pes ano či ne?

Ahoj!Za mě ANO.Máme pejska z útulku,pořídili jsme si ho před 5ti lety a teď máme půlroční holčičku. Měli jsme strach,jak na ní bude reagovat,ale mile překvapil.samozřejmě je to starost,nemůžu je spolu nechat bez dozoru,člověk nikdy neví,malá ho může píchnout do oka nebo tak něco a on by se třeba mohl ohnat,ale nějak si život bez psa nedovedu představit:-)Myslím,že když člověk nenechá děcko psa devastovat a psa naučí,že nesmí brát hračky,tak by mělo být všechno v pořádku...

Ano,urcite.my jsme malemu dali k narozkam stenatko jorksira,spavaji spolu i v posteli v noci.Jinak narodi se nam za chvilku druhe mimco,a i pro nej bude pejskem prinosem.jmaly ho ma moc rad,a aspon se uci jak se chovat ke zviratum.Obcas za mnou prijde ze nema vodu at mu dam,nebo mu jde sam dat granule,sam ho pousti ven curat na zahradu.ja jsem urcite pro :one:

Ahojky.....no zajímavá diskuse se tady rozvinula :s: my jsme si přesně před rokem pořídili k roční dcerce labradora, a to do bytu, protože máme kynologa kamaráda, který nás ujistil, že tato rasa s tím fakt nemá problémy. Je to "on" a je takový, že kdybych mohla, tak bych ho pozlatila...je neskutečně hodný a trpělivý, od malinka zvyklý, že po něm dcera lozí, vozí se na něm a dnes po roce je fakt její nej kamarád. Je fakt, že manžel ho neskutečně vychoval, poslouchá na slovo i našeho osmiletého syna, takže ho bez problému venčí...na chlupy jsme koupili furminátor a když se občas vyčeše, není s tím problém ani v bytě. Myslím si, že je jedno, jakou rasu si člověk pořídí,záleží na výchově. I z labradora vychováš trhače a z pitbula beránka. Přeji dobré rozhodnutí a hodně štěstí. :a:

ahoj za mě ne, od mala jsme měli pejska a já si život bez něj neuměla představit, ale chlap má alergii a jelikož bydlíme v paneláku bylo rozhodnuto, ale i tak jsem občas lobovala za štěně dokud si sestra nepořídila psa. Mají nějakou fenku křížence který strašným způsobem pelichá a jako by nestačilo tohle je to pes v permanentním stresu. Je to středně velký pes který se bojí chodit třeba kolem zastávky autobusu. Nikdo neví proč, mají ho od štěněte a spí s nima v posteli, týraný nebyl. Ségra šla po silvestru ven s kočárem a bouchla někde petarda a psa hledali 3 dny. Nemůže s ním nikam sama jet protože se bojí nastoupit do busu i do metra, takže s kočárem se to neslučuje. A mě by teda nejvíc dostaly ty chlupy když už ne to že když jen jde s košem vyje na celej barák.
Naši maj zas trpasličího pudla, taky od štěnětě a podobný problém až na chlupy. Na procházce delší jak půlhodinu se už pes chce nosit a nejlíp by naskočil k děckám do kočáru. V tu chvíli jsem pochopila že už jsem si na psa odvykla a jsem vlastně ráda že tuhůe strarost již nemám :a:

Já bych si ho nepořídila... :n: Pejska máme, vychovaného, letos mu bude 8. Ujali jsme se ho ještě za svobodna (5 let zpět), jinak by musel do útulku. Je sice hodný, ale je to pes a pořád musím být ve střehu, aby se po holkách neohnal. A hlavně je to starost navíc. Každodenní venčení, hygiena, nemoci... A když jsou holky nemocné, nemůžu jej jít ani pořádně vyvenčit. Sice bývá na zahradě, ale pohyb potřebuje. S dovolenou je to podobně, pokud nejede s námi, musí zůstat doma a my mu sehnat někoho na krmení a venčení... A cestu autem úplně nesnáší a celou cestu (jakkoli dlouhou) štěká, a hodně! Až jednou dožije, jiného si určitě nepořídíme...
Zvažte všechna pro a proti, štěně bude potřeba cvičit, pokud bude doma, tak velmi často venčit, když bude venku, bude tesknit...
Jinak jsem rozhodně pro rasu Gordonsetr. Je hrozně flegmatický, pohodový, klidný.. Ale velký a potřebuje procházky.

klidně.máme dva psy. Kolii a Bígla. oba k dětem a hlavně nějakýho zakrslýho hajzlíka,bývají dost nervozní

ahoj, nečetla jsem komentáře ostatních, za sebe můžu říct že psa k prckovi klidně ANO a výběr rasy záleží na mnoha věcech (zkušenosti, finance, podmínky atd.)

tak je vás tady zatím víc pro než proti :€s€:
já měla vždycky psa s chlapem a teď mám chlapa bez psa ale s dítětem, ale pes mi chybí
myslím že vím jak se chová štěně a že je to jako miminko a taky si myslím že Kajko by měl kámoše :///:
bydlíme v bytě tak by to chtělo něco menšího, jezevčík se mi moc líbí ale to jsou paličáci, teriéři jsou dost uštěkaní,
zaujal mne shih tsu či něco podobného, o čivavu či jorkšíra bych měla asi strach páč ti jsou fakt mini tak ještě nevím
on se nějaký objeví a bude náš :///: ;)

Za mě ne, protože vím jaká je to starost. Ale pokud se na to cítíš tak proč ne. Třeba takový pudlík nepelíchá, nebo sestra si pořídila Boloňskýho nebo jak se mu říká. Do velkýho psa bych nešla nikdy.

Ahojky, tak můžu přidat čerstvou zkušenost. Mám 3letýho prcka roční cácoru před 14dny jsme pořídili štěňátko. Všichni mě varovali budeš toho mít moc, jenže kdy si psa pořídit? Nejlíp když jsi doma a máš čas na jeho výchovu. Až půjdeš do práce štěně nemůžeš nechat celý den samotný a o hladu. Záleží zda bydlíte v bytě nebo baráčku. v bytě máš práci hlavně s těma loužičkama a tak. My máme pejska na dvorku, jedinou starostí je posbírat hovínka dříve než děti :s: Určitě nevol velké plemeno, to potřebuje opravdu hodně pohybu a děti ho pak časem samy nezvládnou venčit. Stejně tak ti doporučuji pořídit fenu, pes potřebuje venčit několikrát denně, všechno ti obechčije a k dětem je fena vhodnější stará se o ně a hlídá je a nechá si hodně líbit. My máme křížence kokršpaněla s kříženým jezevčíkem. Je vážně skvělá, zvykla si okamžitě, děti miluje a pokud nejsou obě přítomny chodí kňučí a hledá toho druhého, strašně záleží na povaze psa a to je těžké, buď padneš na miláčka jako my, nebo na poděse který je nevycvičitelný. Děti jsou nadšené, zabaví se spolu a já fakt zatím nevidím žádný problém. Takže směle do toho!

Roční dítě se nebude umět ke štěněti chovat, budeš naprosto vyřízená z hlídání obou, štěně ti bude pravděpodobně okusovat dětské hračky, čůrat po bytě (to je realita, štěňata to prostě dělají a je to kus práce je naučit správnou hygienu, samozřejmě můžeš narazit na světlou výjimku)
Štěně bude dlouho náročné na čas, pokud nebude zastávat funkci gaučáka. Počkala bych, až mimčo odroste, čeká tě ještě vztekání se, a můžu ti říct, že nic nezkazí procházku tolik jako vztekloun v kočáru a zpruzenej pes na vodítku (pejsky totiž dětské tempo fakt nebaví, ploužit se hodinu po parku)
Já měla nejdřív psa a pak dítě a docela fajn, naopak bych do toho nešla. A když už psa, tak si pořiď něco, co nelíná, pudlík, portík, naháč nebo tě z chlupů klepne pepka (stačí, že děti žužlají na co přijdou a kdyby to mělo být obalené chlupama, br, nic pro mě)
Psy miluju, ale zvaž to :) Jinak teď čeká jedna skvělá chovatelka štěňata portugalských vodních psů - ty bych určitě do rodiny doporučila, je to CHS Cordata.

Krom toho, co již padlo, si myslím, že taky hraje roli, jestli jste dřív psa již měli a jak jste na něj zvyklí, zvyklí se o něj starat, bude to součást vašich běžných dnů. Myslím, že pro každého to znamená něco jiného. Pejskař, kterému pejsek umře a odjakživa ho doma měl a je na něj zvyklý, bude povinnosti ohledně pejska brát a zvládat jinak, než pokud nikdy doma pejska neměl. :a:

ahoj, já bych k tak malému dítěti štěně nepořizovala, přiděláš si jen spoustu práce a budeš muset mít oči i na zadku :s: Musíš počítat i s loužičkama a hovínkama doma, než se naučí, nemluvě o tom, že štěňata jsou divoké, takže když kousne, tak to někdy bolí i dospělého, natož takového prcka.... je rozdíl, když už je pejsek doma a není to vyloženě štěně, to je fakt o něčem jiném. Samozřejmě záleží na tobě, ale já bych do toho nešla a to máme doma dva psy, kocoura a želvu :s:

Ahoj,popíšu Ti svoji zkušenost.
Když byly malé dva, rozhodli jsme se, že si pořídíme pejska. Volba padla na labradora, protože nám ho všichni k dětem doporučovali. Pejsek byl totální neřízená střela, jako všechna štěňátk. Chodili jsme na cvičák a i trenérka se divila, jakého máme šílence. Po týdnu jsme měli totálně zničený byt- i když jsem byla pořád doma, uhlídat se to nedalo. Jak labradrek rostl, měl větší a větší sílu a cca kolem 4 měsíců neustále shazoval malou na zem- ta se ho začala bát a absolutně ho neměla ráda. Sem tam jí kousl těma jehličkama.. Myslela jsem že když budu neustále s nimi, tak to uhlídám, ale přeci jen jsem někdy potřebovala uvařit, čůrat.... :-) Pak malá onemocněla, takže jsem nemohli s pejskem chodit ven tak často. Nakonec jsem ho musela dát babičce, ale pako je to do dneška a to už mu jsou dva. :-) Za mě tedy rozhodně k malému dítěti ne. Malá dodnes nemá psy ráda a bojí se jich. Počkala bych být Tebou až o něj děti budou škemrat v době kolem 6+, kdy už budou samy zvládat některé povinnosti s tím spojené a nebudeš jim muset pořád stát za zadečkem. :-)

Já bych dotoho šla :) Rasu musíš podle sebe .Já mám ted jezevčíka (15let) a za 3 měsíce nás čeká přírustek a abych řekla pravdu občas jsem hotová pejsek nedávno nemohl ze schodů a do schodů (3 patra) a venčit musíš!!!! Tak jsem řekla,že pak chci nějákýho kabelkovýho :s: A ještě tu na něj čeká kocour :s: :a: :dance:

ahoj, tak já si nedovedu představit mít psa ani nyní a to máme děti už starší (6let a 3 roky). Bydlíme v bytě-což je samozřejmě asi největší důvod proč psa ne. Také si nedovedu představit venčení za každého ročního období. Vstávání třeba v 5hodin ráno abych psa vyvenčila než půjde do práce. Až přijdu z práce opět první co bych dělala je venčení psa. Až by byly děti starší, tak by toto dělaly ony. Ale je otázka zda by je to bavilo a zda by to nebylo každodenní přemlouvání. Nehledě na to, kolik stojí takový roční život psa. Co když onemocní? když vidim ceny očkování, operací a jiných zákroků tak to aby si člověk spořil zvlášť peníze pro psa :00: . Přece ho člověk při první nemoci nevyhodí z bytu ven...
Dle mého je to velký závazek. Štěně je potřeba ze začátku opečovávat, cvičit aby z něho byl vychovaný pes a ne nějakej zmetek, který jen štěká, skáče a každého olizuje :-). Pokud víš, že zvládneš dítě, štěně,domácnost, v budoucnu dítě, psa, práci a domácnost tak proč ne..já jsem nyní dostatečně zaměstnaná dětma a shánim si práci. Budu ráda že časově zkloubym školku a děti natož ještě pejska.
My máme morčátko. Děti jí milují. Máme na ní vodítko a chodíme s ní ven. Děti mají mazlíčka. Ondra jí vyměňuje hobliny, Markétka jí dává 2x denně jídlo. Učim je aby si na Julinku vzpomněly když jsme venku a nasbíraly jí travičku. Máme jí doma rok a až nyní se o ní dokážou postarat...

Ahojky,my máme 13 měsíčního syna,bydlíme v bytě a pejsany máme dva a to dva mopse 3letý.

proc ne?? kdyz bude vyrustat s mimcem od stenete, zvykne si na ne...a nechapu proc ne na zimu? my si brali pejska z utulku mezi vanocema a normalne se naucila chodit ven curat behem 2-3mesicu...Pokud pejska budete mit doma, a vlastne i venku to je jedno, ale vzhledem k diteti bych brala mensi plemeno,urcite ne nic velkyho a bojovyho...

Ano, ale ne na zimu :-) takže pokud psíka k mimču, tak na jaře, ať se přes jaro-podzim na sebe zvyknete, naučíte venčit a v zimě mu bude stačit krátké venčení na vyčůrání a max. jedna větší procházka.
Ohledně rasy je těžké radit, záleží, zda chceš psa do bytu či k baráku na zahradu.
My budeme v budoucnu pořizovat nejspíše staforda. Nedávno jsme o pejska přišli, tak až děti povyrostou, pořídíme jim psí mámu, jak se o stafordech říká.