Je mi po potratu smutno a lituju toho...

Ahoj, tak mě to nakonec celý hodně vzalo, a jsem stoho hodně smutná. Možná je to i tím, že jsem potom prodělala zánět dělohy a fakt mi bylo hrozně(bolesti, horečky).
Vím, že jsem šla "dobrovolně" ale prostě mi chyběla podpora. Přítel mi v podstatě řekl "rozmysli co chceš" stím, že on nechce. Měla jsem před nějakou dobou nějaký gynekologický problémy a těhu mi nebylo doporučovaný.
Neměla jsem odvahu za to miminko bojovat.
Moje první těhulkování bylo hrozný, přítel hodně pil a nepracoval, očas v opilém stavu nějaká ta výčitka padla, podle jeho bratrance jsem byla vychcaná a uměla jsem si to zařídit. I tak se ale přítel na mimi tehdy asi těšil, zapíjel ho hned 3x ( a stálo ho to dost peněz) a mě neřekl ani děkuju. Po týdnu naléhání mi dal malou kytičku. Prostě to bylo pro mě dost těžký a nechtěla bych si to prožívat znova, na druhou stanu mě hodně podporovala přítelova mamka a bez ní nevím jak by jsme to zvládli.
Já jsem čekala, že řekne něco hezkýho, že mě podrží, dá mi najevo lásku.
Snažila jsem mu naznačit, že by to mohla být naše nová šance, a čekala jsem něco jako, že uvidíme jestli bude miminko v pořádku, nebo že bude rád když si mimi necháme, ale že bude respektovat jiné rozhodnutí a podpoří mě.
V den D jsem mu volala hned ráno, ale nebral to, pal mi volal zpátky zrovna když jsem byla na gynekologickým křesle, tak jsem mu vrychlosti řekla ať mi zavolí za 10 minut a on mi na to řekl - TO UŽ NEMŮŽU BUDU V PRÁCI - 350 KM DALEKO!!!! A pak už bylo pozdě :-( ale stejně pochybuju, že by mi řekl něco hezkýho a určitě by to bylo hrozný, tak možná dobře, že je to jak je to.
Ale to miminko za to nemůže.
Pro ostatní ženský přišli jejich manželé nebo tak, pro mě nikdo.
Achjo, pořád jen spím a nevím co dělat.
Udělala jsem chybu.
Myslím, že by chlapi měli být při potratech, a dívat se na to. Možná by si spíš přáli si mimi nechat.
Nevím co dál, přála bych si být jednou těhotná a vědět že partnerovi oznamuju radostnou událost :-( a těšit se na mimi a užít si těhulkování a nebát se v jakým stau přijde z hospody, jestli budeme moc koupit kočárek atd.
Omlouvám se za sou negativnost, ale moc pozitivního vtom nevidím...Já ho nenávidím a miluju zároveň a to je dost na hlavu kombinace.