Je mi nějak smutno :-(

Přeji hezký večer všem,
jen si potřebuji vylít srdíčko. Jsme doma asi už 3 měsíc. Z práce jsem odešla ze dne na den kvuli mimi. Krvácela jsem trochu a tak mě nechal doma a do práce už mě nepustí. Mám sice vycházky ale holky už mi to doma leze na mozek.
Jsme ve 23 tt na mimi se strašně moc těším ale tak nějak i uvažuju jestli to všechno zvládnu, je to asi pitomost, mimi jsme moc chtěli čekali jsme na něj 7 měsícu a zadařilo :-) čekáme s největší pravděpodobnosí holčičku :-). Přítel je skvělý, za necelý měsíc se bereme. Samozřejmě chodí do práce a má své zaliby hraje přes net s klukama :-). Mi to nevadí je doma, do hospody nechodí, je hodný tak se na malou těší.

Ale jsme ted doma nemám kolem se lidi, byla jsem na ně zvyklá :-(, kamarádky pracují nebo mají děti a nemají moc času, byla jsem zvyklá chodit cvičit a ted nemužu. Je mi z toho všeho nějak smutno mam pocit že jsem na vše sama a jestli jsem neměli ještě počkat s mimi, ale je mi už 26 a přítel ma 30 tak nějak jsem mimo ze všeho je to normální?

díky že jsem se mohla vypsat pohlaďtě bříška :€O: