoustu lidí. Jedni mě svlíkali, dalš mi napichoval kanylu do ruky, další 2 mi zavazovaly obvazem nohy a najednou to začal být neskutečný fofr. Nepřestávala jsem si brečet a přešla jsem na operační sál, který byl vedle porodního. Anesteziolog se snažil odlehčit situaci tím, že prohlásil, že si to tam vybírám všechno hezky ALL INCLUSIVE a zkouším všechny možnosti :///: To mě docela rozesmálo a v tu chvíli moc pomohlo :) Anesteziolog i kolegyně byli zlatí, opravdu maximálně v pohodě a ostatní taky. Všichni hrozně hodní :h: :k: Položila jsem se na lůžko a zase všichni kolem mě začali poskakovat. anesteziologa jsem měla u hlavy a pořád jsem brečela. Zeptala jsem se ho jestli si se mnou bude povídat, chtěla jsem dělat něco abych nevnímala co se děje, protože jsem nebyla v celkový anestezii ale jen na půl. Tak řekl, že samozřejmě, můžeme si povídat o čem budu chtít :k: Zeptala jsem se jak dlouho to bude trvat (to jsem se ptala průběžně i předtím ale nikdo mi to nebyl schopný říct, teď jsem ale odpověď dostala) Bylo mi řečeno, že do 10 minut je malá venku :h: :k: Nasadili mi na ruku tlakoměr aby pravidelně měřili tlak a každou chvilku zkoušeli jestli už jsem dostatečně umrtvená. Byli zlatí i v tom, že mě poslechli a když jsem řekla aby ještě počkali tak počkali (né jak zubař který nikdy nepočkal a pak jsem trpěla :n: ) Ptali se mě jak cítím nohy a abych s nimi zahýbala. Byla pak sranda se snažit zahýbat s chodidly když to nešlo :///:
A pak začala akce, cítila jsem se uvolněně, ale pořád jsem vnímala. Bylo mi řečeno, že kyby mě cokoliv bolelo tak abych řekla a oni by mi něco píchli. Nejhorší pro mě bylo to jak se mnou lomcovali, jak jsem cítila ty doteky a to hýbání. I když mám představivost velikou tak jsem si nedokázala představit co tam zrovna teď dělají, měla jsem celou dobu zavřený oči a něolikrát to zabolelo tak mi něco přidali. Slyšela jsem jen hlasy a nakonec se mi chtělo spát. Možná, že jsem jim tam na chvíli i usnula. Byla jsem oblbnutá víc než bylo v plánu, to mi došlo když jsem nebyla schopná mluvit ani otevřít oči pořádně ale hlavně, že mě nic nebolelo :h: Pak jsem jen slyšela "Maminko koukněte se do leva" a tam byla :h: :k: Jak jsem byla oblbnutá tak si to pamatuju jen jakoby v mlze ale vím, že jsem začala znovu bulet ale tentokrát štěstím :h: :c: Pořád jsem sotva vnímala a sotva jsem mluvila. Zeptali se mě jak se bude malá jmenovat a sotva jsem ho vyslovila. Pak mě přenesli z lůžka na postel a převezli na pokoj. Cestou jsem zahlídla polovičku s kamarádkou, jen jsem se na ně zvládla usmát ale padaly mi oči. Přemístili mě na pokoj č.5, který byl vedle sesterny a je to jakoby JIP pokoj, který už byl obydlen vietnamkou, která měla císaře den přede mnou. Pak si jen pamatuju, že za mnou přišel polovička s kamarádkou, řekli že u mě můžou být jen na chvilku abych mohla pořádně odpočívat. Polovička mi ukázal ve foťáku fotky jak fotil malou :h: :k: Pak mi se slzami v očích řekl DĚKUJI :h: a odešli. Pak mě přišla zkontrolovat sestřička a řekla že by mi nohy do 6ti hodin přijít k sobě a pak bych s nimi měla začít hýbat. Pak jen vím, že jsem usnula ani nevím na jak dlouho :'zz):
Na sál mě vedli ve 14:12 a malá se narodila ve 14:23. Využili vpich po epiduralu kam mi nasadili takový "budík", se stříkačkou, která mi do zad pouštěla něco na bolest a příjemně to tikalo což mě uspávalo :///: Když jsem se probrala nasadili mi cévku protože jsem nebyla schopná ničeho. Malou mi pak nosili každý 3 hodiny na krmení aby se mi rozjely obě prsa. Nemohla jsem ani spát a netrpělivě jsem čekala až mi jí znovu přinesou :///: :s:
K sobě jsem jí dostala až v pátek kdy jsem si na to už troufla. Polovička byl u mě pečený vařený, chodil jak mohl a moc mi pomáhal :h: :k:
Důvod akutního císařského řezu byl ten, že malou moje kontrakce vždycky přidusily a ztrácela síly :r: Momentálně jsem ve fázi kdy se bojim dalšího porodu, abych neubližovala prckovi a aby se to neopakovalo :( Pořád je pro mě těžké o tom mluvit i psát, i teď jsem se neudržela a musela si dát několikrát pauzu abych to rozdejchala a mohla pokračovat dál. Hrozně mě to mrzí :r: Mrzí mě to že jsem si ten porod nemohla prožít od začátku do konce. Mrzí mě to, že u toho nemohl být polovička, že si nemohl přestřihnout šňůru. Mrzí mě to, že jsem ubližovala malý aniž bych o tom věděla. Mrzí mě to, že jsem pro ní nemohla fungovat od první chvíle, že jsem to nemohla prožívat od začátku a že si na mojí plnou péči musela počkat několik dní a prostě mě to celkově hrozně mrzí a je mi z toho smutno. I když je nejdůležitějšíže to dobře dopadlo :h: :k:
Malá je úžasná, a já se z toho snad brzy dostanu. Hold taková nečekaná věc nechá šrám na psychice ale věřím, že čas všechny rány zahojí a bude zase dobře :€s€: Pomalu ale jistě se dostávám do 100% pohyblivosti, zatím se mi daří ale výdrž je slabá. Když malá spí snažím se spát taky a co nejvíc odpočívám. Polovička je úžasný, ten by si vzal nejradši volno v práci ale to já nechci, peníze potřebujeme mnohem víc a já to nějak zvládnu :dance: Vzal si volno na dnešek protože jsem musela na vyndání stehů a pak jsme šli na pojišťovnu. A vezme si volno i ve čtvrtek kdy nás čeká ortopedie a dětský doktor a pak taky zkusíme sociálku :€s€: Pomáhá jak nejvíc může :h: :k:
Tak toť asi vše k mému dni "D" a ještě jednou vám všem děkuju moc za podporu :h: :k:

Karolko, ja jsem ještě nerodila,takže to nedokažu posoudit ale jistě vim to, že je spoustu maminek, ktere svoje miminko nedonosily nebo se jim narodilo nemocne a tak. Ty maš zdravou a krasnou holčičku, sice to neprobihalo uplně hladce ale je v pořadku. A ted už Ti bude dělat jen samou radost. Uzdravuj se a odpočivej. Brzy bude zase dobře :€s€:

Karol, ještě jednou velká gratulace! :qu: :girl: Docela jsem si u tvého článku poplakala :r: Obě jste to zvládli velmi statečně a teď už bude jen dobře :h:
Čas určitě vše zahojí a ty se budeš stále těšit z malé berušky :dance: :kiss:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Děkuju moc :€s€: to jsi měla velké štěstí! a gratuluji k tomu jak to dobře dopadlo :h: :k:

Předně gratuluju k princezničce :h: :h: A ten porod je jako bych ho psala já sama.Slovo od slova.Vím jak se citíš a budeš cítit ještě hodně dlouho.Každý mi furt říkal, hlavně že je malý v pořádku,ale já se cítila prostě jinak.Nemohla sem na to přestat myslet.Coby kdyby a tak.Nikdo nedokázal pochopit, že já sem se cítila jako bych selhala.Strašně moc sem se těšila na porod a pak tohle.No prostě úplně stejně jako ty.Trochu mě to přešlo asi po roce.Ale pořád na to myslím.teď sem ve 25tt a doufám, že to zažiju aspoň teďka.I když se pomalu smiřuju s tím, že to dopadne stejně.Chce to čas a vyrovnáš se stím.Nevím jestli smíříš,ale vyrovnáš určitě :k: :k: Přeju hodne sil :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€:

Neuvěřitelné!!! Probrečela jsem to od půlky, ale si strašně statečná a silná. Věř mi, že za měsíc ne zapomeneš, ale těch krásnějších zážitků už bude tolik, že si uvědomíš, že to za to stálo. Taky jsem nechtěla na císaře, ještě po 4letech mě to mrzí, ale už to nebolí, protože mám naprosto úžesnou holčičku, pro kterou bych to zvládla znovu :h: Teď čekám druhé a doufám, že už budu moc rodit normálně, že tam nebude KP. Časem to přebolí, neboj :)

In reply to by JitkaB

Moc silná ai nejsem když mě to žere a furt bych kvůli tomu brečela :( taky doufám, že další půjde přirozeně a bude mít normální průběh .. a to jsem pila i maliníka 3x denně poctivě aby se mi cesty připravily a prd z toho :n: děkuju moc!

In reply to by Karol89

No nejspíš bys porodila přirozeně, ale malé už se nedařilo, tak musela rychle ven a nemohlo se čekat až se porodní cesty otevřou. Málo která prvorodička od prvních větších kontrakcí, kdy je otevřená teprve na prst porodí do 5 ti hodin, já začala funět v 6 večer, nebyla jsem ani na prst, pořádné kontrakce začaly asi kolem půl desáté, kdy jsem byla na 3 prsty a porodila jsem až druhý den ráno před čtvrtou :€[€: Sice jsem přenášela, ale malé se dobře dařilo a neměla jsem ještě zelenou plodovku.

seš statečná :h: vím jaký to je, taky jsem si prožila něco podobného...taky se malej přidušoval při každý kontrakci...a nejhorší byl ten alarm na monitorech, vždycky když mu vypadlo srdíčko, jak se to rozvonilo :00: :00: Ale naštěstí, když už to začalo být nejhorší jsem byla otevřená na 9 prstů a mohla začít rychle rodit..bohužel nám k tomu ale nastali ještě další komplikace :00:
Neboj zapomeneš na to, on tě prcek zaměstná časem natolik, že nebudeš mít čas ani nad tím přemýšlet :s: :s: a už si to budeš jenom užívat :s:

Ahoj Kaji, moc me mrzi ze porod byl tak narocny a komplikovany ale dulezity je ze je mala v poradku a dostala se zavcas ven. Ty se z toho brzo taky dostanes uvidis jak ti pomuze mala budes se nad ni rozplyvat a to skarede co v tobe zustalo jako sram na dusi pomine. Dej tomu cas a uz na to zle nemysli. Soustred se na Klaudinku a vasi novou komletni rodinku. Bude zase dobre, nesmis se tem emocim poddavat. Je to tezke kdyz hormony pracuji kdyztak si jeste klidne poplac to taky hoodne pomah. Ted uz bude jen a jen vse hezke a hlavne jsi uz maminka a mala te potrebuje, hlavu vzhuru, vse to spatne je za vami a ted uz prijde jen to Kraaaasne!!!
Drz se, ty jsi silna zenska to vsechno preboli a zvladnes to! Pusu H.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

u císaře jo? to by asi ani nechtěl, nechtěl by to vidět .. je trochu citlivější a už tohle samotný pro něj bylo těžký stejně jako pro mě ..

Ještě jednou moc gratuluju ke krásné holčičce :€s€: Vůbec nic si nevyčítej, tohle jsi nemohla nijak ovlivnit, zvládla jsi to s malou na jedničku :one:
Časem to ošklivý vytěsníš a vzpomínky zůstanou jen na to hezký :k:
Opatrujte se :)

Moc gratuluju, jsi moc statečná!! Nic si nevyčítej, nemohla jsi to přece ovlivnit, hlavně že jste obě v pořádku :h: Já 10 dní přenášela a bála jsem se, aby bylo pak všechno v pořádku, protože dost často je už pak ta plodovka zelená. Miminko ještě v bříšku vykoná první stoličku a to je docela nebezpečné.
Je super, že v dnešní době je taková technika, aby se případně zjistilo, že se miminku nedaří a doktoři můžou zasáhnout včas :h: :h:
Přeji ti rychlé zotavení :k: :k: :k:

Ahoj Kájo,tak to máme za sebou a koukám,že jsme si to obě pěkně vychutnali,chvilkama když jsem to četla jsem viděla úplně svůj porod.Akorát můj nekončil císařem,jen byl malej přiškrcenej a fialovej jak borůvka.Hlavně že jsme to zvládli a děti jsou v pořádku :one: Gratuluju :k: :k: :k:

musim napsat, ze jsi jedna z mala, ktera mi utkvěla v paměti a rada si prectu co pises.
Jsem rada, ze uz mas malou u sebe...Urcite nemej zadne vycitky, nemej..bud rada ze to dopadlo tak dobre jak to dopadlo, a ze to bylo jinak nez jsi chtela? to holt tak byva a s detma to plati dvojnasob :), to mi ver.
Budte spokojena rodinka!
pa

Ahoj...tak jsem si tady pobrečela...ach jo...porod..opravdu to v nás hodně zanechá. Ale zvládly jste to a to je to hlavní. Maličká ví, že ji maminka miluje a určitě jí ted těch pár prvních dní co byla bez tebe vynahrazuješ. No Karol...moc ti přeji aby malá byla zdravá a dělala vám jen samé radosti...no a pak ti přeji druhý porod lepší....tak jako ten můj...do půl hodky odrozeno jen s PA ;) Mějte se krásně a budu se těšit na další fotky.... PS: je moc důležité, že polovička tak pomáhá...každý takový není :k:

Karol, ty za to jak to probíhalo nemůžeš, ale na to si prostě časem musíš přijít sama :one: . Teď s tebou budou mlátit hormony, jednou budeš na vrcholu a pak zas na dně, to k tomu patří :///: . I když jsem rodila normálně, tak nemám dobré vzpomínky a ještě na porodním sále jsme s chlapem říkali, že podruhé už nikdy a jak to tak bývá, časem to vyšumí, takže po 3 letech skončíme na tom samém místě :///: . Přestaň se tím deptat a užívej si maličkou :€s€: :a: !!!!!!!!!

In reply to by skleroza

Jo ty hormony jsou hrozný, brečela jsem i několikrát v porodnici hezky v tichosti na záchodě .. a pak jsem bulela když jsem si pomyslela, že už půjdeme brzy domu a že už budeme napořád spolu :h: Děkuju moc! :€s€:

Příště to určitě vyjde ;-) A moc nad tím nepřemýšlej-prostě to tak mělo být, hlavně, že jste obě v pořádku :h: Určitě to není tvoje selhání...

ahojky,měla jsem to podobně-teda ne až tak ten průběh,já si stojím z tím,že u mě za to mohli doktoři,protože mě nenechali rodit a jak jsem se zpomalila,tak do mě napíchali x věcí,aby se to znovu rozjelo a pak jsem jim už vyčerpaná nereagovala na nic :( od přijetí do porodu jsem tam byla 16 hodin,poslední tři hodiny otevřená n 9,5 cm s kontrakcemi po minutě :( samozřejmě jsem nakonec taky skončila na císaři,kterého jsem děsně obrečela a vlastně dones je mi to hrozně líto-a o jsou to čtyři roky :r: :r: bohužel jsem si to vybrala se vším všudy,protože já z druhého porodu strach neměla-jenže malej se neotočil a KP se po císaři přirozeně nerodí :( takže jsem měla i druhého císaře-s tím už jsem se smířila bez problémů-tam byl totiž logický důvod proč byl a hlavně byl čas se s tím vyrovnat... vím,jak ti je a vím,že to zní jako klišé-mě to taky každý říkal-ale důležité je,že jste obě v pořádku ;) a třeba se to povede podruhé normálně,aspoň máš šanci na přirozený porod-já už ne :(

In reply to by lucininenka

Přesně tak já si říkám, že kdyby to bylo plánovaný tak bych to brala taky trochu jinak a byl by čas na smíření .. to jsi si taky prožila dost :( věřím, že to půjde přirozeně i když se toho bojim :(

In reply to by Karol89

no hezký to nebylo,ale kupodivu na to jsem zapoměla tak nějak-holt ne každá má porod hezký.ale na toho autního císaře asi nezapomenu nikdy.Musím uznat,že ještě rok po porodu jsem se dívala na nějaký pořad,kde ženská popisovala,jak rodila a prostě jsem řvala :r: ale jako fakt řvala,ne že mi ukápla slza,musela jsem to přepnout :( taky jsem nesnášela veškeré popisy porodů-a´t hezké či ty horší,ale jakékoliv přirozené... a snad nejhorší na tom bylo,že to prostě skoro nikdo nechápe-manžel vždycky jen kroutil hlavou,jestli bych to prý už nechtěla přestat řešit,kamarádky to taky nezažily,prostě tu lítost pochopí fakt málokdo :( a já řvala a řvala-celé šestinedělí a pár měsíců pak taky... furt jsem to řešila,vracela se k tomu,co jsem dělala špatně,co jsem mohla udělat líp,jestli jsem jim do toho neměla zasáhnout,jestli porod jinde by neskončil jinak... časem jsem to řešit přestala a asi i přišla na to,kde byla chyba,ale vrátit už to nejde... neboj,časem to přebolí,smíříš se s tím a i ten strach odejde-každý porod je jiný a myslím,že si budeš moc přát,abys to mohla zkusit zase normálně.Relativní výhoda je v tom,že už tě zbytečně nenechají trápit a taky urychlování pomocí léků je prakticky zakázané... když si vezmu,že do mě nalily tři flašky Oxytocinu v první době porodní a pak se divili,že na mě už nezabírá,když jsem měla tlačit,tak bych fakt je roztrhla :r: proto taky vždycky nechápu,jak někdo může uvažovat dobrovolně nad císařem,když na něj nemusí :( pro mě to není porod,je to operace se vším všudy-bez hormonů,bez pocitů,prostě vyndají ti dítě a najednou je tady... kdybych nemusela,nikdy bych na něj nešla dobrovolně a myslím,že ty budeš ten stejný případ.Takže radím,hoď to za hlavu co nejdříve to půjde-pitváním v tom to stejně nezměníš a akorát si to prodloužíš.Teď to vím,tenkrát mi to nedošlo a proto mě to asi drží tak dlouho...

In reply to by lucininenka

Můj chlap je měkkouš ten když spustim by řval taky, proto se snažim před nim nebulet protože bysme pak buleli oba dva což nechci..já tam byla původně z důvodu vyvolání ale rozjelo se to samo i když takhle pomalu tak už tomu nechtěli nijak pomáhat i když nakonec museli zakročit..jelikož jsem byla umrtvená jen částečně tak jsem to prožívala, brečela jsem tam hrozně a jsem ráda že jsem byla oblbnutá víc než bylo v plánu, že jsem to možná i prospala .. cítila jsem jak se mnou lomcovali ale bylo to psychicky pro mě lepší, že jsem to moc nevnímala. Taky bych do něj nikdy dobrovolně nešla, přijde mi to jako "odfláknutí" konce a proto mě to taky tolik trápí, bylo to něco co jsem nechtěla a neměla jsem na výběr :r: Děkuju moc, budu se snažit :h: :k:

Moc hezky jsi to napsala :h: az jsem si u toho pobrecela. Věř ze ted uz bude vse dobre a hlavne ze ja mala zdravá je to za vami. Přeji vam hodne štěstí :€s€:

Úplně mi mluvíš z duše, taky jsem si to takhle "pěkně" všechno vychutnala 3 týdny zpátky, jak s bolestma tak potom s akutním císařem.. :n: A taky teda vůbec nemůžu pomyslet na to, že by ještě někdy mělo k nějakému dalšímu porodu dojít, mám z toho docela hrůzu.. I když za císař jsem se v posledních chvílích, v posledních silách už spíše modlila..

In reply to by Karol89

Hold, ti co mají těhotenství bez problému si to pak asi vyžerou u porodu, protože já měla úplně super, bezproblémové těhotenství, úplně jsem si to užívala.. a podle čtení tvých příspěvků bych řekla, že jsi měla taky takové těhotenství :)
Ovšem zakončení jsme si obě vyžraly do posledního sousta :n: Ano, máš pravdu, je dobré znát někoho, kdo si to prožil stejně, protože víš, že v tom nejsi sama. ;) A i když to nikomu jinému nepřeješ, stejně tě to malinko potěší :)

Moc gratuluju ke krásné dcerunce :k: Osobně si myslím, že je někdy líp na porod nevzpomínat a nebrat to až tak procítěně. Já to tak dělám, vytvořila jsem si zeď, protože v porovnání s jinýma maminkama jsem oba porody měla "nehezké". Při prvním porodu u mě ze sester a dr vůbec nikdo nebyl až do fáze tlačení,nikdo mi neřekl, že ještě tlačit nemám --- to šití pak stálo za to. Pak mě s malou nechali na porodním sále asi 4 hodiny - v krvi, neomytou - prostě zapomněli a když mě tam náhodně našla jen otráveně řekla "vy jste tu ještě" A pořád špinavá?" Připadala jsem si v té chvíli - s prominutím - jako neschopné špinavé prase- pardon. Poručila mi,ať si vezmu tašku (cestovní) a jdu s ní na pokoj..... Druhý porod byl akutní císař ve 30 týdnu, necítila jsem pohyby, jeli jsme na pohotovost a po dvou dnech velmi špatného ktg,nakráčel zástup dr a sester v 9 večer ke mně na pokoj, že už nemůžeme čekat, že by mi malý uvnitř zemřel.....ráz naráz,jak píšeš ty, jen jsem brečela....doma roční dcerka,mně nesedla anestezie- měla jsem císaře při vědomí jako jako ty- a musela ležet jen na zádech 4 dny, protože mi vytékal z dírky v páteři mozkomíšní mok. Malého jsem neviděla, za celé 4 dny mi o jeho stavu řekli jen dvakrát, prsa jsem měla nalitá až hrůza a odsávat v leže moc nešlo a ještě na mě byla sanitárka protivná,že mi jídlo na pokoj už nosit nebude...pak jí sestry potvdily, že opravdu nesmím vstávat.... potom několik měsíců naprostého stresu, vysílení,obav,operací malého ....ne, opravdu nevzpomínám ráda...doteď mám po císaři následky, rozřízli mi při něm kousek děložní sliznice a mám teď endometriozu,celé dva roky po porodu jsem se cítila jako týden po císaři- tak mě jizva pálila a bolela-ona v ní totiž je rozptýlená ta děložní sliznice a já byla dvakrát na excisi jizvy a jednou na laparoskopii a už rok a půl beru kvůli tomu hormony na vymizení menstruace - "předčasný přechod".....
Nechtěla jsem to sem psát, chtěla jsem tě jen nějak povzbudit. Vzpomínka na porod není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, že tu ty děti jsou a že všechno dobře dopadlo. Díky Bohu za to. :k: Nabírej síly,budeš je potřebovat.... :k: jo a s největší pravděpodobností budeš chudokrevná, ať ti naberou krev.

In reply to by genevie

A víš co ještě? mě dali na pokoj ženskou po normálním porodu, která hned vykládala jak porodila během půl hodinky a začala se vedle mě cpát jídlem! Já měla porod děsnej a ještě k tomu jsem byla na dietě takže jsem téměř nejedla :n: Máš hrozný zkušenosti :( Děkuju moc, síly se snažím nabírat ale chytla jsem od malý rýmu až mě z toho chytá hlava takže taky nic příjemnýho :n: A chudokrevná? Jakto chudokrevná? :?

In reply to by Karol89

Jo, to je taky pěkně nedomyšlené...U mě se na pokoji během těch 6-ti poporodních dnů vystřídaly 2 maminky s relativně klidným porodem a a hlavně zdravýma dětma, které měly u sebe. A já to svoje kilové díťěnko ani neviděla a musela jen a jen ležet....Po porodu/císaři ztratíš spousty krve,většina novopečených maminek je chudokrevných a tím pádem i víc unavených.

no,mám 3 týdny staré, stejné vzpomínky a ani nevíš, jak mi mluvíš z duše a přesně to samé mě taky mrzí, těžko se o tom mluví viď..... :r:

Karol obdivuju tě, že ses do toho už pustila. Myslím, že tvoje pocity plně chápu, prožila jsem něco podobného, i když se to netýkalo porodu, ale jiný břišní operace, na kterou jsem musela loni.

Normálně tu brečím :r: :r: Strašně mě to dojímá :r: :r: Tak se opatrujte :k: Snad někdy budu mít to štěstí si to prožít s vlastním miminkem...

...jako já před 2,5 lety....identický průběh :( . A víš co? Mám tu krásnou culíkatou 2,5 letou holčičku a za pár dní porodím další přírůstek. A strach byl veliký, teď si ho nepřipouštím a věřím, že porodím krásně, přirozeně a bez komplikací!!!!! Jaké měla malá apgar score? U nas začínalo dvojkou, malá byla přidušená, celá fialová :( ...nechci na to zpetně moc myslet, důležité je, že to dopadlo dobře!!!!!!! Takže čára za porodem a vzhuru svetlým zítřkům!!! Nejaké smutky, slzy jsou teď k ničemu, malá potřebuje veselou mamku ;)

In reply to by Kvetinka 2011

Apgar score byly samý 10 .. jééžiš to jsi si taky pěkně užila :( t je hrozný co? a za jak dlouho jsi se z toho dostala? k tý čáře za prvním porodem? já bych nejradši byla už ve fázi kdy budu vyprávět bez slz v očích ale to bude trvat ještě hodně dlouho :( s malou se veselíme oba dva, je to malá držtička pořád se jen ksichtí a dělá zvláštní zvuky :///: Mě mrzí i to jak ten porod celou dobu probíhal dobře, bylo mi krásně a těšila jsem se na ten závěr a nakonec to dopadlo takhle ..

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka