KOlikaty pokus IUI vysel?

Ahoj Štěpi, tak jak to dopadlo? Moc si přeji, aby dobře, myslela jsem na Tebe a moc moc Ti to přeji...

ale bohuzel,ani 4 pokus nevysel... nevim cim to je,jestli stresem nevim... uz do dalsiho IUI nejdu,uz nebudu ani do Sanusu dochazet...necham tomu volny prubech... Jsem strasne zklamana a uz nemuzu:-( stve me cely svet... Tak moc dekuji za podporu... mej se moc krasne!!!

Tak to je mi líto. Chápu Tvé rozpoložení, ten pocit bezmoci a vzteku. Na Tvém místě bych na tom byla stejně. Věřím ale, že až se dostaneš z nejhoršího, nejdeš novou chuť do života a už se k tomu nebudeš tak upínat, nebo na to přestaneš úplně myslet, tak se zadaří. Zkus zapracovat na vašem vztahu, vyrazte si na výlet, venku už je krásně, zahrajte si třeba karty, otevřete vínečko. V takových chvílích je strašně důležitý pocit, že máš toho druhého, že na to nejsi úplně sama a přijít o něj by Tě srazilo ještě víc. Zdravý strom dává zdravá jablka. Vím, že je to těžké, ale věřím, že to ustojíte a dřív nebo později budete konečně odměněni.
(P.S. My ani teď ještě nemáme zdaleko vyhráno, dneska mi na UTZ našli vedle embrijka hematom, ale věřím, že to bude dobré. )
Ahoj Lenka

myslim spodni hranici normalu,kdy Ti udelaji pry IUI a kdy to ma cenu,je pry 9% pak uz to nema na IUI cenu... aspon takhle nam to rikal doktor... JInak mas pravdu ze normalni hranice je 30%.Tak drzim palecky,at to vyjde...my jsme byli ve stredu a ted cekame...vsak si rikam, do tretice vseho dobreho,tak uvidime zda je to pravda... Tak drzim palce...

Ahoj Štěpi, tak už to mám za sebou. Měla jsem z toho obavy, ale bylo to nakonec v pohodě. Hlavně jsem byla ráda, že tam byly samé ženské, před doktorem bych se styděla, jsem stydlín :-)) Moc jsem v úspěch IUI v našem případě nedoufala, ale sestřička říkala, že pohyblivost byla 20% a po úpravě spermatu 50%, což je prý výborné. A teď jsem našla na netu nějakou studii úspěšnosti IUI dle kvality sperma a prý u toho nezáleží ani tak na morfologii a množství jako na pohyblivosti a od 40% pohyblivosti jsou prý vyhlídky dobré. Tak mi to vlilo novou naději a začínám věřit, že to ICSI třeba nakonec nebude třeba:-)

Ahoj Štěpi, moc ti přeji, aby jsi měla za týden pořádné // Ceník nám zatím nedali ani ho na jejich stránkách nemůžu najít, ale odhaduju to tak na 25tis. Pokud bysme chtěli genetické vyšetření spermií, tak ještě více. S každým dalším pokusem by se to samozřejmě navyšovalo. Nějaké peníze se nám podařilo z manželova platu našetřit, ikdyž jsem teď byla skoro rok bez příjmu. Dala jsem si totiž rodičovskou na 2 roky, že budeme mít hned druhé a takhle to dopadlo. Od ledna pracuji, platím soukromou školku, ale malej i já jsme byli půlku času nemocní, tak si říkám, jestli se mi to vůbec vyplatí... Do školky jsme nacpali už přes 22tis. a z práce nemám ještě ani korunu a ještě mě šéf vyvolává, kde se flákám... Myslíš, že byste ne umělé oplodnění peníze nesehnali? Třeba by vám půjčili vaši rodiče - na vnouče. To mě by to asi dorazilo, kdybychom neměli druhé dítě (a chceme oba 3 děti), protože bychom na to neměli peníze. Už tak jsem z toho občas dost na nervy. A jak k tomu přistupuje tvůj manžel? Ten můj se snaží, chodí na spermiogramy, bere vitamíny, chodí na speciální masáže, dokonce se jednu dobu otužoval a cvičil Mojžíšovou... Pořád věří, že to vyjde a zlobí se, že já tomu nevěřím. Já jsem chtěla na ICSI jít už v létě, ale on prý, že to hrotím a že počkáme. Ale já už nechci čekat, opravdu mě to ubíjí. Ale to ti chlapi asi nemůžou pochopit, co to pro ženu je za psychickou zátěž, když se nedaří. A jak to máte vy, nenarušilo vám to vztah?

od rodicu...manzelovy rodice o tom nevedi,jsou takovy staromodni a vysvetlovat jim to,to by bylo asi na dlouho...a moji rodice,mam uz jen mamku,ta je rada ze vyjde ze sve vyplaty a plati byt... Muzeme si samozrejme na to pujcit v bance urcite bychom pro to udelali cokoliv,ale mame tolik splatek,2 hypoteky,maly platy...no proste bychom se tim asi zahrabali a mimco by pak trpelo.. Vsak to znas ze by rodice mimcu dali vse a my se bojime,ze by pak timhle stradalo.JE to uz pres rok, 3krat jsme byli na IUI...ted cekame... rikali nam at zkusime 3-4 IUI a pak se rozhodneme co dal...jenze pokud se nezadari,tak pak uz je to jen otazka penez a jelikoz my je nemame,tak si muzeme tak akorat ...ani nevim co napsat.... jenze ja uz tomu neverim,neverim ze se nam zadari a nechce se mi porad neco podstupovat... manzel ten je plny optimismu,veri,bere vitaminy,sportuje,chodi na spermio,ale tento mesic z neho citim nejistotu..ze uz tomu prestava verit i on,sice nic nerika,ale je to videt...je to opravdu na psychiku,ale to znas.. Ani ja nechci uz cekat,uz chci mimiska v brisku a tesit se.V praci to mam taky psychicky narocny,tesim se az vypadnu.A jak se ptas jestli nam to nenarusilo vztah..obavam se a cim dal tim vic nad tim premyslim ze jo.... Jsem hodne nervni,tesim se kazdy mesic na plodne dny a pak na to jeslti budu tehu nebo ne,manzel tim taky hodne zije a pripada mi ze cim dal tim min kazdy mesic o tom min a min mluvime abychom neco nezakrikli ... toho zklamani bylo uz hodne a ja uz prestavam verit...

U nás to je dost podobné. Manžel kvůli tomu dokonce přestal kouřit. Oceňuji, že se snaží, ale stejně mě mrzí, že nechápe, proč se tím tak trápím. On třeba přijde, že se tomu a tomu narodilo dítě, já řeknu smutně hmmm a on mi vyčte, že jim to nepřeju a je na mě naštvanej. Chlapi to prostě vnímají jinak. Ještě jsem nenarazila na žádnou diskusi, kde by o neplodnosti diskutovali muži. Trápíme se tím především my ženy. Někde jsem četla, že úroveň stresu u ženy, které se nadaří otěhotnět je větší než u onkologických pacientek. To je možná odvážné tvrzení, ale někdy to tak možná je. Sex už u nás taky není to co dřív, řídí se plodnými dny, kdy se "musí" nebo datumem odběru SPG. Mnohdy se nám ani nechce, jsme unavení, třeba nemocní, dítě ne a ne usnout... Já teď čekám už 23.cyklus snažení. 22x jsem byla zklamaná, že to zase nevyšlo a to už se pak těžko věří, že to jednou vyjde. A kolik je vám let, jestli se můžu zeptat? Nám oběma je 31. Prvně jsem otěhotněla ve 27, ani jsem ještě dítě moc nechtěla, to spíš manžel se těšil, a za 2-3 měsíce se zadařilo. Teď bychom rádi ještě 1-2 děti. Já vím, že čas ještě máme, ale já to cítím tak, že chci dítě co nejdřív. Přijde mi nepřirozené, když vidím třeba kojit malé miminko starší paní, už trochu vrásčitou... Mně měla matka ve 27letech a vnímala jsem ji jako starou. Záviděla jsem spolužákům, co měli mladší rodiče.
S manželem už o tom taky mluvíme čím dál míň. Zezačátku jsme byli plní optimismu, každé ráno se mě ptal co bazální teplota, kdy budou plodné dny, vybírali jsme jména, já si počítala případné datumy porodu.. No a teď už jen suše hlásím, že jsem to dostala a víc o tom moc nemluvíme. Bývám častěji protivná a někdy si říkám, že bych se mu ani nedivila, kdyby si našel bokovku...

Sex je u nas taky o nicem,ridi se jen plodnymi dny,odberem SPG... PResne jak pises,nekdy jsme unaveny,nemocni,ale proste to delame,protoze doufame ze to vyjde.Driv jsme to prozivali jinak,uzivali jsme si to,ale ted je to opravdu otravny pro oba a spis povinnost,do ktere se nam nekdy ani nechce a nic z toho nemame...ale delame to co kdyby nahodou ze?My deti nemame jeste.Zezacatku jak pises tak presne i my vybirali jmeno,zarizovali pokojicek,kocarek vybirali,vecicky,pocitali co bude za obdobi az se to narodi,ze pojedeme na dovcu a az budu tehu jaky to bude a proste vsechno co bylo spojene s mimce a i se manzel vzdycky ptal kdy jsou plodny dny a co a jak a ted uz se ani nepta,uz ho to ani nezajima,takze vzdycky jenom nahlasim kdy jdeme na IUI a pak nahlasim MS.Uz se o tom nebavime,nerozebirame nic.Proste tabu.Kdyz vidime deti treba na hristi,prťata nebo v kocarku,v brisku,tak jsme vzdycky koukali a zavideli a povidali si o tom hned jake my taky budeme mit a ted uz koukam jenom ja a manzel me vzdycky akorat sjede,ze i my se jednou dockame... ale nic vic,tak jako driv...asi uz neveri,nevim... Taky jsem si rikala ze jsem hrozne protivna,fakt dost,i se vic hadame ale on proste nepochopi ze me to trapi ze vsichni ostatni maji a my ne,proc ne???ze uz mi to leze fakt asi na majak,kdyz je takhle hezky tak si rikam jak bych sla ven s mimcem a vsechno proste a neni nic.Akorat jsem protivna a taky bych se nedivila kdyby si nekoho nasel:-( A stranky pro chlapy jsou,ale nevim co tam rozebiraj:-) www.tatka.cz,myslim.... Tak hodne stesti.My jdeme na posledni IUI nekdy kolem 14.3.,pak jsem rekla ze uz koncim a nic uz delat nebudu...ze to nema cenu.Bude to uz poctvrte!

Ahoj Štěpi, tak to mě opravdu moc mrzí, že vám to ani napotřetí nevyšlo. Držím palce do dalšího pokusu. Já už začnu brzy testovat, bazální teploty jsou nezvykle vysoké, ale už tolikrát jsem si myslela, že to vyjde a nakonec nic... U nás se to momentálně trochu zlepšilo tím, že jsem se vrátila do práce. Nemám tolik času se tím utápět, jako když jsem byla doma a hlava nebyla tak vytížená:-) Sice tam mám dvě kolegyně těhotné, ta jedna mě deptá tím, jak si pořád hladí břicho, ale říkám si, že za pár dnů už půjde na mateřskou a té druhé to upřímně přeju, mám ji ráda a dost se o tomhle bavíme (otěhotněla napoprvé, jak jinak:-) Měj se a hodně síly!! Lenka

dekuju za prispevek, na ten odkaz urcite mrknu... zitra jdu na ultrazvuk pred IUI tak uvidime co tam bude a kdy pujdeme na IUI...čtvrty pokus,a pro nas uz nejspis posledni,pak uz to vzdavam...a necham to at si telo uz dela co chce.Na IVF nejsou penize:-( tak mej se hezky a taky preji at vam to vyjde...

Ahoj Štěpi,
tak u nás obrovská radost - zadařilo se !! Test ve středu a ve čtvrtek byl slaboučce pozitivní a teď v sobotu už je druhá čárka jasně vidět. A to jsem tomu vůbec nevěřila a byla na doktora skoro naštvaná, že nás posílá na inseminaci. Věřila jsem, že jiná cesta než ICSI nemá smysl... A vyšla hned první inseminace. Měla jsem tam 3 vajíčka, tak je teoretická možnost, že se jich oplodnilo víc, uvidíme. Bazální teploty se drží na 37,1, měla jsem i to implantační špinění. A taky jsem myslela na to, že v naší nepočetné rodině, když se někdo narodí, tak předtím někdo zemře. Syn se o týden minul se svojí prababičkou, na pohřbu mého dědečka čekala sestřenice jeho první pravnouče a teď hned den po IUI jsme měli pohřeb pratetičky... Věřím, že i vám se zadaří až přijde ten správný čas a třeba už to nebudete ani čekat. Je to drsné, ale osud mnohé lidi takto zkouší. My čekali a trápili se skoro 2 roky. A až teď, kdy se uvolnila atmosféra, začala jsem po dlouhé době zase vydělávat, přišla na jiné myšlenky, do toho chřipka, antibiotika, běhali jsme se synem po zápisech do MŠ, plánovala jsem si "chlastací víkend" u kamarádky, co bydlí na druhé straně republiky, tak teprve teď to vyšlo. Budu na Tebe myslet a držet palce, ať už brzy můžete zasednout ke kalendáři, vybírat jména a těšit se na vaše vytoužené mimi!! Ahoj.

mam radost i za Tebe!!je to skvela zprava. My jdeme v pondeli na dalsi a posledni IUI pak uz koncim,jsem vycerpana a strasne zklamana..nemam uz silu.JInak laborka v PCe funguje,ale to uz Vam je fukac,vy si uz budete uzivat jine starosti:-) moc vam to preju... S tim umrtim v rodine,docela husty!Me pred rokem presne umrel tatinek.... tak snad to nebude jako u vas:-) bylo by to zvlastni,ikdyz se rika,ze nejdriv nekdo musi odejit,aby se nekdo mohl narodit.... uz ale nedoufam ...tak uzivej briskovani a drzim pesticky at jste zdravy a je vse tak jak ma byt....A povidej melas do testu nejaky priznaky,spineni nebo proste neco podle ceho bys poznala ze je to tam?:-)

Díky. Přiznám se, že jsem trochu váhala, jestli psát, jestli Tě to spíš nerozesmutní (znám podle sebe ty pocity, když to jiným vyjde a u nás zase nic). Měla jsem 10. a 11.den po IUI takové špinění - hlen s příměsí krve. Normálně bych si myslela, že se blíží menses, ale měřila jsem bazální teplotu a ta byla 37,15'C, což je u mě opravdu vysoká teplota, většinou mi stoupla po Ovu maximálně na 37. Pak špinění ustalo a teplota se držela na 37,1, tak jsem nevydržela a místo testování v pátek jsem zkusila už ve středu:-) Na testu byla slaboulinká druhá čárka. Věděla jsem ale, že to může být ještě tou injekcí Pregnylu. Tak jsem hledala na netu info, za jak dlouho přestává být TT pozitivní v důsledku Pregnylu. Většinou holky psaly, že do 10.-12. dne po injekci a já už měla po injekci 14dní. Jinak mě možná trošku bolely v noci prsa a jsem taková nadmutá a říhám jak nějakej ožrala. Chápu, že už nemáš síly. Já si to říkala už před IUI - Dobrá, přetrpím 1-2 inseminace, ať je doma klid, že jsme to alespoň zkusili a pak budu trvat na ICSI nebo to úplně vzdám. Už jsem byla na manžela naštvaná, že se to tak vleče. Jak je na tom Tvůj manžel s pohyblivostí spermií? Můj měl 77%nepohyblivých, 14% pomalu a progresivně jen 9%, morfologicky normálních 6%. Měl ale dobrou koncentraci - 72mil/ml

Taky jste si vytrpeli dost,pockali jste si dlouho.... Ja myslim ze to mam i psychicky vis...stres v praci a porad nejaky nervy.Mozna i to je spatny...manzel ma problem s morfologii, ma pouze asi 12% normos spermii,jinak pohyblivost ok i objem... Tak vidis,mate jeste horsi spermio a vyslo to...ja uz nedoufam... Tak hodne stesticka a at se vam s mimiskem dari!!!