Je tu detsky psycholog nebo nekdo kdo poradi?

Zdravim vas vsechny a jdu si pro radu.Dlouho jsem premyslela jestli se na to ptat nekoho jineho nez kamaradek,ale dle me to tvra uz dost dlouho,navic se to nelepsi a me to docela stve a trapi.Kdybych to shrnula do jedne vety,vetsina by mi odpovedela ze je to normalni.Jde o dceru,mela v unory 3 roky a je hrozne bojacna a stydliva.Zlom nastal kolem 2 roku,ale nebylo to tak hrozny a prave ze cim je starsi,tim je to horsi.Do tech dvou let byla takova,ze by sla s kazdym kamkoli,ale ted....Nejsme vecne zalezli doma,stykame se s kamaradkami ketre maj deti,chodime na hriste a pod...Ale v posledku to prehani dcera,kdyz nekam prijdem trva ji asi tak 2h nez se rozkouka a sedi u me na kline,kdyz se k ni priblizi dite zacne knourat nebo se vztekat.Kdyz nekde treba v krame cizi lidi se ji zeptaji na neco neodpovida.Kdyz jdem na hriste a na piskovisti je treba i jen jedno dite nechce tam jit beze me,to myslim tak ze musim byt ja s ni na piskovisti,jakmile se vzdalim par kroku,rve jak kdyby ji nekdo ublizoval.Pritom ona sama to vyzaduje,jit za nekym si pohrat,jit na hriste apod...A to samy s lidma ketre ona uz zna a nejsou tak uplne cizi.Kamaradky s detma,svagrova s detma...nejde ani ke svagrovy,jen maximalne az za nejakou tu hodinu no...Kdyz prijde nekdo k nam,sedi u me a deti si hrajou v jejim pokojicku.Neni to tim,ze by byla zavisla na me,aspon myslim.Je to tim,ze se ostatnich lidi stydi a asi i boji.Nemate nekdo zkusenost s timto?Ma jit od zari do skolky,na jednu stranu si rikam,ze ji to treba pomuze,ale na druhou stranu jestli ji to nebude ublizovat.Bude tam nekolik cizich deti a ucitelka.Do skolky se tesi,ale vzdycky se nekam tesi a pak jen sedi u me a treba me taha at uz jdeme.Kdyz jsme treba u dr a nabizi ji bombon,nevezme si.Nekdy ji vadi i jen to,ze se na ni dite kouka.Jen u me sedi a rika tim svym knouravym hlasem mami on se na me diva a schovava se.Nekdo se me ptal,jestli to nemuze byt tim,ze kazdym dnem cekame narozeni miminka.Ale dcerka rika,ze se moc tesi,ochotne ji prenechala malou postylku a nema s tim problem,prebrala jsem hracky a co je pro miminka tak sama rika,ze to bude mit Adelka (mimi) Tak bych rekla,ze v tom to neni.Jenze az se narodi a budem chodit na hriste,nebudu preci moct stat za zadkem triletymu diteti.Mezi deti se snazim chodit,ale vetsinou je to utrpeni a pro me taky a jsem z toho smutna.Mam totiz pocit,ze deti potrebuje.Pritom to neni zadnej klidas,doma zlobi o sto sest a je dost akcni.Prosim poradte mi co by jste delali vy?Prijde mi,ze to trva uz moc dlouho a je to jen horsi.Jinak je moc sikovna,chytra...