Můj porod

Ahoj. 25.12.2010 v 6:31 se narodila Nelinka. Vážila 3 110g a je naprosto nádherná. :-) Malá teď spí, takže mám čas vám napsat jak to probíhalo. Termín jsem měla 23.12. a to bylo zároveň i datum mé prohlídky v porodnici. Byla jsem stále otevřená jen na jeden prst a k porodu se nechystalo. Na sobotu 25.12. mě objednal doktor na monitor a na 27.12. na prohlídky, kde bysme se domluvili na vyvolání porodu. Odjela jsem teda domů s tím, že na svátky budu doma a porodím až mi to vyvolají. Na štědrý den jsem vstávala v 6 ráno. Všechno bylo v pohodě, jen mě pobolívalo břicho, ale to bylo poslední dobou na denním pořádku, takže jsem tomu nevěnovala pozornost. Někdy ve dvě odpoledne jsem si všimla, že bolesti přicházejí a zase odcházejí, ale zatím jsem nesledovala jestli jsou pravidelné. Myslela jsem si, že to jsou pouze poslíčci, takže jsem si nahřívala břicho a snažila se na to nemyslet. Jenže při štědrovečerní večeři už jsem měla bolesti po pěti minutách, ale odmítala jsem věřit tomu, že bych začala rodit, takže jsem to nikomu neřekla a dělala jakoby nic. Po večeři jsem si ještě dala polárkáč, ananas a pár kousků cukroví, ale bolesti začaly být čím dál víc nesnesitelnější. Tentokrát už jsem sledovala čas. Pořád byly po pěti minutách. Takže jsme po osmé hodine s přítelem vyrazili do porodnice. Na silnicích bylo prázdno, ale hrozně chumelilo, takže jsme jeli pomalu. Do porodnice jsme přijeli chvíli po půl devátý a na vrátnici nám pani řekla, že už jsme třetí. :-) Když vylezla sestřička, řekla jsem jí, že mám bolesti po pěti minutách. Hned se mnou sepsala příjem, osprchovala jsem se a šla jsem s přítelem na pokoj. Zatím se bolesti daly vydržet a já jsem si optimisticky myslela, že do půlnoci nebo do dvou hodin bych mohla porodit. Omyl! Neskutečně se to vleklo. Sestra byla taková babizna. Vyloženě to tam jen chtěla překlepat do konce směny protože si mě absolutně nevšímala. Ve 22:00 jsem dostala antibiotika, jelikož jsem měla pozitivní stěr na streptokoka a tím to končilo. Kolem 23:00 jsem dostala klistýr a že se na mě za chvilku přijde podívat. 3 hodiny jsem pochodovala po pokoji, než přišla. Ale vůbec mě nepotěšila, byla jsem otevřená na 3 cm takže se od příjezdu nic nezměnilo. Když se bolesti začaly stupňovat, tak jsem hodně času trávila ve sprše. Když jsem se po jedný hodině ráno ptala sestry jsetli mají něco na bolest nebo jestli se dá porot nějak urychlit, tak na mě chvilku koukala jak na dementa a pak mi znuděným hlasem oznámila, že mi můžou píchnout vodu. Ale jen až budu otevřená na 6 cm. Pak mě poslala zpět na pokoj. Teprve v pět ráno mi píchla vodu a pak už to šlo celkem rychle. Byla jsem ve sprše až do 6:00 a bolesti byly čím dál horší. Dokonce jsem si i trochu zakřičela. Ale mezi kontrakcema, jsem usínala, protože jsem byla unavená. Když se v 6 měnily směny a nová sestra mě prohlídla, řekla že jdeme rodit. Po šestý hodině jsem vylezla na kozu a začala tlačit. Doktor i sestra byli skvělí a říkali mi, co mám dělat. No a v 6:31 se malá narodila. Skoro vůbec neplakala. Museli mě trošku nastřihnout, takže mě šili. Problém nastal, když doktor zjistil, že by to nahoře chtělo ještě jeden steh, ale tam už to prý umrtvené nemám a že to budu muset vydržet. Postříkal mi to dezinfekcí a začal šít. Bolelo to jako prase a zrovna v tu chvíli se přítel naklonil k mojí hlavě a já ho kousla do nosu. Absolutně jsem nevěděla co dělám. No ale pak už to bylo v pohodě. Převezli mě na pokoj, malou si odvezli a já byla ten nejšťastnější člověk na planetě. :-)