musím se vypovídat - nespavcům zdar

28.08.2012

Maminky nespavců, nevím jak vy, ale já už jsem zase totálně na dně. Mám už druhé nespavé dítě v řadě - plyně jsme přešli od jednoho nespavce k druhému, celkem už nespím přes tři roky. Už jsem naprosto na nervy. Svoje děti miluju, ale jak se jde spát, začnu je nenávidět :r: - omlouvám se za ten výraz, ale fakt už to je prostě moooc. Malý před nedávnem převzal štafetu po ségře a třeba hodinu dvě v noci nespí, po zbytek noci se budí max. po dvou hodinách. Teď jsem se vrátila z venku po neúspěšném pokusu ho uspat aspoň v kočáře. U prvního dítěte jsem se snažila dělat, že spím a stále ji v postýlce pokládala. Výsledek 0 od 0. Teď už vím, že jakékoli rady typu nechat vyřvat, hlavně nebrat do ruky apod. selhávají, takže se uchyluju k čemukoli, co zabere. Modlím se, aby už mu byly tři roky - v tu dobu začala spát starší (ještě dva mám před sebou! :( ). Sexuální život už stojí za prd, protože se obě děti pořád budí, já jsem většinou totálně vyšťavená a snažím se pro sebe urvat kousek noci. Jenom samotná představa, že jsme v nejlepším a jedno z děti začne ječet, je antikoncepční. Vyspat se s dětmi je nemožné. Přes den sice spí třeba i dvě hodiny, ale v kuse max. 20 min. a budí se na střídačku. Večer se malý budí už po usnutí, takže jít spát v devět nic neřeší. Jednou za čas mě manžel nechá vyspat aspoň chvilku ráno - ale co si budeme povídat - většinou kolem deváté už zase funguju (minule jsem spala poprvé po 3 letech do deseti...). Každou noc, když musím vstávat k našim nespavcům, už se jen zoufale ptám, co jsem komu tak strašného provedla, že zrovna já musím mít nespavce hned dvakrát. Jsem už v takové fázi, že jsem dokonce minule přemýšlela, jestli bych si vůbec nechala další mimi (měla jsem boby, že jsem těhu...), protože nespat dalších x let už bych nezvládla. Jednou se z toho prostě člověk zákonitě musí zbláznit a obávám se, že mně na to těch šest let bude stačit...Omlouvám se za dlouhé neužitečné psaní, ale prostě čas od času člověk musí povolit ventil, aby trochu načerpal síly na další děsivé noci. Takže upírům zdar! :dance:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, soucítím s tebou a vím, že to musí být hodně náročné :( Naštěstí to, co mám doma není nakonec až zas takový extrém, ale svoje jsem si užila také...Mám dítka 21 měsíců od sebe a bylo i několikaměsíční období, kdy se budili na střídačku celou noc :00: Vzhledem k tomu, že mi moc nedařilo spát ani v těhotenství, tak vlastně asi tři roky trval stav, kdy jsem chodila spát nejpozději v devět večer, abych po kouskách nastřádala do rána těch potřebných šest hodin spánku, ale někdy se to stejně nezadařilo. Přesně si pamatuju, jak mi připadalo, že už to fakt nedám, že se musím zhroutit, někdy jsem už v noci na ty děti fakt nebyla milá, což mě mrzelo, ale já toho měla fakt dost :( Pomoc od manžela v tomto moc nehrozí - dělá dvanáctky, takže buď je v noci v práci a pak ještě dopo musím děti krotit, aby se vyspal :s: nebo se potřebuje vyspat mezi denníma. Velkou výhodou oproti tobě je, že se mi podařilo je naučit na souběžné spaní po obědě, takže cca od půl jedné do půl třetí je klid. Sice zákonem schválnosti, když jsem si potřebovala dáchnout s nimi, tak jednoho či druhého vzbudilo kadění či co :00: ale ono nabíjí i to zázračné ticho :s: Až poslední dobou se to konečně srovnalo - klukovi byli v dubnu tři a cca od té doby spí povětšinou celou noc, jen tu a tam má nějaké noční můry, to ale ječí jak siréna :00: Dcerka má rok a půl a stále je v noci kojená, někdy i několikrát - sbírám síly, abych riskla pár nocí nevyspání než se mi podaří jí odstavit :)

In reply to by Makvína

Mně taky děti většinou přes den souběžně spí, tak hodinu, někdy i dvě. Ale budí se tak po 20 min. Navíc malá už tenhle týden nechce spát, takže už mi asi končí i tenhle odpočinek. Je pak o to víc protivná, protože nespí, ale to bych ji musela prostě praštit paličkou... :00: Prostě nic neuděláš...Jinak mám děti od sebe dva a čtvrt. Starší taky začala spát po 3. roce a má noční můry jako u vás. Mladší se budí max. po dvou hodinách, někdy chce kojit, jindy ho trápí kadění a pod. Poslední dobou jde po šlépějích starší a straší hodinu dvě v noci - prostě nechce spát. Stoupá si v postýlce, houká. Když k němu nedojdu do nějaké doby, abych ho položila, začne řvát. Prostě příšernost!

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Jsem taky moc ráda, že vím, že jiné maminy to cítí taky tak, že nejsem jen sobecká matka, která by se prostě už taky ráda vyspala a chvilku si oddychla. Modlím se za tebe, ať máte druhé dítko spavé, protože to je fakt očistec! S druhým dítětem jsem si po narození užívala víc než s prvním - koliky, uhoupávání od kojení ke kojení. Kolikrát jsem usnula u houpání v sedě - ještě že malý nespadl :O Prostě to tělo vypne, ať chceš nebo ne...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky