Koniec 12. tyzdna

Ahojky, s tou pracou je to asi pravda, akurat som stale sama a bola som zvyknuta byt dost aktivna, hlavne v praci a potom posledny polrok som po praci chodila cvicit a von, aby som nemala cas nad nicim rozmyslat.
Nemam rada omezovani a tie vychazky pri PN-ce mne privadi do silenstvi, nikdy se mi nechce von, ked ich mam.
Plus to horko, je mi na omdleni akonahle vylezu ven.
Ja pres den nezaspim, v noci s pauzami spim asi 10hod., dnes v noci to bylo po tom nocnim excesu vystupnovane.
Unavena nejsem, ale asi keby som bola v praci padam dolu nosem, neviem ako som to predtym zvladala.
Mam pracu , ktora ma bavi, vcelku dobry kolektiv kolegov, aj ked minule mi pri tehotenstvi chut do prace chybela...tak nevim, mam pocit, ze chci vzdy to, co prave nemam.
Co sa tyka priznakov, mam napinani podbrisku, bolela ma kostrc- mam delohu dozadu, tak mozno preto a prsa...som typ, u ktoreho prsa mam jenom jako poznavaci znameni, ze nejsem muz, ani pri antikoncepci se nezmenili velikostne, jenom trosku boleli a ted mam spise citlive bradavky, velikostne si myslim, ze si vystacim do konce tehotenstvi s tou belizni, co mam.
Takze je to individualne a prsa nemusia boliet porad...
Moja svadba bola uzasna, bola som fakt stastna a tesila sa na maleho, ale to nedopadlo, aspon, ze sme stihli svadbu pred tym vsetkym, lebo to by bol asi pohreb..
Stale na to vzpominam a tie hormony so mnou kolisaji, casto mam slzy na krajicku.
Jedine, co neviem, ci som uz psychicky pripravena , po tom vsetkom, co sa stalo.
Tak som tuzila opat po miminku v brisku a teraz pochybujem, to som co?
Musime verit, drzkajte sa.

Je to úplně normální kdybys věděla co se honí hlavou mě,ale vím,že Ty máš za sebou špatnou zkušenost.Nelze takové věci zlehčovat.Já jsem se o tom minulý týden zmínila u doktora a bylo mi řečeno,že jsem labilní.Tak nevím no.Držím Ti vlastně nám pěsti. :h: :h: :h: Lelulka

Moje prve tehotenstvi bylo plne zauzlovanych situaci, ale spise osobnych a pracovnych, v tehu jsem nemela zadne potize az na to, ze miminko bylo od zacatku mensi cca o 10dni. Proste jsem opozdene, neplanovane otehotnela.
Genetiku jsem si zarizovala sama, protoze muj gynekolog hledel na mne jako na hystericku Dr., ktora vidi vsetko zle, aj ked ma len " 26-27 rokov ".
Po tom vsetkom, mi na zaver povedal, ze vlastne mozem byt rada, ze sa na to prislo, nez aby si uznal chybu a nejaku lutost.
Neodesla jsem od neho z jedineho duvodu, pozna moju anamnezu a verila som, ze si da priste pozor.
Zatial som spokojna, USG mi pise ako je v plane...tak uz len, aby bolo vsetko v poriadku.
Snazim sa byt v klidu, akurat vzdy je tam otaznik, co se tam dole deje???
Myslim si, ze ty nemas duvod se obavat, labilna nejsi, len si zodpovedna buduci mamina.
Akurat vidis, ze sa neoplati rikat co citis vsem, su lidi, kteri to nepochopi, proste se neumi do nasi role vzit.
Chceme byt stastne a mit zdrave miminka.
Musime verit, to je jedine co nam zostava...

Určitě četla jsem si Tvůj komentář myslím ten o Tvé osůbce a pěkně jsem to obulela.Máš důvod být bojácná,ale já věřím,že Ti tam dole roste krásné zdravé miminko.Opravdu věřím. :*8*: Ti si myslí,že když mají dvě tři děti a a ni neví pomalu jak k nim přišli tak,že ostatní to mají taky tak.Proto jsem ráda za tyhle stránky,protože tady mě všichni vždycky uklidní.Docela koukám,že máš omezené vycházky.Já dostala okamžitě celodenní.Aspoň v tomhle je můj dr fajn.I když nemůžu říct nic špatného.Protože to že ji připadám labilní mi řekla sestřička,která je navíc dlouholetá kamarádka s mojí mamčou.O to víc jsem to nepobrala.Mám starch,protože mám revmatoidní artritidu a hodně jsem bojovali,aby jsme to malé mohli vůbec mít a myslím,že když se svěřím,že mám obavy,že miminko není v pořádku tak na tom není nic labilního.Držím Ti pěstičky a myslím na Tebe Xenie :h: Lelulka