maminky nespavců - zvládáte u dětí i pracovat?
Holky, jak jsem již mockrát psala, mám dva nespavce - 2.5 roku a 5 měsíců. Chodím spát v půl dvanácté, pak mě budí děti na střídačku zhruba co hodinu. Natvrdo vstávám tak v šest - i když malá poslední dobou zkouší vstávat už v pět :n: . Přiznám se, že už teď jsem ráda, že stíhám uklidit atd., protože se snažím hlavně věnovat dětem (takže většinu dělám až usnou). Protože ale přemýšlíme o hypotéce, dumám nad vedlejšákem - pokud se něco zadaří...Přemýšlela jsem o práci z domu - psaní seminárek a diplomek nebo hlídání dětí (tam bude ale asi problém, protože si nedovedu představit, že bych hlídala děti třeba do 16 - 17 hod. a na druhou stranu je mi jasné, že když už k nám někdo na ves dítě dá, nebude si ho chtít vyzvednout v jednu - ve dvě hod.). S malým bohužel do práce určo chodit moct nebudu a ani si to neumím představit, protože je řvoun...Taky když bych chtěla někam na 4 hod., tak se mi vysmějou nebo mi dají směšný peníz...Vychází mi z toho asi to psaní seminárek, ale trochu se bojím, že se z toho zcvoku, protože pak už nebudu spát nikdy...Ještě mě napadly noční třeba na benzině - několik v měsíci...Odstříkat mléko a tatínek hold jednou bude vstávat místo mě...No, nevím no...Jak to vidíte Vy? Máte vlastní zkušenosti, jak se to dá zvládnout a nezbláznit se? Děkuju :€s€: :a: PS: A kdybyste věděly o někom, kdo potřebuje pomoct se školou, budu taky ráda. Jsem Mgr. v oboru speciální pedagogiky, takže pomohu v oblasti psychologie, pedagogiky, spec. pedagogiky, výtvarné a tělesné výchovy ve vztahu k spec. pedagogice...Školu jsem studovala opravdu poctivě, takže jsem napsala mraky seminárek, znalosti v oboru mám velice slušné, v praxi jsem pracovala jako soc. pracovník v domově pro postižené. :k: :a:
:00: nezávidím ti :-) Jako-asi takhle-momentálně nespavce nemám-cca půl roku. Ale od roka nespal po obědě, chodil spát kolem jedenácté a ještě vyžadoval přítomnost jednoho z nás.... stálo mě to asi týden velkých nervů, po té co jsem si řekla a dost-dyť už bude mít tři a už cca 4 měsíce spí v pokojíku-usíná sám, chodí po Mrňouskách-sám a bez upozornění, i když se mu ještě spát nechce... zaleze do pelechu a je klid... po pár týdnech přišlo i celonoční spaní :-D Takže bych možná zkusila staršímu taky takhle zavelet... chvilku se bude bouřit, ale taky pochopí... a pak mladší-udělat rituál a alou do hajan kolem osmé, tam ať si mrčí, bručí, ale ty máš klid ;-) Jinak podle mého nemáš v téhle situaci moc šancí na nějakou práci aniž by ses zničila úplně... A taky-to hlídání-pokud se nepletu, tak nemůžeš hlídat bůh ví kolik dětí naráz-jsou tam nějaké předpisy ne? :? A myslím, že ani pro tebe to nebude to pravé ořechové... spíše by to chtělo něco u čeho si psychicky odpočineš!
Ahoj, tak já mám 28 měsíční a 10ti měsíční holčičky. Pracuju, když usnou - cca od desiti večer do pulnoci, ale ne každý den. Jak cítím, že jsem unavená, jdu spát raději brzy. Holky vstávají v noci taky na střídačku, občas se přes den povede a spí obě, to spím taky. Když spí, neuklízím, uklízím přes den - mezi nima lítám s vysavačem, dost stihnu uklidit taky když jsou ve vaně. Chodí obě zároveň, mladší sedává v sedátku, takže se neutopí, se starší máme systém - já houknu DOBRÝ? A ona odpoví DOBRÝ! :-D Tak vím, že není pod vodou, houlkáme na sebe každou chvilku :-)) Měsíčně pracuju jen cca 15 hodin, víc nedám ani náhodou, potřebuju minimálně 7 hodin spánku denně, jinak je to strašný. Ještě mám teda nevýhodu v tom, že manžel pracuje od pondělí do pátku mimo bydliště, v pátek jezdí domů až večer, v neděli odjíždí po obědě.. Tak musím být fit chtě nechtě :-)
Raději nepřepínej síly, zkus si spíš víc oddechnout, jinak se odrovnáš!
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Zkoušelas místo peřinky pro malou spací pytlík? Jestli by se jí v něm třeba nespalo lépe.. A spí u tebe v ložnici, nebo spí sami v pokojíku? Mě vzbudí i padající špendlík, když spaly děti se mnou v ložnici, bylo to peklo.. Odstěhovala jsem je do pokojíku a ejhle - chůvička nepobere tolik ruchů a spalo se mi líp..
In reply to Zkoušelas místo peřinky pro by Claire77
Spací pytel už mi nechce - je jí 2.5. Dlouho v něm spala a pro mě to bylo pohodlnější - teď se budím a přikrývám. Jinak malá spí ve svém pokojíku už asi od roka a půl. Prcka (5 měsíců) mám u nás. Ale, člověče, teď mě napadlo...on má strašně slabé spaní a možná by se spalo jemu líp bez nás. Vyzkoušíme dnes spát v obýváku...Díky za tip. Nějak mě to nedocvaklo. Už jsem ho stěhovala po pokoji, jestli by nespal líp jinde, ale toho...Jinak já se taky budím i na špendlík. Ondrovi se spí o něco líp, když vytuhneme u kojení, ale mě se spí zase o trochu hůř, takže se pak vzbudím a přesunu zpět do postýlky. :s:
In reply to Spací pytel už mi nechce - je by DenyPu
A ona se ti odkope a brečí, že chce zase zakrýt, nebo ty vstaneš, jdeš ji zkontrolovat a přitom ji zakreješ? Mě se ta starší v posteli stěhuje, takže má silnější pyžamo a na nějaký vstávání, abych ji zakryla teda prdím :-) Pak dej vědět, jestli jste zkusili spát jinde a jestli to nebylo lepší :-)
In reply to A ona se ti odkope a brečí, by Claire77
Odkope a já přikrývám stále dokola. Mám to v podvědomí... :) Dnes jsme zkusili to spaní. Budil se co dvš hod. Uvidíme, jak to bude dál. S malou se to taky občas rýsovalo a prd!
In reply to Odkope a já přikrývám stále by DenyPu
Tak držím palce :-)
In reply to Tak držím palce by Claire77
Díky ;)
In reply to a nemají postýlky na blbým by Kytiii
Tím to bohužel taky není. Už jsem je stěhovala oba. Taky jsem tajně doufala... :(
In reply to Tím to bohužel taky není. Už by DenyPu
vím, že existuje nějaký homeopatický sirup na zklidnění - zkus se po něm poptat v lékárně...
In reply to vím, že existuje nějaký by Kytiii
Sedalia. :) Měli jsme a nepomohl :n: Já už snad vyzkoušela všechny babské i odborné rady a prd! Pak už jedině magorák nebo uspávací palička. Fuj... :) ber to prosím tě s humorem, jo. To by mě nenapadlo ani kdyby nespali vůbec... :s:
In reply to Sedalia. Měli jsme a by DenyPu
jo, tak mě by to asi napadlo :D
In reply to jo, tak mě by to asi napadlo by Kytiii
:s: Já kvetu nejvíc za jejich bdělého stavu. Někdy mají super den a já musím odejít jinam, jinak bych je musela seřezat. :) Naštěstí se většinou držím a dávám jen tu jednu výchovnou, ale někdy tedy taky pěkně plácne... :00: Přeju pevné nervy :one:
In reply to Já kvetu nejvíc za jejich by DenyPu
jo jo díky... tobě taky :D
ahoj, tak píšeš že už nyní jsi unavená a vyřízená tak trošku nechápu jak tě napadlo ještě hledat práci a být vyflusaná daleko více. Pokud máte kde bydlet, tak buďte zato rádi a užívej si dětí.
In reply to ahoj, tak píšeš že už nyní by JaMiOn
To víš, že kdybych nemusela, tak neřeším... :///:
In reply to To víš, že kdybych nemusela, by DenyPu
tak pokud je pro vás hypotéka jediné východisko, tak to budeš muset nějak zvládnout.Otázka je, jak to dlouho vydržíš.
Jsem ráda že takto nemusim přemýšlet :-)
In reply to tak pokud je pro vás hypotéka by JaMiOn
No, ono to u nás taky není úplně nevyhnutelné - zatím byt je - sice malý, ale dá se. Znám lidi, kteří žijí i na menším placu. Je to ale družstevní a už mě nebaví řešit neustálé tahanice s družstvem. Spadlo na mě důvěrnictví, když se sousedka odstěhovala a já už teď rok řeším problémy ohledně čističky, zateplení domu a už mám nervy fakt na pochodu. K tomu pár bezohledných nájemníků, kteří mají neustále pocit, že proti někomu musí zbrojit, nejsou schopni po sobě uklidit, hromadí věci na úklidových chodbách, takže furt běhám kolem baráku, něco uklízím, k tomu záhonky okolo domu - to už vůbec nestíhám...No a soused bude prodávat pozemek, takže šance...Čekat 3 roky nebude... Teď bychom vyřešili jen pozemek, ale i tak to bude prostě dost peněz...Popravdě mě ani nenapadlo, že bychom mohli jinam, ale tohle je fakt dobrá šance...
:-)
Tak já pracuju a naštěstí mám docela spavce... chodí spát jeden v 7, druhý v 8... v noci se budí starší jen občas (špatné sny, čurání), mladší často... někdy 2x někdy 3x... Uklízím zásadně za jejich bdělého stavu a nejlépe s jejich pomocí... ale hlavně když jsou ve vaně... rozhodně si nehodlám ubírat úklidem čas, který mám, když usnou :D - to buď pracuju, nebo koukám na filmy, čtu a někdy žehlím... někdy chodím spát o půlnoci... ale často vytuhnu už v půl 9 u bedny :D
In reply to Tak já pracuju a naštěstí mám by Kytiii
No, já jsem nějaká pomalá - asi už mi docházejí baterky...Během doby ve vaně bych asi nestihla ani vytřít... :s: navíc jsem u koupání vždy přítomna. Je to náš večerní maraton - nejdřív obstarám jednoho, pak druhého. Ještě že se starší sama navečeří...Jinak taky občas vytuhnu,ale pak právě nestíhám a vypadá to tu jako třeba dnes, kdy tu sháním informace na netu ohledně Vojtovky, bydlení a četuju na tomhle úžasném babském fóru. :///: Zítra se asi strhnu, nebo to budu dohánět úklidem v jednu ráno - podle toho, jak hodně nespí... ;) Už teď se budí a to jsem ještě nešla spát. Malá má noční můry a pořvává tu a malý se budí bůh ví proč - jednou hlad, pak zase prdy, dudlík...no prostě každou hodinu...Fakt se bavím... :dance:
Jo, jinak mě děti usínají tak v půl osmé a v 21-22 hod. Mám opravdu dva perpetum mobile...Přes den se málokdy setkají se spaním a když, tak na 1/2 hod., vzácně na hodinu. Někdy větší dítko vůbec nespí přes den, prcek spí nejlíp v kočárku.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
jestli v noci vstáváš co hodinu, tak to si myslím k psaní seminárek zrovna ideální není. Synek (23 měsíců) taky odjakživa spával strašně, do roka a čtvrt ráno vstával v půl páté, přes den spal 2-3x 20-30 minut ale pouze když jsem ho vozila venku v kočárku, doma neusnul vůbec. V noci, dokud jsem kojila, běžně vstával 8x. Po tom roce a čtvrt se to trochu začalo lepšit, teď ráno vstává kolem 6 a v noci se budí 1-2x, většinou na nočník. Do práce jsem se vracela v jeho 7 měsících, asi dva měsíce jsem chodila na jeden den v týdnu. Pak jsem přešla na režim 2x týdně na dopoledne (6:30 - 11:30). Na jednu stranu je to super, člověk přijde na jiné myšlenky a fakt si na tu chvíli odpočine od mateřských starostí. Na druhé straně ale vstávat v pět a do postele se dostat v jedenáct v noci je zatraceně náročné. Člověk z nevyspání dělá chyby, je nepozorný, nervní, hroutí se i při drobné kritice, řve na dítě kvůli každé blbině, na manžela se málem ani neusměje ...