Necháváte dětičky vybrečet??

03.11.2012

Hezký den, holky,

zajímalo by mě, jestli necháváte prťata vybrečet, pokud se jim nechce spát, ale ke spánku je už čas. Naše madam měla před měsícem rýmu, špatně se jí dýchalo a hodně se chovala. Jenomže si na to samozřejmě asi hodně rychle zvykla a teď se žádné uspávání neobejde bez pláče. Bohužel to vůbec nejde po dobrém. Je jí 8,5 měsíce. Zpíváme, hladíme, konejšíme, ale nic nezabírá. Takže včera mi došla trpělivost, přišla jsem jí otočit na záda, pusinku, dudlíka, pohladit a pomalu jsem odešla. Samozřejmě zase plakala, ale nechala jsem jí. Nevím, jak dlouho brečela, každopádně pláč ubíral na intenzitě až z toho usnula. Pak jsem jí jen přetočila zpět na záda. A nepípla celou noc do 5, což je poslední měsíc nevídané, budila se teď ( protože se nám rýma vrátila) třeba okolo 22., pak v průběhu nociněkolikrát( což vůbec nebývalo) na kojení a dneska až v těch 5. Tak jestli to třeba není krok správným směrem s tím pláčem. Ano, ukázat dítěti, že tu jsem, pohladit, ale víc nic. Tak mě právě jen zajímalo, jestli je u Vás pláč před spaním taky na každodenním pořádku. Hezký víkend... :dance:

Kliknutím vložíte smajlíky:

U nás byly boje hlavně při uspávání po o....dokud jsem konejšila-pohádka,vyprávění atd.-tak byl brek dlouhý,než Janí usnula,pak jsem to začala dělat přesně tak,jak píšeš-maminka je tady,ale teď se spí a odejít a malá si třeba ještě chvilku hraje a usne.... :a:

Ahoj,u nás se teda brečet nechá,ale jen proto,že vim,že je to chvilinka.. A teda neodcházím z místnosti,ale sedim u postýlky a zpívám,vyprávim pohádku,nebo mu řikám co budeme dělat druhej den a on se do chvilky uklidní,když je třeba dám mu ruku a uklidněnej je raz dva:0) ale to co dělá není lítostivý pláč,ale vztekání se,že jsem ho šoupla do postýlky,protože u toho kope nohama vzteky do šbrdlinek..kdybych ale odešla,tak by brečel,takže sedim u něj dokud neusne... A můžu Ti říct,že tak spí klidnějš,než když jsem ho nechala jednou vyřvat,budil se mi pak v noci pláčem.. To že necháš vyřvat je na prd,protože usne únavou z vyřvání a ne hezky v klidu..

Ahojky. Syn měl vždycky problém se spaním, bylo to to nejhorší co jsem kdy po něm mohla chtít :-D Ale vždycky jsem ho radši uhoupala, nebo vzala k sobě do postele. Nechat ho vybrečet jsem zkusila jednou, bylo mu něco přes rok. Asi jsem špatná a nedúsledná, radši jsme se potulili a když usnul byl přesunut do své postele. Možná to bylo i tím, že jsme bydleli v miniaturním bytě (říkám, že jsme bydleli v posteli, o moc víc místa tam nebylo) tak jsme k sobě měli pořád blízko. Je mu 5 a tepr rok má svůj pokojíček. Už dlouho nám funguje kakao a pohádka, pravda někdy "naschvál" usne u nás v posteli :-D

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

já jsem tohle malou nemusela učit. Byla tak klidné a spací miminko že se přímo do postýlky těšila. Dokonce ani neměla moc ráda chování. Když jsem jí chovala tak se jakoby kroutila a jakmile jsem jí položila tak byla spokojená. Musim říct, že mě to mrzelo a chování jsem si užívala hlavně při kojení a krkání.
Mazlivější začala být až nyní ve 3 letech. Tak snad jí to nějakou dobu vydrží.
Ondra ten byl jinej a bez mé přítomnosti byl strašně nešťastnej. I nyní v 6 letech se chodí pomazlit :-)

Rada Nechat dítě vybrečet pochází z příručky Deprivantem snadno a rychle. :one:

Děti si přibližně do jednoho roku nejsou schopny vytvořit návyky nebo zlozvyky. Pokud chtějí chovat, tak je to jejich potřeba a ne zvyk. Takže chovat, chovat, chovat. Mám dojem, že si někteří lidi pletou rozmazlování s uspokojováním základních lidských potřeb. Když chce mimino, jako ostatně každé mládě, přirozeně blízkost rodiče, fakt to není totéž, jako koupit uřvanému smradovi vše, nač si vzpomene. Dítě je jako malé opičátko, má v instinktech zapsané,že když leží, hrozí mu smrt podchlazením a hlady, tak křičí. Každá matka kdekoliv na světě ví, že když mimino brečí, má ho vzít, pevně ho k sobě přitisknout, pohupovat se a dělat ššššš. Dělá se to všude na světě- ve všech kulturách, dělá to křovačka, Indka, Indiánka z jižní Ameriky, dělají to ženský, který dřou šestnáct hodin denně na plantáži, a na "rozmazlování" nemají ani pomyšlení, protože chovat plačíci dítě není rozmazlování, ale standartní péče o dítě.
Je to logické, protože se tím vlastně imituje situace v děloze - objetí jako bezpečný těsný prostor, houpání jako pohupování při chůzi a zvuk šššš napodobující zvuk krve proudící tepnami.

Tohle by si žena měla uvědomit už před tím, než se rozhodne dítě mít, protože dítě není modní doplněk, aby tu bylo pro svou matku, matka je ta, která tu má být pro své dítě. :a:

In reply to by PetulkaJK

zabavím jí jinak,aby zapomněla že to chce :s: S tím že křičí když odejdeš to se nedivím,když tam chvíli jsi a pak ne.My si čteme pohádky na letišti,pak chce samozřejmě ještě kakat,truni dlouho aby to oddálila a když už řeknu že si vymýšlí,že nekaká a že jdeme spát tak taky většinou řve,nechce spát,nechce plenu,tak jí vysvětlím že medvídek pláče,že se mu chce moooooc spinkat ale bojí se tam sám a když nezabere tohle tak zabere něco jiného,třeba že se musí vyspinkat,pořádně odpočinout aby jsme mohly ráno dělat to a to,jeden čas se tam bála,slyšela štěkat psy,takže jsem tam několikrát šla,než usnula, vynadat psovi, :s: ,vždycky když mě zavolala že štěká pes,no a olíbe celou rodinu ,lehne si za medvídkama,většinou si s ním ještě pul hodky povídá a pak usne.

In reply to by PetulkaJK

:00: tak jí nechám řvát,to bude umět řešit problémy pak levou zadní,mám taky 3 děti,starším je skoro 20 a 16 a ví si se sebou rady,to mi věř,ale ty se klidně řid moudrem psycholožky :s: ale pak se neptej na názor nás :n:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

já svoje dítě nemužu nechat vyzuřit,upadá mi do bezvědomí

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Mě se paní psycholožka moc líbila, protože má sama tři děti a na rovinu řekla, že taky dělala chyby a jaký. Neříkám, že dělám všechno podle toho, jak mi řekla (ale ne jen u ní, se vším, co si kde přečtu, třeba i v této diskusi), ale aspoň si to nechám projít hlavou a sama si to přeberu a vyberu to, co je podle mě nejlepší.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

To není žádné tvrzení. Jen jsem napsala, co nám řekla. Myslela jsem, že když se učástníte téhle diskuse, mohly by vás zajímat všechny možné úhly pohledu.
Nic netvrdím a nikomu nic nenutím. I proto jsem schválně napsala, dle paní psycholožky... Neberu to jako žádné 100% pravidlo.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Já to ale netrvdím, jen jsem napsala, co nám řekla. Že nebude umět řešit problémy a zpracovávat negativní emoce.
Nikdy bych se něco takového neodvážila tvrdit, protože podle mě, na každé dítě stejná věc působí jinak a tudíž i vyvolává jiné reakce a výsledek.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ne, je to normální ženská. Nemá žádné extrémní metody, jen nám vyprávěla o různých metodách výchovy (asi 5, které všechny známe) a zvládání období vzdoru. Nikomu nic nevnucovala. Nechala to na rodičích, ať si to přeberou sami a vyberou si, co jim vyhovuje.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky