Panicky strach | Moje těhotenství.cz

Panicky strach

Obrázek uživatele cikynka7

Dobrý den, mám spíš duševní problém, jsem gravidní 22tt.
Jednu dceru již mám, při snaze o druhé po letech jsem 4x potratila vždy na začátku.
Nyní i přes to že jsem již v půlce gravidity mám panicky strach z úmrtí plodu.Nevim jak se toho zbavit (z lékařského hlediska je teď
vše v pořádku)
Moje otázka zní jak často se tato věc stává? Úmrtí plodu ještě před narozením? Zažili jste to u hodně maminek?
Vím že bych na to neměla myslet ale prostě to nejde.
Narazila jsem na pár článků kde maminky popisují jak to dítě museli porodit atd...nedovedu si představit že bych něco takového se svou psychikou zvládla.
Naskytla se mi příležitost koupit levně vysněnou postýlku ..ale mám hrozný strach. Měla jste taky některá takový strach? Jsem blázen já vím, ale mám hrozný úzkosti z toho. Děkuji za reakce

Obrázek uživatele ha.nka

moje první těhotenství skončilo nezdarem na samém začátku, na druhý pokus jsme o miminko přišli v 18.tt, když jsem otěhotněla potřetí, na každé kontrole jsem očekávala, že mi doktorka zase řekne, že je konec. Ani jsem to doma na příchod miminka moc nechystala. Až někdy v 7.-8. měsíci jsme pořídili kočárek a pár kousků oblečení, postýlku jsme měli půjčenou od známých a dostali jsme i spoustu oblečení po jejich dětech. Většinu věcí jsme pořizovali až když byl synek na světě...

Každá ženská se bojí, aby se něco nepokazilo. Ta, které se v minulém těhotenství něco pokazilo, se bojí o to víc, to je normální. Čím víc budeš pátrat po tom, co všechno se může stát, tím hůř se budeš cítit. Protože čím víc pátráš, tím víc pokazitelných věcí nacházíš.

Když už se to přihodí a musíš porodit miminko, které si pak domů neodneseš, jasně že to je strašný zážitek. Nějakou dobu se v tom plácáš až se s tím nakonec nějak naučíš žít. S odstupem času přijmeš jako fakt, že bylo lepší přirozeně porodit smět to za 3-6 měsíců zkusit znovu, než jít na císaře a vyfasovat od gynekologa roční zákaz otěhotnění. No a když se pak miminka dočkáš, hodíš to všechno za hlavu a říkáš si, že to tak asi mělo být. Že i ty negativní životní zkušenosti člověku něco dají a někam ho posunou.

Mně asi nejvíc pomohlo probrat to s kamarádkou-psycholožkou. Byla za mnou v porodnici, druhý den po tom porodu v 18.tt. Shodou okolností je to jediná holka, kterou znám, která o miminko přišla v ještě pozdější fázi těhotenství než já. Jinak znám jen pár holek, které zažily potrat na začátku těhotenství, naprostá většina nezažila ani to. Převážně se jim miminko podařilo napoprvé do 3 měsíců od zahájení snah o otěhotnění. No a pak znám dvě, které měly dlouhodobě problém otěhotnět, jedna má mimčo z asistované reprodukce a jedna adoptované.

Obrázek uživatele Freya

Ahojky,
takový strach znám - měla jsem jej také. Nejdřív z potratu a potom z úmrtí v děloze. Od 28tt jsem si přála (je to dost ujeté a vlastně dost rouhání), abych porodila, neb jsem měla dojem, že je pro ní bezpečnější být na světě sledována doktory, než u mě v břiše, kam "nevidím". Těhotenství probíhalo naprosto v pořádku (ani minimální krvácení či špinění na počátku, čípek dlouhý až do porodu, průtoky pupečníkem v pohodě, výsledky všech testů na jedničku...jako něco z toho být jen maličko mimo normu, tak by bylo po mě strachy). Vyhledávala jsem si prezentace a články z gynekologických a porodnických konferencí a z nich se snažila vyčíst všechny pravděpodobnosti a výskyty úplně všeho.
Sama vím, že nemá cenu ti psát, ať se na to vybodneš, nestrachuješ se, že se nic špatného nestane, že bude vše dobré...mně to nepomáhalo. I když takto u ostatních to vidím "zdravě" a jasně - u kamarádek jsem si nikdy ani náznakem nepřipustila, že by s jejich těhotenstvími mohlo být něco špatně. A díky Bohu zatím nikdy nebylo ;-).
Takže spíše věcně:
Nemá cenu číst diskuze - z těch budeš mít tak maximálně dojem, že se to děje pořád -
je to prostě statisticky nerelevantní zdroj informací.
To, kolik dětí se ročně narodí mrtvých, se dá dohledat na stránkách Českého statistického úřadu, popřípadě Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Ale (a u jiných lidí, než u sebe samé, si za tím stojím) myslím, že se fakt nemusíš tolik bát - to riziko je minimální a skoro jistě porodíš zdravé miminko.
Snad to alespoň trošku pomůže...

Panicky strach - PODOBNÉ PŘÍSPĚVKY

ahojjj snazilky chtela jsem se jenom zeptat kolik nas tady je co cekame a necekame mrchu tento tyden at nam to lip utece spolu

ahoj holky, prosim vás je tady některá co čeká trojčata nebo čekala a byla ji doporučena redukce aspon na dvojčata? Díky. Cekám na odovědi. Petra

poznají na ultrazvuku když jsem lhala s tím od kdy jsem těhotná v rozdílu 1-2 týdny?Děkuji

Holky,konečně jsem štastná,přítel se k nám vrátil a budeme úplná rodinka:-)Potřeboval si to jen srovnat v hlavě,sice mu to trvalo 4 týdny,ale ted už opravdu ví co chce,je to na něm vidět:-)

ach jo,čekala jsem že se stane nákej zázrak,ale opravdu jsem těhotná,zrovna ted když si dítě nemůžu dovolit:-(

ahojte těhulky a všichni prosím rychlou radu,mám 5měsíčního syna a stale jen kojím-asi před 10dny sme s manželem měly nechraněny sex-mynžel si je jisty že nic nemohlo proniknout!dnes na gindě dr...

Holky taky si myslíte že černej kočár je jako bych mimi v něm pohřbívala včera mi to večer řekla švagrová,proč jsem si jako vybrala černou barvu kočáru,že je to jako bych to dítě dávala do rakve,...

Holky, moc moc prosím....můžete mi psát jak se jmenujou vaše zlatíčka? My už máme doma Emičku a na druhém jméně se ne a ne dohodnout...a začínám mít z toho docela depky.

ach jo, proč musej porodný zrušit zrovna,když jsem těhotná? myslíte si, že to do listopadu stihnou zrušit? ne, že bych byla nějaká socka, ale myslím, že pro rodinná politika by měla zůstat...

nový seznam :///:

1.MAMARIE, 40 let,PRAHA,13 Marie, 3 měsíce Toník

2.ZUZULA, 38let,13k, 7,5 měsíců K

3.BLUE JANE 38let,OLOMOUC, 19h,16k,10měs.h

4.RENYSA 35let