Musím si postěžovat

kašli na ně, já taky nedám malýho z ruky a brečrt ho nenechávám, proč taky, nechci z něj mít robota. Malej má všechno, volnost, žádné ohrádky, když chce nosit, tak ho nosím a mazlím od toho ho mám. Nenech si do toho mluvit, já taky nechápu, že si někdo myslí, že dají dítěli najíst, přebalí = dítě bude ležet a bude ticho a čučet do stropu. Je by to taky bavilo.
Neboj malej byl takytahací a co se začal sám pohybovat je to super.Je prostě společenskej.

ví že ji odpálkuju, ale zaobaluje to takovýma kecama jako: taky si musí pobrečet a kup jí ohrádku to je pro ni lepší. Moje máma řekla rovnou, že nás takhle nenosila, dala dudlík, strčila do ohrádky a hotovo. Ony asi musely, to vyvařování plín a žehlení muselo být strašnej požírač času. Ale já vím nejlíp, že to nebylo to nejlepší. Moje sestra doslova říká, že jí chyběla doma láska, já jako mladší jsem na tom byla trochu lépe, manžel ani švagr vlastně svou mámu rádi nemají. Při všech rozepřích stál manžel na mé straně, houkl na ni dřív než jsem stačila kolikrát já cokoliv dřív. vidím, že se manžel učí ode mně dítě uklidnit milými slovy ne vzteklým nadáváním co děláš, proč řveš apod.

Tak to by se ze mě zbláznili...já malou nedám z ruky, pořád si jí oňuchávám. A to mám už třetí dítě. Vždyť jsme se tak dlouho těšili až jí budeme držet v náručí...

Jo, a před chvílí mě tchán ještě víc dostal. Maqlou jsem nechala chvilku dole, že si pro něco skočím a on ji má na ruce. Tak jsem si rejpla, že ji teď rozmazluje on. A on mi jenom řekl, že on může. Kotel, ne?

Jednim uchem tam, druhym ven, kasly na ne, ja mam to same, prej jsem omezena :), podle tchyne :D
__________________________
Muf a Niky

mám něco podobného, nevím jak ty, ale naštěstí bydlíme sami, takže tchýni vidím jednou za měsíc a když s něčím takovým začne, naprosto a totálně ji ingoruju. Párkrát jsem se jí to snažila vysvětlit a prd platný, tak at si brblá. Nehledě na to, že jsem štastná za každou minutu, kdy můžu mít malou v náručí. Takže jestli z toho bude rozmazlená, tak to budu řešit, až bude mít rozum

Ahoj, rozhodně se na ně vyprdni! Dle mého je Tvůj přístup naprosto normální a láskyplný! To jsou ty pitomé dřívější pověry a mýtusy, že se má mimino nechat klidně vybrečet...že pak vyčerpáním usne a máš klid.. Mě to tedy přijde jako něco otřesného! I v porodnici na kurzech nám lékařka říkala, že tohohle rozhodně zastáncem není a že když miminko, navíc takhle malé pláče, že to není jeho rozmar,ale má prostě nějakou potřebu! A ono neví, že ho prdíky přejdou, že máma neodešla napořád..že cokoliv!!! Tohle mu začne docházet postupně, až si začne rozumově uvědomovat spousty věcí. Malé děti, natož miminka žijí aktuálním okamžikem, ne tím, že to přejde atp.. Klidně maličkou do náruče ber, chovej se k ní dle svého instinktu, intuice a lásky a vykašli se na ty kecy kolem! Já jsem sice zatím ještě těhotná, nemám doma miminko, ale už teď slýchám tyto "zaručené rady" - hlavně od starších ročníků nebo těch, co jsou "odkojeny" na totalitní výchově dítěte a otevírá se mi kudla v kapse. Hlavně když slyším, jak až bude malej na světě "NESMÍM" mu ustoupit, když bude v postýlce plakat a klidně ho tam nechat řvát, že prý se mu nic nestane... že si na to zvykne i malé miminko, takže rozhodně od narození začít takhle vychovávat atp.. že si řvou miminajen tak pro radost a kdesi cosi...podobný kecy.. V jednom mám jasno, tímhle se rozhodně řídit nebudu! A ať si mě mají klidně za blbou matku. Ač vím, že to bude psychicky náročné s těmihle radily, tak svému chlapečkovi chci být dobrou mámou, která v něm bude budit pocit bepečí a nenechá ho uvzlykat do vyčerpání, když ho něco bolí a nebo cítí potřebu pomazlení!!! Budu s ním a úměrně jeho věku ho budu vychovávat. Dle mého je rozmazlenost "já chci a je mi jedno, že mi to nemůžeš dát" a ne "maminko, pomoc, potřebuju Tvojí náruč!". Takže Ti přeji pevné nervy a hodně moc sil na to, abys to zvládla a rozhodně se nenechej odradit! Dělej jen to, co ty jako máma cítíš!!! To je totiž nad všechny rady a návody - to nepopsatelné mezi Tebou a TVÝM dítětem, co nikdo jiný nepochopí. Ta Vaše "vlastní řeč", které rozumíte jen vy dva a nikdo jiný!

ahojky,já si toho už taky dost vyslechla,to musíš tak a to tak a nech ho plakat,to mu zakaž,buď přísnější,že si pláčem cvičí plíce,že už ho jako miminečko malinkatý rozmazlím nošením a houpáním......slyšela jsem to jak od mé mámy ,tak od tchýně,dokonce i od sestry,která ještě děti nemá...........je to fakt hrozný. Ať si říkají co chtějí,já se řídím svým srdcem a rozumen,tak držím pěsti,pápá

Vím, že se to neposlouchá hezky. Vyprdni se na ně je to tvoje dítě a ty jsi s ní pořád a víš co chce a nebo ne.

Kasli na to, u nas se razi heslo, miminko je chvilinku, tak si uzivej dokud je malinke a potrebuje te: :cc): :cc): :cc): :cc):Az bude starsi, uz te toli potrebovat nebude a poradi si samo:) Takze nas Honzik uz se mnou spi i v posteli, coz jsem moc nechtela,ale jednou se to odnauci ,kouka s nama na superstar, protoze nechce spinkat a place,a na rukach ho nosi mamka, ja i manzel:)))) Tchyne by ho taky nechala plakat,ale ja nemam to srdce.l Je to tvoje vec, a budes mit ty vic prace s nim:))ale proto jsem si prece miminka porizovali, ne?????Jsme jejich maminky a udelame pro ne cokoliv:) Taky neuznavam spartanskou vychovu :00: :00: :00: :00: