malý vztekloun

Máme to po tatínkovi, ten byl taky pěkný }:)

z vlastní zkušenosti můžu napsat,že u nás zabírala jedině ignorace,pak se vždy zklidnina a postupem času zjistila,že si tim nic nevymůže

Ahoj, tak to máme stejné. Starší syn byl klidnější, mladší je vztekloun na entou }:) Plácání opravdu nemá cenu, raději zkus třeba pracovat s hlasem, zamračit se (alé ne zase moc,jo?), dát mu najevo, že se to nedělá, jiným způsobem. Říct, že to teď hračku bolí, uložit ji a začít si hrát s něčím jiným. Čím dřív ho přestaneš plácat, tím dřív si možná ušetříš nervy a ty si šetři, budeš je potřebovat (až se ti začne třeba vysmívat do obličeje, to by zase mohli odvézt mně :-) ) Hlavně klííídek, mně to taky trvalo, ale sama určitě najdeš způsob jak na něj a to pak budeš vysmátá ;) A to bouchání nohama, no pokud je to v bezpečném místě, ať si bouchá.... ;-) taky zjistí, že to nemá cenu a nechá toho.

Děkuji za rady, to jsem se nasmála, to jsem ráda že v tom nejsme sami... :s: :a: dám na Vás... ;)

já bych zkusila vyvarovat se plácání. Chápu, že se to snáz radí než realizuje, ale u mého synka se plácání ukázalo být nejhorším řešením, ještě tak do toho roku a půl zhruba to bral jako signál toho, že něco nesmí, po tom roce a půl kdykoli jsem ho plácla, bral to jako signál, že plácne-li maminka jeho, tak on může plácat jiné děti, když se nechovají podle jeho představ. A co se týče fáze lehání si na zem na veřejnosti, té jsem se kupodivu bála zbytečně, synek to párkrát zkusil, ale já hned v začátku nastolila taktiku "tvoje chování mě nerozhází" a tak si brzo našel jiné cestičky, jak mě vytáčet :s:

Mám doma ani ne 14měsíční dceru, která taky umí dát razantně najevo nesouhlas, když není po jejím. Křičí, brečí, sedne si na zem a kope nohama. Tak jsem zvědavá, jak moc se to bude stupňovat nebo jestli se trochu zklidní. Moje mamka je neskutečný vztekloun, tak doufám, že nebude po ní. :00:

no to bude horší :s: :s: měla jsem tohle s prvním-a je z něj čtyřletý vztekloun a mám to i s druhým (tomu je 14 měsíců)-ten je tedy o něco klidnější,ale taky nic extra.Klidně hodí hračkou,dupe,řve,když není po jeho :) Když hodí hračkou,zvýším hlas a důrazně řeknu,že tohle ne,když dupe nožičkama a řve,tak zopakuji,že to to nebude dál si ho nevšímám ;) no u prvního to nezabralo,tak uvidíme u druhého :s: :s: holt jsou temperamentnější děti :) nutno podotknout,že na veřejnosti se starší nikdy nesložil nazem,to on si před cizímá dá velký pozor a je jak mílius,pak mi to nikdo nevěří,když řeknu,co je zač :s: :s:

S tím neuděláš nic, je to období vzdoru. Chce to jen spoustu trpělivosti jak píše maminka pode mnou :). Plácání je na nic, jen to zhoršíš. Pokud se ti vzteká doma, je nejlepší aby neměl "publikum" prostě si toho vztekání nevšímat. Házením hraček na sebe jen upozorňuje a vybíjí si vztek. Taky je dobré odvést ho do pokojíčku a nechat ho vyvztekat tam. Zatím bych ho tam nezavírala, je ještě malý, ale odejdi a když tak nenápadně sleduj co dělá. Kdyby ti to udělal na ulici, stačí ho odtáhnout někam kde nejsou lidi nebo jich tam je málo a nechat ho vyvztekat. Čím menší publikum, tím lépe. A na lidi se vykašli, pokud budou mít blbé komenty, tohle miluju fakt. Dítě má taky právo se vyřvat. Dospělí se taky vztekají a hádají ;) . Nemá cenu ho bít a nebo mu domlouvat akorát se to zhorší a stejně tě nebude vnímat. Počkej až se uklidní a pak mu můžeš říct, že se ti to vůbec nelíbilo. Někdy taky pomůže pevné obejmutí a vžádném případě neustupuj. Hodně štěstí a trpělivosti, neboj, vyroste z toho :) :€s€: :a: